6 C 112/2025

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 31 316,31 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba o zaplacení 31 316, , částka, s kapitalizovaným úrokem , částka, , úrokem 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do částky , částka, , kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení , částka, a úrokem z prodlení 14,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, , na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr , částka, , za který se žalovaný zavázal zaplatit úrok 76,97 % ročně ve 24měsíčních splátkách po , částka, (včetně pojištění , částka, měsíčně). Žalovaný neplnil svůj závazek řádně a včas, v souladu se smluvními ujednáními se proto v důsledku jeho prodlení úvěr ke dni , datum, zesplatnil. Do té doby uhradil žalovaný na úvěr celkem , částka, , po zesplatnění ještě , částka, . Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě zbytku dluhu, včetně předžalobní upomínky.

2. Žalovaný učinil nesporným uzavření úvěrové smlouvy, která se zesplatnila, protože neměl na splátky.

3. Soud projednal věc v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila (její současnou žádost o odročení, doručenou do datové schránky soudu v předvečer jednání a odůvodněnou stručně – bez jakéhokoli doložení a bez příslušné substituční plné moci – zdravotní indispozicí zastupující advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, , nevyhodnotil soud jako včasnou ani důvodnou).Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav:

4. Žalobkyně jako podnikatelka oprávněná poskytovat spotřebitelské úvěry (výpis z ČNB č.l. 13) s žalovaným si prostředky dálkové komunikace potvrdili dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které bylo dne , datum, žalovanému vyplaceno , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, , za což sjednali jako odměnu úrok 76,97 % ročně (RPSN 110,84 %); úvěr se žalovaný zavázal splatit v 24měsíčních splátkách po , částka, s pojištěním, z toho , částka, na úvěr (předsmluvní formulář č.l. 31-34, fotokopie OP č.l. 43, smlouva o úvěru č.l. 53-55, 10-11, 12, podpis na dálku č.l. 9, oznámení o schválení úvěru č.l. 47-48, prohlášení klienta č.l. 19-20, informační dokument o pojistném produktu č.l. 12, 49, informace o pojištění č.l. 50-52, přihláška k pojištění č.l. 14-15, doklad o vyplacení úvěru č.l. 6-7, 18).

5. Ke svým poměrům před sjednáním úvěru žalovaný tvrdil a doložil průměrný čistý měsíční příjem ze zaměstnání , částka, (č.l. 28); z přiložených výplatních pásek je patrno, že svůj příjem čerpal zálohově, ve výplatním termínu zbývala k vyplacení maximálně čtvrtina měsíčního příjmu (č.l. 21, 22). V registru dlužníků neměl žádný závazek po splatnosti (SOLUS č.l. 17). V databázi nebankovních úvěrů vycházelo skóre žalovaného na 219, což je podle vysvětlivky kategorie I, tj. nízké skóre s vyšším rizikem – úvěr má být v této kategorii co do výše výrazněji limitován, popř. zamítnut (NRKI č.l. 56). Podle svého prohlášení žil žalovaný sám s měsíčním nákladem ve výši životního minima , částka, , , částka, na bydlení a , částka, na dosavadní splátky úvěrů u žalobkyně (hodnocení klienta č.l. 30).

6. Žalovaný uhradil žalobkyni v souvislosti s uvedenou smlouvou podle jejího sdělení do zesplatnění nepravidelnými splátkami celkem , částka, , poté ještě , částka, (dohromady , částka, ).

7. V bodě 6.

3. úvěrové smlouvy sjednali účastníci řízení zesplatnění celého úvěru v případě prodlení žalovaného s úhradou předepsané splátky v délce 65 dnů, což se stalo u 17. splátky splatné dne , datum, ; k , datum, se tak úvěr zesplatnil a žalobkyně účtovala poplatky a smluvní pokuty spojené s prodlením žalovaného. O zaplacení dlužných splátek byl žalovaný žalobkyní opakovaně upomínán (výzvy k zaplacení č.l. 35-40), až žalobkyně dopisem ze dne , datum, žalovanému oznámila zesplatnění úvěru k témuž dni (čl. 42). Předžalobní výzvu odeslala žalobkyně žalovanému dne , datum, (č.l. 45, 16).

8. Obvyklá roční procentní sazba nákladů (RPSN) bankovních spotřebitelských úvěrů činila v době sjednání předmětného nebankovního úvěru 9,10 % (ARAD sestava 1193 čl. 69).

9. Z ostatních provedených důkazů soud nic podstatného nezjistil.

10. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, (dále jen „o. z.“).

11. Podle soudu však žalobkyně nesplnila svou povinnost vyplývající z § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., podle kterého je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet.

