5 C 251/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o určení trvání závazku,

I. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhala určení, že závazek žalované dodávat pro žalobkyni zemní plyn dle Smlouvy o sdružených službách dodávek zemního plynu ze dne 23. 4. 2020 trvá a oznámení o zániku tohoto závazku nemá právní účinky, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 2 740,90 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži (ve znění doplnění ze dne 28. 2. 2023 č. l. 54 a násl., doplnění ze dne 26. 4. 2023 na č. l. 63 a násl., doplnění ze dne 29. 5. 2023 na č. l. 68 a násl.), se žalobkyně domáhá určení, že závazek žalované dodávat pro žalobkyni zemní plyn dle smlouvy o sdružených službách dodávek zemního plynu ze dne [datum] trvá a oznámení žalované o zániku tohoto závazku nemá právní účinky. Naléhavý právní zájem na určovací žalobě žalobkyně odůvodnila tak, že žalobkyně spatřuje naléhavý právní zájem zejména ve vztahu k budoucím nárokům, které vzniknou v souvislosti s neoprávněným ukončením dodávek plynu žalobkyni a dalším odběratelům, tedy zákazníkům žalobkyně. Žalobkyně poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. 20 Cdo 450/2000 ve kterém, se uvádí, že i v případě, kdy lze žalovat o splnění povinnosti, je naléhavý právní zájem na určení ve smyslu § 80 o. s. ř. dán, jestliže je rozhodnutí o určovací žalobě s to vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a svými důsledky předejít případným dalším žalobám na plnění, anebo jestliže případná žaloba o plnění nevystihuje (nemůže vystihnout) celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva. Z důvodu neoprávněného ukončení dodávek plynu, ke kterému došlo na základě domnělého zániku závazku, bude žalobkyně nucena zasmluvnit dodávky plynu u nového dodavatele, a to za cenu vyšší, než jaká je smluvená ve smlouvě s žalovanou. Toto navýšení ceny se pak v důsledku promítne i na náklady konečných odběratelů, tedy zákazníků žalobkyně, kterým po skončení jejich cenové fixace nebude moci žalobkyně dodávat plyn za ceny odpovídající smlouvě uzavřené s žalovanou. Hodnota nároků na náhradu škody, která vznikne z důvodu neoprávněného ukončení dodávek plynu žalovanou, k okamžiku podání žaloby není známa a žalobkyně má za to, že tyto nároky budou uplatňovány v průběhu několika dalších let, neboť se dá předpokládat, že tyto škody budou vznikat po celou původní dobu trvání závazku smlouvy o dodávkách plynu mezi žalobkyní a žalovanou, tedy minimálně do konce roku 2023. Žalobkyně tvrdila, že na základě výběrového řízení pro zakázky s názvy„ [příjmení] zemního plynu pro [právnická osoba] v roce 2022“ a„ [příjmení] zemního plynu pro [právnická osoba] v roce 2023“ ze dne 25. 3. 2020 byla žalovaná vybrána jako dodavatel zemního plynu pro žalobkyni v letech 2022 a 2023. V návaznosti na výběrové řízení byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dne 23. 4. 2020 Smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu (dále jen„ smlouva“), dle které se žalovaná zavázala dodávat žalobkyni zemní plyn za ceny určené smlouvou pro jednotlivé roky 2022 a 2023. Na základě výzvy žalované ze dne 9. 11. 2021 a následného jednání účastníků byl uzavřen Dodatek [číslo] ke smlouvě (dále jen„ dodatek 1“), dle kterého došlo k výraznému navýšení jednotkové komoditní ceny takovým způsobem, že jednotková komoditní cena plynu pro období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 byla stanovena na částku 553,80 [spisová značka] a pro období od 1. 1. 2023 do [datum rozhodnutí] na částku 583,70 [spisová značka]. Toto navýšení ceny plynu odpovídalo maximálnímu možnému navýšení dle § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZZVZ“). Ze strany žalované docházelo před uzavřením dodatku ke značnému nátlaku na žalobkyni, když se žalovaná nesprávným výkladem ustanovení občanského zákoníku pokoušela uvést žalobkyni v omyl takovým způsobem, že z informací poskytnutých žalovanou vyplývalo, že má žalobkyně zákonnou povinnost uzavřít dodatek dle návrhu žalované, který by byl v rozporu s povinnostmi žalobkyně vyplývajícími ze ZZVZ. Toto jednání, které se jeví dle názoru žalobkyně jako agresivní obchodní praktika, která se bezpodmínečně příčí dobrým mravům a poctivému smluvnímu jednání. Toto jednání bylo žalované vytýkáno právním zástupcem žalobkyně ve vyjádření ze dne 12. 11. 2021, které tvoří přílohou tohoto podání. Dále v žalobě žalobkyně tvrdí, že dne 15. 3. 2022 bylo žalobkyni doručeno oznámení žalované o změně podmínek smlouvy v důsledku mimořádné situace na trhu s komoditami, ve které žalovaná žalobkyni vyzvala k uzavření dalšího dodatku ke smlouvě, dle kterého by žalovaná žalobkyni dodávala plyn za tzv. spotové ceny, jež se odvíjí od skutečné ceny komodity na burze. V tomto oznámení žalovaná sdělila žalobkyni, že za současné situace nelze u obchodníků s plynem fixovat ceny dodávek, resp. lze fixovat pouze po kvartálech, což je dle žalované běžný postup. Dále v oznámení žalovaná sdělila žalobkyni, že za současné situace by žádný z jiných dodavatelů nebyl schopen žalovanou v dodávkách plynu nahradit, a tak žalobkyni nezbývá než souhlasit s návrhem žalované, jinak žalovaná ukončí dodávky plynu a žalobkyně se ocitne ve stavu, kdy nebude plyn nikým žalobkyni dodáván. Toto jednání ze strany žalované považuje žalobkyně za bezprecedentní nátlak příčící se dobrým mravům, který nemá v poctivém obchodním styku místo. Informace opakovaně sdělované žalovanou nejsou podpořeny žádným důkazem, jsou čistě účelové a neodpovídají poctivému smluvnímu jednání ani dobrým mravům. Účelnost a nepravdivost informací lze, mimo jiné, doložit i z nedávných vyjádření žalované v mediích. Dle vyjádření Ing. [jméno] [jméno], ředitele skupiny [anonymizováno], které bylo uveřejněno v článku [jméno] [příjmení] na portálu Seznam.cz1, vyplývá, že žalovaná uzavírala smlouvy s dodavatelem plynu vždy na jeden rok, tedy sama popírá své tvrzení fixace cen po kvartálech. K následné nemožnosti plnění smlouvy dle žalované s důvody, které žalovaná uvádí pro následnou nemožnost plnění, žalobkyně