6 C 111/2019

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem JUDr. Martinem Svobodou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 952 070 Kč,

I. Žalovaný 1 a žalovaná 2 jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 952 070 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný 1 a žalovaná 2 jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci náklady řízení v částce 184 885,62 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 5. 2019 domáhal po žalovaných zaplacení částky 952 070 Kč, a dále náhrady nákladů řízení. V žalobě uvedl mimo jiné, že žalovaní vedli exekuci proti společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], přičemž v rámci exekuce vedené u [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] došlo pod sp. zn. [spisová značka] dražbou dne [datum rozhodnutí] k prodeji rodinného domu [adresa] na pozemku p. č. st. [anonymizováno] a pozemku p. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří a p. [číslo] – zahrada, vše v k. ú. [část obce], kteréžto nemovitosti jsou zapsány na [list vlastnictví] u [stát. instituce], Katastrální pracoviště ve [obec]. Následně soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] rozvrhovým usnesením sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodl tak, že se z prodeje shora označených nemovitostí uspokojuje pohledávka žalovaných ve výši 952 070 Kč a tuto částku žalovaným po právní moci rozvrhového usnesení vyplatil. Tyto nemovitosti však podle hmotného práva nebyly ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], nýbrž ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. V katastru nemovitostí byly označeny ve prospěch společnosti [právnická osoba] na základě neplatného nabývacího titulu – smlouvy o zajišťovacím převodu práva ze dne 5. 4. 2004. Tato smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem, jelikož obsahovala ujednání o tzv. propadné zástavě. Neplatnost smlouvy o zajišťovacím převodu práva ze dne 5. 4. 2004 byla konstatována již rozsudkem Okresního soudu ve [obec], pobočka ve [obec] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí].

2. Žalobce se následně v řízení vedeném u Okresního soudu ve [obec], pobočka ve [obec] sp. zn. [spisová značka] domáhal vůči [právnická osoba] investiční fond s proměnným základním kapitálem a.s., která v dražbě konané soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] jako vydražitel nabyla shora uvedené nemovitosti, a dále vůči [jméno] [příjmení], určení, že vlastníkem předmětných nemovitostí je [jméno] [příjmení]. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec], pobočka ve [obec] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ve znění rozsudku [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a rozsudku [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byla žaloba zamítnuta s tím, že vydražitel nabyl nemovitosti v dražbě bez ohledu na to, že jejich vlastníkem nebyla společnosti [právnická osoba], jelikož jde o originární způsob nabytí vlastnického práva, při kterém je vlastnictví předchůdce (povinného v exekučním řízení) irelevantní.

3. Žalobce má za [jméno] [příjmení] pohledávku ve výši 2 917 921,25 Kč, kterou vymáhá v exekučním řízení vedeném u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], [exekutorský úřad] - [město] pod sp. zn. [spisová značka]. Exekučním titulem je směnečný platební rozkaz [název soudu], [pobočka] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ve znění rozsudku [název soudu], [pobočka] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí].

4. Jelikož postupem soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který vydražil shora uvedené nemovitosti jako nemovitosti patřící do vlastnictví společnosti [právnická osoba], ačkoliv dle hmotného práva náležely do vlastnictví [jméno] [příjmení], ušel z majetku [jméno] [příjmení] majetek odpovídající hodnotě těchto nemovitostí, čímž vznikla žalobci škoda, protože by tyto nemovitosti mohl postihnout v exekuci, kterou proti [jméno] [příjmení] vede u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], domáhal se žalobce vůči České republice náhrady škody u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Soud v uvedeném řízení rozsudkem ze dne [datum] žalobu zamítl, přičemž konstatoval, že v postupu soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nelze spatřovat nesprávný úřední postup, protože při zpeněžení nemovitostí v exekuci vycházel z výpisu z katastru nemovitostí jako z veřejné listiny obsahující údaje o vlastnickém právu. V bodě [anonymizováno] rozsudku soud činí závěr, že společnost [právnická osoba] skutečně nebyla vlastníkem vydražených nemovitostí a tímto vlastníkem dle hmotného práva byl [jméno] [příjmení], kterému vydražením nemovitostí vznikla vůči žalovaným, co by oprávněným z exekuce, pohledávka z bezdůvodného obohacení ve výši výtěžku zpeněžení, který jim byl vyplacen, a kterého se [jméno] [příjmení] může domáhat žalobou z lepšího práva.

