5 C 32/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/2 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o náhradu škody

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 2 532 062 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7 % ročně z částky 2 532 062 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 112 626 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 27. 1. 2021 a změněnou se souhlasem soudu podáním ze dne 4. 5. 2021 a u jednání dne 4. 8. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 2 532 062 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7 % ročně z částky 2 532 062 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že dne 21. 2. 2003 uzavřela se žalovanou kupní smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene, kterou žalovaná prodala žalobkyni průmyslový objekt postavený na pozemku p.č.st. , Anonymizováno, a pozemek p.č.st. , Anonymizováno, , to vše v k.ú. , adresa, , za kupní cenu 2 200 000 Kč. V souvislosti s uzavřením kupní smlouvy uzavřela žalobkyně se žalovanou dne 22. 5. 2003 smlouvu o zabezpečení služeb týkajících se zejména součinnosti při odběru elektrické energie, plynu a vody. Tato smlouva byla nahrazena smlouvou o dodávce a zajištění služeb ze dne 1. 2. 2007 a následně smlouvou o zajištění služeb ze dne 13. 3. 2009, kterou se žalovaná zavázala zajistit službu dodávky elektrické energie, zejména umožnit žalobkyni odběr elektrické energie přes podružný elektroměr umístěný v objektu žalované (rozvodna). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou. Pokud přitom kterákoliv ze smluvních stran neoznámí písemně nejméně dva měsíce před skončením doby trvání smlouvy, že nemá zájem na pokračování smluvní spolupráce, prodloužila se doba trvání smlouvy automaticky vždy o dalších 12 měsíců. Zatímco v žalobě žalobkyně tvrdila, že dne 29. 10. 2015 doručila žalovaná žalobkyni dopis o ukončení spolupráce na základě smlouvy ke dni 31. 12. 2015 a dne 1. 1. 2016 odpojila žalovaná žalobkyni od dodávek všech energií a vody, pak ve změně žaloby ze dne 4. 5. 2021 žalobkyně tvrdila, že dne 1. 1. 2016 došlo ze strany žalované k protiprávnímu jednání v tom směru, že odpojila žalobkyni od dodávek elektrické energie. O odpojení dodávek byl sepsán písemný protokol, který za žalobkyni podepsal jednatel. Odpojením od dodávek elektrické energie se žalobkyně dostala do svízelné situace, neboť v důsledku tohoto porušení smluvní povinnosti ze strany žalované byla žalobkyně nucena si najít náhradní zdroje elektrické energie, plynu a vody. Dle přesvědčení žalobkyně je smlouva o zajištění služeb dosud platná a účinná a povinnost žalované poskytovat elektrickou energii žalobkyní dosud trvá. Tím, že žalovaná elektrickou energii žalobkyni neposkytuje, jedná v rozporu s předmětnou smlouvou a způsobuje tak žalobkyni škodu. Škoda spočívá v rozdílu mezi cenou „levné elektrické energie“ z veřejné sítě na straně jedné a cenou „drahé“ elektrické energie vyrobené prostřednictvím mobilních generátorů na straně druhé. Tento rozdíl činí za rok 2018 celkem 2 448 462 Kč. Škoda dále spočívá v nákladech za celkem , hodnota, dodávek topného oleje , Anonymizováno, ve výši 83 600 Kč. Celková škoda tak činí 2 532 062 Kč. I pokud by soud dospěl k závěru, že žalovaná nebyla povinna poskytovat žalobkyni elektrickou energii dle smlouvy o zajištění služeb, žalobkyně jako další důvod odůvodňující přiznání náhrady škody uvádí, že její „odstřižení“ od dodávek energie bylo navíc i v rozporu se zásadou poctivosti v právním styku a s dobrými mravy. Žalované totiž muselo být zřejmé, že při takovém zásahu (odpojení od dodávek elektřiny) bude žalobkyně jen velice obtížně schopna realizovat své vlastnické právo k nemovitostem a zajistit výrobní činnost. Jako třetí důvod pro přiznání nároku na náhradu škody žalobkyně uvádí okolnost, že jí na základě kupní smlouvy ze dne 21. 2. 2003 vzniklo věcné břemeno vedení elektrických sítí. Toto věcné břemeno (služebnost) přitom žalobkyni vzniklo v rozsahu vedení elektrické sítě z pozemku p.č.st. , Anonymizováno, (vlastněného žalobkyní) k pozemku p.č.st. , Anonymizováno, (vlastněného žalovanou), jehož součástí je i budova rozvodny. Žalobkyně by si od žalované předmětné nemovitosti nikdy nekoupila, pokud by byť jen tušila, že jí žalovaná bude jakkoliv znemožňovat či přerušovat dodávky elektrické energie. Žalobkyně je proto toho názoru, že dle této smlouvy jí fakticky věcné břemeno vzniklo.