5 C 69/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o určení vlastnictví

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že , jméno FO, , narozená dne , datum, , zemřelá dne , datum, , byla ke dni smrti výlučnou vlastnicí nemovitostí – bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nacházející se v budově č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , stojící na pozemku st. p. č. , hodnota, , a podílu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech domu a pozemku, zapsaných na LV , Anonymizováno, a , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, , a spoluvlastnického podílu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , vše u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 54 283 Kč k rukám její zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na znalečném celkem 10 588 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Mezi účastníky je nesporné, že jsou sourozenci a že jejich matkou byla , jméno FO, , narozená dne , datum, , která v říjnu , Anonymizováno, prodělala první a dne , datum, druhou mozkovou příhodu; dne , datum, zemřela.

2. Žalobce se proti žalované jako své sestře domáhal určení, že ve výroku I popsaná bytová jednotka s příslušenstvím byla ke dni úmrtí matky účastníků v jejím výlučném vlastnictví, tj. že je neplatný převod vlastnického práva na žalovanou podle smlouvy darovací a kupní ze dne 18. 6. 2021, neboť matka účastníků v době jejího sjednání a podpisu nebyla již pro svou duševní kondici (vaskulární demence MMSE 6) schopna rozpoznat smysl a důsledky takového právního jednání. Naléhavý právní zájem žalobce odvozuje od svého postavení dědice pozůstalosti po zesnulé matce.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť není důvodná. Žalobce se s matkou 38 let nestýkal, přesto chtěla své majetkové vztahy uspořádat spravedlivě a realizované řešení bylo v rodině několikrát diskutováno. Matka účastníků žalované převedla bytovou jednotku zčásti jako dar, zčásti jako prodej s tím, že (po odečtení 100 000 Kč, které si chtěla nechat na dožití) odeslala získanou kupní cenu 1 100 000 Kč dne 16. 7. 2021 žalobci; současně zřídila předmětná smlouva věcné břemeno bezplatného doživotního užívání bytu. V době uzavření smlouvy byla matka účastníků plně svéprávná a schopná posoudit důsledky svého jednání; bydlela sama, byla soběstačná, pomoc potřebovala pouze s nákupy a větším úklidem. Žalovaná žalobce o převodu informovala dopisem z 30. 6. 2021, kde jej žádala o sdělení čísla účtu k výplatě sumy; žalobce odpověděl 12. 7. 2021 – číslo účtu sdělil a žádal výplatu celé kupní ceny. Platnost převodu zpochybnil teprve dopisem z 2. 9. 2021, kdy požadoval (zřejmě v domnění lepší situace realitního trhu) doplacení 650 000 Kč. Matka účastníků utrpěla první mozkovou příhodu v prosinci 2018; žalobcem uváděnou nejnižší hodnotu MMSE 6 měla teprve po druhé mozkové příhodě z 16. 7. 2021, tedy v návaznosti na událost nastalou měsíc po podpisu smlouvy, po které se její zdravotní stav skutečně zhoršil. Navzdory zpochybnění platnosti převodu žalobce matce účastníků vyplacenou částku 1 100 000 Kč nevrátil ani nezpochybnil její duševní kapacitu k takovému daru.

4. Rozsudkem č. j. , spisová značka, ze dne 30. 1. 2024 soud zamítl žalobu, neboť dospěl k závěru, že ač žalobce jako dědic po své matce prokázal naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neprokázal jeho důvodnost. Odborná zjištění soudního znalce nevedla k jednoznačnému závěru, že by rozumové, rozeznávací a intelektové schopnosti matky účastníků byly v době sjednání dotčené smlouvy sníženy alespoň podstatnou měrou (ne-li přímo vymizelé). Pochybnost či pravděpodobnost přitom pro závěr neplatnosti právního jednání pro nezpůsobilost vlivem duševní poruchy v souladu s judikaturou (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 15. 2. 2012, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 22. 1. 2018) nestačí. Podle soudu prvního stupně byla sice matka účastníků „osobou se zdravotním postižením – lehkou demencí, disponovala však v okamžiku uzavření předmětné smlouvy dostatečnou intelektuální a slovní vyspělostí tak, aby byla vázána učiněným projevem vůle – právním jednáním (tj. podpisem uvedené smlouvy), přičemž si uvědomovala závažnost a následky svého jednání a byla schopna porozumět smlouvě a srozuměna s tím, že podpisem zmíněné smlouvy dojde k převodu předmětné bytové jednotky ve prospěch žalované.“5. Krajský soud v Brně – pobočka ve , adresa, usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 25. 6. 2024 zrušil uvedený rozsudek soudu prvního stupně pro absenci poučení žalobce ve smyslu § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) o tom, že po provedeném dokazování neunáší důkazní břemeno ke svému tvrzení o míře závažnosti duševní poruchy své matky, která ji měla činit neschopnou obsáhnout smysl a následky sporného právního jednání. Je totiž vyloučeno činit závěr o neplatnosti právního jednání jen na základě pravděpodobnosti (z rozsudků Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 21. 12. 2010 či sp. zn. , spisová značka, ze dne 19. 5. 2011).V souladu s pokynem odvolacího soudu soud prvního stupně doplnil dokazování a z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:

6. Z realitní zprávy , jméno FO, (čl. 39-41) soud zjistil, že na objednávku žalované tato certifikovaná realitní makléřka stanovila obvyklou cenu bytové jednotky matky účastníků ke dni 4. 6. 2021 částkou 2 400 000 Kč; přílohu zprávy tvoří fotodokumentace nemovitosti.

7. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že před sporným převodem provedla začátkem léta na objednávku žalované ocenění převáděného bytu za přítomnosti žalované a matky účastníků, která na ni čekala na balkoně, měla obavu, aby bylo kde zaparkovat. Matka účastníků svědkyni provedla po bytě, ukázala jí sklepní prostory, zodpověděla i otázky technického typu. Byla orientovaná a v pořádku, odpovídala v celých větách (svědkyně problém s komunikací nezpozorovala), jako důvod ocenění označila darování v rodině.

8. Ze smlouvy sepsané dne 18. 6. 2021 (čl. 4-5) soud zjistil, že matka účastníků a žalovaná před advokátem , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, podepsaly v jedné listině smlouvu darovací, kupní a o zřízení věcného břemene užívacího práva k cizí věci, jejímž předmětem byly ve výroku I popsané nemovité věci. Matka účastníků (v postavení dárkyně, prodávající a oprávněné z věcného břemene) jako výlučná vlastnice vyjádřila podpisem smlouvy vůli žalované (jako obdarované, kupující a povinné z věcného břemene) polovinu předmětných nemovitých věcí darovat, druhou polovinu prodat za kupní cenu 1 200 000 Kč, kterou podle smlouvy žalovaná zaplatila matce účastníků na účet č. , č. účtu, před podpisem smlouvy. Toutéž smlouvou strany současně vyjádřily vůli zřídit ve prospěch matky účastníků věcné břemeno doživotního bezplatného užívacího práva k dotčeným nemovitým věcem, které vznikne vkladem práv podle této smlouvy do katastru nemovitostí.

9. Ze svědecké výpovědi advokáta , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že na žádost žalované z počátku června 2021 přichystal smlouvu obsahující z poloviny dar, z poloviny koupi předmětné bytové jednotky spolu se zřízením věcného břemene; kupní cena vyšla z předloženého realitního posudku znějícího na 2 400 000 Kč (bez zohlednění věcného břemene). Matku účastníků navštívil dvakrát (ve dnech 17. a 18. 6. 2021) v jejím bytě (byl o to požádán z důvodu její špatné pohyblivosti). O její psychické kondici se s ohledem na vysoký věk u žalované opakovaně ujišťoval; žalovaná mu sdělila, že maminka neužívá žádná psychofarmaka, má pouze pohybové potíže. Podpisu smlouvy (na stejnopisech a v ověřovací knize) byl přítomen svědek a žalovaná. Kontrolní otázky kladl svědek i samotné matce účastníků, která návštěvu očekávala (zda ví, proč se dostavil, jaký je den v týdnu, jaké je datum, zda zná jeho známého ze sousedství). Její odpovědi byly přiléhavé, ujišťovala se pouze, zda jí zbydou nějaké peníze a zda bude moci žít v bytě nadále. Působila normálně, po bytě se (byť s obtíži) pohybovala; byt byl uklizený, v pořádku. Smlouvu jí předložil k nahlédnutí, text spolu procházeli.

10. Z výpisu z účtu matky účastníků vedeného u , právnická osoba, pod č. , č. účtu, za období 18. 6. 2021 až 19. 7. 2021 (čl. 23) soud zjistil, že z účtu žalované přišlo na tento účet dne 18. 6. 2021 ve dvou platbách 1 200 000 Kč s označením „, adresa, “ a dne 16. 7. 2021 bylo na účet , jméno FO, (dcery žalobce) č. , č. účtu, odesláno ve dvou platbách 1 100 000 Kč s označením „vyplacení majetkového podílu , adresa, “. Dne 19. 7. 2021 přišlo z účtu žalované na tento účet ještě 100 000 Kč s označením „, adresa, “. Počáteční zůstatek účtu matky účastníku za referované období byl 0 Kč, konečný 200 000 Kč.

