5 C 351/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 33 167 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 961,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 22 961,24 Kč od 15. 4. 2021 do zaplacení, částku 5 258,12 Kč, úrok ve výši 7,87 % ročně z částky 20 165,24 Kč od 15. 4. 2021 do 8. 5. 2021 ve výši 104,35 Kč, úrok ve výši 7,87 % ročně z částky 20 165,24 Kč od 9. 5. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok dosáhne částky 57 359 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 4 547,76 Kč, co do částky 400,47 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 547,76 Kč od 15. 4. 2021 do zaplacení, co do úroku ve výši 52,02 % ročně z částky 20 165,24 Kč od 15. 4. 2021 do 8. 5. 2021, co do úroku ve výši 59,89 % ročně z částky 1 363,26 Kč od 15. 4. 2021 do 8. 5. 2021, co do úroku ve výši 0,38 % ročně z částky 21 528,50 Kč od 9. 5. 2021 do zaplacení a co do úroku ve výši 7,87 % ročně z částky 1 363,26 Kč od 9. 5. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 632 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 12. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 27 509 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 509 Kč za dobu od 15. 4. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 59,89 % ročně z částky 21 528,50 Kč za dobu od 15. 4. 2021 do 8. 5. 2021 ve výši 828 Kč, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 57 369 Kč, a dále zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 658,59 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným dne 16. 10. 2020 uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 59,89 % ročně splácet v 36 měsíčních splátkách ve výši 1 373 Kč splatných vždy k 7. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosincem 2020. Žalovaný v dohodnutých měsíčních splátkách žalobkyni úvěr nesplácel řádně a včas, proto došlo ke dni 13. 4. 2021 k zesplatnění úvěru. Do data zesplatnění úvěru žalovaný uhradil 2 splátky úvěru po 1 373 Kč (a to dne 8. 2. 2021 a dne 28. 2. 2021). Žalovanému tak zůstal dluh na jistině ve výši 21 528,50 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek [číslo] úvěru o délce 30 dnů, byl žalovaný podle bodu 6.1 smlouvy o úvěru povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 4 x 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. V důsledku tohoto prodlení žalovaného se splátkami [číslo] žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 4 x 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů. Jelikož žalovaný neuhradil po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru, byl povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení až do jejího úplného zaplacení. Dle bodu 2.2 smlouvy o úvěru byl povinen platit sjednané úroky za poskytnutí úvěru až do vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté přirůstá pouze k původní jistině úvěru.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozhodnutí. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba i předvolání byly zaslány žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu i předvolání za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, a proto soud věc rozhodl v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 o. s. ř.

3. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

4. Listinami na č.l. 7 až 18 spisu bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 16. 10. 2020 podepsána smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 59,89 % ročně a dále poplatek za pojištění ve výši 45 Kč měsíčně splácet v 36 měsíčních splátkách ve výši 1 373 Kč splatných nejpozději 7. dne každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen (část A smlouvy). Dle bodu 2.2 smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou má klient zaplatit, uvedené v části A) smlouvy. Dle bodu 4.1 smlouvy se klienti zavazují vrátit poskytovateli poskytnutý úvěr a zaplatit mu sjednané úroky za poskytnutí úvěru v dohodnutých měsíčních splátkách. V bodě 4.2 smlouvy bylo uvedeno, že úvěr se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru, jakož i platba za pojištění. Úrok zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. V bodě 6.1 smlouvy si smluvní strany dohodly, že v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká klientovi povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Po zesplatnění úvěru způsobem sjednaným v této smlouvě již právo na žádnou další smluvní pokutu dle tohoto bodu nevzniká. Souhrn veškerých smluvních pokut, které je poskytovatel oprávněn takto požadovat, činí maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Smluvní pokuty dle tohoto bodu jsou v každém jednotlivém případě splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení dané smluvní pokuty. Dle bodu 6.2 smlouvy má poskytovatel právo vůči klientům na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klienti ocitli v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Po zesplatnění úvěru způsobem sjednaným v této smlouvě již právo na žádnou další náhradu těchto nákladů nevzniká. Náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Dle bodu 6.3 smlouvy jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2 části B) smlouvy. Zesplatnění úvěru se netýká budoucích nákladů úvěru. Dle bodu 6.5 smlouvy jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení.

