5 C 240/2018

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vypořádání společného jmění manželů

I. Ze zaniklého společného jmění manželů se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území adresa, obec adresa, a to pozemek p.č. hodnota, jehož součástí je stavba: adresa, č.p. Anonymizováno, rodinný dům, a pozemek p.č. hodnota a dále vozík za auto RZ SPZ.

II. Ze zaniklého společného jmění manželů se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného: - nebytová jednotka č. Anonymizováno/Anonymizováno v budově č.p. Anonymizováno, Anonymizováno v Koryčanech, postavené na pozemku p.č. hodnota v k.ú. adresa, včetně podílu id. Anonymizováno/Anonymizováno na společných částech domu č.p. Anonymizováno, Anonymizováno a pozemku p.č. hodnota v k.ú. adresa - nebytová jednotka č. Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno v budově č.p. Anonymizováno, Anonymizováno v Koryčanech, postavené na pozemku p.č. hodnota v k.ú. adresa, včetně podílu id. 556/13683 na společných částech domu č.p. Anonymizováno, Anonymizováno a pozemku p.č. hodnota v k.ú. adresa - pozemek p.č. hodnota v k.ú. a obci adresa - osobní automobil jméno FO RZ SPZ - osobní automobil Volkswagen Bora RZ SPZ - traktor RZ SPZ.

III. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni vozík za auto RZ SPZ, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen vyklidit a vyklizený předat žalobkyni pozemek p.č. hodnota, jehož součástí je stavba: adresa, č.p. Anonymizováno, rodinný dům, a pozemek p.č. hodnota, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na úhradu vypořádacího podílu částku 678 320 Kč ve lhůtě dvou měsíců od právní moci rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Účastníci jsou povinni rovným dílem zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na nákladech řízení částku 54 874 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14. 9. 2018 domáhala vypořádání společného jmění manželů, které trvalo od 4. 3. 2000 do 12. 11. 2015, kdy zaniklo rozvodem. K dohodě manželů ohledně vypořádání společného jmění manželů nedošlo. Žalobkyně učinila předmětem vypořádání tyto položky: a) nebytové jednotky č. Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno, které se nacházejí v budovách č.p. Anonymizováno a Anonymizováno v Koryčanech, postavených na pozemku p.č. hodnota v katastrálním území a obci adresa, které mají dle žalobkyně hodnotu 1 000 000 Kč. b) pozemek p.č. hodnota, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno v Anonymizováno, a pozemek p.č. hodnota, obec adresa, k.ú. adresa, přičemž pozemky byly nabyty za trvání manželství kupní smlouvou ze dne 3. 6. 2013, kdy obvyklá cena obou pozemků je 300 000 Kč. c) pozemek p.č. hodnota v k.ú. a obci adresa, který byl nabyt za trvání manželství na základě usnesení o udělení příklepu spisová značka ze dne 13. 8. 2015, kdy obvyklá cena pozemku činí 70 000 Kč. d) kupní cena získaná z prodeje spoluvlastnického podílu ½ k pozemkům p.č. hodnota a p.č. hodnota v k.ú. a obci adresa, kdy podíl byl prodán žalovaným po zániku manželství dne 28. 11. 2016, a to jméno FO za kupní cenu 77 000 Kč. e) prostředky ze společného jmění manželů v celkové výši 840 000 Kč vynaložené na koupi pozemku p.č. hodnota, jehož součástí je stavba adresa, č.p. Anonymizováno, dále pozemků p.č. hodnota, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., pozemek p.č. hodnota, vše v k.ú. a obci adresa. Předmětné nemovitosti získal žalovaný po rozvodu manželství na základě kupní smlouvy ze dne 19. 11. 2015, vklad práva do KN povolen ke dni 7. 12. 2015. f) vnos ze společného majetku na rekonstrukci domu č.p. Anonymizováno v Lískovci ve výlučném vlastnictví žalovaného v celkové výši 1 000 000 Kč. Jednotlivé provedené práce za období od roku 2000 do roku 2015 specifikovala žalobkyně na č.l. 112 až 113 spisu. g) osobní automobil jméno FO RZ SPZ, zakoupený před 10 lety za částku 240 000 Kč. h) osobní automobil Volkswagen BORA RZ SPZ zakoupený před pěti lety za 50 000 Kč ch) traktor s vlečkou, veterán, RZ SPZ, zakoupený žalovaným v roce 2012 za částku 50 000 Kč. i) vozík za auto RZ SPZ. j) rozdíl mezi aktivy a pasivy z podnikání žalovaného.

2. Podáním ze dne 29. 10. 2019, tedy po uplynutí tří let od zániku společného jmění manželů a rovněž po koncentraci řízení, která nastala 28. 8. 2019, žalobkyně zpochybnila výši ceny rodinného domu č.p. 58 v Blišicích, na které se účastníci shodli, jakož i hodnotu pozemku p.č. hodnota v k.ú. adresa, a navrhla zpracování znaleckého posudku za účelem určení obvyklé ceny těchto nemovitostí. Vzhledem k tomu, že důkazní návrh na zpracování znaleckého posudku ohledně obvyklé ceny těchto nemovitostí byl učiněn až po koncentraci řízení, soud tento důkazní návrh pro opožděnost zamítl.

3. Žalovaný se k jednotlivým položkám vyjádřil takto: K položce a) žalovaný vznesl námitky proti žalobkyní tvrzené obvyklé ceně nebytových jednotek č. Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno ve výši 1 000 000 Kč. K položce b) žalovaný uznal, že cena obvyklá pozemku p.č. hodnota, jehož součástí je budova č.p. Anonymizováno, a pozemku p.č. hodnota v k.ú. a obci adresa, činí 300 000 Kč, k položce c) žalovaný uznal, že cena obvyklá pozemku p.č. hodnota v k.ú. adresa činí 70 000 Kč. K položce d) žalovaný uznal, že hodnota k vypořádání za prodej spoluvlastnického podílu k pozemku p.č. hodnota a p.č. hodnota v k.ú. a obci adresa činí 77 000 Kč. K položce e) žalovaný namítl, že kupní cenu, za kterou nabyl předmětné pozemky, získal z půjčky od jméno FO, který mu dne 1. 10. 2015 na základě smlouvy o zápůjčce poskytl peněžní prostředky ve výši 900 000 Kč. Žalovaný učinil předmětem vypořádání také závazek z této smlouvy o zápůjčce ve výši 900 000 Kč (dále označováno jako položka k). K zápůjčce žalovaný uvedl, že splatnost závazku nastane ke dni 1. 10. 2020.

4. Žalovaný zpochybnil rovněž vnos ze společného jmění manželů do jeho výlučného majetku v hodnotě 1 000 000 Kč (položka f), neboť dle žalovaného rekonstrukce jeho rodinného domu č.p. Anonymizováno započala již v roce 1996, tedy 4 roky před svatbou. Dále žalovaný nesouhlasil s cenou obvyklou osobního motorového vozidla značky jméno FO (položka g) a namítl, že vozidla Volkswagen Bora (položka h) náleží třetí osobě, a to jeho bratrovi jméno FO. Pokud jde o položky ch) a i), žalovaný souhlasil, že traktor s vlečkou i vozík za auto byly nabyty za trvání manželství. právnická osoba podniku žalovaný tvrdil, že před uzavřením manželství investoval do podnikání částku 30 000 Kč, kterou získal jako výtěžek za prodej pozemků z kupní smlouvy ze dne 29. 9. 1997.

6. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

7. Manželství účastníků trvalo od 4. 3. 2000 do 12. 11. 2015, kdy zaniklo rozvodem (viz spis zdejšího soudu sp. zn. spisová značka).

8. K položce a) nebytové jednotky č. Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno v Koryčanech, nacházející se v bytovém domě č.p. Anonymizováno, Anonymizováno, který je postaven na pozemku p.č. hodnota, vše v k.ú. a obci adresa, jakož i podíl na společných částech domu a pozemku: Z výpisu z katastru nemovitostí i ze shodných tvrzení účastníků (č.l. 105 spisu) bylo zjištěno, že žalovaný nabyl za trvání manželství na základě kupní smlouvy ze dne 13. 8. 2007 nebytové prostory č. Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno v budově adresa, č.p. Anonymizováno, Anonymizováno, bytový dům, stojící na pozemku p.č. hodnota, jakož i spoluvlastnický podíl na společných částech budov a pozemku, to vše v katastrálním území a obci adresa. Jak vyplynulo ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, předmětné jednotky používá žalovaný ke svému podnikání (jsou v nich zřízeny provozovny kadeřnictví a prodej zahradní techniky). Žalovaný netvrdil, že by předmětné nebytové jednotky nabyl ze svých výlučných prostředků. Účastníci se neshodli na obvyklé ceně nebytových jednotek. Ze znaleckého posudku tituly před jménem adresa byla zjištěna obvyklá (tržní) cena nebytových jednotek, kdy nebytová jednotka č. Anonymizováno/Anonymizováno má tržní hodnotu ke dni rozhodnutí soudu 240 000 Kč a nebytová jednotka Anonymizováno/Anonymizováno má tržní hodnotu ke dni rozhodnutí soudu 370 000 Kč.

9. Znalec tituly před jménem jméno FO u jednání objasnil, proč při určení obvyklé ceny použil metodu výnosovou, nikoliv porovnávací, kdy důvodem je, že nebylo možno dohledat srovnatelné prodeje nebytových jednotek k datu ocenění a v dané lokalitě. Znalec setrval na svém závěru, že i přes použitou metodu se jedná o cenu obvyklou, za kterou by bylo možné předmětné nebytové jednotky v současně době prodat, a to s přihlédnutím k vývoji trhu. Znalec vysvětlil, že v současné době rostou provozní náklady, jakož i úrokové sazby u hypoték, což má vliv na prodej nemovitostí, ceny nemovitostí stagnují (případně i klesají). Na výši ceny nebytových jednotek nemá vliv ani to, že v listopadu tohoto roku bylo založeno společenství vlastníků jednotek a žalovaný je povinen přispívat do fondu oprav částkou 2 500 Kč měsíčně, neboť při použití výnosové metody znalec počítal s horní hranicí výdajů na údržbu, správu a opravy nebytových jednotek s částkou 30 000 Kč ročně.

10. Soud nemá pochybnosti o správnosti závěrů znaleckého posudku, ostatně ani účastníci řízení závěry znalce nezpochybnili ničím konkrétním (např. jiným znaleckým posudkem). Pokud jde o vyjádření realitní kanceláře k obvyklé ceně nebytové jednotky č. Anonymizováno/Anonymizováno (č.l. 47 spisu), odborné vyjádření nemá váhu znaleckého posudku, navíc cena je zde určována k datu 16. 10. 2018 (nikoli ke dni rozhodnutí soudu).

11. K položce b) pozemek p.č. hodnota, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno v Anonymizováno, a pozemek p.č. hodnota, obec adresa, k.ú. adresa: Výpisem z katastru nemovitostí a ze shodných tvrzení účastníků (č.l. 105 spisu) bylo prokázáno, že žalovaný nabyl za trvání manželství na základě kupní smlouvy ze dne 3. 6. 2013 pozemek p.č. hodnota, jehož součástí je stavba: adresa, čp. Anonymizováno, bydlení, a pozemek p.č. hodnota, zahrada, vše v katastrálním území adresa, obec adresa. Žalovaný netvrdil, že by předmětné pozemky nabyl ze svých výlučných prostředků. Dle shodného prohlášení účastníků činí obvyklá cena předmětných pozemků 300 000 Kč. Důkazní návrh na zpracování znaleckého posudku ohledně obvyklé ceny předmětných nemovitostí byl učiněn až po koncentraci řízení, a proto nemohl být znalecký posudek zpracován. O předmětné pozemky měli zájem oba účastníci, v současné době užívá pozemky žalovaný (dle shodného tvrzení účastníků).

12. K položce c) pozemek p.č. hodnota v k.ú. a obci adresa: Výpisem z katastru nemovitostí č.l. 78 spisu, jakož i potvrzením o vzniku vlastnického práva (č.l. 82 až 85 spisu, listinami na č.l. 91 až 95 spisu) i ze shodných tvrzení účastníků bylo prokázáno, že žalovaný nabyl za trvání manželství dne 23. 9. 2015 na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu spisová značka ze dne 13. 8. 2015 a zaplacení nejvyššího podání pozemek p.č. hodnota v katastrálním území a obci adresa. Obvyklá cena pozemku je dle shodného tvrzení účastníků 70 000 Kč. Důkazní návrh na zpracování znaleckého posudku ohledně obvyklé ceny předmětných nemovitostí byl učiněn až po koncentraci řízení, a proto nemohlo být takovému návrhu vyhověno. Pozemek užívá žalovaný.

13. K položce d) kupní cena získaná z prodeje spoluvlastnického podílu ½ k pozemkům p.č. hodnota a p.č. hodnota v k.ú. a obci adresa, ve výši 77 000 Kč: Výpisy z katastru nemovitostí č.l. 13 až 16 spisu, jakož i kupní smlouvou č.l. 17 až 19 spisu bylo prokázáno, že žalovaný nabyl za trvání manželství v roce 2013 spoluvlastnický podíl id. ½ k pozemkům p.č. hodnota a Anonymizováno v k.ú. a obci adresa, kdy tento spoluvlastnický podíl následně po zániku manželství dne 28. 11. 2016 prodal kupní smlouvou jméno FO za kupní cenu 77 000 Kč. Žalovaný netvrdil, že by na koupi spoluvlastnického podílu vynaložil výlučné finanční prostředky.

14. K položce e) prostředky ze společného jmění manželů ve výši 840 000 Kč vynaložené na koupi pozemku p.č. hodnota, jehož součástí je stavba adresa, č.p. Anonymizováno, dále pozemků p.č. hodnota, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., pozemku p.č. hodnota, vše v k.ú. a obci adresa:

15. Výpisem z katastru nemovitostí č.l. 20 až 21 spisu a listinami na č.l. 24 až 34, 89 až 90 spisu bylo prokázáno, že žalovaný nabyl krátce po zániku manželství na základě kupní smlouvy ze dne 19. 11 2015 (právní účinky zápisu ke dni 7. 12. 2015), po přechozím udělení příklepu a zaplacení nejvyššího podání vydražitelem, pozemky v katastrálním území a obci adresa, a to pozemky p.č. hodnota, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, bydlení, p.č. hodnota, p.č. Anonymizováno/Anonymizováno, p.č. Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez č.p/č.e., jiná stavba, p.č. hodnota. Podle kupní smlouvy ze dne 19. 11. 2015 vlastnické právo ke shora specifikovaným nemovitostem přejde na stranu kupující (tedy na žalovaného) vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí dle této smlouvy. Kupní cena ve výši 770 000 Kč byla zaplacena tak, že žalovaný dne 20. 11. 2015 uhradil částku 70 000 Kč z účtu č. č. účtu, dne 19. 11. 2015 uhradil částku 400 000 Kč z účtu č. č. účtu a dne 19. 11. 2015 uhradil částku 300 000 Kč z účtu č. č. účtu (viz sdělení č.l. 130 spisu).