12. Žalobkyně měla před poskytnutím úvěru o poměrech žalovaného k dispozici informace, že jeho příjem činí cca , částka, měsíčně, že si jej vybírá zálohově a že kromě tvrzených (a neověřených) výdajů na osobní spotřebu a na bydlení (v součtu , částka, ) již na jiné závazky u žalobkyně splácí dalších , částka, měsíčně; skóre žalovaného v NRKI vycházelo na nepříznivých 216 bodů řadících jej do nejrizikovější kategorie, v níž má být úvěr limitován, až zamítán. Přesto žalovaného vyhodnotila jako úvěruschopného k dalšímu měsíčnímu závazku ve výši , částka, . Ignorovala tak podle soudu jasné signály, že platební morálka žalovaného nebude dobrá (viz např. zálohové čerpání měsíčního příjmu, které svědčí o neschopnosti hospodaření s vlastními prostředky, byť jen v měsíčním horizontu).

13. Uzavřenou smlouvu proto soud shledal absolutně neplatnou, a to s odkazem na zmíněná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 580 o. z. a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (podobně jako i za dřívější úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, – srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

14. Nová úprava spotřebitelského úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném od , datum, do , datum, , mohla sice navozovat dojem, že porušení povinnosti věřitele důsledně zkoumat úvěruschopnost žalovaného je sankcionováno pouhou relativní neplatností (srov. doslovné znění § 87 odst. 1 citovaného zákona), při výkladu a aplikaci právních předpisů však nelze pomíjet jejich účel a smysl, nelze vycházet pouze z doslovného znění zákona (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. Pl. ÚS 21/96) a i s odkazem na stanovisko Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) z rozsudku ze dne , datum, ve věci C449/13 k výkladu čl. 8 a bodu 26 preambule směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“) je nepochybné, že novou úpravou sledoval zákonodárce posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany, nikoliv její oslabení (viz důvodová zpráva i samotný rozsah nové úpravy).

15. SDEU ostatně přímo ve vztahu k aplikované úpravě rozhodl ve věci C-679/18 (dne , datum, ) k předběžné otázce tuzemského soudu tak, že ukládala-li spotřebiteli povinnost uplatnit námitku neplatnosti smlouvy ve stanovené lhůtě, pak nebyla souladná se směrnicí (proto také viz dnešní znění § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., účinného podle zákona č. 96/2022 Sb. od , datum, , podle kterého přihlédne soud k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele i bez návrhu). Je-li cílem nové úpravy „posílení principu zodpovědného úvěrování“, je zřejmé, že věřitel musí být stanovením účinných sankcí (absolutní, nikoli relativní neplatnosti právního jednání porušujícího zmíněná kogentní ustanovení) dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností. Uvedený výklad je konečně podpořen i nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, podle kterého „to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“16. Nadto by uzavřená smlouva byla s odkazem na § 547, § 580 a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, absolutně neplatná i pro nepřiměřenost (nemravnost) sjednaného příslušenství.

17. Je běžnou praxí, že na nebankovní instituce se obracejí lidé, kteří nedosáhnou na finanční výpomoc bank a jsou tak potenciálně rizikovějšími obchodními partnery. Je proto logické, že úvěry u nich sjednané jsou nákladnější, aby zmíněné podnikatelské riziko vyvážily. Nejde ovšem o pojistku jedinou; prevencí proti nedobytnosti pohledávky za nesolventním dlužníkem je například také řádné plnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost (viz znovu rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

18. I náklady nebankovních úvěrů proto musejí mít svou mez, kterou překračuje RPSN 110 % oproti běžné míře nákladů bankovních úvěru ve srovnatelném čase 9,10 %, tj. nikoli dvoj- až trojnásobně, nýbrž jedenáctinásobně! [německá judikatura shledává zvlášť hrubý nepoměr již u úroku dvojnásobného oproti úrokům obvyklým, nebo úroku překračujícího obvyklý úrok o více než 12 procentních bodů – srov. PELIKÁNOVÁ, I.,PELIKÁN, R. § 1796. In: ŠVESTKA, , právnická osoba, , J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520). (, jméno FO, ). Wolters Kluwer (cit. 2024-4-5). ASPI_ID KO89_e2012CZ. Dostupné z: www., právnická osoba, . ISSN 2336-517X.]. Nemluvě o dalších sankčních ujednáních spojených s prodlením žalovaného při neplnění sjednaného závazku, které ve výši RPSN zahrnuty nejsou; smluvní pokuta byla sice sjednána v rámci zákonné limitace § 122 zákona č. 257/2016 Sb., jde však o horní, nejzazší limit, nikoli o obecně dovolenou hranici.

19. Žalovaný nárok je v každém případě nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Žalobkyně přenechala žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , žalovaný jí vrátil zpět , částka, . Bezdůvodné obohacení tedy přeplatil a nezbývá nic, v čem by mohl soud žalobě vyhovět; proto ji zamítl (uplatněné příslušenství úvěru podle smlouvy je s ohledem na posouzenou neplatnost nedůvodné).

20. Ve věci úspěšnému žalovanému náleží podle § 142 odst. 1 o. s. ř. na náhradu nákladů řízení paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za jeden úkon (účast při jednání) po , částka, [§ 1 odst. 3 písm. a) ve spojení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.].