5. Dle usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad v [obec] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byla žalovaným ze zpeněžení předmětných nemovitostí vyplacena částka 952 070 Kč, a tedy v této výši vznikla [jméno] [příjmení] vůči žalovaným pohledávka z bezdůvodného obohacení, jejíhož zaplacení by se [jméno] [příjmení] vůči žalovaným mohl domáhat z lepšího práva. Soudní exekutor [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno] v exekuci vedené žalobcem proti [jméno] [příjmení] pro pohledávku ve výši 2 917 921,25 Kč exekučním příkazem č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodl o provedení exekuce přikázáním pohledávky [jméno] [příjmení] za žalovanými z titulu lepšího práva ve výši částky, která byla žalovaným vyplacena dle rozvrhového usnesení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], tedy ve výši 952 070 Kč. Tím žalobce nabyl přímé právo na zaplacení uvedené částky vůči žalovaným v rámci poddlužnické žaloby. Žalobce před podáním této poddlužnické žaloby prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalované kvalifikovanými výzvami ze dne 19. 3. 2019 k zaplacení částky 952 070 Kč, avšak žalovaní na tyto výzvy nikterak nereagovali a do dnešního dne na svém závazku neuhradili ničeho.

6. Žalovaní ve svém vyjádření k žalobě uvedli, že žalobní nárok je uplatněn v rozporu s dobrými mravy. Jejich pohledávka za [právnická osoba] ve výši 1 350 000 Kč s příslušenstvím, která byla v rozsahu 952 070 Kč částečně uhrazena z prodeje označených nemovitostí, vznikla tak, že dne 20. 2. 2008 žalovaní uzavřeli s [právnická osoba] kupní smlouvu, kterou zakoupili dům [adresa] a pozemky p. [číslo] v k. ú. [obec] [název soudu] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] konstatoval, že vlastníkem těchto nemovitostí nebyla [právnická osoba], nýbrž předchozí vlastník – [jméno] [příjmení], neboť nabývací titul (smlouva o zajišťovacím převodu práva ze dne 30. 8. 2004) byl absolutně neplatný. [právnická osoba] kupní cenu 1 350 000 Kč žalovaným nevrátila, proto jim tato částka byla přiznána rozsudkem Okresního soudu ve [obec], pobočka ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. Pohledávku žalovaných nebylo možné uspokojit z jiného majetku, než z předmětných nemovitostí. Ostatní majetek [právnická osoba] byl postižen exekucí vedenou pro pohledávku žalobce ve výši 2 000 000 Kč, kterou získal smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 6. 2010. Žalobci je majetková situace [právnická osoba] dobře známa, neboť do 7. 11. 2002 byl jejím jednatelem a jeho manželka byla do května 2017 jejím polovičním společníkem. V době, kdy [právnická osoba] nebyla schopna hradit své závazky, žalobce získal pohledávku vůči [právnická osoba] i vůči [jméno] [příjmení]. Nárok žalobce je proto v hrubém rozporu s dobrými mravy.

7. Dále žalovaní vznesli námitku promlčení s následujícím tvrzením. V exekuci vedené k vymožení pohledávky žalovaných jako oprávněných, rozhodl soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] rozvrhovým usnesením sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] tak, že z prodeje předmětných nemovitostí se uspokojuje pohledávka žalovaných ve výši 952 070 Kč a tuto částku po právní moci rozvrhového usnesení vyplatil. Nárok žalobce uplatněný v této poddlužnické žalobě je tak jen a pouze nárokem odvozeným od právního postavení dlužníka. Poddlužníku, tedy žalovaným, zůstávají v tomto sporu všechny námitky založené na hmotněprávním vztahu mezi poddlužníkem a povinným, tedy včetně námitky promlčení pohledávky povinného za poddlužníkem. Poddlužník je tak povinen vyplatit oprávněnému pohledávku přikázanou (v tomto případě exekučním příkazem) jen jestliže by podle práva takovou povinnost měl vůči povinnému v okamžiku, kdy mu bylo doručeno usnesení o nařízení exekuce. Promlčecí lhůta trvá tři roky a počne běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Tímto okamžikem počátku běhu promlčecí lhůty je okamžik, kdy se oprávněná osoba dozvěděla či dozvědět měla a mohla o tom, že k bezdůvodnému obohacení došlo a o osobě povinné k jeho vydání. Povinný [jméno] [příjmení] se o prodeji předmětných nemovitostí a o tom komu, kdy a v jaké výši byl vyplacen výtěžek z jejich prodeje, mohl dozvědět již z žaloby, kterou vůči němu jako druhému žalovanému podal žalobce k Okresnímu soudu ve [obec], pobočka ve [obec], dne [datum]. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobní tvrzení obsahují všechny okolnosti stran vzniku bezdůvodného obohacení a osoby povinné. K žalobě samotné se pak povinný [jméno] [příjmení] vyjádřil přípisem doručeným soudu k tomuto řízení dne [datum]. Pokud pak soudní exekutor [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], v exekuci vedené žalobcem proti [jméno] [příjmení] rozhodl exekučním příkazem č. j. [spisová značka] o provedení exekuce přikázáním pohledávky [jméno] [příjmení] za žalovanými z titulu lepšího práva dne [datum], rozhodl tak již v době, kdy tato pohledávky byla promlčena. Navrhli tedy, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.