16. Faktura na č.l. 31 verte nemá pro posouzení věci význam, když se jedná o fakturu vystavenou dodavatelem právnická osoba. odběrateli tituly před jménem jméno FO, insolvenční správkyni.

17. Smlouvou o zápůjčce na č.l. 104 spisu a výslechem svědka jméno FO má soud za prokázané, že jméno FO poskytl žalovanému dne 1. 10. 2015 (tedy za trvání manželství) zápůjčku ve výši 900 000 Kč v hotovosti. Svědek jméno FO potvrdil, že žalovanému poskytl částku 900 000 Kč někdy v roce 2015, jednalo se o peníze, které získal v dědictví. Svědek nepotvrdil, že by žalobkyně o zápůjčce věděla a že by souhlasila s jejím poskytnutím. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku do 1. 10. 2020. Pravdivost výpovědi svědka nebyla zpochybněna výpovědí svědkyň jméno FO ani jméno FO, které naopak obě připustily, že svědek získal peníze z dědictví po rodičích, jednalo se asi o jeden milion korun.

18. Pravdivost výpovědi svědka jméno FO se nepodařilo zpochybnit ani výpovědí svědka jméno FO, syna účastníků. Svědek jméno FO uvedl pouze to, že účastníci měli na různých místech v jejich domě schovány peníze, on osobně viděl, když se dělala rekonstrukce koupelny v roce 2015, pod vanou schovaných nějakých 200 000 Kč v různých bankovkách, nepočítal to, odhaduje to. Neměl však představu, kolik peněz bylo takto schováno. Předmětnou výpovědí tedy nebylo prokázáno, že by na zakoupení nemovitostí v adresa byly použity úspory účastníků řízení.

19. Z uvedeného vyplývá, že finanční prostředky na zakoupení předmětných nemovitostí v adresa získal žalovaný zápůjčkou od jméno FO ve výši 900 000 Kč.

20. K položce f) vnos ze společného majetku na rekonstrukci domu č.p. Anonymizováno v Anonymizováno ve výlučném vlastnictví žalovaného v celkové výši 1 000 000 Kč:

21. Soud má za prokázané, že žalovaný nabyl před uzavřením manželství na základě kupní smlouvy ze dne 4. 3. 1999 (právní účinky vkladu dne 9. 3. 1999) pozemek p.č.st. 1, jehož součástí je stavba: adresa, č.p. Anonymizováno, rodinný dům, a to v katastrálním území adresa, obec adresa. S ohledem na datum nabytí předmětného domu je tak nevěrohodné tvrzení žalovaného, že investice do domu byly prováděny už od roku 1996.

22. Z výpovědi svědka jméno FO vyplývá, že pomáhal při rekonstrukci domu žalovaného v Anonymizováno Anonymizováno, a to nárazově, se synem a s bratranci. Pomáhal konkrétně při betonování podlah, se střechou, vše se dělalo svépomocí. Rovněž svědek jméno FO potvrdil, že se podílel na rekonstrukci střechy, dělalo se to svépomocí, materiál zajistil žalovaný. Po střeše se dělala fasáda, vše se dělalo svépomocí. Pracoval tam i otec žalobkyně. Svědek jméno FO uvedl, že „fasádu z půlky dělal on s otcem, otci pomáhal, půlku dělal nějaký pán z Lískovce“.

23. Rovněž ze shodných skutkových tvrzení účastníků vyplývá, že většina investic týkajících se rekonstrukce domu č.p. Anonymizováno v Anonymizováno byla prováděna svépomoci (tzn. žalovaným, případně otcem a bratrem žalobkyně, či bratranci žalobkyně), pouze fasádu částečně prováděla firma (viz vyjádření žalobkyně na č.l. 181 spisu). U jednání dne 2. 10. 2019, popř. na místním šetření dne 14. 12. 2021, žalovaný připustil, že za trvání manželství byly učiněny investice do rekonstrukce domu č.p. Anonymizováno v Anonymizováno v hodnotě 297 900 Kč (žalobkyně přitom měla za to, že investice byly vynaloženy v rozsahu 1 170 000 Kč). Za nesporné investice proto soud považuje investice v hodnotě 297 900 Kč. Této částce se blíží i hodnota materiálu oceněná znalcem (při zohlednění bazarového materiálu) ve výši 272 000 Kč.

24. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO bylo zjištěno, že stavební práce tvrzené žalobkyní byly kompletně provedeny po roce 2000 (tedy za trvání manželství účastníků), s výjimkou demolice podkroví (zde nelze datum demolice určit). Provedené práce v podkroví jsou nekvalitní s vadným provedením plochy sádrokartonů, izolací a osazení oken. Podlahy vykazují průhyb a nepřesnost provedení. Omítky stěn nepřesné a hrubé. adresa porušená kondenzací na rámu. To odpovídá i tvrzení účastníků, že většina prací byla prováděna svépomocí. Znalec učinil kvalifikovaný odhad hodnoty investic ke dni 12. 11. 2015 ve výši 867 000 Kč, z toho na materiál připadá 40 %, tj. částka 346 800 Kč a na práce a režiji 60 %, tj. částka 520 200 Kč. Znalec zohlednil použití bazarového materiálu 10 % z částky 346 800 Kč, tj. částkou 34 680 Kč, kterou odečetl od částky 346 800 Kč, hodnota materiálu ke dni 12. 11. 2015 tak činí 312 120 Kč. Vzhledem k tomu, že práce byly prováděny v průběhu patnácti let (od roku 2000 do roku 2015), násobil znalec cenu materiálu koeficientem 0,871 a dospěl k výsledně ceně materiálu použitého na investice ve výši 272 000 Kč.

25. U prací znalec zhodnotil, že pouze 30 % prací bylo prováděno svépomoci. Jak vyplývá ze shodných tvrzení účastníků i výslechu svědků, účastníci prováděli svépomocí většinu investic (s výjimkou fasády). Soud proto vyšel z částky 520 200 Kč připadající dle znaleckého posudku na práce a režiji, z toho 90 % realizovali účastníci sami (tudíž zde není důvod něčeho hradit) a pouze 10 % realizovali prostřednictvím třetích osob. Soud proto zohlednil práce v hodnotě 52 020 Kč (což je 10 % z částky 520 200 Kč) ke dni 12. 11. 2015. S ohledem na skutečnost, že šlo o práce v průběhu let 2000 až 2015, soud v souladu se znaleckým posudkem násobil částku 52 020 Kč koeficientem 0,871 a dospěl k závěru, že cena za práce realizované firmami v období od roku 2000 do roku 2015 činila 45 300 Kč. Celkem tak účastníci investovali v průběhu manželství do nemovitosti ve vlastnictví žalovaného částku 317 300 Kč.

26. Ze znaleckého posudku dále vyplývá, že k datu 4. 3. 2000 činila obvyklá cena rodinného domu č.p. Anonymizováno v Anonymizováno 440 000 Kč a k datu 12. 11. 2015 činila obvyklá cena tohoto rodinného domu 890 000 Kč, provedenými investicemi tedy došlo ke zhodnocení domu o 450 000 Kč. Soud nemá pochybnosti o správnosti znaleckého posudku. Vyjádřením realitní kanceláře (č.l. 48 spisu) nemá váhu znaleckého posudku, a proto k němu soudu nepřihlížel.