5. Před uzavřením smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému informace o spotřebitelském úvěru (zejména o výši jistiny, podmínek čerpání, době trvání, výši splátek, celkové částce, kterou je třeba zaplatit, úrokové sazbě, RPSN, nákladech v případě opožděných plateb včetně smluvní pokuty) – viz formulář č.l. 29 až 31 spisu.

6. Žalovaný čerpal peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč dne 19. 10. 2020 bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet] uvedený v úvěrové smlouvě (viz smlouva o úvěru č.l.13 až 15, výpis z účtu č.l. 22 spisu).

7. Z přehledu výše ročních sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupných na internetových stránkách [obec] národní banky soud zjistil, že v říjnu 2020 obvyklá výše úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu (UK 2) činila 7,87 %, výše úroků z kreditních karet poskytovaných rovněž domácnostem v témž období činila 23,93 % ročně (UK 22) – statistika ČNB.

8. Žalobkyně prokázala, že zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, a to zjištěním výše jeho měsíčního příjmu, který byl ověřen výpisem z účtu žalovaného a který činil průměrně 22 200 Kč, zjištěním výdajů, a to dotazem na žalovaného (viz hodnocení klienta č.l. 28), výpisy z příslušných rejstříků dlužníků ([příjmení], insolvenční rejstřík). Žalobkyně rovněž vycházela z toho, že žalovaný je svobodný a má jednu vyživovací povinnost a nemá žádné závazky po splatnosti.

9. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala písemně k úhradě zesplatněného úvěru (viz výzva k zaplacení č.l. 32, výzva k zaplacení č.l. 35, 36, dodejky č.l. 37, oznámení o zesplatnění č.l. 38, předžalobní výzva č.l. 19 včetně dokladu o odeslání č.l. 21).

10. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

11. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne 16. 10. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč za úrokovou sazbu 59,89 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit celkovou částku 47 808 Kč ve 36 měsíčních splátkách po 1 328 Kč a platit poplatek za pojištění ve výši 45 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel (uhradil jen 2 splátky úvěru), a proto došlo k automatickému zesplatnění k úvěru ke dni 13. 4. 2021.

12. V projednávané věci soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen „o. z.“), aplikoval ustanovení o. z., neboť smlouvu o úvěru účastníci uzavřeli za jeho účinnosti, tedy po 1. 1. 2014. <i>13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>15. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.</i> <i>16. Podle § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.</i> <i>17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>19. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 20. Mezi účastníky byla podle § 2395 o. z. uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 22 000 Kč. Z provedených důkazů vyplývá, že není dán důvod pro postup dle § 110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť samotná smlouva o spotřebitelském úvěru obsahovala informace o zápůjční úrokové sazbě, výši RPSN i celkové částce, kterou měl žalovaný zaplatit. Veškeré tyto informace žalovaný současně obdržel v písemné formě. Žalobkyně rovněž zjišťovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

21. Žalovanému podle citovaného ustanovení a v souladu se smluvně převzatým závazkem vznikla povinnost čerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úroky v 36 měsíčních splátkách splatných k 7. dni v měsíci počínaje měsícem prosincem 2020. Jelikož se žalovaný v průběhu trvání smlouvy dostal do prodlení se splátkou [číslo] splatnou dne 7. 2. 2021 o více než 65 dní, došlo dle bodu 6.3 písm. b) smlouvy k automatickému zesplatnění úvěru k datu 13. 4. 2020.