8. Žalobce ve svém vyjádření ke shora uvedenému stanovisku žalovaných, které bylo soudu doručeno dne 22. 5. 2020, i žalovaní ve svém dalším vyjádření, které bylo soudu doručeno dne 4. 6. 2020, v podstatě setrvali na svých shora uvedených stanoviscích.

9. Soud u jednání dne 15. 6. 2020 provedl dokazování listinnými důkazy, a to předžalobními výzvami včetně podacích stvrzenek, které zaslal právní zástupce žalobce žalovaným dne 20. 3. 2019, usnesením [stát. instituce], [stát. instituce], územní odbor [obec], oddělení hospodářské kriminality, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], usnesení o příklepu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací].

10. Dále bylo provedeno dokazování přílohovým spisem Okresního soudu v Kroměříži sp. zn. [spisová značka], ze kterého byla přečtena žaloba čl. 1-2, rozsudek čl. 90-95, rozsudek [název soudu], pobočka ve [obec] č. j. [číslo jednací].

11. Dále bylo provedeno dokazování přílohovým spisem Exekutorského úřadu v [obec] sp. zn. [spisová značka] ze kterého bylo přečteno usnesení čl. 72, kterým bylo rozhodnuto o rozvržení rozdělované podstaty ve výši 1 140 000 Kč.

12. Dále bylo provedeno dokazování přílohovým spisem Okresního soudu ve [obec], pobočka [obec] sp. zn. [spisová značka], ze kterého byla přečtena žaloba čl. 2-3, smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem čl. 5-6, rozsudek čl. 16-18.

13. Dále bylo provedeno dokazování přílohovým spisem Okresního soudu ve [obec], pobočka [obec] sp. zn. [spisová značka], ze kterého byla přečtena žaloba čl. 1-2, usnesení o příklepu čl. 23, potvrzení o zaplacení nejvyššího podání čl. 25, protokol o jednání před soudem I. stupně čl. 45-47, rozsudek soudu I. stupně čl. 48-50, rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací] na čl. 70-74, rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací] na čl. 108-110.

14. Dále bylo provedeno dokazování přílohovým spisem [název soudu] sp. zn. [spisová značka], ze kterého byla přečtena žaloba čl. 1-2, rozsudek čl. 92-99, usnesení čl. 115.

15. Dále bylo provedeno dokazování přílohovým spisem [exekutorský úřad] v [obec] sp. zn. [spisová značka], ze kterého byla přečtena usnesení o rozvrhu výtěžku dražby nemovitých věcí č. j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto mimo jiné o uspokojení pohledávek z rozdělované podstaty ve výši 555 000 Kč.

16. Dále bylo provedeno dokazování přílohovým spisem [exekutorský úřad] ve [město] sp. zn. [spisová značka], ze kterého byl přečten exekuční příkaz č. j. [číslo jednací] na čl. 62-63.

17. Po skončení dokazování právní zástupce žalovaných de facto zrekapituloval svá předchozí tvrzení s tím, že v řízení bylo prokázáno marné uplynutí promlčecí lhůty a žalobě tudíž nemůže být vyhověno.

18. Právní zástupce žalobce v závěrečném návrhu uvedl, že pohledávka [jméno] [příjmení] za žalovanými nebyla a není promlčena, neboť promlčecí doba počíná běžet od okamžiku, kdy se [jméno] [příjmení] po skutkové stránce dozvěděl, že má pohledávku z lepšího práva, vůči komu ji má a v jaké výši. Tyto skutečnosti se nemohl dozvědět ani z žaloby ve sporu u Okresního soudu ve [obec], pobočka ve [obec], sp. zn. [spisová značka], ani z usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] o zaplacení nejvyššího podání, a to proto, že v těchto listinách není obsaženo, jaká částka byla žalovaným z výtěžku vyplacena, a tudíž v jaké výši se žalovaní na jeho úkor obohatili. Tato informace je obsažena pouze v rozvrhovém usnesení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], přičemž toto usnesení nebylo [jméno] [příjmení] nikdy doručeno a ani se s jeho obsahem neseznámil jinak.

