6 C 122/2025

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., Anonymizováno IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 24 056,61 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení 12,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení , částka, s úrokem 12,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem z prodlení 12,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení , částka, k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené dne , datum, , na jejímž základě žalovaný čerpal na svůj bankovní účet , částka, , které se zavázal vrátit se sjednaným příslušenstvím v 84měsíčích splátkách po , částka, ; nehradil však řádně a včas, ačkoli byl žalobkyní upomínán. Žalobkyně proto dluh dopisem ze dne , datum, zesplatnila. Od následujícího dne požadovala zákonný úrok z prodlení a obchodní úrok stejné výše. Předžalobní upomínku zaslala žalobkyně žalovanému dne , datum, .

2. Žalovaný telefonicky potvrdil svou evidenční adresu jako doručovací, k žalobě samotné se však nevyjádřil ani se nedostavil k jednání.

3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: Žalobkyně s žalovaným si prostředky dálkové komunikace potvrdili dne , datum, Smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které byla na účet žalovaného č. , č. účtu, převedena částka , částka, , za což sjednali jako odměnu úrok 16,90 % ročně (RPSN 18,27 %); půjčku se žalovaný zavázal splatit v 84měsíčních splátkách po , částka, s pojištěním, z toho , částka, na půjčku (č.l. 1316, 20-23, 70-71). Žalobkyně vyšla z neověřené informace žalovaného o jeho měsíčním příjmu , částka, (č.l. 67); vystačila si s interním statistickým modelem, do kterého zanesla dále deklarované výdaje, které „z důvodu obezřetnosti navýšila“ a zohlednila tak výdaje , částka, , z toho na splátky půjček , částka, , na bydlení včetně hypotéky , částka, , na živobytí , částka, a ostatní výdaje , částka, , z čehož vyhodnotila disponibilní zůstatek , částka, (č.l. 52-53). Zůstatky na účtu žalovaného činily , částka, k , datum, a , částka, k , datum, (č.l. 70), , částka, k , datum, a , částka, k , datum, (č.l. 66, 51). Dále žalobkyně věděla, že žalovaný vlastní rodinný dům, k němuž se váže hypoteční úvěr jiné banky (č.l. 65). Z manuálního vstupu Konsolidovaného blacklistu (č.l. 54) vyplynulo šest odmítnutých kontraktů a jedenáct ukončených (všech předčasně). Z mimořádného výpisu z účtu žalovaného (č.l. 55-64) dále plyne, že žalovaný uhradil 13 splátek (celkem , částka, ), z toho od 2. splátku hradil svůj závazek po splatnosti. Dopisem ze dne , datum, (odeslaným téhož dne) žalovanému oznámila okamžité zesplatnění úvěru (čl. 24-25). Předžalobní upomínku ze dne , datum, (č.l. 28) odeslala dne , datum, (čl. 29).

4. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, (dále jen „o. z.“).

5. Žalobkyně však nesplnila povinnost vyplývající z § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., podle kterého je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Neměla totiž ověřený tvrzený příjem žalovaného ani dostatek dalších informací o jeho osobních a majetkových poměrech tak, aby mohla jeho úvěruschopnost (byť k úvěru nikterak závratné výše s nízkou splátkou , částka, měsíčně) řádně vyhodnotit. Neprokázala, že by byl žalovaný některému subjektu ze skupiny žalobkyně historicky znám. Z ničeho například neplyne, zda a kolik měl žalovaný vyživovacích povinností. K důkazu předložila žalobkyně pouze výpisy z bankovního účtu ze září až listopadu , Anonymizováno, (tedy z období bezprostředně po sjednání půjčky), z nichž navíc nevyplývá konečný zůstatek, který by odpovídal jí vyhodnocenému „disponibilnímu zůstatku“ , částka, . Žalovaný vlastnil nemovitost, ovšem s hypotečním úvěrem (povinnost zkoumat úvěruschopnost klienta navíc stíhá poskytovatele úvěru právě proto, aby kontrakty neuzavíral primárně za účelem prodlení dlužníka a následném zhojení na jeho majetku včetně příslušenství spojeného s prodlením). S výdaji sice žalobkyně (byť neověřeně) pracovala v poměrně realistické výši (dokonce prohlášení žalovaného „z opatrnosti“ nadhodnotila), neměla k nim však ověřenou skutečnou výši jeho příjmu, jak už zaznělo. Žalovaný uhradil 13 splátek, nelze však říci, že řádně, neboť hned 2. splátku uhradil po splatnosti, prakticky od té doby tak byl v prodlení s řádným plněním sjednaného závazku.

6. Uzavřenou smlouvu proto soud shledal absolutně neplatnou s odkazem na zmíněná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 580 o. z. a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Je-li cílem nové úpravy „posílení principu zodpovědného úvěrování“, musí být věřitel stanovením účinných sankcí dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností.

7. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. (sama žalobkyně ostatně ve svém návrhu s touto variantou operuje). Žalovaný získal od žalobkyně , částka, , vrátil zpět pouze , částka, . Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil částkou , částka, , kterou je povinen vrátit. V této části soud žalobě vyhověl včetně úroku z prodlení, neboť od zesplatnění (byť neplatného) úvěru si byl žalovaný vědom, že žalobkyně jako věřitelka žádá své plnění zpět (§ 1958 odst. 2 o. z.), a současně vzhledem k nečinnosti žalovaného nebylo možno zjistit, jaká by byla doba přiměřená jeho možnostem ve smyslu § 87 odst. 1 poslední věty zákona č. 257/2016 Sb. Ze stejného důvodu zvolil soud také obecnou pariční lhůtu ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. Vzhledem k absolutní neplatnosti stranami sjednané smlouvy o úvěru nebylo platně sjednáno žádné příslušenství, ve zbytku proto soud žalobu zamítl.

9. Výrok III o nákladech účastníků řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení (při kapitalizaci běžícího příslušenství ke dni rozhodnutí soudu) úspěšná z 65 %, po odečtení neúspěchu 35 % (úspěch žalovaného) jí tak patří nahradit 30 % nákladů řízení (odeslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. prokázala), které tvoří soudní poplatek , částka, , odměna zastupujícího advokáta za 2 úkony právní služby před podáním žaloby do , datum, (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva) po , částka, a za 1 úkon právní služby před podáním žaloby po , datum, (podání žaloby) po , částka, podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po , částka, podle § 14b odst. 5 (6) písm. a) téže vyhlášky, za 1 úkon právní služby po podání žaloby (účast na jednání) po , částka, podle § 7 bod 5 téže vyhlášky a k němu paušální náhrada hotových výdajů , částka, podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, a konečně 21 % DPH ve výši , částka, , celkem , částka, (z toho 30 % činí přiznaných , částka, ).