5 C 71/2020

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr Janou Smýkalovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce oba zastoupeni advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul . jméno příjmení příjmení , Ph.D. sídlem adresa o zaplacení 115 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 115 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 32 000 Kč od 16. 6. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 000 Kč od 16. 7. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 000 Kč od 16. 8. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 200 Kč od 16. 9. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně částku 32 537 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobců.

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 2. 2020 domáhali se žalobci společně a nerozdílně na žalované zaplacení 160 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 32 000 Kč od 16. 6. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 000 Kč od 16. 7. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 000 Kč od 16. 8. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 000 Kč od 16. 9. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 000 Kč od 16. 10. 2019 do zaplacení. Žalobci tvrdili, že jako pronajímatelé uzavřeli dne 4. 10. 2018 se žalovanou jako nájemcem smlouvu o nájmu prostor sloužících podnikání, jejímž předmětem byl nájem prostor o celkové ploše 160 m2 v přízemí domu [adresa] na adrese [titul] [anonymizováno] [adresa] v [obec]. Za užívání předmětných prostor se žalovaná zavázala hradit nájemné ve výši 360 000 Kč ročně s tím, že nájemné bude hrazeno v měsíčních platbách ve výši 30 000 Kč, splatných bezhotovostně na bankovní účet uvedený v nájemní smlouvě vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Dne 1. 12. 2018 byl uzavřen dodatek k předmětné nájemní smlouvě, v němž byla nově upravena otázka služeb dodávaných do předmětu nájmu, kdy nově se žalobci zavázali zajišťovat dodávky vody a odvádění odpadních vod do a z předmětu nájmu s tím, že žalovaná za to bude platit částku 2 000 Kč měsíčně. Jelikož žalovaná od měsíce června 2019 nájemné a úhradu za služby i přes opakované upozornění neuhradila, byla jí dne 28. 8. 2019 dána výpověď z nájmu s výpovědní dobou 15 dnů. Žalovaná ke dni skončení nájemního vztahu předmět nájmu nevyklidila a nepředala žalobcům, proto jim vzniklo za období po ukončení nájemního vztahu výpovědí nárok na náhradu ve výši ujednaného nájemného. Žalovaná dluží žalobcům celkem částku 160 000 Kč (5 x 32 000 Kč za období od června 2019 do konce října 2019).

2. Žalovaná nárok neuznala s odůvodněním, že pohledávka byla za žalovanou uhrazena [právnická osoba], která byla žalovanou zmocněna k vypořádání veškerých s tímto souvisejících práv a povinností. Společnost [anonymizováno] má za žalobcem [celé jméno žalobce] pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 7 000 000 Kč. Společnost [anonymizováno] proto provedla se souhlasem žalované jednostranný zápočet své pohledávky ve výši 7 000 000 Kč oproti pohledávce žalobce na zaplacení dlužného nájemného, čímž pohledávka z titulu dlužného nájemného zanikla.

3. Před zahájením řízení vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 44 800 Kč (nájemné a úhrada za služby od 19. 9. 2019 do 31. 10. 2019) včetně příslušenství a řízení bylo o tuto částku částečně zastaveno.

4. Žalovaná se omluvila z jednání konaného dne 19. 4. 2021, nepožádala však o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.).

5. Soud má za prokázané tyto skutečnosti:

6. Žalobci jako pronajímatelé a žalovaná jako nájemce podepsali dne 4. 10. 2018 smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání (dále jen Smlouva), na základě které přenechali žalobci žalované k užívání obchodní prostory sloužící podnikání o celkové ploše 160 m2 nacházející se v přízemí domu [adresa], který je součástí pozemku p. [číslo] v katastrálním území a obci [obec]. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou počínaje dnem 4. 10. 2018. Žalovaná se zavázala hradit nájemné ve výši 360 000 Kč ročně, a to formou měsíčních plateb ve výši 30 000 Kč, které jsou splatné vždy do 15. dne příslušného měsíce na účet uvedený ve Smlouvě. Dále bylo ve Smlouvě ujednáno, že v případě prodlení nájemce s jakoukoli úhradou dle této Smlouvy je pronajímatel oprávněn vypovědět nájemní vztah s patnáctidenní výpovědní lhůtou počítanou ode dne následujícího po doručení výpovědi (tyto skutečnosti vyplývají ze Smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání na č.l. 16 až 17 spisu).

7. Dodatkem [číslo] (viz č.l. 12 spisu) bylo mezi účastníky dohodnuto, že žalobci budou počínaje dnem 1. 12. 2018 zajišťovat dodávku vody do předmětu nájmu a odvádění odpadních vod z předmětu nájmu, za což se žalovaná zavázala hradit měsíčně částku ve výši 2 000 Kč splatnou v termínu a způsobem jako běžné nájemné.