19. Následně Okresní soud v Kroměříži rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] žalobu zamítl a žalobci uložil povinnost k náhradě nákladů řízení žalovaným. Takto rozhodl na základě zjištění, že zákonná promlčecí lhůta k uplatnění práva začala běžet od 3. 11. 2015 a skončila dne 3. 11. 2018, právo proto bylo uplatněno u soudu až po marném uplynutí promlčecí lhůty. K závěru o počátku promlčecí doby soud dospěl ze zjištění, že právě dne 3. 11. 2015 bylo konáno jednání Okresního soudu ve [obec], pobočka [obec] sp. zn. [spisová značka], kterému byl přítomen [jméno] [příjmení] na tomto jednání bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, a to usnesením o příklepu č. j. [číslo jednací], které vydal [exekutorský úřad], soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dne 4. 12. 2013 ve prospěch žalovaných, jako oprávněných a v neprospěch [právnická osoba] Dokazování bylo provedeno také potvrzením o zaplacení nejvyššího podání č. j. [číslo jednací], které vydal tentýž soudní exekutor. Z těchto důkazů se mohl [jméno] [příjmení] dozvědět ve smyslu ust. § 619 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), že k bezdůvodnému obohacení dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. plněním bez právního důvodu došlo, i o tom, že za jeho vznik odpovídají žalovaní. 20. [název soudu], pobočka ve [obec], k odvolání žalobce rozsudkem ze dne [datum] č. j. [číslo jednací] rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žalobci uložil zaplatit žalovaným náhradu nákladů odvolacího řízení. Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o promlčení práva.

21. K dovolání žalobce [název soudu] svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] zrušil rozsudek odvolacího i prvostupňového soudu a věc vrátil [název soudu] k dalšímu řízení. Přitom vyslovil závazný právní názor (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem ve spojení s § 226 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), dle kterého usnesení o příklepu a potvrzení o zaplacení nejvyššího podání jsou úkony signifikantní pro předposlední exekuční fázi prodeje nemovité věci v dražbě, avšak z jejich obsahu nelze seznat (ani predikovat), jak bude probíhat navazující rozvrhová fáze exekučního řízení, tj. komu a v jakém rozsahu připadne výtěžek prodané věci. Teprve na základě výsledku rozvrhu (pravomocného rozvrhového usnesení) může mít osoba dražbou ochuzená jednoznačnou vědomost o osobě (osobách) bezdůvodně obohacené (obohacených) a o rozsahu bezdůvodného obohacení. Z toho plyne závěr, že v případě bezdůvodného obohacení, k němuž došlo prodejem nemovité věci v exekučním řízení, je počátek subjektivní promlčecí lhůty (§ 621 a § 629 odst. 1 o. z.) pro uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení vázán na skutečnosti, které se ochuzený měl a mohl dozvědět až ve fázi rozvrhu výtěžku dražby.

22. Na to bylo zdejšímu soudu dne 13. 10. 2022 doručeno vyjádření žalovaných, ve kterém uvedli, že ve smyslu § 1986 o. z. započetli svou pohledávku za [právnická osoba] ve výši 1 350 000 Kč vůči pohledávce žalobce za [jméno] [příjmení], kterou žalobce nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 6. 2. 2013 od [právnická osoba], a kterou uplatňuje v tomto řízení. Zápočet byl učiněn přípisem ze dne 4. 10. 2022.

23. K zápočtu se žalobce vyjádřil podáním z 14. 10. 2022 ve kterém uvedl, že tvrzený zápočet nemůže obstát, neboť pohledávka žalovaných za [právnická osoba] se nestřetává s pohledávkou [jméno] [příjmení] za žalovanými z titulu lepšího práva a ani s pohledávkou žalobce nabytou od [právnická osoba] za [jméno] [příjmení]. Jedná se o tři různé pohledávky, které se z hlediska hmotného práva zcela míjí. Při jednání soudu k tomu doplnil, že není splněna ani včasnost započtení, neboť u postoupené pohledávky je potřeba zápočet učinit bez zbytečného odkladu, a rovněž jde o zápočet neurčitý.

24. V rámci jednání soudu konaného dne 17. 10. 2022 byl k důkazu čten zápočet žalovaných ze dne 4. 10. 2022 včetně doručenky do datové schránky, ze kterého vyplývá, že žalovaní dne 4. 10. 2022 doručili právnímu zástupci žalobce jednostranný zápočet své pohledávku za [právnická osoba] (v zápočtu označeno jako pohledávka [číslo]) vůči pohledávce [jméno] [příjmení] ve výši 952 070 Kč, kterou má [jméno] [příjmení] za žalovanými (v zápočtu označeno jako pohledávka [číslo]). Dále bylo provedeno dokazování přílohovým spisem Exekutorského úřadu v [obec] sp. zn. [spisová značka], ze kterého bylo zjištěno, že rozvrhové usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo doručováno vydražiteli [právnická osoba], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] coby právnímu zástupci povinné [právnická osoba], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] coby právnímu zástupci oprávněných [jméno] a [jméno] [příjmení], [název soudu], [stát. instituce] a [exekutorský úřad] [město] ([anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]).

