6 C 155/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 : Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 1 525 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 525 Kč s úrokem z prodlení 15 % z částky 1 525 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 1 525 Kč z důvodu, že žalovaná jela dne 11. 7. 2023 na lince č. , hodnota, městské hromadné dopravy provozované žalobkyní bez platné jízdenky. Tato skutečnost byla zjištěna žalobkyní pověřenou osobou (č. , hodnota, ) při kontrole uvedené linky v zastávce , právnická osoba, , o čemž svědčí žalovanou podepsaný zápis o provedené přepravní kontrole. Podle smluvních přepravních podmínek tak žalobkyni vznikla vůči žalované pohledávka z nezaplaceného jízdného ve výši 25 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Předžalobní upomínku žalobkyně žalované zaslala dne 26. 9. 2023.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaná zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10).

3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaná cestovala dne 11. 7. 2023 prostředkem veřejné hromadné dopravy osob, kterou provozuje žalobkyně (linkou č. , hodnota, ). , právnická osoba, 7:50 byla v zastávce , právnická osoba, kontrolována pracovníkem žalobkyně označeným č. , hodnota, , neprokázala se však jízdním dokladem, což stvrdila předložením občanského průkazu a svým podpisem na zápisu o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, . K úhradě jízdného ve výši 25 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, která vyplývá ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně, byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou odeslanou dne 26. 9. 2023, ničeho však nezaplatila.

5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Nárok žalobkyně na zaplacení jízdného ve výši 25 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč vyplývá z § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, popř. § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a smluvních přepravních podmínek. Mezi přepravcem jako provozovatelem hromadné přepravy osob a žalovanou vznikl smluvní vztah na základě smlouvy o přepravě osob tím, že žalovaná vstoupila do vozidla provozovaného přepravcem (§ 2550 a § 2578 občanského zákoníku ve spojení s § 3 odst. 2, § 7 odst. 6 a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu), což je v řízení prokázáno zápisem o provedené přepravní kontrole. Z přepravní smlouvy vznikla žalované povinnost zaplatit přepravci jízdné dané tarifem a v případě jízdy bez jízdního dokladu (rovněž prokázáno uvedenou listinou) též přirážku k jízdnému ve výši stanovené smluvními přepravními podmínkami (tarifem), tj. 1 500 Kč, což je v souladu s výše popsanými zákonnými ustanoveními. Soud proto žalobě vyhověl, a to i pro úrok z prodlení z dlužné částky od data následujícího po dni splatnosti (uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku), tj. od 12. 7. 2023 do zaplacení ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), tedy 15 % ročně.

6. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalované předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna zastupujícího advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 189 Kč.

7. Rozsudek obsahuje v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze stručné odůvodnění.