11. Z dopisu ze dne 30. 6. 2021 s podacím lístkem (čl. 24) soud zjistil, že dopisem, který podepsala i matka účastníků, informovala žalovaná žalobce o uskutečněném převodu se sdělením, že jejich matka chce rozdělit majetek rovným dílem oběma svým potomkům, že hodnota bytu byla vyčíslena na 2 400 000 Kč a že matka si přeje být na stáří finančně zajištěna částkou 200 000 Kč, z čehož plyne pro žalobce podíl 1 100 000 Kč; v této souvislosti žádala žalovaná žalobce o sdělení čísla účtu.

12. Z dopisu z 1. 9. 2021 adresovaného žalobcem žalované (čl. 25) soud zjistil, že podle žalobce se hodnota bytu v době převodu pohybovala kolem 3 500 000 Kč, matka však podle něj zejména neměla být schopna obsahu smlouvy porozumět. Jako řešení předcházející soudní při (zpochybnění platnosti převodu) navrhl doplatek 650 000 Kč ze strany žalované.

13. Z dopisu z 2. 9. 2021 adresovaného žalovanou žalobci (čl. 26) soud zjistil, že v odpovědi na právě popsaný žalobcův dopis žalovaná uvedla, že když jí dopisem z 14. 7. 2021 sděloval číslo účtu, kam má být podíl vyplacen, převod nezpochybňoval. Současně upozornila, že se s ním vyrovnává jejich matka, nikoli ona sama jako žalobcova sestra, která nemá důvod s ním cokoli vyrovnávat (platbu odeslaly společně dne 16. 7. 2021). Zpochybnila žalobcovu motivaci ochránit matčino finanční zajištění na stáří. Uvedla, že dne 16. 7. 2021 ve večerních hodinách převezla jejich matku zdravotnická záchranná služba do , právnická osoba, s diagnózou mozkový infarkt způsobený embolií mozkových tepen; v té souvislosti přestala chodit a byla převezena do léčebny dlouhodobě nemocných, kde rehabilituje a učí se znovu chodit, aby mohla být propuštěna domů.

14. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, (písemná zpráva a výpověď znalce) soud zjistil, že podkladem jeho závěrů byla zdravotnická dokumentace matky účastníků a svědecké výpovědi z tohoto řízení. Sporné právní jednání učinila matka účastníků v 88 letech, přesto nelze podle znalce učinit jednoznačný závěr, že by nebyla schopna rozpoznat jeho smysl a uvědomit si jeho následky. Do roku 2019 matka účastníků nepotřebovala psychiatrickou péči. Dne 23. 10. 2018 prodělala cévní mozkovou příhodu. Vyšetření , tituly před jménem, , jméno FO, z 25. 3. 2019 sice pro její schopnost právně jednat nevyznívalo příznivě, z ostatních dostupných podkladů a popisů jejího chování v běžném denním režimu však nemohl znalec uzavřít, že by (byť bezesporu přítomná) duševní porucha matky účastníků (hodnota MMSE 21 bodů z 27. 5. 2019) byla natolik významná, že by v jejím důsledku v inkriminovaný den byla schopnost matky účastníků právně jednat podstatně snížená či vymizelá. Patologické změny ve sféře kognitivních funkcí a nasedajícím celkovém fungování (v oblasti emotivity, zátěže a sociálního fungování) byly přítomné; současně platí, že jako senior se přirozeně nemusela plně orientovat ve složitějších situacích a být schopna kriticky posoudit komplexnější úkoly, mohla být snáze ovlivnitelná okolím. Nelze však vyloučit, že matka účastníků kontext situace, ve které se řešila dispozice s jejím majetkem, chápala. Znala okruh svých příbuzných a byla rámcově schopna postihnout i rozsah a cenu svého majetku. Jinými slovy, její schopnosti správně vnímat, hodnotit, uchovat si a správně reprodukovat prožité události byly v rozhodné době narušeny (obsah smluv a příslušný postup při jejich uzavírání jsou pro laika tak pokročilého věku obecně komplikované), nanejvýš však středně (vyšší stupeň – podstatné snížení či vymizení – nelze přezkoumatelně doložit). Při diagnostikované duševní poruše F.03 Nespecifikovaná demence (spíše lehká) mohla i nemusela být schopna právně jednat; není vyloučeno, že byla schopna posoudit, co je textem smlouvy zamýšleno. Léčiva ovlivňující mozkové funkce, vnímání, nálady, vědomí, kognici a chování, ve zdravotnické dokumentaci nezaznamenal.