25. Pokud žalovaní navrhli provést důkaz vyžádáním spisu Okresního soudu ve [obec], pobočka [obec], vedeným pod sp. zn. [spisová značka], pak soud k jeho provedení nepřistoupil. Tento důkaz měl sloužit k prokázání skutečnosti, že žalovaní mají vykonatelnou pohledávku ve výši 1 350 000 Kč s příslušenstvím za [právnická osoba], a to v souvislosti s učiněným zápočtem, jak je popsáno výše (k tomu vizte vyjádření žalovaných ze dne 13. 10. 2022). [příjmení] uvést, že existence nastíněné pohledávky žalovaných za [právnická osoba] vyplývá již z přiloženého spisu Exekutorského úřadu v [obec] sp. zn. [spisová značka] a její existence není v řízení jakkoli sporná. Potřeba připojení spisu Okresního soudu ve [obec], pobočka [obec], sp. zn. [spisová značka], navíc není dána ani s ohledem na soudem učiněný právní závěr stran jednostranného započtení této pohledávky vůči pohledávce žalobce, jež je vyložen v tomto rozsudku dále (bod 42 odůvodnění tohoto rozsudku). S ohledem na uvedené by provedení důkazu vyžádáním spisu Okresního soudu ve [obec], pobočka [obec], vedeným pod sp. zn. [spisová značka], bylo ryze nadbytečné, nehospodárné a nedůvodně protahující soudní řízení.

26. Po takto provedeném a doplněném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

27. Žalobce se v exekučním řízení vedeném [exekutorský úřad] ve [město] pod sp. zn. [spisová značka] domáhá vymožení své pohledávky ve výši 2 917 921,25 Kč za [jméno] [příjmení]. Tuto pohledávku žalobce nabyl od [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 2. 2013. V rámci tohoto exekučního řízení byl dne 3. 1. 2019 vydán exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky [jméno] [příjmení] za žalovanými ve výši žalované částky. Tuto pohledávku za žalovanými [jméno] [příjmení] získal následovně. 28. [jméno] [příjmení] převedl [právnická osoba] rodinný dům [adresa] na parcele č. st. [anonymizováno], pozemek parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [číslo], to vše zapsáno v katastru nemovitostí u [anonymizováno]. úřadu pro [územní celek], [anonymizováno]. pracoviště [obec], pro [územní celek] a kat. území [část obce], zapsané na [list vlastnictví] (dále jen„ Nemovitosti“), když nabývacím titulem byla smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem ze dne 5. 4. 2004. Nemovitosti byly vydraženy v exekučním řízení vedeném [exekutorský úřad] sp. zn. [spisová značka], vydražitelem byla [anonymizováno] uzavřený investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s. Rozvrhovým usnesením ze dne [datum] byla z výtěžku dražby částečně uspokojena pohledávka žalovaných za [právnická osoba], a to ve výši 952 070 Kč. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo určeno, že vlastníkem shora popsaných Nemovitostí je [jméno] [příjmení], když soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne 5. 4. 2004. Vydražením nemovitostí tedy vznikla pohledávka [jméno] [příjmení] za žalovanými ve výši 952 070 Kč, neboť žalovaní se na úkor [jméno] [příjmení] o tuto částku bezdůvodně obohatili (uvedené koresponduje také se závěry prezentovanými [název soudu] v rozsudku ze dne [datum] č. j. [číslo jednací]).

29. Podle § 315 odst. 1 o. s. ř. nevyplatí-li dlužník povinného oprávněnému pohledávku podle § 314a odst. 2, popřípadě podle § 314c odst. 1 a 3, může oprávněný proti dlužníku povinného vlastním jménem podat návrh na výkon rozhodnutí, jestliže jej mohl podat povinný, jinak se domáhat vyplacení pohledávky v řízení podle části třetí, popřípadě v řízení podle zvláštního zákona. Nesmí však s dlužníkem povinného stran této pohledávky uzavřít na úkor povinného smír, ani prominout její zaplacení. Dlužník povinného si v takovém případě také nemůže započíst svou vlastní pohledávku, kterou má vůči oprávněnému.