27. Položkový rozpočet č.l. 117 až 120 navržený žalobkyní k důkazu soud neměl pro zjištění skutkového stavu význam, neboť jim nebyly prokázány práce, které skutečně proběhly na rekonstrukci domu č.p. 53 v Lískovci (ve výlučném vlastnictví žalovaného).

28. K položce g) osobní automobil jméno FO RZ SPZ: Soud vycházel ze shodných tvrzení účastníků (č.l. 106 spisu) o tom, že osobní automobil jméno FO, reg. zn. SPZ byl zakoupen před 10 lety (tj. v roce 2009 za trvání manželství) za částku 240 000 Kč a automobil užívá žalovaný. Žalovaný dokládal obvyklou cenu vozidla ke dni 19. 8. 2019 ve výši 6 000 Kč nezávaznou nabídkou (č.l. 126 spisu), touto listinou však v žádném případě není prokazována obvyklá cena vozidla (jedná se pouze o nezávaznou nabídku, která nemá váhu znaleckého posudku). Soud vyšel ze znaleckého posudku a výslechu znalce tituly před jménem jméno FO o tom, že obvyklá cena předmětného vozidla ve stavu ke dni zániku manželství účastníků a v cenách ke dni 16. 11. 2022 činí 22 000 Kč. Znalec slyšený u jednání uvedl, že „technický stav vozidel odpovídal spíše tomu, co uváděla žalobkyně (žalobkyně tvrdila, že ještě v roce 2020 bylo auto pojízdné, osobně s ním jezdila, naopak žalovaný tvrdil, že vozidlo bylo už v roce 2015 nepojízdné, celkově zdevastované). Po zhlédnutí internetových stránek ministerstva dopravy, kde jsou výsledky kontrol STK, bylo zřejmé, že vozidlo mělo platnou technickou kontrolu, navíc dle sdělení samotného žalovaného v roce 2014 byly dány nové pneumatiky, nové kotouče, destičky, baterie, olej, byla provedena běžná údržba. Při určení obvyklé ceny vozidla bylo zohledněno i to, že po nehodě chybí levý přední airbag“. I sám žalovaný u jednání dne 29. 7. 2019 uvedl, že obvyklá cena předmětného vozidla činí 25 000 Kč (což se blíží odhadu znalce), i když následně toto své skutkové tvrzení změnil.

29. K položce h) osobní automobil Volkswagen BORA RZ SPZ: Soud vycházel ze shodných tvrzení účastníků (č.l. 106 spisu) o tom, že osobní automobil Volkswagen Bora, reg. zn. SPZ, byl zakoupen v roce 2014 za 50 000 Kč. Ze sdělení právnická osoba adresa vyplývá, že provozovatelem i vlastníkem předmětného vozidla je od 5. 1. 2015 žalovaný, naopak z technického průkazu (č.l. 147 spisu) vyplývá, že vlastníkem vozidla je jméno FO (bratr žalovaného) a provozovatel vozidla je žalovaný. Žalovaný neprokázal, že by vlastníkem auta byl jeho bratr jméno FO. Svědek jméno FO ve své výpovědi uvedl, že dal 50 000 Kč bratrovi (žalovanému), on nejezdí, nemá řidičák, jezdí bratr, vozí ho autem. Byl to bratrův nápad auto koupit. Z výpovědi svědka jméno FO tedy vyplývá, že kupní smlouvu uzavřel žalovaný, auto provozuje (řídí) rovněž výlučně žalovaný. Soud neuvěřil svědkovi jméno FO, že by vybral z pobočky v právnická osoba v adresa 000 Kč, neboť to je v rozporu se sdělením právnická osoba na č.l. 368 spisu. Soud proto nepovažuje výpověď svědka v tomto ohledu za věrohodnou. Soud má proto za to, že vozidlo zakoupil a užívá žalovaný, který má toto vozidlo ostatně stále u sebe (jak vyplývá i z výpovědi znalce tituly před jménem jméno FO).

30. Jak vyplývá ze shodných tvrzení účastníků i z výpovědi svědka jméno FO, auto užívá od rozvodu manželství doposud žalovaný.

31. Obvyklá cena tohoto automobilu ve stavu ke dni zániku manželství a v cenách ke dni 16. 11. 2022 činí 30 000 Kč. Auto mělo ke dni prohlídky platnou STK, bylo tudíž schopné provozu na pozemních komunikacích.

32. K položce ch) traktor reg. zn. SPZ vlečkou: Soud vycházel ze shodných tvrzení účastníků (č.l. 106 spisu) o tom, že traktor s vlečkou byl zakoupen za trvání manželství v roce 2012 žalovaným za částku 50 000 Kč. V současné době již vlečka neexistuje, což vyplývá ze sdělení znalce i žalovaného. Obvyklá cena traktoru ve stavu ke dni zániku manželství a v aktuálních cenách činí 55 400 Kč, obvyklá cena vlečky 9 600 Kč. Na náhradní díly by se traktor s vlečkou dal prodat za 24 000 Kč. Předmětný traktor s vlečkou užíval po rozvodu manželství doposud výlučně žalovaný.

33. K položce i) vozík za auto reg. zn. SPZ: Soud vycházel ze shodných tvrzení účastníků (č.l. 106 spisu) o tom, že vozík za auto byl nabyt za trvání manželství, doposud je v držení žalovaného, měl by být přikázán žalobkyni a jeho obvyklá cena činí 7 000 Kč dle znaleckého posudku.

34. K položce j) rozdíl mezi aktivy a pasivy z podnikání žalovaného:

35. Žalovaný začal podnikat v roce 1997, tedy před uzavřením manželství, když získal živnostenské oprávnění v oboru holičství, kadeřnictví, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej, následně bylo živnostenské podnikání žalovaného v roce 1998 rozšířeno o obor zprostředkovatelská činnost a v roce 2007 o obor opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů (viz výpis z živnostenského rejstříku č.l. 114 spisu).

36. Žalovaný neprokázal své tvrzení o tom, že by částku 30 000 Kč získanou z kupní smlouvy ze dne 29. 9. 1997 použil jako vklad do svého podnikání. Z kupní smlouvy na č.l. 127 spisu sice vyplývá, že žalovaný společně s jméno FO získali za prodej pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa v jejich podílovém spoluvlastnictví částku 30 000 Kč, z výslechu svědkyně jméno FO (sestry žalovaného) však vyplynulo, že tyto peněžní prostředky byly použity na opravu domečku v Anonymizováno Anonymizováno.

37. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, jakož i z výslechu znalce, má soud za prokázané, že ke dni zániku manželství činily aktiva závodu žalovaného celkem 822 000 Kč, z toho částku 660 000 Kč představovala hodnota nebytových jednotek č. Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno ke dni zániku manželství. Od těchto aktiv byla odečtena pasiva ve výši 17 000 Kč, rozdíl mezi aktivy a pasivy závodu žalovaného tak ke dni zániku manželství činí 805 000 Kč. Tržní hodnota závodu ke dni zániku manželství by ke dni zániku manželství činila 720 000 Kč.