15. Ze svědecké výpovědi praktické lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že matku účastníků viděla naposledy na počátku roku 2019, kdy se jednalo o chodící a mluvící pacientku s běžnými stesky; žádanku o psychiatrické vyšetření proto nevystavila, předepsala léky na úzkost.

16. Ze svědeckých výpovědí , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, (děti a manželka žalobce) soud zjistil, že ti se s babičkou stýkali. Babička blízké poznávala, byla schopna jim zavolat. I po první mrtvičce věděla, kdy má kdo v rodině narozeniny. Poštovní schránku si vybírala sama, pár schodů k ní zvládla sejít. Žalobce se svou matkou v kontaktu nebyl, komunikovali spolu prostřednictvím jeho dětí.

17. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, (syn žalované), , tituly před jménem, , jméno FO, (druh žalované) a , jméno FO, (dcera sestřenice matky účastníků, se kterou se navštěvovaly) soud zjistil, že matka účastníků i po mrtvičce z roku 2018 znala hodnotu peněz. Psát se znovu učila, vypisovala si jména z kalendáře, televizní program, nákupní seznam. Po nákupu vždy prošla účtenku a vyrovnala se. Po mrtvičce mluvila pomaleji, občas nenacházela slovo, hůř vyslovovala, orientaci ale neztratila. O blízké nadále projevovala zájem (přítelkyně vnuka, operace známé apod.). Knihu nepřečetla, časopis ano. Tito svědci rovněž potvrdili zjištění, že si matka účastníků pamatovala narozeniny (svátky) blízkých a byla schopná telefonovat.

18. Z ostatních provedených důkazů soud nic podstatného nezjistil. Lékařské zprávy byly podkladem odborného zpracování a součástí výstupu znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , jejich obsah je zahrnut v tomto odborném zjištění. Pokud jde o výpovědi rodinných příslušníků či blízkých účastníků, jejich subjektivní líčení kondice matky účastníků byla v podstatných částech protichůdná a vcelku odpovídající tomu, jaký vztah k účastníkům mají a jaké cíle tito účastníci v řízení sledují; jejich výpovědi soudu nepřinesly žádná skutková zjištění nad rámec výše uvedených momentů, v nichž se shodovali. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, (psychiatrička) viděla matku účastníků pouze jedinkrát při vyšetření v březnu 2019, osobně si na ni nevzpomněla, reprodukovala pouze závěry vlastní zprávy; , tituly před jménem, , jméno FO, (zastupující praktický lékař) si tuto pacientku vůbec nevybavil. Svědkyně , jméno FO, jako pečovatelka o matku účastníků (dopomoc s hygienou 1x za 14 dní) vypovídala teprve s odstupem po výpovědích ostatních svědků, měla tak možnost se s dosavadním průběhem seznámit; bližší vztah k dcerám žalobce popřela, její výpověď však koresponduje spíše jejich skutkové verzi špatného stavu babičky, který soud nemá v řízení prokázaný.Ze skutkových zjištění vyplynul soudu tento závěr o skutkovém stavu:

19. Matka účastníků utrpěla v říjnu 2018 cévní mozkovou příhodu, po které trpěla nespecifikovanou demencí, podle soudního znalce spíše lehké (max. středně těžké) formy. I s přihlédnutím k pokročilému věku byla ovlivnitelná okolím, nemusela se plně orientovat ve složitějších situacích a být schopna kriticky posoudit komplexnější úkoly. Po zotavení žila sama ve svém bytě, výpomoc potřebovala s hygienou, nákupy či úklidem. Navštěvovaly ji nejčastěji dcery žalobce a žalovaná, žalobce sám se s ní po léta nestýkal, nekomunikovali spolu. Na začátku června 2021 ji navštívila realitní makléřka, která provedla k objednávce žalované a za její přítomnosti odhad obvyklé ceny bytu matky účastníků. Matka účastníků její návštěvu čekala a rozhovor s ní vedla orientovaně, po bytě ji provázela a zodpovídala technické dotazy, jako účel ocenění označila darování. S matkou účastníků se v jejím bytě ve dnech 17. a 18. 6. 2021 dvakrát sešel i advokát , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který připravil podle zadání žalované znění smlouvy kombinující vůli účastnic převést žalované byt z poloviny darem, z poloviny koupí za současného zřízení doživotního věcného břemene ve prospěch převádějící matky účastníků. S ohledem na její věk si kontrolními otázkami ověřoval její psychickou kondici a nic nestandardního nezpozoroval. Podle znalce ji její duševní porucha mohla i nemusela učinit (ne)schopnou toto právní jednání komplexně promyslet do všech důsledků; její srozumění s textem smlouvy a zamýšleným důsledkem není vyloučeno. Žalovaná informovala o realizovaném převodu žalobce dopisem ze dne 30. 6. 2021, na který žalobce zareagoval sdělením čísla účtu, kam byla dne 16. 7. 2021 vyplacena převážná část kupní ceny 1 100 000 Kč; matce účastníků zůstalo na účtu 200 000 Kč. Téhož dne 16. 7. 2021 ve večerních hodinách utrpěla matka účastníků druhou mozkovou příhodu, ze které se již plně nezotavila, a dne 26. 1. 2022 zemřela.