30. V projednávané věci se jedná o poddlužnickou žalobu dle shora citovaného zákonného ustanovení § 315 odst. 1 o. s. ř., ze kterého vyplývá, že pokud dlužníci povinného, tedy tzv. poddlužníci, což jsou v projednávané věci žalovaní, nesplní svůj dluh vůči povinnému dlužníkovi, tj. vůči [jméno] [příjmení], může proti nim být podána poddlužnická žaloba, k jejímuž podání je aktivně legitimován žalobce, neboť žalobci byla pohledávka [jméno] [příjmení] za žalovanými přikázána v exekučním řízení. Poddlužnickou žalobou je tedy vymáháno plnění, které dlužník povinného (poddlužník) dluží povinnému (dlužníkovi). Je-li toto plnění vymoženo, může z něj být uspokojen oprávněný, tedy věřitel povinného (žalovaný).

31. Podle § 609 věta první o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se, a dlužník není povinen plnit.

32. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odstavce 2 téhož ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, a nebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

33. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo a o osobě povinné k jeho vydání.

34. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá 3 roky.

35. Podle § 638 odst. 1 o. z., právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za 10 let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

36. Vzhledem ke vznesené námitce promlčení se soud nejprve zabýval tím, zda tato námitka vznesená žalovanými je důvodná či nikoliv. Při tomto zkoumání soud vycházel z toho, že poddlužníci, tedy žalovaní, v rámci řízení o poddlužnické žalobě dle ust. § 315 o. s. ř., se mohou bránit, majíc k dispozici všechny námitky plynoucí z hmotněprávního vztahu mezi nimi a povinným, tedy [jméno] [příjmení], včetně námitky promlčení pohledávky povinného za poddlužníky. Vycházeje přitom ze závazného právního názoru Nejvyššího soudu ČR (vizte bod [anonymizováno] odůvodnění tohoto rozsudku) dospěl soud k závěru, že k promlčení žalobou uplatněného práva nedošlo. Jak totiž ze závěru Nejvyššího soudu ČR vyplývá, v případě bezdůvodného obohacení, k němuž došlo prodejem nemovité věci v exekučním řízení, je počátek subjektivní promlčecí lhůty pro uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení vázán na skutečnosti, které se ochuzený (tj. [jméno] [příjmení]) měl a mohl dozvědět až ve fázi rozvrhu výtěžku dražby. Vědomost ochuzeného o obsahu usnesení o příklepu a potvrzení o zaplacení nejvyššího podání pro početí běhu subjektivní promlčecí lhůty není dostačující, neboť z jejich obsahu nelze seznat, jak bude probíhat navazující rozvrhová fáze exekučního řízení, tj. komu a v jakém rozsahu připadne výtěžek prodané věci. Jinými slovy řečeno, v projednávané věci je stěžejní zjištění, kdy se [jméno] [příjmení] dozvěděl (resp. měl a mohl dozvědět) o obsahu pravomocného rozvrhového usnesení ze dne 29. 1. 2014, kterým byla z výtěžku dražby částečně uspokojena pohledávka žalovaných za [právnická osoba] ve výši 952 070 Kč, neboť právě na základě pravomocného rozvrhového usnesení mohl získat vědomost o osobě bezdůvodně obohacené a o rozsahu bezdůvodného obohacení.

37. Soud na jednání konaném dne 17. 10. 2022 poučil žalované ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o jejich břemeni důkazním stran prokázání vědomosti [jméno] [příjmení] o pravomocném rozvrhovém usnesení, na což žalovaní neoznačili žádné relevantní důkazy. Soud se neztotožnil s tvrzením žalovaných (vizte závěrečný návrh právního zástupce žalovaných) o tom, že se [jméno] [příjmení] mohl a měl dozvědět o rozvrhu doručením rozvrhového usnesení účastníkům. Je tomu tak z toho důvodu, že [jméno] [příjmení] nebyl účastníkem exekučního řízení vedeného [exekutorský úřad] sp. zn. [spisová značka], rozvrhové usnesení mu nebylo doručeno a ani doručováno. Toliko z toho, že rozvrhové usnesení bylo doručeno žalovaným zastoupeným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] zastoupené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], coby účastníkům exekučního řízení, jakkoli nelze dovodit závěr o tom, že se [jméno] [příjmení] mohl a měl s rozvrhovým usnesením rovněž seznámit. [jméno] [příjmení] nemohl nabýt vědomost o rozvrhovém usnesení, resp. o osobě (osobách) bezdůvodně obohacené (obohacených) a o rozsahu bezdůvodného obohacení ani z žaloby, kterou vůči němu jako druhému žalovanému podal žalobce k Okresnímu soudu ve [obec], pobočka ve [obec], dne [datum] a stejně tak ani z dalšího průběhu řízení o této žalobě, když ze soudního spisu vedeného pod sp. zn. [spisová značka] nelze takovou vědomost dovodit.

38. Žalovaní tedy neunesli své důkazní břemeno k prokázání tvrzení o promlčení práva, když v řízení nebylo prokázáno, že by se [jméno] [příjmení] mohl a měl dozvědět o obsahu pravomocného rozvrhového usnesení dříve, nežli tři roky před podáním žaloby.

39. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

40. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že Nemovitosti byly vydraženy v exekučním řízení vedeném [exekutorský úřad] sp. zn. [spisová značka], přičemž rozvrhovým usnesením ze dne [datum] byla z výtěžku dražby částečně uspokojena pohledávka žalovaných za [právnická osoba] (coby povinným), a to ve výši 952 070 Kč. Jak je uvedeno shora (bod [anonymizováno] odůvodnění tohoto rozsudku), rozsudkem Okresního soudu ve [obec] [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo určeno, že vlastníkem popsaných Nemovitostí je [jméno] [příjmení], nikoli [právnická osoba], a to z důvodu neplatnosti nabývacího titulu. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byla zamítnuta žaloba žalobce na určení, že vlastníkem nemovitostí je [jméno] [příjmení] a nikoli [anonymizováno] uzavřený investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s., neboť [anonymizováno] uzavřený investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s. nabyl vlastnictví k Nemovitostem v exekučním řízení na základě usnesení o příklepu ve spojení s úhradou nejvyššího podání, tedy originárním způsobem, při kterém je vlastnictví právního předchůdce nerozhodné. Tímto bylo vlastnické právo [anonymizováno] uzavřený investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s. deklarováno. Se závěry Okresního soudu ve [obec] [obec] a [název soudu] se zdejší soud zcela ztotožňuje, a to včetně závěru o neplatnosti smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem ze dne [datum], přičemž z důvodu hospodárnosti na závěry uvedené v rozsudcích ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] a ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] zcela odkazuje, neboť nepovažuje za smysluplné jejich nadbytečné opakování. Nadto třeba podotknout, že zdejší soud je v řešení předběžné otázky vlastnického práva k Nemovitostem vázán shora citovanými rozsudky (jejich výroky určujícími vlastnické právo) ve smyslu § 135 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 159a o. s. ř. Žalovaným tedy bylo plněno z právního důvodu, který odpadl (resp. bez právního důvodu), čímž se bezdůvodně obohatili na úkor [jméno] [příjmení], jehož nemovitosti byly vydraženy v exekučním řízení vedeném na majetek dlužníka [právnická osoba] (tj. nevlastníka Nemovitostí) a výtěžek z této dražby byl vyplacen žalovaným, namísto [jméno] [příjmení] coby vlastníkovi vydražených nemovitostí. [jméno] [příjmení] proto vznikl v souladu se shora citovaným zákonným ustanoveními § 2991 o. z. nárok na vydání bezdůvodného obohacení po žalovaných, k jehož soudnímu vymožení je v souladu s § 315 odst. 1 o. s. ř. aktivně legitimován žalobce, kterému byla pohledávka [jméno] [příjmení] přikázána v exekučním řízení.

41. Soud se neztotožnil s poukazem žalovaných na kolizi žalobcova nároku s dobrými mravy, pro které by snad neměl požívat soudní ochrany. [obec] souladu výkonu práv s dobrými mravy představuje významný korektiv, který v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti a spravedlnosti, i když by při striktním výkladu formálního práva dospěl k jinému závěru. V projednávané věci se však o takový případ nejedná. Žalovaní spatřují nemravnost v jednání žalobce, který postupními smlouvami nabyl pohledávky jak za [právnická osoba], tak za [jméno] [příjmení], a to navzdory své vědomosti o nedobré majetkové situaci [právnická osoba], kterou žalovaní odvozují od žalobcovy osobní účasti v této společnosti. Žalovaní ovšem přehlíží, že v projednávané věci jde po hmotněprávní stránce o plnění na pohledávku [jméno] [příjmení] a nikoli žalobce, jehož nárok je založen toliko procesním právem. Nemravnost nároku [jméno] [příjmení] vůči žalovaným přitom žalovaní netvrdili. O nemravnosti taktéž nesvědčí ani skutečnost, že pohledávka [jméno] [příjmení] vůči žalovaným má svůj původ de facto v neplatnosti smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne [datum], neboť judikatura zastávající nepřípustnost sjednání zajišťovacího převodu práva jako fiduciární převod práva se vyvinula až posléze (k tomu srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 10. 2008 sp. zn. 31 Odo 495/2006) a účastníci smlouvy nemohli v době sjednávání smlouvy předvídat budoucí vývoj judikatury. Tento závěr se uplatní rovněž ve vztahu ke smlouvě o zajišťovacím převodu práva uzavřené [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] dne [datum], která má původ v pohledávce žalovaných za [právnická osoba]