38. K položce k) závazek ze smlouvy o zápůjčce ve výši 900 000 Kč: Smlouvou o zápůjčce finančních prostředků a výpovědí svědka jméno FO bylo prokázáno, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 10. 2015 poskytl jméno FO žalovanému peněžní částku ve výši 900 000 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku včetně sjednaných úroků ve výši 0,25 % denně vrátit do 1. 10. 2020. Jak vyplynulo z výpovědi svědka jméno FO i ze sdělení žalobkyně, žalobkyně u poskytnutí zápůjčky nebyla, proto má soud za to, že o poskytnutí zápůjčky nevěděla, tudíž k poskytnutí zápůjčky ani nedala souhlas. Žalovaný, ačkoliv byl poučen dle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř. (viz č.l. 106 spisu), neprokázal, že by žalobkyně udělila souhlas s poskytnutím zápůjčky. Zápůjčka byla dle tvrzení žalovaného poskytnuta za účelem nabytí nemovitostí v adresa, nikoliv za účelem každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

39. Listinné důkazy na č.l. 5 až 6, 32, 47 až 48, 171 až 179 soud nehodnotil, neboť z nich nevyplynuly pro věc žádné právně významné skutečnosti. Rovněž tak soud nehodnotil zvlášť důkazy na č.l. 157 až 163 a fotografie č.l. 196 spisu, neboť tyto doklady o zakoupení materiálu, případně provedení prací, jakož i daňová přiznání na č.l. 348 až 366 spisu, sloužily jako podklad ke znaleckému posudku tituly před jménem jméno FO.

40. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení dokazování znaleckým posudkem na určení ceny nemovitostí v k.ú. adresa a na zjištění obvyklé ceny pozemku p.č. hodnota v k.ú. adresa, informacemi ohledně dražby domu v Blišicích, písemnou komunikací ohledně exekuce bratra žalovaného, písemnou komunikací, která ani nebyla doložena, sdělením jméno FO, písemnou komunikací ohledně svědka jméno FO, zvukovými nahrávkami, dotazem na realitní kancelář ohledně pronájmu domu v adresa, výpisy z účtů žalovaného, exekučním spisem spisová značka, případně dotazem na exekutory, dědickým spisem ohledně zůstavitele jméno FO, výpisy z účtu firmy právnická osoba, neboť tyto návrhy byly učiněny až po koncentraci řízení a nevztahuje se na ně žádná z výjimek uvedených v ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. Navíc důkazní návrhy ohledně pronájmu domu v adresa, jakož i ohledně výpisů z účtu firmy právnická osoba jsou nadbytečné, neboť se týkají věcí, které nejsou předmětem vypořádání.

41. Soud zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu opatrovnickým spisem sp. zn. spisová značka, jakož i listinami na č.l. 456 až 460, 464 až 477, 484 a 487, neboť tyto důkazní návrhy byly učiněny až po koncentraci řízení. Soud zamítl i návrh žalovaného na výslech svědka právnická osoba, neboť žalovaný sám na výslechu svědka následně netrval, navíc jej soud považoval za nadbytečný, neboť skutkový stav ohledně koupě vozidla Volkswagen Bora byl dostatečně zjištěn provedenými důkazy.

42. Listinné důkazy na č.l. 277 až 290 soud neprováděl, neboť nebyly navrženy k důkazu (byly doloženy jen v rámci odvolání proti usnesení soudu I. stupně o přiznání odměny znalci tituly před jménem jméno FO) – viz sdělení právního zástupce žalovaného u jednání dne 16. 11. 2022.

43. Z provedeného dokazování vyplývá následující skutkový stav:

44. Manželství účastníků trvalo od 4. 3. 2000 do 12. 11. 2015, kdy zaniklo rozvodem, a nebylo vypořádáno dohodou účastníků. Do skončení tříleté lhůty pro vypořádání společného jmění manželů (tj. do 12. 11. 2018) učinili účastníci předmětem vypořádání shora popsané položky a) až k). Za trvání manželství nabyl žalovaný na základě kupní smlouvy nebytové jednotky v Koryčanech - položka a), které užíval a dosud užívá ke svému podnikání, dále nemovitosti v Anonymizováno - položka b), jejichž obvyklá cena činí 300 000 Kč. Dále za trvání manželství žalovaný nabyl úplatně pozemek v adresa - položka c), jehož obvyklá cena činí 70 000 Kč. Předmětné nemovitosti užívá žalovaný.

45. Za trvání manželství nabyl žalovaný rovněž spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ k pozemkům p.č. hodnota a Anonymizováno v k. ú. adresa, který následně po rozvodu manželství prodal třetí osobě za kupní cenu 77 000 Kč (položka d).

46. Dále za trvání manželství nabyl žalovaný úplatně vozidla specifikovaná pod položkami g) až i), kdy obvyklá cena vozidla jméno FO činí 22 000 Kč, obvyklá cena vozidla Volkswagen Bora činí 30 000 Kč, obvyklá cena traktoru s vlečkou činí 65 000 Kč, přičemž vlečka již není součástí společného jmění manželů, a obvyklá cena vozíku činí 7 000 Kč. Předmětná vozidla užívá žalovaný.

47. Žalovaný začal podnikat před uzavřením manželství. Rozdíl mezi aktivy a pasivy podniku (závodu) žalovaného ke dni rozvodu manželství činil 805 000 Kč.

48. Za trvání manželství investovali účastníci ze společného jmění manželů do výlučného majetku žalovaného (rekonstrukce rodinného domu č.p. Anonymizováno v Anonymizováno) částku 317 300 Kč.

49. Za trvání manželství uzavřel žalovaný bez souhlasu žalobkyně smlouvu o zápůjčce s jméno FO, na základě které získal peněžní prostředky ve výši 900 000 Kč. Z této zápůjčky byly peněžní prostředky ve výši 770 000 Kč použity na zakoupení nemovitostí v adresa specifikovaných pod položkou e), tyto nemovitosti nabyl žalovaný až po zániku manželství.

50. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. spisová značka, při vypořádání společného jmění manželů vzniklého za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., a zaniklého za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., soud postupuje podle zákona č. 89/2012 Sb. Vzhledem k tomu, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 4. 3. 2000 a zaniklo rozvodem dne 12. 11. 2015, postupoval soud při vypořádání společného jmění manželů dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.).

51. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

52. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

53. Podle § 741 o. z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

54. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

55. Podle odst. 2 hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

56. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následujícím způsobem:

57. K položkám a) až c) – nemovitosti účastníků:

58. Společné jmění manželů, které nebylo nijak modifikováno, zaniklo rozvodem manželství účastníků ke dni 12. 11. 2015. K vypořádání společného jmění manželů dohodou nedošlo. Účastníci nabyli za trvání manželství do společného jmění manželů nemovitosti specifikované pod položkami a) nebytové jednotky v Koryčanech, b) nemovitosti v Anonymizováno a c) pozemek v adresa, kdy předmětné nemovité věci získal na základě kupní smlouvy, případně usnesení o udělení příklepu, žalovaný. Žalovaný netvrdil, že by k jejich zakoupení použil své výlučné prostředky, a proto ve smyslu § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), popř. ve smyslu § 709 odst. 1 o. z., tvoří tyto nemovité věci společné jmění manželů.

59. Předmětné nemovité věci užívá v současné době žalovaný, přičemž nebytové jednotky (položku a), užívá v souvislosti se svým podnikáním (jsou součástí podniku/závodu). Účastníci shodně navrhli, aby položky a) a c) byly přikázány žalovanému, a proto soud rozhodl o přikázání předmětných položek do výlučného vlastnictví žalovaného. Obvyklá cena položky a) – nebytových jednotek – činí 610 000 Kč, nicméně vzhledem k tomu, že nebytové jednotky byly oceněny v rámci ocenění aktiv podniku, přičemž aktiva podniku budou započítána ve prospěch žalovaného, neučinil soud předmětem vypořádání samostatně cenu nebytových jednotek ve výši 610 000 Kč, neboť žalovanému by byla dvakrát započítána totožná hodnota.