nesouhlasí a zánik závazku nemůže akceptovat. Nemožnost plnění je v tomto případě žalovanou spatřována v zásahu vyšší moci, tedy v extrémnímu nárůstu cen zemního plynu způsobeným válečnými událostmi na Ukrajině. Odborná literatura podmiňuje existenci vyšší moci čtyřmi vlastnostmi, které musí překážka plnění mít, aby bylo možné ji za vyšší moc považovat. Překážka musí být mimořádná, nepředvídatelná, nepřekonatelná a musí vzniknout nezávisle na vůli toho, kdo se jí dovolává. Žalobkyně má ovšem za to, že následná nemožnost plnění, jak ji žalovaná zdůvodňuje, není z pohledu žalované překážkou nepřekonatelnou. Je třeba zmínit, že následná nemožnost plnění není vyvozována z faktické nemožnosti, neboť zemní plyn je žalovaná schopná dále dodávat. Důvod následné nemožnosti plnění je tak pouze zcela hospodářského charakteru. Žalobkyně provedla soutěž na dodavatele plynu pro roky 2022 a 2023 již v březnu roku 2020, tedy téměř s dvouletým předstihem, přičemž žalovaná měla dostatečný čas na zasmluvnění dodávek plynu za ceny, které odpovídaly sjednaným cenám pro dodávky dle smlouvy. Zasmluvnění dodávek plynu, ke kterým se dodavatel zaváže, v předstihu, v dostatečném množství a za předem určenou cenu je běžným postupem mezi dodavateli a odchýlení od tohoto postupu je významným ohrožením závazků dodavatelů. Dle vyjádření ředitele skupiny [anonymizováno] zmíněného výše, měla žalovaná zasmluvněny ceny přinejmenším na rok 2022 a nikoli na jednotlivé kvartály, jak tvrdila žalovaná žalobkyni. Skutečnost, že nárůst ceny zemního plynu bylo možné předpovídat už v roce 2021 dokládá i postup některých dalších obchodníků s plynem. Jako přiléhavý příklad lze zmínit postup Energetické agentury Zlínského kraje, o.p.s., která dle veřejně dostupných informací zasmluvnila u dodavatelů plynu za fixované ceny v roce 2021 dodávky zemního plynu až do roku 2024. Tvrzení žalované, že nákup zemního plynu za fixní ceny nebyl fakticky možný a nárůst cen na burze byl nepředvídatelný, dle názoru žalobkyně bylo nepravdivé a účelové. Žalovaná při dodržení smluvní loajality ve spojení s její odborností měla a mohla očekávat navýšení cen zemního plynu na burzovním trhu a měla a mohla při péči řádného hospodáře zajistit dodávky za fixované ceny. Samotná žalovaná upozorňovala na navýšení cen již počátkem roku 2021, kdy nebylo navýšení tak významné, avšak cena již přesahovala cenu dle smlouvy. Žalovaná si byla vědoma konstantního navyšovaní cen, a přesto dodávky plynu u dodavatelů nezasmluvnila a marně a nedůvodně spoléhala na opětovný pokles cen. Žalobkyně také uvedla, že ostatní obchodníci s plynem jednali opačným způsobem a nyní mohou své závazky bez obtíží plnit. Povinnost činit obchodní rozhodnutí na základě všech dostupných informací a zvážení rizik dovozuje i Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 18. 9. 2018 sp. zn. 27 Cdo 844/2018, ve kterém uvádí, že člen statutárního orgánu při konkrétním rozhodování využít rozumně dostupné (skutkové i právní) informační zdroje a na jejich základě pečlivě zvážit možné výhody i nevýhody (rozpoznatelná rizika) existujících variant podnikatelského rozhodnutí.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila podáním ze dne 9. 1. 2023 č. l. 44 a násl. (ve znění doplnění ze dne 24. 4. 2023 na č. l. 60 a násl.), ve kterém uvedla, že v dané věci naléhavý právní zájem není z níže uvedených důvodů. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení v podstatě vystihuje, zda podání konkrétní určovací žaloby je efektivním a vhodným prostředkem způsobem, jak se domoci ochrany právních zájmů navrhovatele (poukázala na rozhodnutí NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Dle žalované však není naplněn uvedený požadavek efektivnosti a vhodnosti tohoto prostředku (tj. určovací žaloby), a to hned z několika důvodů. Za prvé: žalovaná podala dne 13. 10. 2022 dlužnický insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení reorganizace a bylo s ní tohoto dne zahájeno insolvenční řízení (insolvenční řízení vedené u Krajského soudu v Brně, č. j. [insolvenční spisová značka]). Následně bylo dne 20. 10. 2022 rozhodnuto o úpadku žalované, a to usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2022, č.j. [insolvenční spisová značka]. [jméno] žalobkyně uvádí na str. 6 své žaloby, že„ určením, že závazek žalované ze smlouvy trvá, bude jednou provždy potvrzen nárok všech dotčených subjektů na náhradu škody vzniklé v souvislosti s neoprávněným ukončením dodávek plynu“, lze z tohoto usoudit, že hlavním motivem určovací žaloby žalobkyně je potvrzení o trvání údajných závazků žalované, čímž by se dle žalobkyně následně otevřela možnost požadovat náhradu škody po žalované. Žalobkyně si v insolvenčním řízení přihlásila pohledávky za žalovanou, a to v celkové výši 96 730 207,81 Kč. Drtivá většina z těchto přihlášených pohledávek tvoří údajné pohledávky žalobkyně z titulu náhrady újmy (ušlého zisku), které měly žalobkyni vzniknout tím, že žalovaná přestala dodávat zemní plyn a žalobkyně si musela obstarat nového dodavatele. Tvrzené pohledávky z titulu ušlého zisku pak dle žalobkyně představují rozdíl mezi cenou plynu, který měla dodávat žalovaná a cenou, kterou jí nyní dodává nový dodavatel. Pokud tedy žalobkyně tvrdí, že hlavním smyslem její určovací žaloby je otevření cesty k nároku na náhradu újmy, ale zároveň tuto újmu již nárokuje v insolvenčním řízení, nemůže být určovací žaloba vhodným, natož efektivním prostředkem, kterak se domoci ochrany právních zájmů navrhovatele. Dle žalobkyně je vhodnějším a efektivnějším prostředkem v nynější situaci právě uplatnění pohledávek žalobkyně formou přihlášky do insolvenčního řízení, což žalovaná učinila. Další kroky ohledně jejího tvrzeného nároku budou závislé mj. na insolvenčním správci a insolvenčním soudu, přičemž žalobkyně má dle insolvenčního zákona řadu možností, jak tyto kroky ovlivnit – zejména incidenční žaloba apod. V případě jejího podání by pak pravděpodobně byla řešena otázka o určení trvání závazku žalované v rámci incidenčního sporu jako tzv. předběžná otázka.

