5 C 67/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o: zrušení podílového spoluvlastnictví, o náhradu škody a o náhradu nemajetkové újmy

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí pro katastrální území Koryčany, obec Koryčany, a to k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], rodinný dům, k pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], rodinný dům, k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] se zrušuje.

II. Nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území Koryčany, obec Koryčany, a to pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], rodinný dům, pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], rodinný dům, pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] se přikazují do výlučného vlastnictví žalované.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem částku 1 050 000 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k movitým věcem: -) závěsnému křišťálovému lustru -) obrazu [jméno] [příjmení] – Krajina s mužem v loďce se zrušuje.

V. Žalobkyni se přikazuje do výlučného vlastnictví obraz [jméno] [příjmení] – Krajina s mužem v loďce a žalované se přikazuje do výlučného vlastnictví závěsný křišťálový lustr.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vypořádání spoluvlastnictví k předmětnému obrazu částku 200 000 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na vypořádání spoluvlastnictví k předmětnému závěsnému lustru částku 5 000 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IX. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži náklady řízení ve výši 3 811 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Kroměříži [číslo] [variabilní symbol].

X. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži náklady řízení ve výši 3 811 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Kroměříži [číslo] [variabilní symbol].

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 3. 2021 a doplněnou podáním ze dne 19. 3. 2021 domáhala (mimo jiné) zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí u katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Kroměříž, na [list vlastnictví] pro katastrální území a obec Koryčany, a to k pozemku p. [číslo] – zahrada, p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] v obci [obec], k pozemku p. [číslo] – zahrada, k pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] v obci [obec], k pozemkům p. [číslo] – zahrada, p. [číslo] – zahrada a p. [číslo] – lesní pozemek. Ostatní nároky, které byly předmětem žaloby, byly buď vyloučeny k samostatnému řízení (o zaplacení 27 500 Kč, o vydání věci), případně bylo řízení o nich zastaveno (o náhradu škody a o náhradu nemajetkové újmy). Žalobkyně tvrdila, že ona i žalovaná jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastnicemi předmětných nemovitostí a navrhla, aby nemovitosti byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví. V průběhu řízení žalobkyně svůj názor změnila a souhlasila, aby nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalované s tím, že o ně nadále nemá zájem.

2. Žalobkyně souhlasila se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k nemovitostem a uplatnila vzájemný návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k movitým věcem. Žalovaná uvedla, že v předmětných nemovitostech žil otec účastnic a veškeré vybavení předmětných nemovitostí patřilo jemu. Byť tyto movité věci nebyly řešeny v dědickém řízení, patřily otci účastnic a byly tak účastnicemi považovány za součást dědictví s tím, že i k těmto věcem se uplatnil stejný spoluvlastnický vztah. Ke dni rozhodnutí soudu zůstaly předmětem řízení pouze 2 movité věci, a to křišťálový starožitný lustr (dále jen lustr) a obraz Krajina s mužem v loďce od [jméno] [příjmení] (dále jen obraz).

3. Žalobkyně tvrdila, že obraz nepatřil otci, ale jí. U jednání dne 18. 5. 2022 žalobkyně prohlásila, že jí obraz darovala její vychovatelka, když jí bylo 7 let. Soud poučil žalobkyni dle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), že je povinna toto své tvrzení prokázat, jinak nemusí být se svou obranou úspěšná. Na to žalobkyně uvedla, že pro uvedené tvrzení nemá žádné důkazy. Následně v podání ze dne 27. 5. 2022 žalobkyně tvrdila, že všechny movité věci obdržena darem od rodičů ona. Vzhledem k tomu, že u jednání dne 30. 11. 2022 se žalobkyně vrátila ke své původní verzi, že obraz získala darem od vychovatelky, nepoučoval soud žalobkyni o tom, že je povinna prokázat, že obraz získala darem od rodičů.

4. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

5. Žalobkyně a žalovaná nabyly děděním nejprve po matce a následně i po otci nemovitosti v katastrálním území a obci [obec], a to pozemky p. [číslo] p. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] v obci [obec], k p. [číslo] p. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] v obci [obec], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo]. Žalobkyně i žalovaná jsou tak rovnodílnými podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí (viz níže citovaná dědická usnesení a výpisy z katastru nemovitostí). Jak vyplývá z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí ze dne 30. 11. 2022, katastrální úřad provedl sloučení pozemků p. [číslo]. Předmětem řízení jsou tedy pouze pozemky p. [číslo] p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], p. [číslo] p. [číslo].

6. Z usnesení o dědictví Městského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] vyplývá, že předmětem dědického řízení po matce účastnic [jméno] [celé jméno žalované] byly pouze nemovitosti specifikované shora, ostatní věci (např. i zařízení bytu) byly ve výlučném vlastnictví otce účastnic. Lustr ani obraz nebyly výslovně zmíněny v tomto dědickém usnesení.

7. Z usnesení o dědictví Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (viz přílohová obálka), vydané v řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] (otci účastnic), vyplývá, že předmětem tohoto dědického řízení byly kromě shora popsaných nemovitostí také pohledávky zůstavitele, jeho dluhy a dále osobní automobil [anonymizováno], jiné movité věci nebyly v řízení o dědictví projednány.

8. Z úředního záznamu, který je součástí přílohové obálky, jakož i z usnesení o odložení trestní věci (tamtéž) vyplývá, že policie prověřovala odvoz věcí z domu [adresa] v [obec] žalobkyní, mimo jiné i obrazu s motivem loďka na jezeře od [anonymizováno]. Při podání vysvětlení dne 5. 11. 2020 žalobkyně zmínila, že si z domu odvezla mimo jiné šest až osm obrazů. Dále uvedla, že jí otec před smrtí řekl, že za to, že se o něj a o matku před smrtí starala, tak všechny věci (tvořící vybavení domu [adresa]) budou její. Policie dospěla k závěru, že předmětné věci (tedy i obraz) si z domu odvezla žalobkyně, která má v domě trvalý pobyt a je podílovou spoluvlastnictví předmětného bytu, nemohla se tedy dopustit vloupání a způsobit na cizím majetku škodu.

9. Z písemné a emailové komunikace mezi žalobkyní (resp. její tehdejší právní zástupkyní) a žalovanou (resp. jejím právním zástupcem) – č.l. 69 až 75 spisu - vyplývá, že žalobkyně si z předmětných nemovitostech v [obec] odvezla 6 až 8 obrazů, naopak v domě zůstal v hale velký křišťálový lustr.

10. Ze znaleckého posudku i výslechu znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] bylo zjištěno, že předmětné pozemky jsou zastavěné jediným domem, který má však 2 čísla popisná. Dům je jednoznačně architektonicky i technicky řešený jako jednobytový v levé částí s [adresa], v pravé části s [adresa] je zbudována garáž a přístup schodištěm na společnou půdu. Zastřešení tvoří jeden celek. Reálné rozdělení předmětných nemovitostí tak není možné. Obvyklá cena předmětných nemovitostí byla stanovena porovnávací metodou. Obvyklou cenu všech pozemků na [list vlastnictví] v katastrálním území a obci [obec] s veškerým příslušenstvím a součástmi stanovila znalkyně na 2 100 000 Kč. Tato cena je stejná i ke dni rozhodnutí soudu. Znalkyně se vyjádřila k námitkám žalobkyně a uvedla, že při určení výsledné ceny zohlednila veškeré venkovní úpravy, vedlejší stavby a pozemky, včetně lesa o výměře 72 m2. Ocenění je provedeno dle skutečného stavu, ne dle stavu evidovaného v katastru nemovitostí. Stav domu je zohledněný v míře opotřebení 70,6 %, přičemž dům je napojený na všechny sítě.

11. Pokud jde o nabývací tituly k předmětným nemovitostem na č.l. 120 až 122 spisu, z těchto listin vplývá, že nemovitosti nabyli právní předchůdci (rodiče) účastnic v letech 1981 a 2000, přičemž kupní ceny zde uvedené v žádném případě nemohou zpochybnit obvyklou cenu určenou znalkyní. Po výslechu znalkyně ostatně žádná z účastnic neměla proti výsledné ceně námitky.