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná učinila nesporným, že byla uzavřena předmětná smlouva o zajištění služeb. K obsahu smlouvy žalovaná dodává, že vyjma prolongační doložky mohla být smlouva ukončena písemnou výpovědí kterékoli ze smluvních stran, a to i bez udání důvodu. Výpovědní doba činila 3 měsíce a počínala běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícím po doručení výpovědi druhé straně (čl. II. 2 smlouvy). Žalovaná nesouhlasí s tím, že by dne 1. 1. 2016 došlo k jakémukoliv protiprávnímu jednání spočívajícím v odpojení žalobce od dodávek elektrické energie. Žalobce toliko dne 1. 1. 2016 na základě skončeného obligačního vztahu přestal dodávat elektrickou energii. K těmto dodávkám nebyl povinen ani ze smlouvy, ba ani ze zákona, neboť není veřejnoprávním distributorem nebo dodavatelem elektrické energie. Žalovaná poukázala na rozhodnutí odvolacího soudu ve věci vedené mezi týmiž účastníky Okresním soudem v Kroměříži pod sp. zn. , spisová značka, , který v rámci odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že „Je záležitostí žalobce, jakým způsobem zajistí fungování podnikání ve svém objektu včetně zajištění dodávky služeb, je-li jich k provozování podnikání v objektu potřeba. Do 31. 12. 2015 měl dodávku služeb zajištěnu na základě smlouvy, která však byla sjednána pouze na dobu určitou, jež ke konci roku 2015 vypršela. S ohledem na znění článku II. 1. smlouvy o zajištění služeb ze dne 13. 3.2009 si žalobce jako uživatel služeb poskytovaných žalovaným musel být vědom rizika, že v kterémkoliv kalendářním roce může být nejpozději dva měsíce před jeho koncem vypovězena automatická prolongace smlouvy. Povinnost žalovaného poskytovat žalobci služby vznikla na základě smluvního ujednání účastníků a se zánikem smluvního vztahu rovněž zanikla. Skutečnost, že žalobce si jiným způsobem nezajistil dodávku služeb potřebných pro svou podnikatelskou činnost, nemůže být sama o sobě důvodem pro to, aby soud žalovanému ukládal povinnosti nad rámec smluvních ujednání.“ , právnická osoba, , že „…žalobce věděl již v okamžiku nabytí vlastnického práva k nemovitostem, že k tomu, aby mohl nemovitosti užívat pro své podnikatelské účely, musí mít zajištěno užívání vodovodního řadu, kanalizace, plynu a elektrické energie, že si dodávky těchto médií smluvně nezajišťuje s jejich přímými dodavateli, ale s žalovaným. Mohl se tedy rozhodnout, zda za těchto podmínek bude usilovat o nabytí vlastnického práva k nemovitostem a zda za daných podmínek bude v nemovitostech podnikat“. , právnická osoba, že „…Smlouva, uzavřená na dobu určitou, byla v souladu se smluvními ujednáními ukončena uplynutím doby k 31. 12. 2015, když žalovaný písemně oznámil žalobci déle než dva měsíce před skončením doby trvání Smlouvy, že nemá zájem na pokračování smluvní spolupráce. Důvod neprodloužení smluvní spolupráce žalovaný žalobci sdělovat nemusel. V této souvislosti poukazuje odvolací soud na skutečnost, že žalobce, jako podnikatel, ve Smlouvě souhlasil i s tím, že Smlouva mohla být ukončena (kromě uplynutí dohodnuté doby) také písemnou výpovědí kterékoliv ze stran, a to i bez udání důvodu.“ Žalovaná pak zcela popírá novotu, kterou žalobkyně poprvé po pěti letech vnáší do řízení, a to že by předmětná smlouva mezi stranami byla nadále platná. Pokud žalobkyně namítá, že „…„odstřižení“ od dodávek elektrické energie bylo navíc i v rozporu se zásadou poctivosti v právním styku a dále v rozporu s dobrými mravy.“, žalovaná předně všeho namítá, že žalobkyně recykluje tuto procesní obranu (resp. tvrzení), neboť dané jednání z titulu poctivosti v právním styku a dobrých mravů napadala již dříve, neboť danou otázkou se zabývaly soudy v řízení shora citovaném (, spisová značka, a následující) jakož i dovolací soud. Žalobkyně jako třetí důvod pro přiznání nároku na náhradu škody uvádí okolnost, že dle jejího přesvědčení na základě kupní smlouvy ze dne 21. 2. 2003, pořízené ve formě notářského zápisu sp. zn. NZ 77/2003, N 77/2003, sepsané , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem v Holešově, fakticky vzniklo dle tehdejší terminologie věcné břemeno vedení elektrických sítí ve prospěch žalobkyně. Žalovaná má za to, že ke vzniku věcného břemene tímto způsobem nemohlo dojít. Občanský zákoník z roku 1964 nezná vznik věcného břemene faktickou a žalobkyní popisovanou cestou. Ostatně obecně vznik jakéhokoliv práva na základě skutečnosti „kdyby něco…“ právo nezná. Ani samotný notářský zápis neobsahuje žádnou vůli stran takové břemeno zřídit. A v neposlední řadě ani faktické jednání žalobkyně od roku 2003 nenasvědčuje tomu, že měl za to, že je držitelem práv odpovídajících věcnému břemeni inženýrských sítí.

3. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

4. Žalobkyně jako kupující a žalovaná jako prodávající podepsaly formou notářského zápisu dne 19. 2. 2003 kupní smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene (viz č.l. 38 až 43 spisu), na základě které převedla žalovaná na žalobkyni do jejího výlučného vlastnictví nemovitosti v katastrálním území , adresa, , a to objekt postavený na pozemku p.č.st. , Anonymizováno, a pozemek p.č.st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, se všemi součástmi, právy a povinnostmi za dohodnutou kupní cenu ve výši 2 200 000 Kč. Současně touto smlouvou zřídila žalovaná ve prospěch žalobkyně věcné břemeno chůze a jízdy všemi vozidly přes pozemky p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , a to za úplatu 2 000 Kč. Dále touto smlouvou zřídila žalovaná ve prospěch žalobkyně tato věcná břemena: a) právo vedení slaboproudých (počítačových) rozvodů, vedených po budově a upevněných na východní stěně budovy postavené na pozemku p.č.st. , Anonymizováno, , včetně práva přístupu na pozemek p.č.st. , Anonymizováno, za účelem oprav a údržby, b) právo vedení plynového potrubí CO2 po pravé straně budovy postavené na pozemku p.č.st. , Anonymizováno, , včetně práva přístupu a údržby tohoto potrubí, c) právo vedení rozvodu středotlakého plynu po pravé straně budovy postavené na pozemku p.č.st. , Anonymizováno, , včetně práva přístupu na tento pozemek pro potřeby oprav a údržby, d) právo vedení kanalizace odpadních vod o průměru cca 40 cm v zemi přes pozemek p.č.st. , Anonymizováno, v jižní části, včetně práva přístupu na tento pozemek pro potřeby oprav a údržby kanalizace.

5. Jak vyplývá ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , pozemek p.č.st. , Anonymizováno, se nachází uvnitř areálu ve vlastnictví žalované. Současně se shora popsanou kupní smlouvou uzavřely žalobkyně i žalovaná Smlouvu o zabezpečení služeb ze dne 22. 5. 2003, na základě které umožnila žalovaná žalobkyni odebírání elektřiny, plynu a vody. Tato smlouva byla nahrazena Smlouvou o zajištění služeb ze dne 1. 2. 2007 a následně Smlouvou o zajištění služeb ze dne 13. 3. 2009 (viz níže).