3. U jednání dne 1. 6. 2023 (protokol o jednání na č. l. 83 a násl.) PZ žalobkyně navrhl změnu žaloby ve znění,„ že závazek žalované dodávat žalobkyni zemní plyn nezanikl v důsledku nemožnosti plnění dle ust. § 2006 občanského zákoníku“. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] nebyla připuštěna změna žaloby ve znění shora citovaném. Důvodem nepřipuštění byla skutečnost, že samotná navržená změna žaloby, co do prokázání naléhavého právního zájmu na určovací žalobce, nemůže mezi žalobkyní a žalovanou vytvořit pevný základ. Podstatou sporu mezi žalobkyní a žalovanou je totiž skutečnost, že žalovaná nedodržela předmětnou smlouvu o sdružených dodávkách zemního plynu a přestala tak žalobkyni dodávat plyn za sjednanou cenu. Porušení smluvních povinností žalobkyně spatřuje ve skutečnosti, že si musela zajistit nového dodavatele zemního plynu, kdy však nově sjednaná cena je vyšší oproti ceně sjednané ve smlouvě ze dne 23. 4. 2020, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou. Tímto tedy žalobkyně tvrdí, že jí vznikla škoda spočívající v rozdílu cen plynu dle smlouvy ze dne 23. 4. 2020 a nově sjednanou cenou s novým dodavatelem. <i>4. Podle ust. § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.</i> 5. Určovací žaloba má preventivní charakter a má účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněná tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti; v tomto případě je naléhavý právní zájem na určení tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu a předešlo by se tak případnému dalšímu podávání žalob na plnění nebo jestliže žaloba naplnění neřeší a ni nemůže řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahů nebo práva. Navrhuje-li žalobce určení vlastnického práva k nemovitosti, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudním rozhodnutím určující vlastnické právo zaznamenáno do katastru nemovitostí ČR a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Pokud je žaloba zamítnuta z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu, je vyloučeno, aby se soud zabýval věcí samou.