20. Podle § 24 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), každý člověk odpovídá za své jednání, je-li s to posoudit je a ovládnout. Podle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Podle § 581 o. z. neplatné je právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

21. Podle § 1635 odst. 1 o. z. v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Podle § 1642 o. z. nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl. Podle § 1643 odst. 1 věty první a odst. 2 věty druhé o. z. nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

22. Podle § 2055 odst. 1 o. z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Podle § 2057 odst. 1 o. z. při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu. Podle § 2058 odst. 1 věty první o. z. dárce může darovat třeba i všechen svůj současný majetek.

23. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2128 odst. 1 o. z. při prodeji a koupi nemovité věci vyžaduje kupní smlouva formu podle § 560.

24. Podle § 1283 odst. 1 věty první o. z. služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Podle § 1302 věty první před středníkem o. z. osobní služebnost zaniká smrtí oprávněné osoby.Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav takto:

25. Naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení je dán, neboť jako dědic své matky je ve své majetkové sféře sporovaným převodem dotčen (§ 1635 odst. 1, § 1642 a § 1643 o. z.).

26. Žaloba však není důvodná, neboť není prokázáno, že by matka účastníků trpěla duševní poruchou do té míry, která by ji činila neschopnou obsáhnout smysl a důsledky právního jednání z 18. 6. 2021, kterým před advokátem převedla svou bytovou jednotku dceři (žalované) za podmínek částečného darování, částečného prodeje a současně zřízení věcného břemene.

27. Na právní jednání je podle § 574 o. z. třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Podle § 581 věty druhé o. z. sice není platné jednání osoby stižené duševní poruchou, která ji k tomu činí neschopnou, tato okolnost vylučující způsobilost osoby právně jednat však musí být prokázána bez pochybností. Duševní poruchou, která činí osobu neschopnou právně jednat, je přitom takový duševní stav, ve kterém nemůže jednající rozeznat obsah a podstatu svého jednání. Vždy se musí jednat o stav mysli, který vylučuje svobodnou tvorbu vůle, resp. vylučuje nebo značně omezuje schopnost intelektuální (schopnost posoudit následky svého jednání) a schopnost určovací (své jednání ovládnout). Z uvedeného plyne, že nikoli každá duševní porucha fyzické osoby, která činí právní jednání, vede k jeho (absolutní) neplatnosti, nýbrž (pouze) ta duševní porucha, která jednající osobu činí k tomuto právnímu jednání neschopnou (z důvodu, že nemůže posoudit následky svého jednání a/nebo své jednání ovládnout).

28. K posouzení neplatnosti právního jednání učiněného v duševní poruše podle § 581 o. z. je třeba, aby ovládací a rozpoznávací schopnosti jednající osoby byly podstatně snížené, příp. dokonce zcela vymizelé. Vzhledem k obdobné dikci § 38 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. je pro výklad § 581 o. z. použitelná i judikatura vztahující se k právní úpravě předchozí (bod 10 usnesení odvolacího soudu). Rozhodnutí o tom, zda člověk byl, či nebyl pro duševní poruchu či nedostatečnost schopen v konkrétním okamžiku právně jednat, nelze vyslovit bez jednoznačných a přesvědčivých důkazů (bod 11 téhož usnesení). Závěr o jednání v duševní poruše vyžaduje bezpečné zjištění, že účastník právního jednání nedokáže posoudit následky svého jednání nebo je ovládnout; je vyloučeno jej činit na základě pravděpodobnosti či za skutkových okolností, které přes provedené dokazování neumožňují v tomto směru učinit jednoznačný skutkový závěr (z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 31. 7. 2013, či odvolacím soudem odkazovaného sp. zn. , spisová značka, ).

29. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva darovací a kupní a o zřízení věcného břemene (terminologií občanského zákoníku služebnosti užívacího práva bytu), sepsaná dne 18. 6. 2021 advokátem , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro účastnice smlouvy , jméno FO, , narozenou dne 17. 5. 1933, zemřelou dne 26. 1. 2022, jako dárkyni, prodávající a oprávněnou z věcného břemene, a žalovanou jako obdarovanou, kupující a povinnou z věcného břemene, je platná.

30. Nejpodstatnějším důkazem je znalecký posudek psychiatra , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož závěr je soud – při zohlednění citované judikatury – povinen hodnotit v neprospěch žalobce, neboť chybí jednoznačné přesvědčení, že by postižení matky účastníků dosahovalo míry žalobcem tvrzené, která by ji činila neschopnou právně jednat. Soud (stejně jako soudní znalec) nepřeceňoval vypovídající hodnotu zprávy a svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, , která vyšetřila matku účastníků po první mozkové příhodě (poprvé) psychiatricky dne 25. 3. 2019 a podle zprávy učinila závěr, že se matka účastníků špatně orientuje, nerozpozná bankovky, nenakoupí si a ztratila by se. Zaprvé jde o vyšetření z doby těsně navazující na mozkovou příhodu a o dva roky předcházející zkoumané právní jednání, o stavu matky účastníků v červnu 2021 tak mnoho nevypovídá. Zadruhé je ve zprávě současně uváděno, že matka účastníků žije sama a „za dohledu rodinných příslušníku“ toho bude schopna i nadále; což opět verzi žalobce nenasvědčuje (člověk žalobcem naznačovaného stavu by nejspíše neměl pobývat v domácnosti sám bez trvalého dozoru). Možné zhoršení zdravotního stavu z prosince 2020 (zlomenina obratle, delší hospitalizace, covid) bylo soudnímu znalci rovněž známo a ani tyto události jej nevedly k jinému závěru.

31. Soud v projednávané věci dostál i požadavkům kladeným na správný způsob provedení důkazu znaleckým posudkem, aby mohl mít pro řízení patřičnou výpovědní hodnotu (viz odvolacím soudem odkazovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Soudní znalec měl pro svůj posudek k dispozici jak zdravotnickou dokumentaci matky účastníků, tak v řízení získané svědecké výpovědi. Byť nebyl předem seznámen se způsobem hodnocení těchto výpovědí soudem, ucelený obraz každodenního života matky účastníků v rozhodné době z nich získal a (podobně jako později soud) vycházel především ze svědeckých výpovědí advokáta a realitní makléřky, popisujících jednání s matkou účastníků v bezprostřední době a souvislosti s uskutečněným převodem. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, sice vypovídala až poté, její výpověď však nepřinesla zásadní skutková zjištění, která by mohla závěr znalce ovlivnit (blíže neurčená zmínka o lécích na úzkost neprokazuje, že by mělo jít o léky ovlivňující úsudek pacienta; nadto jde o návštěvu z počátku roku 2019, tedy znovu těsně po první mozkové příhodě a zároveň dva roky před uskutečněným právním jednáním). O validitě závěrů znalce proto nemá soud důvod pochybovat a vychází z nich – za současného komplexního zhodnocení všech provedených důkazů – pro své právní posouzení.

32. Soud má v řízení za prokázáno, že v době uskutečněného převodu žila matka účastníků ve svém bytě sama; omezeně, ale samostatně se po něm pohybovala. Pomoci využívala k nákupům, úklidu a hygieně. Telefon obsluhovala; minimálně co do volání tuto skutečnost potvrdili i svědci žalobce (fotografie předložené žalovanou nemají v tomto směru vypovídající hodnotu). Stejně tak svědci obou účastníků shodně potvrdili, že si jejich matka pamatovala narozeniny blízkých a myslela na to, aby jim popřála. Toto jsou projevy každodenního života, které – vedle dostupné zdravotnické dokumentace – vedly soudního znalce k závěru o tom, že forma její demence byla spíše lehká bez prostoru k jednoznačnému závěru o tom, že musela nutně ovlivňovat její kapacitu právně jednat.