60. Obvyklá cena položky c) – pozemku p.č. adresa – činí 70 000 Kč. Žalovanému tak byly přikázány nemovité věci, jejichž započítávaná hodnota činí 70 000 Kč.

61. Žalobkyně projevila zájem o nemovitosti v Anonymizováno (položka b), které sice užívá po rozvodu manželství žalovaný, nikoliv však pro účely svého bydlení. Vzhledem k tomu, že žalovanému je přikazována většina položek ze společného jmění manželů, dospěl soud k závěru, že je spravedlivé, aby nemovitosti v Blišicích, jejichž obvyklá cena činí dle shodného tvrzení účastníků 300 000 Kč, byly přikázány žalobkyni.

62. K položce d) – výnos z prodeje pozemku:

63. Účastníci nabyli za trvání manželství do společného jmění manželů rovněž spoluvlastnický podíl o velikosti ½ k pozemkům p.č. hodnota a p.č. hodnota v k.ú. a obci adresa, neboť spoluvlastnický podíl byl získán žalovaným kupní smlouvou nikoliv za jeho výlučné prostředky. Po zániku manželství žalovaný předmětný spoluvlastnický podíl prodal za částku 77 000 Kč, přičemž tuto majetkovou hodnotu získal žalovaný, proto byla započtena ve prospěch žalovaného. Žalobkyně se nedovolala relativní neplatnosti prodeje, proto soud vycházel analogicky z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, podle kterého „dojde-li k platnému prodeji věci tvořící součást společného jmění manželů za trvání manželství, je předmětem vypořádání společného jmění částka za prodej získaná, nikoliv tzv. obvyklá cena takové věci zjištěná ke dni zániku společného jmění.“ 64. K položce e) – vnos ze SJM do výlučného majetku žalovaného ve výši 840 000 Kč a současně k položce k) – závazek ze smlouvy o zápůjčce ve výši 900 000 Kč:

65. V žalobě žalobkyně požadovala vypořádání těchto prostředků jako vnosu ze společného jmění manželů do výlučného majetku žalovaného, když předmětné prostředky byly použity na zakoupení nemovitostí v katastrálním území adresa, a to pozemku p.č. hodnota, jehož součástí je stavba adresa, č.p. Anonymizováno, dále pozemků p.č. hodnota, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., a pozemek p.č. hodnota, a to po rozvodu manželství účastníků. Teprve v průběhu řízení žalobkyně začala tvrdil, že tyto nemovitosti byly nabyty do společného jmění manželů. Jak vyplývá ze zjištěného skutkového stavu, předmětné nemovitosti získal žalovaný až po rozvodu manželství (tj. po datu 12. 11. 2015), a to na základě kupní smlouvy uzavřené dne 19. 11. 2015, přičemž vklad práva do katastru nemovitostí byl povolen ke dni 7. 12. 2015. Nemovitosti tedy nejsou součástí společného jmění manželů, neboť byly nabyty žalovaným až po zániku společného jmění manželů.

66. Kupní cena ve výši 770 000 Kč byla žalovaným zaplacena až po zániku společného jmění manželů (viz shora). Peněžní prostředky byly získány žalovaným ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalovaným a jméno FO ze dne 1. 10. 2015 (tedy za trvání manželství), přičemž zápůjčka činila 900 000 Kč.

67. Soud dospěl k závěru, že závazek ze smlouvy o zápůjčce ve výši 900 000 Kč není součástí společného jmění manželů. Z ustanovení § 710 o. z. vyplývá, že „součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.“ Obdobnou úpravu obsahovalo i ustanovení § 143 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, dluh převzal za trvání manželství pouze žalovaný, a to bez souhlasu žalobkyně, nejednalo se přitom zcela jistě o obstarávání každodenních potřeb rodiny, když zapůjčené peněžní prostředky byly použity na koupi nemovitostí žalovaným. Dluh ze smlouvy o zápůjčce tedy není součástí společného jmění manželů a soud jej proto nevypořádal.

68. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. spisová značka dospěl k závěru, že „majetkové hodnoty, které jeden z manželů získal jako plnění ze závazkového právního vztahu, jehož rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů a který převzal bez souhlasu druhého, jsou součástí společného jmění manželů; součástí společného jmění nejsou dluhy, které pro něj ze závazkového právního vztahu vyplývají.“ Ačkoliv tedy žalovaný prokázal, že na zakoupení nemovitostí v adresa byly použity peněžní prostředky získané ze smlouvy o zápůjčce, nic to nemění na skutečnosti, že se jednalo o peněžní prostředky tvořící součást společného jmění manželů (nejedná se o výjimku specifikovanou v § 709 odst. 1 o. z.). Z uvedeného vyplývá, že soud shledal jako důvodný požadavek žalobkyně na vypořádání vnosu ze společného jmění manželů na zakoupení nemovitostí v adresa specifikovaných pod položkou e) do výlučného vlastnictví žalovaného. Na kupní cenu 770 000 Kč byly použity prostředky náležející do společného jmění manželů (získané zápůjčkou žalovaného), je tedy třeba tuto částku zohlednit při vypořádání společného jmění manželů, a to v souladu s ustanovením § 742 odst. 1 písm. b) o. z., podle kterého každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek. Pokud žalobkyně požadovala zohlednění vnosu ještě o 70 000 Kč vyššího, neshledal pro to soud důvody, když kupní cena předmětných nemovitostí činila pouze 770 000 Kč.

69. K položce f) - vnos ze společného majetku na rekonstrukci domu č.p. Anonymizováno v Anonymizováno ve výlučném vlastnictví žalovaného:

70. Jak vyplývá ze zjištěného skutkového stavu, žalovaný má ve svém výlučném vlastnictví pozemek p.č.st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba: adresa, č.p. Anonymizováno, rodinný dům, a to v katastrálním území adresa, obec adresa, když tento pozemek nabyl před uzavřením manželství. V průběhu manželství od roku 2000 do roku 2015 prováděli účastníci rekonstrukci předmětného domu, a to převážně svépomocí. Ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že investice činily nejméně 297 900 Kč. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO byla zjištěn hodnota materiálu použitého v průběhu let 2000 až 2015 při rekonstrukci domu částkou 272 000 Kč. Na podkladě znaleckého posudku a výslechu znalce dospěl soud k závěru, že cena prací uhrazená třetím osobám za stavební práce činila 45 300 Kč, když soud přihlédl k tomu, že většinu prací (tedy cca 90 % prací) prováděli účastníci svépomocí. Celkem tak účastníci investovali v průběhu manželství do nemovitosti ve vlastnictví žalovaného částku 317 300 Kč, kterou je třeba vypořádat.