22. Ve smlouvě o úvěru byla sjednána úroková sazba 59,89 % ročně. Ujednání ve smlouvě o úrocích z úvěru v této výši je ujednáním, které je dle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy, když tato sazba více jak šestinásobně, přesahuje obvyklé sazby bank u obdobných úvěrů sjednaných v rozhodném období. Taková výše úroků z úvěru je zcela nepřiměřená – i při eventuálním zohlednění toho, že žalobkyně coby nebankovní subjekt může nést vyšší riziko při poskytování úvěrů – lze říci excesivní. Rozpor s dobrými mravy je dán tím, že smluvený úrok několikanásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu, která v době uzavření smlouvy (říjen 2020) činila podle statistiky [obec] národní banky 7,87 % ročně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne [datum rozhodnutí], rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

23. Nepřiměřeně vysoké úroky jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a jsou tedy v rozporu s dobrými mravy. Ujednání o výši úroků z úvěru není tzv. nepřiměřeným ujednáním ve smyslu § 1813 o. z. (žalovaný byl se sazbou úroků seznámen v předsmluvním formuláři, ve smlouvě samotné a rovněž v oznámení o schválení úvěru), neboť zákon zde činí výjimku. To však nebrání poměřovat i takto z přezkumu nepřiměřených ujednání vyňatých částí smlouvy (týkajících se tedy předmětu či ceny plnění, kam úroky z úvěru spadají) korektivem dobrých mravů dle § 1 odst. 2 o. z., když smyslem a účelem tohoto korektivu je zabránit – byť i dobrovolně sjednaným – zjevným nespravedlnostem. Soud vyšel z úrokové sazby 7,87 % ročně, tedy UK 2. Žalobkyně neposkytla žalovanému kreditní kartu, šlo o běžný spotřebitelský úvěr bez účelového určení, není tedy důvod vycházet při stanovení obvyklé úrokové sazby z hodnot, resp. úroků bank z kreditních karet. Užití vyšší úrokové sazby pak nelegitimizuje ani fakt, že žalobkyně je nebankovní subjekt, jenž tak poskytuje úvěry s vyšší mírou rizika, což kompenzuje vyšší úrokovou sazbou; jestliže by se úroková sazba pohybovala v obvyklé hladině či rozmezí sazeb úroků u úvěrů, nic by nebránilo žalobě vyhovět. Úrok dalece převyšující dokonce úrok z kreditních karet je pak zcela neakceptovatelný. Ujednání o úroku v řádech desítek procent pak nemůže soud vyhovět ani tehdy, pokud žalovaný k uzavření smlouvy o úvěru přistoupil dobrovolně, na základě vlastní úvahy, přičemž měl všechny podstatné informace a v řízení zůstal procesně nečinný.

24. S ohledem na znění § 2395 o. z. je nutno dovodit, že žalobkyni, coby věřiteli z úvěrové smlouvy, náleží úroky z úvěru (tzv. cena peněz), neboť zaplacení úroků je definičním znakem úvěrové smlouvy. Výše úroků se ale ve smyslu § 1802 o. z. bude odvíjet od obvyklých úroků poskytovaných bankami v daném místě a čase; přičemž jde o stejnou situaci, není-li výše úroků sjednána vůbec dle doslovného znění § [číslo] nebo je-li sjednána neplatně. Úroková sazba u obdobných typů úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smlouvy, tj. v říjnu 2020, činila 7,87 % ročně. Soud proto vyšel z toho, že žalovanému byla 19. 10. 2020 poskytnuta částka 22 000 Kč, do 8. 2. 2021 k ní přirostl úrok 536,02 Kč (tj. 7,87 % ročně z dlužné jistiny), přičemž úhradou 1 328 Kč dne 8. 2. 2021 byl uhrazen přirostlý úrok a dlužná jistina se snížila na 21 208,02 Kč, za dobu od 8. 2. do 28. 2. 2021 pak přirostl úrok 91,45 Kč, přičemž úhradou 1 328 Kč dne 28. 2. 2021 byl uhrazen přirostlý úrok a dlužná jistina se snížila na 19 971,47 Kč. Následně již splátky hrazeny nebyly. A proto ode dne 1. 3. 2021 do data 14. 4. 2021 přirostl k jistině 19 971,47 Kč úrok ve výši 193,77 Kč. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení jistiny ve výši 20 165,24 Kč.