8. Žalobci odeslali žalované dne 29. 8. 2019 výpověď z nájmu s odůvodněním, že žalovaná neuhradila nájemné za měsíce červen až srpen 2019 (viz výpověď a podací lístek č.l. 18 spisu). Výpověď byla žalované doručena dne 3. 9. 2019 (viz dodejka č.l. 25 spisu). Žalovaná podala proti výpovědi námitky, které však žalobci neuznali (viz č.l. 27 spisu).

9. Dopisem ze dne 18. 9. 2019 (viz č.l. 28 spisu) uplatnila [právnická osoba] [anonymizováno] vůči žalobcům svoji pohledávku ve výši 7 000 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení (bez bližšího odůvodnění) k „ započtení“ oproti pohledávce žalobců z titulu dlužného nájemného ve výši 96 000 Kč.

10. Z výpisů z obchodního rejstříku vyplývá, že [právnická osoba] [anonymizováno] i [právnická osoba] – [anonymizována čtyři slova] jsou obchodními společnostmi. Předmětem podnikání žalované je mimo jiné [anonymizováno] a [anonymizována tři slova], výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

11. Žalobci prodali pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v katastrálním území a obci [obec] společnosti [právnická osoba] a nemovitost byla předána kupující dne 5. 11. 2019. Současně strany konstatovaly, že ke dni předání nemovitostí existuje pohledávka z titulu dlužného nájemného a neuhrazených služeb v celkové výši 130 000 Kč a že tato pohledávka nepřechází na nového vlastníka.

12. Z provedeného dokazování vyplývá následující skutkový stav:

13. Žalobci jako podíloví spoluvlastníci pozemku p. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa] v katastrálním území a obci [obec], přenechali prostory o výměře 160 m2 nacházející se v přízemí uvedeného domu žalované za účelem provozování obchodní činnosti v souladu s jejím předmětem podnikání. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou od 4. 10. 2018. Žalovaná se zavázala hradit nájemné ve výši 360 000 Kč ročně splatné měsíčně vždy do 15. dne v měsíci a dále se zavázala hradit úhradu za dodávku vody a odvádění odpadních vod do a z předmětu nájmu ve výši 2 000 Kč se stejnou splatností jako nájemné. Pro případ prodlení žalované s úhradou dle smlouvy byli žalobci oprávněni vypovědět smlouvu o nájmu s patnáctidenní výpovědní lhůtou počítanou ode dne následujícího po doručení výpovědi. Žalovaná neuhradila nájemné, a proto žalobci smlouvu o nájmu nebytových prostor vypověděli výpovědí, která byla žalované doručena dne 3. 9. 2019. <i>14. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>15. Podle § 2213 o.z. nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.</i> <i>16. Podle § 2302 zákona odst. 1 o.z., ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.</i> <i>17. Podle § 2303 (dále jen o.z.) je-li s nájmem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně.</i> <i>18. Podle § 2312 jedná-li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo jej vypovědět v šestiměsíční výpovědní době; má-li však strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční; trvá-li nájem po dobu delší než pět let a vzhledem k okolnostem strana nemohla předpokládat, že druhá strana nájem vypoví, je výpovědní doba vždy šestiměsíční.</i> <i>19. Podle § 2314 odst. 1 o.z. vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu. Podle odst. 2 nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. Podle odst. 3 vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.</i> 20. Skutkový stav posoudil soud právně takto:

21. Mezi žalobci jako pronajímateli a žalovanou jako nájemcem byla platně uzavřena smlouva o nájmu prostor sloužících podnikání dle § 2201 ve spojení s § 2302 a násl. o.z., neboť žalobci jako pronajímatelé přenechali žalované jako nájemci prostory ve svém rodinném domě k provozování podnikatelské činnosti žalované. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou a trval od 4. 10. 2018 do 18. 9. 2019, kdy zanikl výpovědí ze strany žalobců. Ve smlouvě o nájmu nebytových prostor byla sjednána patnáctidenní lhůta k výpovědi v případě, že žalovaná neuhradí nájemné (či úhradu za služby). Výpověď z důvodu neuhrazení nájemného za měsíce červen až srpen 2019 byla žalované doručena dne 3. 9. 2019, žalovaná podala proti výpovědi námitky, které však žalobci neuznali, přičemž žalovaná nepodala ve smyslu § 2314 odst. 3 žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a proto nájemní vztah zanikl uplynutím výpovědní lhůty, tj. 18. 9. 2019. Nárok žalobců na uhrazení nájemného a úhrady za služby za měsíce červen, červenec, srpen ve výši 3 x 32 000 Kč a za poměrnou část měsíce září 2019 (do 18. 9. 2019 včetně) ve výši 19 200 Kč je v souladu s ustanovením § 2213 o.z.