6. Žalobkyně a žalovaná podepsaly dne 13. 3. 2009 smlouvu o zajištění služeb (viz č.l. 33 až 35 spisu), kterou byla nahrazena předchozí smlouva, a ve které se mimo jiné žalovaná zavázala zajistit službu dodávky a odvodu vody za blíže specifikovaných podmínek, zajistit službu dodávky elektrické energie za blíže specifikovaných podmínek (konkrétně umožnit odběr elektrické energie přes podružný elektroměr umístěný v objektu žalované (rozvodna), zajistit službu dodávky zemního plynu za blíže specifikovaných podmínek (konkrétně umožnit odběr zemního plynu za centrálním plynoměrem přes podružný plynoměr, který je ve vlastnictví žalované). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2009. Ve smlouvě je uvedeno, že jestliže kterákoliv ze smluvních stran neoznámí písemně nejméně dva měsíce před skončením doby trvání smlouvy, že nemá zájem na pokračování smluvní spolupráce, prodlužuje se doba trvání smlouvy automaticky vždy o dalších 12 měsíců (viz čl. II odst. 1 smlouvy). Smlouva mohla být ukončena rovněž písemnou výpovědí kterékoli ze smluvních stran, a to i bez udání důvodu, přičemž výpovědní doba činí tři měsíce a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé straně (viz čl. II odst. 2 smlouvy).

7. Jak vyplývá ze spisu , spisová značka, , zejména z listiny nazvané „Ukončení smlouvy o zajištění služeb ze dne 13. 3. 2009“, jakož i ze samotné žaloby ve věci , spisová značka, , dne 29. 10. 2015 doručila žalovaná žalobkyni předmětný dopis, jímž projevila vůli ukončit smlouvu o zajištění služeb ze dne 13. 3. 2009, a to ke dni 31. 12. 2015. Následně dne 1. 1. 2016 byl sepsán protokol podepsaný žalobkyní i žalovanou, ve kterém je konstatován stav odpojovaných zdrojů energie s ohledem na ukončení smlouvy o zajištění služeb ze dne 13. 3. 2009 (viz protokol na č.l. 36 spisu). Byla to právě žalobkyně, která ve věci , spisová značka, předložila soudu k důkazu zmíněný dopis o ukončení spolupráce, je tedy nepochybné, že byl dopis žalobkyni skutečně doručen, a soud nemá důvod pochybovat o tom, že se tak stalo nejpozději dnem 29. 10. 2015. Tuto skutečnost navíc žalobkyně od roku 2015 do roku 2021 nijak nezpochybnila (resp. učinila nespornou), a proto změnu skutkových tvrzení učiněnou podáním ze dne 4. 5. 2021, spočívající v tom, že smlouva o zajištění služeb ukončena nebyla, považuje soud za účelovou.

8. Jak vyplývá ze spisu , spisová značka, , žalobou doručenou soudu dne 14. 4. 2016 se následně žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zdržet se zásahů do vlastnických práv žalobkyně k pozemku p.č.st. , Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, , s na něm postaveným průmyslovým objektem, a to tak, že je žalovaná povinna zdržet se zásahů do vodovodního, elektrorozvodového a plynovodního zařízení a odpojování podružného vodoměru, elektroměru a plynoměru odečítajícího spotřebu vody, elektřiny a plynu žalované a vedoucí k přerušení dodávek vody, elektrické energie a plynu na pozemek p.č.st. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 16. 11. 2016, č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka ve , adresa, , ze dne 17. 1. 2019, č.j. , spisová značka, , byla žaloba zamítnuta s odůvodněním, že žalovaná svým jednáním nezasahuje do dodávek vody, elektrické energie a plynu (tedy do vlastnického práva žalobkyně k nemovitostem) ve smyslu § 1042 o. z., neboť neruší dodávky vody, elektrické energie a plynu žalobkyni ze strany jejích dodavatelů, když žalobkyně totiž v žádných smluvních vztazích s přímými dodavateli není. Na základě smlouvy o zajištění služeb dodávala žalobkyni vodu, plyn a elektrickou energii žalovaná, která však smlouvu ukončila tím, že žalobkyni písemně oznámila déle než dva měsíce před skončením doby trvání smlouvy, že nemá zájem na jejím pokračování. Žalobkyně věděla již v okamžiku nabytí vlastnického práva k pozemku p.č.st. 6266, že k tomu, aby mohla nemovitost užívat, musí mít zajištěno užívání vodovodního řadu, kanalizace, plynu a elektrické energie a že si dodávky těchto médií smluvně nezajišťuje s jejich přímými dodavateli, ale se žalovanou. Mohla se tedy rozhodnout, zda za těchto podmínek bude usilovat o nabytí vlastnického práva k nemovitostem a zda za daných podmínek bude v nemovitostech podnikat. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání Nejvyššímu soudu, které však bylo odmítnuto.