25. Žalobkyni dále náleží právo na zaplacení úroku ve výši 8,78 % ročně z částky 20 165,24 Kč (přiznaná jistina) za požadované období jdoucí od 15. 4. 2021 do 8. 5. 2021 (tj. ve výši 104,35 Kč), a dále od 9. 5. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 57 369 Kč (viz bod 2.2 smlouvy).

26. Jelikož se žalovaný v průběhu trvání smlouvy dostal do prodlení s úhradou splátky [číslo] o délce 30 dnů, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty sjednané dle § 2048 o. z., a to ve výši 4 x 499 Kč za každý jednotlivý případ, celkem tedy na částku 1 996 Kč. Ujednání o smluvní pokutě je obsaženo v bodě 6.1 smlouvy o úvěru s nadpisem„ důsledky vyplývající z prodlení klientů“, na listině, kterou žalovaný jako spotřebitel opatřil svým podpisem, přičemž na toto ujednání byl žalovaný výslovně upozorněn písemně již v informacích, které mu byly písemně poskytnuty již před uzavřením smlouvy, proto soud žalovaného výrokem I zavázal k zaplacení částky 1 996 Kč.

27. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky [číslo] o délce 15 dnů, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s jeho prodlením, a to ve výši 200 Kč za každý jednotlivý případ, celkem tedy na částku 800 Kč. Ujednání o náhradě účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného je obsaženo v bodě 6.2 smlouvy o úvěru s nadpisem„ důsledky vyplývající z prodlení klientů“, na listině, kterou žalovaný jako spotřebitel opatřil svým podpisem, přičemž na toto ujednání byl žalovaný výslovně upozorněn písemně již v informacích, které mu byly písemně poskytnuty již před uzavřením smlouvy, proto soud žalovaného výrokem I zavázal k zaplacení částky 800 Kč.

28. Jelikož žalovaný neuhradil novou jistinu úvěru ani po zesplatnění úvěru, vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Ujednání o smluvní pokutě je obsaženo v bodě 6.5 smlouvy o úvěru s nadpisem„ důsledky vyplývající z prodlení klientů“, na listině, kterou žalovaný jako spotřebitel opatřil svým podpisem, přičemž na toto ujednání byl žalovaný výslovně upozorněn písemně již v informacích, které mu byly písemně poskytnuty již před uzavřením smlouvy. Smluvní pokuta tak byla sjednána v souladu s ustanovením § 2048 o. z. a s ustanovením § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru 22 961,24 Kč za období od 15. 4. 2021 do 29. 11. 2021 (datum vyhotovení žaloby) činí 5 258,12 Kč, a proto tato částka byla žalobkyni rovněž přiznána.

29. Nesplacený úvěr byl splatný dne 14. 4. 2021. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku k datu její splatnosti, dostal se dnem následujícím po splatnosti (15. 4. 2021) s její úhradou do prodlení, čímž žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění (tj. 8,25 % ročně). Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 22 961,24 Kč (přiznaná jistina 20 165,24 Kč + smluvní pokuta do zesplatnění 1 996 Kč + náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 800 Kč), na kterou jí podle výsledku dokazování vzniklo právo.

30. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.

31. Ve věci byla převážně úspěšná žalobkyně, která odeslala na poslední známou adresu žalovaného předžalobní výzvu k plnění. Předmět řízení představoval částku ve výši 33 995,59 Kč, přičemž žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 28 323,71 Kč (tedy v rozsahu 83 %) a žalovaný ohledně částky 5 671,88 Kč (tedy v rozsahu 17 %). Po odečtení úspěchu žalovaného od úspěchu žalobkyně činí rozdíl 66 % a představuje míru, ve které je žalovaný povinen žalobkyni podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nahradit náklady řízení. Náklady řízení žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku 1 500 Kč, v nákladech na právní zastoupení advokátem, a to v odměně za 3 úkony po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, v náhradě hotových výdajů 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, v odměně za účast u jednání dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 advokátního tarifu ve výši 2 460 Kč, v náhradě hotových výdajů dle § 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a v 21 % DPH ve výši 958 Kč Náklady řízení tak činí celkem 7 018 Kč, z toho 66 % činí 4 632 Kč.

32. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.