5 C 274/2020

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 48 366 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 48 366 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 48 366 Kč od 18. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 019 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 18. 11. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení 48 366 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 48 366 Kč od 18. 3. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že je držitelem licence na distribuci elektřiny, a tudíž zajišťuje provozování a rozvoj distribuční soustavy, umožňuje distribuci na základě uzavřených smluv a řídí toky elektřiny v distribuční soustavě. Při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [anonymizována tři slova] – [anonymizováno] po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny bylo pracovníky servisní firmy žalobkyně dne 31. 7. 2018 zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu ust. § 51 zák. č. 458/2000 Sb. Při sepsání protokolu byl žalovaný přítomen a protokol podepsal. Žalobkyně za použití příslušných právních předpisů provedla vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou závadného stavu ve smyslu § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., a tuto částku ve výši 49 366 Kč žalovanému vyúčtovala. Do dnešního dne žalovaný dobrovolně uhradil částku 1 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště, což jsou [anonymizováno] – [anonymizována tři slova]. Z § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žalovanému byly žaloba i předvolání k prvnímu jednání doručeny uložením ve smyslu § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), a to dne 24. 5. 2021, tedy více než deset dní před prvním jednáním, které se konalo dne 9. 6. 2021. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, žalobkyně se z jednání omluvila, a proto soud věc rozhodl a projednal v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

4. Protokolem o zajištění neoprávněného odběru č.l. 7 spisu bylo prokázáno, že žalovaný odebíral do 31. 7. 2018 elektřinu v odběrném místě [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] bez uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, která byla ukončena dne 2. 2. 2018. Stav elektroměru ke dni ukončení smluvního vztahu, tj. ke dni 2. 2. 2018, byl [anonymizováno] [číslo] KWh a stav elektroměru ke dni 31. 7. 2018, kdy byl demontován, byl [anonymizováno] [číslo] KWh. Žalovaný protokol o zajištění neoprávněného odběru podepsal. Za období od 2. 2. 2018 do 31. 7. 2018 tak žalovaný odebral 7,882 MWh elektřiny.

5. Žalobkyně stanovila výši náhrady za neoprávněný odběr dle naměřené spotřeby. Cena elektřiny za 7,882 MWh elektřiny činí 32 890,31 Kč, cena za činnost operátora trhu činí 31,75 Kč, cena za obnovitelné zdroje dle spotřeby činí 3 901,59 Kč, platba za příkon činí 505,68 Kč a daň z elektrické energie činí 223 Kč. Celková náhrada za energii činí 37 552,35 Kč. K tomu byly připočteny oprávněné náklady související se zjištěním neoprávněného odběru ve výši 3 246 Kč Náklady na neoprávněný odběr tak činí celkem 40 798,34 Kč a 21 % DPH z této částky činí 8 568,65 Kč. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky 49 367 Kč do 17. 3. 2020 (viz podklady pro výpočet výše škody č.l. 8 až 10 spisu a faktura č.l. 6 spisu).

6. Žalovaný dosud uhradil pouze částku 1 000 Kč. V tomto ohledu vycházel soud z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nerozporoval, ačkoliv má v tomto směru břemeno tvrzení i břemeno důkazní.

7. Právní subjektivita žalobkyně i její aktuální obchodní firma byla ověřena z výpisem z obchodního rejstříku (č.l. 20 až 21 spisu).

8. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

9. Žalovaný v období od 2. 2. 2018 do 31. 7. 2018 odebíral elektřinu bez platně uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, přičemž za uvedené období odebral 7,882 MWh elektřiny. Cena za odebranou elektřinu včetně nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny činí 49 366 Kč a žalovaný byl vyzván k úhradě této částky do 17. 3. 2020. Žalovaný dosud uhradil 1 000 Kč. <i>10. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je</i> <i>a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,</i> <i>b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,</i> <i>c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,</i> <i>d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,</i> <i>e) odběr měřený měřicím zařízením,</i> <i>1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,</i> <i>2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,</i> <i>3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,</i> <i>f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,</i> <i>g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.</i> <i>11. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Podle odst. 3 při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.</i> 12. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:

13. Žalovaný se dopustil neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), když odebíral elektřinu bez platně uzavřené smlouvy. Žalobkyně vypočetla výši náhrady za neoprávněný odběr v souladu s ustanovením § 9 odst. 1, 9 a 11 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Náhrada za neoprávněný odběr činí 49 366 Kč. Žalovaný nevznesl proti výši náhrady žádných námitek, dosud však uhradil pouze částku 1 000 Kč. K úhradě tak zbývá částka 48 366 Kč. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

14. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Nárok žalobkyně na náhradu škody za neoprávněný odběr se stal splatným na výzvu (fakturu), v níž byla uvedena splatnost 17. 3. 2020. Ode dne následujícího po splatnosti faktury je žalovaný v prodlení s úhradou dluhu a žalobkyně má od tohoto data nárok na úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

15. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, a proto má právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 419Kč a náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o.s.ř. za 2 úkony (předžalobní upomínka, podání žaloby) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky [číslo].

16. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.