12. Soud má za prokázané, že součástí vybavení předmětných nemovitostí byl i starožitný lustr a obraz od [jméno] [příjmení], přičemž vybavení nemovitostí patřilo otci účastnic, který v domě bydlel až do své smrti v červenci 2017. To, že věci se ke dni smrti otce účastnic nacházely v předmětném domě, vyplývá mimo jiné i z policejního šetření, z korespondence právních zástupců účastnic a ostatně tuto skutečnost nezpochybnila ani sama žalobkyně. Žalobkyně neprokázala přes poučení soudem (viz č.l. 169 spisu), že by obraz získala ona darem od vychovatelky.

13. V podání ze dne 27. 5. 2022 žalobkyně změnila svá skutková tvrzení, když uvedla, že předmětné movité věci získala od rodičů darem. U jednání dne 30. 11. 2022 se však žalobkyně vrátila k tomu, že dar získala od své vychovatelky v sedmi letech, nenabídla k tomu však žádný důkaz. Navíc pokud žalobkyně tvrdí, že cenný obraz dostala ještě před narozením sestry (tj. cca ve svých 6 letech), je toto tvrzení zcela nedůvěryhodné, neboť takový dar by dítě ve věku 6 let zcela jistě nebylo vzhledem ke své rozumové vyspělosti schopné přijmout. Pokud by se skutečně jednalo o obraz patřící žalobkyni, nebylo nejmenšího důvodu, aby se nacházel v domácnosti rodičů žalobkyně. Žalobkyně se mýlí, pokud má za to, že z usnesení o dědictví po [jméno] [celé jméno žalované] vyplývá jí tvrzená skutečnost, tedy že veškeré movité věci tvořící vybavení domu [adresa] v [obec], získala darem od rodičů. Taková skutečnost z předmětného usnesení nevyplývá.

14. Soud zamítl návrh žalované na výslech svědka [jméno] [příjmení], který měl potvrdit pouze to, že obraz se nacházel v domě [adresa] v [obec], soud má však za to, že tato skutečnost není mezi účastnicemi sporná (sama žalobkyně tvrdí, že„ obraz ponechala na přání otce na místě, kde byl, v [obec]“ – viz č.l. 186). Navržený důkaz proto soud považuje za nadbytečný.

15. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že obvyklá cena křišťálového lustru činí 10 000 K a obvyklá cena olejomalby [jméno] [příjmení] činí 400 000 Kč. Účastníci u jednání dne 30. 11. 2022 shodně prohlásili, že na výslechu znalce netrvají, nemají proti posudku námitek, a proto soud jeho výslech neprovedl jako nadbytečný.

16. Žalobkyně prokázala, že má na svém účtu finanční prostředky na vyplacení spoluvlastnického podílu ve výši 1 120 000 Kč (viz potvrzení banky č.l. 267 spisu).

17. Soud zamítl návrh účastníků na provedení dokazování listinami na č.l. 88, fotografiemi na č.l. 146 až 157 a korespondencí na č.l. 161 až 167, neboť tyto důkazy se vztahovaly k movitým věcem, o které byl vzájemný návrh žalované vzat zpět.

18. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam.

19. Z provedeného dokazování vyplývá následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastnicemi nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí pro katastrální území Koryčany, obec Koryčany, a to pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], rodinný dům, pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], rodinný dům, pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] když předmětné pozemky nabyli dědictvím po rodičích. V nemovitostech se nacházely i movité věci rodičů účastníků, které nebyly výslovně projednány v dědickém řízení, mimo jiné lustr a obraz. K dohodě účastnic o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem a k movitým věcem nedošlo. Nemovitosti ani movité věc nejsou reálně dělitelné. Obvyklá cena nemovitostí ke dni rozhodnutí soudu činí 2 100 000 Kč, obvyklá cena lustru činí 10 000 Kč a obvyklá cena obrazu činí 400 000 Kč. <i>20. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.</i> <i>21. Podle § 1141 odst. 1 o. z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Podle odst. 2 spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.</i> <i>22. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.</i> <i>23. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.</i> <i>24. Podle § 1147 není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.</i> 25. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:

26. Žalobkyně a žalovaná nabyly rovným dílem děděním vlastnické právo k předmětným nemovitostem. K dohodě účastnic o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dle § 1141 odst. 1 o. z. nedošlo, a proto se žalobkyně obrátila na soud. Vzhledem k tomu, že rozdělení nemovitostí nebylo dle odborného názoru znalkyně možné, přistoupil soud k přikázání nemovitostí do vlastnictví jedné ze spoluvlastnic dle § 1147 o. z. Obvyklá cena nemovitostí činí ke dni rozhodnutí soudu 2 100 000 Kč O věci projevila zájem žalovaná, která také prokázala, že disponuje finančními prostředky ve výši 1 120 000 Kč na výplatu spoluvlastnického podílu. Žalobkyně neměla o nemovitosti zájem. Soud proto zrušil podílové spoluvlastnictví účastnic a přikázal nemovitosti do výlučného vlastnictví žalované, současně žalované uložil vyplatit žalobkyni polovinu z obvyklé ceny nemovitostí, tj. částku 1 050 000 Kč.

27. Soud dospěl k závěru, že i když movité věci, které zůstaly předmětem tohoto řízení (tj. lustr a obraz od [jméno] [příjmení]) neprošly dědickým řízením, staly se žalobkyně a žalovaná rovnodílnými podílovými spoluvlastnicemi také těchto movitých věcí, které tvořily vybavení nemovitostí shora popsaných. Soud dospěl k závěru, že vlastníkem předmětných movitých věci byl k datu své smrti otec účastnic, neboť movité věci tvořily vybavení jeho domácnosti. Žalobkyně neprokázala, že by jí byly movité věci darovány rodiči, popř. vychovatelkou, jak bylo vysvětleno shora.

28. Jmění zůstavitele (otce účastnic) se stalo po jeho smrti pozůstalostí a přešlo (univerzální sukcesí) na jeho právní nástupkyně (dědičky) jako jejich dědictví. Jak vyplynulo z dědického řízení, účastnice byly jedinými dědičkami svého otce. Řízení o pozůstalosti se týká také majetku zůstavitele, který nebyl znám (popř. zjištěn) při projednání pozůstalosti. Tudíž přestože movité věci tvořící vybavení domácnosti otce účastnic nebyly výslovně zahrnuty do pozůstalosti, neznamená to, že součástí pozůstalosti nebyly a že nepřešly na účastnice jako jediné dědičky (srovnej Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ [číslo]), 1. vydání, 2015, s. 464 - 469: L. [příjmení]).

29. Soud proto dospěl k závěru, že obě účastnice jsou rovnodilými podílovými spoluvlastnicemi lustru a obrazu. Z povahy věci je zřejmé, že movité věci jsou nedělitelné. O lustr projevila zájem žalovaná, když uvedla, že je v podstatě součástí vybavení předmětného domu. Soud proto zrušil podílové spoluvlastnictví účastnic k lustru a přikázal jej do výlučného vlastnictví žalované za náhradu ve výši poloviny obvyklé ceny.

30. O obraz projevila zájem žalobkyně (která jej má v současné době u sebe), a proto soud tento přikázal žalobkyni za náhradu ve výši poloviny obvyklé ceny. Soud nezkoumal solventnost žalobkyně s ohledem na skutečnost, že nemovitosti jsou přikazovány žalované, žalobkyni tak vznikne právní mocí tohoto rozhodnutí pohledávka vůči žalované ve výši 1 050 000 Kč, oproti které může být započítána pohledávka žalované za žalobkyní na zaplacení částky 200 000 Kč.

31. S ohledem na skutečnost, že nelze určit, která z účastnic měla ve věci převážný úspěch, neboť v průběhu řízení byly názory účastnic (a tomu odpovídající návrhy na vypořádání) měněny, soud rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

32. Státu vznikly náklady na znalečné vyplacené ze státních prostředků v celkové výši 7 622 Kč, soud proto uložil každé ze žalovaných uhradit polovinu takto vzniklých nákladů dle § 148 odst. 1 o. s. ř.

33. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.