71. Podle § 742 odst. 1 písm. b) o. z., každý z manželů má v případě soudního vypořádání nahradit to, co bylo ze společného majetku vynaloženo na jeho majetek výhradní (tzv. zápočet). Cílem je nahrazení ušlého majetku. Samotná skutečnost, že došlo ke zhodnocení výlučného majetku jednoho z manželů za trvání manželství, nemá sama o sobě vliv na možnost požadovat uhrazení vynaložených prostředků ani na určení výše podílů rozvedených manželů na vypořádání SJM. Podstatné je jen to, zda a v jakém rozsahu byly vynaloženy investice ze společného majetku na majetek oddělený. Investicí ze společného jmění manželů na výlučný majetek jednoho z manželů se rozumí finanční prostředky, o které se společné jmění manželů skutečně snížilo, je tedy třeba zjišťovat skutečnou výši vynaložených investic (nikoliv hodnotu stavebních prací) – srovnej např. rozhodnutí sp. zn. spisová značka. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla v důkazní nouzi, když neměla k dispozici žádné doklady o prováděných investicích, a žalovaný na výzvu soudu předložil (do koncentrace řízení) pouze nepatrné množství dokladů – viz č.l. 158 až 163 spisu, vycházel soud při určení hodnoty investic ze shodných tvrzení účastníků, jakož i ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO. Soud podotýká, že jako investice nemůže být zhodnocena především práce žalovaného, ale ani práce prováděná příbuznými účastníků bezplatně (na základě dobrovolné výpomoci). Hodnotu investic nelze stanovit ani částkou 450 000 Kč, o níž se dle znaleckého posudku zvýšila cena nemovitostí žalovaného. Pokud se žalobkyně dovolává rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, pak dané rozhodnutí na projednávanou věc nedopadá, neboť se týká investic vynaložených na cizí věc (vydání bezdůvodného obohacení za takové investice).

72. Jak vyplývá z ustanovení § 742 odst. 2 o. z., hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. Uvedeným ustanovením se zákonodárce snaží postihnout možné výkyvy cen majetku, které mohou nastat od doby, kdy byly investice vynaloženy, do zániku SJM. Uvedené ustanovení však soud nepoužil z toho důvodu, že hodnota nemovitostí jako takových se nezvýšila (ani nesnížila) plynutím času či změnami na trhu, ale pouze provedením investic. Na takovou situaci však předmětné ustanovení nedopadá. Uvedeným ustanovením se mají dle názoru soudu řešit případy, kdy je např. zakoupena movitá věc (např. za částku 100 000 Kč), v průběhu doby však vlivem běžného opotřebení či změn na trhu dojde ke výraznému poklesu či zvýšení ceny předmětné věci, v takovém případě se nehradí částka 100 000 Kč, ale částka redukovaná (snížená) nebo valorizovaná (zvýšená) o tu částku, o kterou se hodnota věci v mezidobí zvýšila či snížila právě vlivem plynutí času, změn na trhu nebo popř. opotřebení. O takovou situaci se však v dané věci nejedná, a proto soud hodnotu investic ani nevalorizoval, ani neredukoval.

73. Soud neshledal podmínky pro valorizaci (ale ani pro redukci) investic i z toho důvodu, že žalobkyně společně se žalovaným a jejich dětmi předmětné nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného po celou dobu trvání manželství užívali, zcela jistě tak byla hodnota investic postupně konzumována.

74. K položkám g), h), ch), i) – osobní automobily, traktor s vlečkou a vozík:

75. Vzhledem k tomu, že motorová vozidla byla nabyta úplatně za trvání manželství, a nikoliv za výlučné prostředky některého z manželů, má soud za to, že vozidla specifikovaná pod položkami g) až i) tvoří společné jmění manželů. Pokud jde o vozidlo Volkswagen Bora, soud neuvěřil výpovědi svědka jméno FO o tom, že by přenechal částku 50 000 Kč žalovanému na zakoupení vozidla. Navíc předmětné vozidlo zakoupil žalovaný a předmětné vozidlo rovněž sám provozuje, soud proto dospěl k závěru, že vlastníkem vozidla není bratr žalovaného, ale účastníci. Osobní automobily jméno FO i Volkswagen Bora, jakož i traktor, užívá od rozvodu manželství výlučně žalovaný, a proto soud rozhodl o přikázání předmětných vozidel žalovanému. Pokud jde o vozík, účastníci shodně navrhli, aby byl přikázán žalobkyni, a proto soud takto rozhodl v souladu s návrhem účastníků.

76. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. spisová značka, „při vypořádání společného jmění manželů zaniklého podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se zásadně vychází z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování soudu“. Tímto rozhodnutím došlo ke změně judikatury, přičemž nadále je zásadně třeba z tohoto rozhodnutí vycházet. Z citovaného rozsudku nicméně také vyplývá, že „uvedené závěry činí Nejvyšší soud s vědomím, že ve specifických případech a s přihlédnutím k individuálním okolnostem může požadavku spravedlivého řešení více odpovídat potřeba zohlednění stavu vypořádávané věci v době zániku SJM. Tak tomu bude např. v situaci, kdy dojde ke zhoršení stavu věci, který je přičitatelný tomu z manželů, kterému bude věc přikázána (srov. MELZER, F., TÉGL, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Svazek IV. § 655–975. adresa: Leges, 2016, s. 592)“.

77. Soud dospěl k závěru, že pokud žalovaný po zániku manželství užíval předmětná vozidla a měl tedy i povinnost o ně řádně pečovat, nemůže se dovolávat zhoršení stavu těchto vozidel, ke kterému došlo až po zániku manželství. Ještě v době prohlídky předmětných vozidel měla osobní vozidla platnou STK. Soud proto v tomto konkrétním případě vycházel z obvyklé ceny vozidel ke dni rozhodnutí soudu, nicméně ve stavu, který tu byl v době zániku manželství. Soud má za to, že citovaná výjimka z pravidla vyjádřeného v rozhodnutí spisová značka dopadá především na věci movité, které dlouhodobým užíváním, popř. špatnou údržbou, výrazně ztrácí na své hodnotě. Soudu se proto nejeví jako spravedlivé vycházet ze stavu vozidel ke dni rozhodnutí soudu, když žalovaný po dobu 7 let předmětná vozidla užíval, a tato vozidla sám opotřeboval. Obvyklá cena vozidla jméno FO činí dle znaleckého posudku 22 000 Kč, vozidla Volkswagen Bora 30 000 Kč a traktoru s vlečkou 65 000 Kč. Pokud žalovaný po rozvodu manželství naložil s vlečkou tak, že v současné době již neexistuje, rovněž tato skutečnost musí jít k tíži žalovaného. Žalovanému tak byla přikázána předmětná vozidla, jakož i traktor bez vlečky, a na jeho podíl započítána částka 117 000 Kč. Žalobkyni byl dle shodného návrhu účastníků přikázán vozík v hodnotě 7 000 Kč.

78. K položce j) - rozdíl mezi aktivy a pasivy z podnikání žalovaného:

79. Mezi účastníky je nesporné a vyplývá to rovněž z výpisu ze živnostenského rejstříku žalovaného, že žalovaný je podnikatelem na základě živnostenského oprávnění, přičemž podnikat začal již v roce 1997, tedy před uzavřením manželství. Podnik se tedy nestal součástí společného jmění manželů a je ve výlučném vlastnictví žalovaného. Nicméně jak vyplývá z rozhodnutí Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, i když podnik (v současné době závod) není součástí společného jmění manželů, neboť byl nabyt jedním z manželů ještě před uzavřením manželství „je podnikající manžel povinen nahradit do BSM (nyní SJM) takovou částku, jež se rovná pozitivnímu (kladnému) rozdílu mezi aktivy a pasivy jeho podnikání ke dni zániku BSM (nyní SJM), což zpravidla je cena jeho podniku (pokud nebyl vytvořen i vynaložením oddělených prostředků podnikajícího manžela).“ Citované rozhodnutí je použitelné i za stávající právní úpravy.