9. Soud má za prokázané z části spisu , právnická osoba, , adresa, , stavebního úřadu, sp.zn. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /Po, že žalobkyně podala u stavebního úřadu dne 18. 3. 2021 žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, a to kabelové přípojky sítě NN na pozemcích p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (předmětné pozemky jsou ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, .), a stavební úřad zahájil územní řízení o umístění této stavby. V průběhu územního řízení podala žalovaná námitky, které spočívaly v tom, že pozemkem p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je vedeno kanalizační potrubí, přičemž v případě umístění uvažované stavby by mohl reálně ohrozit fungování kanalizace, na níž je závislý celý areál účastníka řízení. S ohledem na velikost pozemku je v podstatě jasné, že umístění přípojky sítě NN by zasáhlo do ochranných pásem. Obdobnou námitku podala také společnost , právnická osoba, . Územní řízení nebylo dosud dokončeno.

10. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedené dokazování fakturami, vyčíslením škody na č.l. 6 (a duplicitně č.l. 37 spisu), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny č.l. 44 až 46 spisu, jakož i výpisem z obchodního rejstříku ohledně společnosti , jméno FO, , právnická osoba, ., fakturami za pronájem mobilního generátoru (č.l. 61 až 66 spisu), písemnými poznámkami o množství vyrobené elektrické energie č.l. 67 až 70 spisu, evidencí spotřeby topného oleje a fakturami za topný olej č.l. 71 až 86 spisu, neboť tyto důkazy směřovaly k prokazování výše škody, která měla žalobkyni vzniknout. Soud však dospěl k závěru, který bude rozveden níže, že žalovaná neporušila smluvní (ani zákonnou) povinnost, ani nejednala v hrubém rozporu s dobrými mravy, a není tudíž dán základní předpoklad pro vznik odpovědnosti za škodu, a proto bylo nadbytečné se zabývat výší tvrzené škody.

11. Jako nadbytečné zamítl soud rovněž návrhy žalobkyně na účastnické výslechy jednatelů žalobkyně, jakož i předsedy a místopředsedy představenstva žalované, neboť skutkový stav potřebný pro rozhodnutí byl zjištěn shora popsanými listinnými důkazy.

12. Z provedeného dokazování vyplývá následující skutkový stav. Žalobkyně, která je obchodní společností, zakoupila do svého výlučného vlastnictví od žalované (která je rovněž obchodní společností) pozemek p.č.st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a na něm stojící budovu, který se nachází v areálu žalované, je tedy obklopen pozemky ve vlastnictví žalované. Současně se žalobkyně a žalovaná dohodly, že žalovaná umožní žalobkyni odběr vody, plynu a elektrické energie přes podružný elektroměr umístěný v objektu žalované (rozvodna), a to smlouvou ze dne 22. 5. 2003, která byla následně nahrazena smlouvou ze dne 1. 2. 2007 a následně smlouvou ze dne 13. 3. 2009. Poslední smlouva o zajištění služeb ze dne 13. 3. 2009 byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2009 s automatickou prolongací vždy o jeden rok, pokud kterákoliv ze stran nesdělí písemně druhé straně, že nemá zájem na pokračování smluvní spolupráce. Smlouvu o zajištění služeb navíc mohla vypovědět kterákoliv smluvní strana bez uvedení důvodu, přičemž výpovědní doba činila 3 měsíce. Dopisem, který byl žalobkyni doručen dne 29. 10. 2015, oznámila žalovaná žalobkyni, že nemá zájem na pokračování spolupráce a že poskytování veškerých smluvených služeb dle smlouvy ze dne 13. 3. 2009 bude ukončeno ke dni 31. 12. 2015. Soud nemá pochybnosti o tom, že předmětný dopis byl žalobkyni doručen, což žalobkyně nikdy až do května 2021 nezpochybňovala, navíc sama předmětný dopis předložila k důkazu v soudním řízení, a to již v dubnu 2016, logicky jí tedy musel být doručen.