33. Stěžejními důkazy vyvracejícími skutkovou verzi žalobce jsou vedle znaleckého posudku svědecké výpovědi advokáta , tituly před jménem, , Anonymizováno, a realitní makléřky , jméno FO, , kteří oba s matkou účastníků v souvislosti s převodem osobně jednali a kteří žádného podezření nenabyli. Oba lze přitom označit za profesionály v oboru, od nichž lze očekávat určitou míru obezřetnosti při jednání se staršími lidmi, neboť jsou si dobře vědomi případných důsledků jednání osoby, která jej není schopna. Výpovědím těchto osob nezainteresovaných na řízení odporují svědecké výpovědi vnoučat matky účastníků (dětí žalobce) popisující, jak byla babička nemohoucí a neorientovaná, čímž v očích soudu snižují svou věrohodnost.

34. Skutečnosti, že v souvislosti se sporným převodem nešlo o nemístné ovlivňování matky účastníků, nýbrž o její svobodnou vůli, svědčí i obsah uzavřené smlouvy, který pro ni nebyl nikterak nevýhodný. Je běžnou praxí, že si starší člověk přeje uspořádat své majetkové poměry ještě za života a není naopak neběžné, že převede svůj majetek pouze na jednoho potomka, u něhož předpokládá, že jej „dochová“. V té souvislosti se zejména u převáděných nemovitostí sloužících k bydlení obvykle zřizuje doživotní věcné břemeno bezplatného užívání. V projednávané věci je prokázáno, že péče o matku účastníků byla rozložena mezi oba její potomky (byť ze strany žalobce ne přímo, nýbrž prostřednictvím jeho dcer). Lze si proto věrohodně představit její motivaci podělit obě své děti rovným dílem (byť se mohla svobodně rozhodnout i jinak a převést např. celou bytovou jednotku žalované jako dar). I toto rozložení práv a povinností z uzavřené smlouvy plynoucí (za současného prokázání, že žalobci byla vyplacena suma 1 100 000 Kč) nasvědčuje skutečnosti, že smlouva odrážela skutečnou vůli matky účastníků. Zatímco rozdělení majetku z pozůstalosti je svázáno pevnými pravidly o nepominutelném dědici (§ 1642–1643 o. z.), za života může člověk disponovat se svým majetkem libovolně (§ 2058 odst. 1 věta první o. z.); sporovaná smlouva přesto kopíruje předpokládaný (očekávatelný) způsob rozdělení případné pozůstalosti při aplikaci zákonné posloupnosti (§ 1635 odst. 1 o. z.), což manipulaci matky účastníků nenasvědčuje.

35. Protichůdnými tvrzeními, zda bylo přijaté řešení v rodině diskutováno, jak dlouho dopředu a s kým, se soud blíže nezabýval, neboť neměla na právní posouzení věci zásadní vliv.

36. Listiny, o něž bylo doplněno dokazování v souladu s pokynem odvolacího soudu (lékařské zprávy, zprávy o sociálním šetření), neobsahovaly zjištění, která by změnila závěr soudního znalce stěžejní pro právní posouzení soudu. Co se týče lékařských zpráv, soud samotný, nedisponující potřebnou odborností, z nich žádná vlastní skutková zjištění neučinil. Ani ze zpráv o sociálním šetření soud podstatné skutkové zjištění neučinil, neboť neměly časovou souvztažnost ke zkoumané době kolem června 2021. První z nich byla z června 2019, tedy z doby dvou let před podpisem smlouvy (za kterou se mohl stav matky účastníků jak zlepšit, tak i zhoršit); další dvě byly z doby po druhé mozkové příhodě z 16. 7. 2021, kdy je prokázáno, že se stav matky účastníků zhoršil (v přímé souvislosti s mozkovou příhodou, která ji postihla měsíc po podpisu smlouvy). Přínos neměl ani dodatečný výslech zastupujícího praktického lékaře , tituly před jménem, , jméno FO, , který si na matku účastníků již nepamatoval.

37. Spíše než pro neunesení důkazního břemene tak soud zamítl žalobu proto, že měl v řízení prokázán opak tvrzení žalobce (který sám matku v rozhodné době a dlouho předtím ani potom neviděl, jeho tvrzení o jejím stavu tak vycházejí především z doslechu či z laické a nahodilé interpretace jejích lékařských zpráv). Poukaz žalobce na kontinuitu špatného zdravotního stavu jeho matky, dokládaný zprávami z doby po druhé mozkové příhodě (tj. po 16. 7. 2021), neodpovídá skutkovým zjištěním soudu, že tento okamžik znamenal ve zdravotní kondici matky účastníků skutečný přelom (viz závěr znalce na s. 30 posudku, že z těchto pozdějších zpráv není možné vycházet pro hodnocení stavu matky účastníků předtím).