80. Jak vyplývá ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, aktiva podniku ke dni zániku manželství činily 822 000 Kč (přičemž největší položkou těchto aktiv byly nebytové jednotky v Koryčanech – položka a) – v hodnotě 660 000 Kč), pasiva podniku činily 17 000 Kč, rozdíl mezi aktivy a pasivy tudíž činil 805 000 Kč. Tuto částku je tedy žalovaný povinen nahradit do společného jmění manželů.

81. Jak vyplývá např. z rozhodnutí spisová značka, zjištění ceny podniku je otázkou skutkovou, nikoliv právní, přičemž při určení ceny podniku se soud zpravidla neobejde bez provedení důkazu znaleckým posudkem. Pokud účastník nesouhlasí se závěry znaleckého posudku, nezbývá mu než jeho závěry relevantně zpochybnit (není dostačující tvrzení, že posudek není správný, ale je třeba uplatnit konkrétní námitky). V případě zpochybnění metodiky znaleckého posouzení vychází dovolací soud z toho, že je výhradně na znalci, aby v souladu s poznatky dosaženými v jeho oboru zvolil, jakou metodu ocenění použije. Soud, který nemá příslušné odborné znalosti, nemůže metodiku ocenění stanovit. Pokud se účastníkovi řízení podaří použitou metodiku relevantně zpochybnit, přichází do úvahy vypracování revizního znaleckého posudku. Soud nesmí upustit od výslechu znalce (a spokojit se s písemným posudkem znalce) mimo jiné tehdy, vznáší-li účastník řízení proti závěrům znalce podstatné výhrady, jejichž vyjasnění je pro rozhodnutí ve věci samé podstatné, a to i v případě, že soud jinak nemá pochybnosti o správnosti písemného znaleckého posudku.

82. Soud neměl pochybnosti o správnosti znaleckého posudku a pouhé zpochybňování závěrů znaleckého posudku žalobkyní, aniž by předložila důkazy o nesprávnosti tohoto posudku (např. oponentní znalecký posudek), nevyvolává pochybnosti soudu o správnosti znaleckých závěrů. Znalec logicky zdůvodnil, proč při určení ceny nebytových jednotek použil metodu výnosovou, nikoliv porovnávací, kdy důvodem bylo to, že na trhu v daném místě a čase nedocházelo k obchodování se srovnatelnými nebytovými jednotkami. Znalec setrval na svém názoru, že použitím výnosové metody lze zjistit obvyklou cenu, za kterou je možné nebytové jednotky v daném místě a čase prodat, a soud o správnosti jeho závěrů nemá pochybnosti. Jedná se o odborný závěr znalce.

83. Pokud žalobkyně namítala vztah znalce k předmětu sporu, pak o námitce žalobkyně již bylo pravomocně rozhodnuto.

84. Ze shora uvedeného vyplývá, že aktiva společného jmění manželů činí celkem 2 463 300 Kč (k aktivům patří kromě nemovitostí pod body b) a c) také majetková hodnota pod položkou d), dále investice ze SJM do výlučného majetku žalovaného pod položkami e) a f), vozidla pod položkami g), h), ch), i) a rozdíl mezi aktivy a pasivy podnikání žalovaného pod položkou j). Pasiva společného jmění manželů nebyla zjištěna. Pokud jde o závazek z půjčky ve výši 900 000 Kč, jedná se o výlučný závazek žalovaného, který převzal bez souhlasu žalobkyni, proto nespadá do společného jmění manželů.

85. Žalobkyně obdržela dle rozhodnutí soudu aktiva v celkové výši 307 000 Kč (nemovitosti v Anonymizováno – položka b), vozík – položka i). Žalovaný obdržel majetkové hodnoty specifikované pod položkami b) – pozemek v adresa, kupní cena získaná za prodej pozemku ze SJM pod položkou d), vozidla pod položkami g), h), ch). Na jeho podíl byl započten i vnos ze SJM na jeho výlučný majetek ve výši 770 000 Kč – položka e) a vnos ze SJM na jeho výlučný majetek ve výši 317 300 Kč. Žalovaný tak získal aktiva v celkové výši 2 156 300 Kč.

86. Při výpočtu vypořádacího podílu vycházel soud z pravidel obsažených v rozhodnutí sp. zn. spisová značka. Soud tedy určil celkovou hodnotu majetku (aktiv) na částku 2 463 300 Kč. Při určení podílu účastníků soud shledal důvod odchýlit se od rovnosti podílu vymezenou v ustanovení § 742 odst. 1 písm. a) o. z., neboť žalovaný opatřil do společného jmění manželů finanční prostředky ve výši 900 000 Kč ze svého výlučného závazku vůči třetí osobě. Předmětem vypořádání tedy nemohl být výlučný závazek žalovaného ve výši 900 000 Kč, nicméně peněžní prostředky takto získané do společného jmění manželů spadají (jak bylo rozvedeno shora) a za tyto společné finanční prostředky byly zakoupeny nemovitosti v adresa ve výlučném vlastnictví žalovaného. adresa 000 Kč tak byla započtena ve prospěch žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný se takto zasloužil o nabytí finančních prostředků ve výši 770 000 Kč do společného jmění manželů, přičemž to byl on sám, kdo musel závazek ze zápůjčky uhradit, má soud za to, že je spravedlivé, aby podíl žalovaného na majetku v SJM činil 60 % a podíl žalobkyně 40 %. Obdobné závěry ostatně vyplývají i z rozhodnutí sp. zn. spisová značka.

87. Žalobkyni by tak měly připadnout majetkové hodnoty ve výši 985 320 Kč (což je 40 % z celkové hodnoty SJM 2 463 300 Kč), byly jí však přikázány majetkové hodnoty pouze ve výši 307 000 Kč, rozdíl tedy činí 678 320 Kč.

88. Žalovanému by měly připadnout majetkové hodnoty ve výši 1 477 980 Kč (což je 60 % z celkové hodnoty SJM 2 463 300 Kč), připadly mu však majetkové hodnoty ve výši 2 156 300 Kč, tedy majetkové hodnoty o 678 320 Kč vyšší. Soud proto uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni na vypořádací podíl částku 678 320 Kč. S ohledem na výši částky soud stanovil delší lhůtu k plnění, jak to umožňuje ustanovení § 160 odst. 1 věta první za středníkem o. s. ř.

89. Vzhledem k tomu, že nemovitosti v Anonymizováno užívá doposud žalovaný, soud mu uložil povinnost nemovitosti vyklidit a vyklizené předat žalobkyni. Vzhledem k tomu, že vozík za auto se nachází u žalovaného, soud mu uložil povinnost vozík žalobkyni vydat. Lhůta k plnění v případě těchto výroků vychází z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.

90. Vzhledem k tomu, že v předmětném sporu nelze určit, který z účastníků byl úspěšný a který nikoliv, neboť nároky účastníků se průběžně měnily, rozhodl soud dle § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

91. Státu vznikly náklady na znalečné vyplacené ze státních prostředků znalci tituly před jménem jméno FO v celkové výši 9 992 Kč a dále na znalečné vyplacené ze státních prostředků znalci tituly před jménem adresa ve výši 44 882 Kč. S ohledem na výsledek sporu soud uložil dle § 148 odst. 1 o. s. ř. oběma účastníkům rovným dílem nahradit náklady řízení státu v celkové výši 54 874 Kč, každý z účastníků tak zaplatí částku 27 437 Kč. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce. Nesplní-li povinní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se stát domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.