13. Podle § 2909 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.

14. Podle § 2 910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

15. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle odst. 2 povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

16. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Ze shora citovaných ustanovení občanského zákoníku vyplývá, že základním předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu je buď protiprávní jednání (ať už konání či opomenutí) škůdce, které porušuje zákon (§ 2910 o. z.), nebo smlouvu (§ 2913 o. z.), nebo úmyslné jednání proti dobrým mravům (§ 2909 o. z.). Žalobkyně tvrdila, že žalovaná porušila svou smluvní povinnost ze smlouvy o zajištění služeb ze dne 13. 3. 2009 poskytovat žalobkyni elektrickou energii, neboť ke dni 31. 12. 2015 přestala žalobkyni poskytovat elektrickou energii (odpojením od rozvodny). Jak vyplývá ze zjištěného skutkového stavu, žalovaná nemohla porušit svou smluvní povinnost, neboť smlouva o zajištění služeb ze dne 13. 3. 2009 byla ukončena ke dni 31. 12. 2015 tak, že žalovaná oznámila písemně žalobkyni, že nemá zájem na pokračování spolupráce a poskytování veškerých smluvených služeb dle smlouvy bude ukončeno ke dni 31. 12. 2015. Takový postup byl v souladu se smlouvou o zajištění služeb ze dne 13. 3. 2009, neboť tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou s automatickou prolongací, pokud kterákoliv strana neprojeví svou vůli nejpozději 2 měsíce před skončením doby trvání smlouvy, že nemá zájem na pokračování smluvní spolupráce. Žalovaná více než dva měsíce před skončením smlouvy (která měla skončit k 31. 12. 2015), a to v říjnu 2015, projevila svou vůli smlouvu ukončit a tento projev vůle došel žalobkyni. Žalovaná tak počínaje dnem 1. 1. 2016 neměla smluvní povinnost umožnit žalobkyni odběr elektrické energie, tudíž nemohla ani neexistující smluvní povinnost porušit.

17. Žalobkyně dále namítala, že její „odstřižení“ od dodávek elektrické energie bylo v rozporu se zásadou poctivosti v právním styku a dále v rozporu s dobrými mravy. Jak vyplývá z ustanovení § 2909 o. z., škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného. Účelem citovaného ustanovení je umožnit spolužití lidí mezi sebou a zabránit nejhorším projevům úmyslného lidského chování, které sice není v rozporu s konkrétní právní povinností, přesto je vnímáno jako rozporné s obecně uznávanými zásadami slušnosti. Dle § 2909 o. z. jsou postižitelné zejména činy, které souhrnně označujeme jako šikanu, tedy takový výkon práva, jehož jediným (výlučným) cílem je poškodit jiného.

18. Soud dospěl k závěru, že výkon práva žalované v tomto konkrétním případě – tedy ukončení smlouvy o zajištění služeb – není šikanou, tedy úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Z textu smlouvy o zajištění služeb (konkrétně z článku II) jednoznačně vyplývá, že úmyslem stran bylo uzavřít smlouvu na dobu určitou s automatickou prolongací, pokud některá ze stran neoznámí druhé straně nejméně dva měsíce před skončením smlouvy, že na dalším trvání nemá zájem. Navíc smlouvu bylo možno vypovědět bez uvedení důvodu s výpovědní dobou tři měsíce. Od samotného počátku si tedy strany musely být vědomy toho, že smlouvu lze v podstatě kdykoliv a bez uvedení důvodu ukončit. Žalovaná takto smlouvu podepsala. Jak vyplývá z kupní smlouvy ze dne 21. 2. 2003, žalovaná zřídila ve prospěch žalobkyně celou řadu věcných břemen (právo vedení slaboproudých počítačových rozvodů, právo vedení plynového potrubí, právo vedení rozvodu středotlakého plynu, právo vedení kanalizace odpadních vod), žalované tedy nic nebránilo trvat na zřízení věcného břemene elektrické přípojky (resp. práva odběru elektřiny ve formě věcného břemene). Pokud žalobkyně takto nepostupovala, a přesto zakoupila pozemek obklopený pozemky žalované, a uzavřela pouze obligační smlouvu o zajištění služeb, kterou bylo možno ukončit v podstatě kdykoliv a bez uvedení důvodu, nepostupovala obezřetně a bděle. Žalovaná zajišťovala žalobkyni sjednané služby v podstatě od roku 2003 do konce roku 2015. Pokud se následně rozhodla smlouvu ukončit, nelze spatřovat v jejím právním jednání úmyslné jednání proti dobrým mravům, jehož výlučným cílem bylo poškodit žalovanou. Žalobkyně měla dost času (téměř 12 let) na to zajistit si dodávky elektřiny jinak. Rozpor s dobrými mravy ve výkonu práva žalované ostatně neshledal ani soud prvního stupně, ani soud odvolací či dovolací ve věci sp. zn. , spisová značka, , přičemž od závěrů těchto soudů nemá zdejší soud důvod se odchylovat. Navíc, pokud by soud dospěl k závěru, že projev vůle žalované ukončit smlouvu o zajištění spolupráce je zneužitím práva, došlo by k absurdnímu stavu, kdy smlouva o zajištění služeb by byla prakticky neukončitelná (což by bylo zcela jistě v rozporu s vůlí stran projevenou při uzavření této smlouvy). Soud respektuje svobodnou vůli stran při uzavírání smluv a zásadu pacta sunt servanda. Strany smlouvy projevily jednoznačnou vůli, že smlouva má být uzavřena pouze na dobu určitou s možností automatické prolongace a že je vypověditelná bez uvedení důvodu, přičemž obě účastnice jsou podnikatelé a ani jedna ze stran nezneužila při podpisu smlouvy své postavení (jako tomu občas bývá u smluv spotřebitelských či u smluv adhezních). Soud tedy neshledal, že by žalovaná výkonem svého práva jednala úmyslně v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 2909 o. z., nebyl tak naplněn základní předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu.