38. Pokazuje-li žalobce setrvale, že podle závěrů znalce nebyla schopnost matky zhodnotit následky právního jednání stoprocentní, soud k tomu s odkazem na zde citovanou judikaturu dodává, že tento samotný závěr pro vyhovění žalobě nestačí, neboť nejde o stoprocentní zachovalost rozpoznávacích a ovládacích schopností, z hlediska právního posouzení je relevantní optika opačná, tj. jak moc byly tyto schopnosti snížené (či až vymizelé). V řízení nebylo bez pochybností prokázáno, že by tomu tak u matky účastníků bylo alespoň v míře podstatné. Nelze-li spolehlivě prokázat, že by její úsudek duševní porucha ovlivňovala takto podstatnou měrou, je třeba na právní jednání hledět jako spíše platné, tj. pochybnost vyložit ve prospěch platnosti tohoto právního jednání (obzvlášť není-li z něj patrná jakákoli disproporce co do sjednaných práv a povinností). „Sporná otázka“ zřízení speciálního bankovního účtu, využitého k transakcím z uzavřené smlouvy, nebyla v řízení řešena proto, že neměla vliv na právní posouzení věci, resp. soudu není zřejmé, co mělo zřízení nového účtu o duševní kondici jeho matky vypovídat.

39. Dojem žalobce, že by si protiřečily výpovědi advokáta a realitní makléřky (co do mobility paní , jméno FO, ), soud nesdílí. I z ostatních svědeckých výpovědí vyplývá, že se pohybovala sice omezeně, ale samostatně. Zda realitní makléřku skutečně doprovodila až do sklepních prostor či nikoli, je zjištění pro věc nepodstatné. Důležité jsou dojmy makléřky z komunikativnosti matky účastníků a přiléhavosti jejích reakcí, v čemž se s popisem advokáta shoduje. Stejně tak je nepodstatné, zda žalovaná , tituly před jménem, , Anonymizováno, sdělila, že je na převodu domluvená s žalobcem, nebo tím ve skutečnosti myslela, že je domluvená s matkou, a advokát si to vybavil nepřesně; ani tato dílčí nejasnost nemá na uceleně zjištěný skutkový stav rozhodný pro posouzení věci vliv. Konečně ani případná snaha žalované o vyřízení opatrovnictví matky důvodnost žaloby sama o sobě nezaloží, neboť i ta mohla být motivována její špatnou mobilitou, nikoli nutně neschopností právně jednat. Ve věci vypracovaný znalecký posudek hodnotí soud jako komplexní, ucelený a přesvědčivý; všechna potřebná zjištění pro právní posouzení věci soud k dispozici měl. K vypracování nového znaleckého posudku proto neshledal důvod; žalobce ostatně netvrdí, v čem by měl být dosavadní znalecký posudek nevyhovující a jaké poznatky by nový znalecký posudek mohl a měl přinést.

40. Žalovaná byla v řízení plně úspěšná, náleží jí proto náhrada účelně vynaložených nákladů, které tvoří odměna advokátky podle § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 bodem 5 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za 13 úkonů právní služby po 3 100 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, vyjádření z 22. 4. 2022 a 26. 9. 2022, vyjádření k odvolání, účast na jednáních soudu prvního stupně dne 30. 5. 2022, 1. 8. 2022 v délce 3x započaté dvě hodiny, 7. 9. 2022, 17. 10. 2023, 22. 1. 2024 a 24. 10. 2024, účast na jednání odvolacího soudu dne 25. 6. 2024), k nimž náleží paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč za každý podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, náhrada cestovného 462 Kč za cestu k jednání odvolacího soudu , adresa, a zpět (vzdálenost 60 km při průměrné spotřebě vozidla a sazbě základní náhrady za používání silničního motorového vozidla v celkové výši 7,70 Kč/km podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. pro rok 2024), náhrada za promeškaný čas 200 Kč (2x půlhodina po 100 Kč na cestě , adresa, a zpět podle § 14 advokátního tarifu), a konečně 21 % DPH ve výši 9 421 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. se náhrada nákladů řízení hradí k rukám advokáta.

41. Ve věci byl vypracován znalecký posudek, jehož náklady vzhledem k neúspěchu v řízení nese žalobce. Po odečtení zaplacené zálohy 5 000 Kč zbývá, aby státu podle § 148 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. uhradil zbývajících 10 588 Kč jako náklady přiznaného znalečného.