6 C 128/2024
č. j. 6 C 128/2024-23
V PLATNOSTIOkresní soud v Kroměříži vyhověl žalobkyni v nároku na zaplacení nákladů spojených s pobytem žalovaného na protialkoholní záchytné stanici. Soud uznal, že žalovaný v souladu s § 2053 o. z. uznal dluh za účelně vynaložené náklady na vyšetření, ošetření a pobyt. Rozsudek zahrnuje úrok z prodlení ve výši 15 % ročně od doby následující po lhůtě stanovené v uznání dluhu. Žalobkyně má nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.
Plný text
Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částka s příslušenstvím z titulu vynaložení nákladů spojených s pobytem žalovaného na záchytné stanice žalobkyně dne datum, kde mu kromě jiného poskytla také nezbytné vyšetření a ošetření ve smyslu § 89a–89e zákona č. 373/2011 Sb., o specifických podezřelý výraz službách. Náklady pobytu žalobkyně vyúčtovala žalovanému, který svůj dluh uznal co do důvodu i výše a zavázal se jej zaplatit do jednoho měsíce, tj. do datum. Ani přes další výzvu žalobkyně však neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 1308/10).
3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný pobýval dne datum na protialkoholní záchytné stanici adresa, provozované žalobkyní, kde byl i ošetřen. Téhož dne žalovaný podepsal uznání dluhu ve výši částka za poskytnutou službu (vyšetření, ošetření a pobyt v záchytné stanici žalobkyně) a zavázal se jej zaplatit do jednoho měsíce, tedy do datum. Neučinil tak ani přes další, předžalobní výzvu žalobkyně ze dne datum (odeslána téhož dne).
5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žalovaný ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uznal co do důvodu i výše svůj dluh částka vůči žalobkyni, vzniklý jako účelně vynaložené náklady jeho vyšetření, ošetření a pobytu na protialkoholní záchytné stanici pod vlivem návykové látky (mající původ v § 89e zákona č. 373/2011 Sb.). Soud má tedy za to, že dluh v době uznání trval. Žalobě proto vyhověl, a to i pro úrok z prodlení z dlužné částky částka od data následujícího po lhůtě stanovené v uznání dluhu, tj. od datum do zaplacení ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 15 % ročně.
6. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši částka, odměna zastupujícího advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po částka podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši částka. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. se náhrada nákladů řízení platí k rukám advokáta.
7. Rozsudek obsahuje v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze stručné odůvodnění. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalobkyně domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.