22. Námitky žalované jsou nedůvodné. Žalovaná tvrdila, že nárok žalobců neexistuje, neboť pohledávka za žalovanou byla uhrazena [právnická osoba] [anonymizováno], k tomuto tvrzení však nenavrhla žádný důkaz, ačkoliv ji tíží břemeno důkazní. Žalovaná se k jednání nedostavila, nemohla být tedy o svém břemenu důkazním poučena dle § 118a odst. 3 o.s.ř.

23. Dále žalovaná tvrdila, že [právnická osoba] [anonymizováno] měla za žalobcem [celé jméno žalobce] pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši 7 000 000 Kč a se souhlasem žalované tuto svou pohledávku [právnická osoba] [anonymizováno] započetla proti pohledávce žalobců na zaplacení dlužného nájemného. <i>24. Podle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.</i> 25. Předpokladem zániku závazku zápočtem je ve smyslu § 1982 odst. 1 o.z. mimo jiné vzájemnost pohledávek, tedy že strany závazkového vztahu si„ vzájemně“ dluží plnění stejného druhu. Žalovaná netvrdila, že by měla vůči žalobcům (či některému z nich) pohledávku na zaplacení peněžité částky. Údajné započtení namítala [právnická osoba] [anonymizováno], která měla mít za žalobcem pohledávku na zaplacení 7 000 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, tedy nikoliv strana závazkového vztahu vyplývajícího ze smlouvy o nájmu, ale třetí subjekt. Nejedná se tedy o započtení vzájemných pohledávek a závazek žalované tímto způsobem zaniknout nemohl.

26. Nárok žalobců na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou nájemného i úhrady za služby, pokud neuhradila nájemné a úhradu za služby ve lhůtě splatnosti sjednané přímo ve smlouvě o nájmu nebytových prostor, tedy od 15. dne příslušného měsíce. Počínaje 16. dnem příslušného měsíce je tak žalovaná v prodlení s úhradou nájemného a úhrady za služby a od 16. dne každého měsíce soud přiznal žalobcům právo na úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

27. Vzhledem k tomu, že žalobci byli ve sporu částečně úspěšní a současně zaslali žalované před podáním žaloby výzvu k plnění ve smyslu § 142a o.s.ř., mají právo na náhradu nákladů řízení dle § l42 odst. 2 o.s.ř. Žalobci byli v řízení úspěšní co do částky 115 200 Kč, naopak žalovaná byla úspěšná co do částky 44 800 Kč, když o tuto částku bylo řízení zastaveno a zastavení řízení zavinili žalobci. Úspěch žalobců tak činí 72 % a úspěch žalované 28 %. Po odečtení úspěchu žalované od úspěchu žalobců mají žalobci právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 44 % Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným a nevráceným soudním poplatkem ve výši 4 608 Kč a dále náklady na právní zastoupení advokátem. Právní zástupkyně zastupovala v tomto řízení 2 osoby, tudíž ve smyslu § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen AT, jde-li o společné úkony při zastupování dvou osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. Odměna dle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 AT činí z předmětu řízení 160 000 Kč částku 7 500 Kč za jednu osobu, odměna snížená o 20 % při zastupování dvou osob činí 6 000 Kč za osobu. Za každý úkon právní služby tak náleží právní zástupkyni žalobců odměna ve výši 12 000 Kč. Právní zástupkyně žalobců učinila v řízení celkem 5 úkonů po 12 000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, písemné vyjádření k odporu a účast u jednání dne 19. 4. 2021) a dále se zúčastnila jednání dne 18. 1. 2021, které bylo odročeno bez projednání věci, tudíž za účast u tohoto jednání ji náleží odměna ve výši jedné poloviny, tj. ve výši 6 000 Kč dle § 14 odst. 2 AT. K nákladům řízení patří i náhrada hotových výdajů za 6 úkonů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, doložené cestovné ke dvěma jednáním ve výši 195 Kč a 144 Kč a náhrada za ztrátu času stráveného cestou z [obec] do [obec] a zpět za 12 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 AT Náklady řízení účelně vynaložené žalobci tak činí celkem 73 947 Kč, z toho 44 % činí 32 537 Kč. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.

28. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o.s.ř.