42. Podáním ze dne 13. 10. 2022 žalovaní soudu oznámili, že svou pohledávku za [právnická osoba] ve výši 1 350 000 Kč s příslušenstvím započetli proti pohledávce žalobce ve výši 952 070 Kč uplatňované v tomto soudním řízení. Takto se mělo stát jednostranným zápočtem doručeným právnímu zástupci žalobce dne 4. 10. 2022. K tomu třeba uvést, že žalobce získal pohledávku za [jméno] [příjmení] koupi (postoupením) od [právnická osoba], čímž vstoupil do pozice věřitele [jméno] [příjmení] a zároveň oprávněného v rámci poddlužnického vztahu (tj. v případě, kdy by k postoupení nedošlo, oprávněným by byla [právnická osoba]). V takovém případě je však započtení výslovně zapovězeno ustanovením § 315 odst. 1 věta třetí o. s. ř., žalovanými poukazované ustanovení § 1986 o. z. se v projednávané věci na poddlužnický vztah neuplatní. Je tomu tak proto, neboť v rámci poddlužnického vztahu nedochází ke střetu pohledávek (pouze ke střetu dvou práv, jež jsou neslučitelná – jedno je procesní, druhé hmotněprávní povahy), neboť oprávněný není věřitelem poddlužníka v hmotném právu, pouze má procesní nárok vůči němu (vizte např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 12. 2012 sp. zn. 20 Cdo 1287/2011). Toto omezení přitom platí pro oprávněného i pro poddlužníka - započtení tak mohou účinně uplatnit„ vůči sobě“ jen ve vztahu k povinnému, což v projednávané věci není splněno (k tomu vizte dále např. Svoboda, K., [příjmení], P., Levý, J., [příjmení], J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. [číslo] – [číslo]). Žalovaným proto nepřísluší započtení jejich pohledávky za [právnická osoba] vůči pohledávce [jméno] [příjmení], kterou [jméno] [příjmení] má za žalovanými, a rovněž ani započtení jejich pohledávky za [právnická osoba] vůči pohledávce žalobce, kterou žalobce má za [jméno] [příjmení], neboť tyto pohledávky se vzájemně nekryjí.

43. Výrok o tom, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci náklady řízení, má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení, a to ve výši 18 000 Kč za zaplacené soudní poplatky (za zahájení řízení, za odvolání, za dovolání). Dále byla úspěšnému žalobci přiznána náhrada za právní zastoupení advokátem, a to dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění změn a doplňků (dále jen„ advokátní tarif“) za 10 úkonů právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, za písemné podání žaloby, předžalobní výzvu a vyjádření ze dne 25. 2. 2020, 18. 6. 2020 a 14. 10. 2022 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, za odvolání a dovolání dle ust. § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu a za účast advokáta u jednání odvolacího soudu dne 26. 5. 2021 a soudu prvního stupně dne 17. 10. 2022 dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí dle ust. § 7 bod 6 ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu 12 140 Kč. Dále byla žalobci přiznána náhrada za právní zastoupení advokátem za 1 úkon právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny (6 070 Kč) za námitku proti vyměření soudního poplatku ze dne 14. 10. 2019 dle ust. § 11 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 11 odst. 3 advokátního tarifu. Za uvedené úkony tedy byla přiznána odměna v celkové výši 127 470 Kč. Za tyto úkony byl dále přiznán v souladu s ust. § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu 11x režijní paušál v celkové výši 3 300 Kč. Dále žalobci náleží náhrada nákladů spojených s cestou z [obec] do [obec] a zpět dne 26. 5. 2021 ve výši 3 329 Kč, představující náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu za 10 započatých půlhodin po 100 Kč (tj. 1 000 Kč) a náklady cestovného osobním automobilem, tj. 300 km, při kombinované spotřebě 12,1 litrů [číslo] km a ceně benzínu 27,80 Kč za 1 litr a opotřebení vozidla při sazbě 4,40 Kč km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ve znění účinném do 18. 10. 2021 (tj. 2 329 Kč). Dále žalobci náleží náhrada nákladů spojených s cestou z [obec] do [obec] a zpět dne 17. 10. 2022 ve výši 3 823 Kč, představující náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu za 10 započatých půlhodin po 100 Kč (tj. 1 000 Kč) a náklady cestovného osobním automobilem, tj. 280 km, při kombinované spotřebě 12,1 litrů [číslo] km a ceně benzínu 44,50 Kč za 1 litr a opotřebení vozidla při sazbě 4,70 Kč km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinném od 20. 8. 2022 (tj. 2 823 Kč). Žalobci rovněž přísluší 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 28 963,62 Kč Celkem tedy byly přiznány žalobci náklady řízení ve výši 184 885,62 Kč.

44. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.

45. Výrok o tom, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta, má oporu v ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.