6. Skutková zjištění a právní závěr: Předmětem nároku žalobkyně je žaloba na určení dle ust. § 80 o. s. ř., proto se soud jako první otázkou zabýval skutečností, zda žalobkyně má naléhavý právní zájem na této určovací žalobě ve znění výroku I. tohoto rozhodnutí. Pokud se týká naléhavého právního zájmu, který se jako prvořadý v žalobách dle ust. § 80 o. s. ř. prokazuje, pak v daném případě po provedení dokazování soud dospěl k závěru, že právní zájem na určovací žalobě není dán. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá určení, že nadále trvá závazek žalované dodávat zemní plyn žalobkyni na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu ze dne 23. 4. 2020 a oznámení o zániku tohoto závazku nemá právní účinky. Touto určovací žalobou chtěla žalobkyně vytvořit pevný základ mezi ní a žalovanou, který by byl klíčovým mezníkem pro nároky žalobkyně z titulu náhrady škody, který žalobkyně chce po žalované uplatňovat, také již uplatňuje v rámci insolvenčního řízení, které je proti žalované vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. V rámci insolvenčního řízení žalobkyně tento nárok již přihlásila a pohledávka je vedená pod č. P [číslo] daném případě lze žalovat na splnění povinnosti, např., že žalovaná je povinna dodávat plyn dle uzavřené Smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu ze dne 23. 4. 2020. V tomto řízení by se tak jako předběžná otázka řešila, zda smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou nadále trvá nebo zanikl. Zda odstoupení od smlouvy je platné, či neplatné.