19. To, že by ze strany žalované mělo jít o šikanózní výkon práva, nebylo prokázáno ani spisem , právnická osoba, , adresa, , stavebního úřadu. Ze spisu se podává, že žalobkyně podala žádost o umístění stavby - kabelové přípojky sítě NN na pozemcích p.č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , bylo zahájeno územní řízení, v rámci něhož podali námitky dotčení vlastníci přilehlých pozemků, a to žalovaná a společnost , právnická osoba, . Námitky spočívají v tom, že by předmětnou stavbou mohlo dojít k porušení ochranného pásma kanalizace, která je vedena pozemkem p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a která je využívána žalobkyní i společností , právnická osoba, ., a mohlo by dojít k poškození této kanalizace. Jedná se o námitky věcného charakteru, které nesvědčí o šikaně ze strany žalované, přičemž o těchto námitkách rozhodne stavební úřad.

20. Soud nesdílí přesvědčení žalované, že mezi stranami bylo fakticky zřízeno věcné břemeno (služebnost) vedení elektrické sítě z pozemku p.č.st. , Anonymizováno, k pozemku p.č.st. , Anonymizováno, , a to kupní smlouvou ze dne 21. 2. 2003, neboť notářský zápis ze dne 21. 2. 2003, kterým byla sepsána kupní smlouva, a kterou byla zřízena celá řada věcných břemen, neobsahuje projev vůle stran směřující ke vzniku věcného břemene vedení elektrických sítí ve prospěch žalobkyně. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), ve znění účinném do 31. 12. 2013, obsahoval taxativní výčet právních skutečností, na základě kterých mohlo věcné břemeno vzniknout. Věcné břemeno mohlo vzniknout ze zákona, rozhodnutím státního orgánu, písemnou smlouvou, závětí, vydržením a schválenou dohodou dědiců (srovnej § 151o obč. zák.). K nabytí práva odpovídajícího věcnému břemeni smlouvou byl navíc nutný vklad do katastru nemovitostí. V kupní smlouvě ze dne 21. 2. 2003 však žádné věcné břemeno vedení elektrických sítí zřízeno nebylo, natož aby bylo vloženo do katastru nemovitostí.

21. Ze všech shora uvedených důvodů soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.

22. Žalovaná byla ve sporu úspěšná, má tudíž právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Předmětem řízení byla původně částka 2 448 462 Kč, tudíž výše odměny za právní zastoupení advokátem dle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen AT) z tohoto předmětu řízení činí 18 100 Kč. Právní zástupce žalované učinil v řízení 2 úkony (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 5. 3. 2021), za které mu náleží odměna ve výši 2 x 18 100 Kč. Po změně žaloby je předmětem řízení částka 2 532 062 Kč, z tohoto předmětu řízení činí mimosmluvní odměna 18 460 Kč. Právní zástupce žalované učinil v řízení 3 úkony (vyjádření ze dne 27. 6. 2021, účast u dvou soudních jednání), za něž mu náleží odměna ve výši 3 x 18 460 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží advokátovi odměna hotových výdajů dle § 3 odst. 4 AT ve výši 300 Kč (tj. 5 x 300 Kč = 1 500 Kč). K nákladům řízení v celkové výši 93 080 Kč byla připočtena 21 % DPH ve výši 19 546 Kč, neboť právní zástupce žalované osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty.

23. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.