6 C 143/2026

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 23 448,66 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částka s kapitalizovaným úrokem částka, úrokem z prodlení 11,5 % z částky částka od datum do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky částka.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku částka do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. Anonymizováno/Anonymizováno, variabilní symbol var. symbol.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota ze dne datum s úvěrovým rámcem částka, který žalovaná vyčerpala, neplnila však závazek hradit minimální měsíční splátku částka (poprvé v prodlení k datum; uhradila pouze první čtyři splátky, celkem částka). Po opakovaném marném upomínání žalobkyně sdělila žalované e-mailem ze dne datum, že úvěr zesplatnila a vyzvala ji k okamžité úhradě dluhu před podáním žaloby. Před poskytnutím úvěru ověřovala žalobkyně poměry žalované podle výpisu z bankovního účtu; měla zjištěný měsíční příjem částka (oproti tvrzenému částka, z čehož dovodila „výsledný příjem“ částka), náklady na bydlení částka (stanovené normativně oproti tvrzeným částka), náklady domácnosti částka (oproti tvrzeným nákladům částka) a finanční závazky částka (oproti tvrzeným částka), na nákladech žalované na sázení a hazardní hry zjistila částka; ze všeho uvedeného dovodila žalobkyně disponibilní zůstatek žalované částka měsíčně (po připočtení nákladu částka jako „Anonymizováno zůstatku na cokoliv“).

2. Žalovaná uvedla, že si je závazku vědoma a má zájem jej co nejdříve uhradit; současně požádala o splátkový kalendář pro dlouhodobou pracovní neschopnost, která ji dostala do složité finanční situace.

3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání podle § 115a o. s. ř. (žalobkyně souhlasila, souhlas žalované soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal).

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně s žalovanou si prostředky dálkové komunikace potvrdily dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota (č.l. 9-35, 61-70), na základě které bylo téhož dne na bankovní účet uvedený ve smlouvě č. č. účtu odesláno částka (č.l. 36), které se žalovaná zavázala vrátit spolu s příslušenstvím v 72měsíčních splátkách po částka při úrokové sazbě 57,99 % ročně a RPSN 76,18 % (č.l. 18v). Před poskytnutím úvěru k poměrům žalované ji žalobkyně lustrovala v interních databázích, insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a v registru SOLUS a nezjistila žádné negativní informace (č.l. 60). Žalovaná prohlásila, že je svobodná a bezdětná. Žalobkyně deklarovala, ale nedoložila, že prohlášení žalované ověřovala výpisem z jejího bankovního účtu za tři měsíce před sjednáním úvěru. Měla tak zjistit její poměry popsané v bodě 1 rozsudku. Po upomínce z datum (č.l. 37-38) a z datum (č.l. 39-40) oznámila žalobkyně žalované zesplatnění úvěru a vyzvala ji k úhradě celého dluhu před podáním žaloby nejpozději do datum (č.l. 41-42). Podle tvrzení žalobkyně, které nepopřela, žalovaná dosud uhradila pouze čtyři splátky po částka, celkem částka. Z ostatních předložených důkazů soud nic podstatného nezjistil.

5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do datum (dále jen „o. z.“).

6. Žalobkyně však podle soudu nesplnila svou povinnost vyplývající z § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., podle kterého je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by si žalobkyně poměry žalované skutečně ověřila (samotné prohlášení žalované – příjem částka, náklady částka – přitom na první pohled vyznívá značně nevěrohodně). Soud je tak nemá za jakkoli zjištěné. Poskytla-li spotřebitelský úvěr přesto, že nemohla učinit objektivní úsudek o schopnosti žalované jej splatit, porušila § 86 zmíněného zákona.

7. Uzavřenou smlouvu tedy soud shledal absolutně neplatnou s odkazem na zmíněná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 580 o. z. a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

8. S ohledem na kogentní úpravu ochrany spotřebitele, které se nemůže vzdát, a na skutečnost, že uznat lze (z povahy věci) pouze existující dluh, nepostupoval soud podle § 153a o. s. ř. a navzdory vyjádření žalované (kdyby je měl brát jako uznání dluhu) nevydal ve věci rozsudek pro uznání, neboť takový postup neshledal možným s ohledem na svůj právní závěr, že dluh je absolutně neplatný, rozporný s právními předpisy (srov. § 153a odst. 2 ve spojení s § 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.).

9. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Je prokázáno čerpání částka; podle tvrzení žalobkyně, které žalovaná nepopřela, na ně dosud vrátila pouze částka. Žalovaná se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila přiznanou částkou, kterou je povinna vrátit. V této části soud žalobě vyhověl.

10. Vzhledem k absolutní neplatnosti stranami sjednané smlouvy o úvěru nebylo platně sjednáno žádné příslušenství, ve zbytku proto soud žalobu zamítl, a to i pro požadovaný úrok z prodlení, neboť podle § 87 odst. 1 poslední věty zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok žalobkyně na úrok z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaný dostane až tehdy, neuhradí-li dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím (podpůrně podle § 160 o. s. ř.), kterou soud považuje za přiměřenou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vzhledem k tomu, že o skutečných současných poměrech žalované není soudu nic známo (k výzvě soudu žalovaná ničeho nedoplnila).

11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Ve věci úspěšnější žalobkyni, která prokázala odeslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř., náleží (po odečtení neúspěchu) náhrada 30 % nákladů řízení, které tvoří soudní poplatek částka, odměna zastupujícího advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po částka podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po částka podle § 14b odst. 6 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši částka.

12. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce. Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem, může soud pohledávku státu po 30 dnech po jeho právní moci postoupit k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.