7. V předmětném řízení určovací žaloba v žádném směru není dle názoru soudu způsobilá vytvořit pevný základ pro právní vztahy mezi účastníky a předejít dalším možným žalobám, například z titulu náhrady škody atd. Pokud by hypoteticky vznikla žalobkyni škoda v důsledku přerušení dodávky zemního plynu a žalobkyně by požadovala po žalované nahradit tuto škodu, avšak žalovaná by s tímto nárokem nesouhlasila, pak by žalobkyni nezbývala jiná možnost než, že se svého nároku bude muset domáhat soudní cestou. I zde by se jako předběžná otázka řešila existence smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou. Pokud tedy existenci smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou lze řešit jakou předběžnou otázku v řízení o plnění, uložení povinnosti, pak dle názoru soudu zde není dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě.

8. Naléhavý právní zájem není odůvodněn a prokázán tím, že žalobkyně tento naléhavý právní zájem spatřuje ve skutečnosti, že dojde k porušení jejího práva na dobrou pověst a poškození této pověsti v očích jejich zákazníků. Žalobkyně svojí přihláškou vedenou pod P 625 se přihlásila do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně, pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], kdy nárok odvozuje právě od Smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu ze dne 23. 4. 2020 a výše pohledávky, kterou přihlásila je 19 857 134 Kč. Soud má také za to, že v daném případě, jde-li o tuto přihlášenou pohledávku, jedná se o tzv. incidenční spor, který je potřeba rozhodnout pro potřebu jiného řízení, které samo pro řešení sporů není způsobilé. Incidenční spory jsou spory vyvolané insolvenčním řízením a jsou projednávané v rámci insolvenčního řízení. Protože žalobkyně podala přihlášku do insolvenčního řízení vedeného proti žalované, v případě této přihlášky by mělo být tedy postupováno v rámci insolvenčního řízení.

9. K hospodářské nemožnosti plnění soud uvádí shodně s argumentací žalobkyně: [příjmení] nemožnost plnění, tedy dodávání zemního plynu žalovanou dle smlouvy ze dne 23. 4. 2020, není mezi žalobkyní a žalovanou sporná, žalovaná dokonce s žalobkyní souhlasí, co se týče podmínek pro aplikovatelnost tohoto institutu dle znění zákona, a reflektuje i na ust. § 2006 odst. 1 větu druhou občanského zákoníku, dle které„ Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.“ Dodržení však povinnosti ze strany žalované dodávat dle smlouvy zemní plyn, je tedy možné splnit, avšak za vyšší cenu než cenu sjednanou ve smlouvě, neboť žalovaná si nezajistila dostatečné množství zemního plynu a v současné době se již cena zemního plynu výrazně zvýšila. Bylo však věcí a záležitostí pouze žalované, aby si reálně stanovila své možnosti, zda je, a i v budoucnosti bude schopna dodržet své závazky ze smlouvy, dodávat zemní plyn v množství a za cenu sjednanou dle smlouvy ze dne 23. 4. 2020, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou.

10. Vzhledem ke shora uvedenému soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že v daném případě je dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě, proto byla žaloba bez dalšího dokazování, zamítnuta z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

11. Výrok o nákladech řízení mezi žalobkyní a žalovanou je dán dle ust. § 142 odst. 1 a ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., ve znění vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, proto jí vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalované, která není zastoupena právním zástupcem (advokátem) je dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za jeden úkon á 300 Kč. Žalované přiznána náhrada za 6 úkonů: a to 1/vyjádření k žalobě ze dne 9. 1. 2023 č. l. 44, 2/ doplnění ze dne 24. 4. 2023 č. l. 60, 3/ 2 úkony: příprava k jednání a účast u jednání dne 1. 6. 2023 – protokol č. l. 83, 4/ 2 úkony: příprava k jednání a účast u jednání dne 1. 8. 2023 č. l. 87, Cestovné k jednání 2 x trasa [obec] – [obec] a zpět, 2 x 2 x 32,4 km, motorovým vozidlem [registrační značka], cestovné dle vyúčtování č. l. 90, tedy 673,92 Kč a 266,98 Kč Celkem tedy náklady řízení ve výši 2 740,90 Kč. Důvody dle ust. § 150 o. s. ř. soud na straně účastníků neshledal tak, aby některému z účastníků nebyla zcela nebo zčásti přiznána náhrada nákladů řízení. Výrok II. tohoto rozhodnutí.

12. Lhůta k plnění pro zaplacení nákladů řízení je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., kdy soud na straně žalobkyně neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, či povolení splátek vzhledem k celkovým nákladům řízení. Výrok II. tohoto rozhodnutí.