6 C 182/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 , IČO Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 127 728,48 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 127 728,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % z částky 127 728,48 Kč od 11. 4. 2024 do zaplacení a náklady spojenými s vymáháním pohledávky 1 200 Kč se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 127 728,48 Kč s úrokem z prodlení jako dalšího nároku plynoucího z nesplacené podnikatelské zápůjčky 40 000 Kč na základě smlouvy č. 9200126474 ze dne 1. 3. 2019. Původní nárok na zaplacení 89 586 Kč (nová jistina sestávající z nesplacené jistiny zápůjčky a běžného úroku zápůjčky), smluvní pokuty 41 766,42 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 1 200 Kč a zákonného úroku z prodlení 10 % ročně z částky 113 772 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení, byl žalobkyni přiznán rozsudkem pro zmeškání zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne 5. 8. 2020, v právní moci dne 3. 11. 2020, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Nynější žalobou uplatněný nárok je vyčíslen jako smluvní pokuta 0,1 % denně z částky 89 586 Kč od , právnická osoba, . 2020 do 18. 2. 2022, 0,1 % denně z částky 82 996 Kč od 19. 2. 2022 do 1. 9. 2023, 0,1 % denně z částky 81 506 Kč od 15. 3. 2022 do 1. 4. 2022 a 0,1 % denně z částky 82 277 Kč od 2. 9. 2023 do 25. 3. 2024, spolu s kterým požadovala žalobkyně také náklady spojené s vymáháním pohledávky 1 200 Kč a úrok z prodlení z žalované částky od 11. 4. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10). O probíhajícím řízení byl soudem informován ze smlouvy dostupným e-mailem i telefonicky, přesto zůstal v řízení nečinný., právnická osoba, provedených listinných důkazů a skutečností známých soudu z úřední činnosti zjistil soud následující skutkový stav:

4. Dne 1. 3. 2019 podepsali účastníci řízení smlouvu o podnikatelské zápůjčce č. 9200126474, v níž žalovaný vystupoval jako podnikající fyzická osoba (výpis z živnostenského rejstříku čl. 27) a kterou si smluvní strany sjednaly, že žalobkyně poskytne žalovanému 40 000 Kč, za což jí žalovaný vrátí 102 384 Kč ve 24měsíčních splátkách po 4 266 Kč; jako podnikatelský účel zápůjčky je ve smlouvě uvedeno „investiční zápůjčka“ (smlouva čl. 9-11). Součástí smlouvy byla ujednání o smluvních pokutách za prodlení se splácením zápůjčky. Podle bodu 6.1 a), b) smlouvy měla žalobkyně nárok na smluvní pokutu 8 % dlužné splátky za každou splátku v prodlení delším než 15 dnů a smluvní pokutu 13 % dlužné splátky za každou splátku v prodlení delším než 30 dnů. Podle bodu 6.3 byla žalobkyně při prodlení delším než 60 dnů oprávněná zápůjčku zesplatnit, přičemž „se veškeré v tom okamžiku nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jak jistinu zápůjčky, tak běžný úrok zápůjčky, stávají součástí nové jistiny zápůjčky“ (bod 6.4 smlouvy). Po zesplatnění zápůjčky ujednaly si smluvní strany pod bodem 6.5 smlouvy nad rámec smluvních pokut podle bodů 6.1 a), b) smlouvy nárok žalobkyně na smluvní pokutu 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky při prodlení žalovaného s její úhradou v náhradní lhůtě 10 dnů. Z bodu 6.7 smlouvy konečně plynul nárok žalobkyně na smluvní pokutu 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení žalovaného s její úhradou v náhradní lhůtě 10 dnů (bez ohledu na uplatněnou smluvní pokutu podle bodu 6.5 smlouvy). Žalovaný zápůjčku podle sjednaných podmínek nehradil, žalobkyně ji proto zesplatnila a postupně účtovala smluvní pokuty spojené s prodlením žalovaného podle vyjmenovaných ujednání smlouvy (oznámení z 22. 8. 2019 čl. 12).

5. Rozsudkem pro zmeškání č. j. , spisová značka, ze dne 5. 8. 2020, v právní moci dne 3. 11. 2020, přiznal zdejší soud žalobkyni nárok na zaplacení pohledávek plynoucích z uvedené smlouvy, a sice 89 586 Kč (nová jistina sestávající z nesplacené jistiny zápůjčky a běžného úroku zápůjčky), smluvní pokuty 41 766,42 Kč (1 789,50 Kč jako souhrn smluvních pokut za prodlení se splátkami zápůjčky před zesplatněním, 22 396,50 Kč jako smluvní pokuta za prodlení nárokovaná jako 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky po uplynutí 10 dnů po zesplatnění zápůjčky a 17 580,42 Kč jako smluvní pokuta za prodlení 0,1 % denně z aktuální dlužné nové jistiny zápůjčky, kapitalizovaná za období 24. 8. 2019 až 2. 3. 2020), nákladů spojených s uplatněním pohledávky 1 200 Kč a zákonného úroku z prodlení 10 % ročně z částky 113 772 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení (vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí).

6. Dne 25. 3. 2024 odeslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku k zaplacení smluvní pokuty 0,1 % denně z aktuální dlužné nové jistiny zápůjčky, účtované v souladu s bodem 6.7 smlouvy za období , právnická osoba, . 2020 až 25. 3. 2024 (předžalobní výzva s podacím archem, č. l. 13, 15).

7. Podle § 2390 a § 2392 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

8. Podle § 2048 odst. 1 věty první o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

9. Podle § 2051 věty první o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.

10. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

11. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Podle § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 186/2020 Sb. účinném od 24. 4. 2020 (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), se předchozí odstavce 1, 2 a 4 téhož ustanovení [o zákonném omezení sankcí spojených s prodlením spotřebitele – pozn. soudu] použijí obdobně i na peněžitou zápůjčku, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše peněžité zápůjčky.

14. Podle přechodného ustanovení čl. II bodu 3 zákona č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 186/2020 Sb.), byla-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona sjednána smluvní pokuta, která převyšuje smluvní pokutu nejvýše přípustnou podle § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se rozdíl mezi uplatněnou a nejvýše přípustnou smluvní pokutou pro účely § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za náklady, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením dlužníka; v rozsahu, v němž tento rozdíl převyšuje účelně vynaložené náklady, se tento rozdíl pro účely § 122 odst. 1 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za úrok z prodlení.

15. Na základě aplikace citovaných norem dospěl soud po právní stránce k závěru, že žalovaný nárok není po právu.

16. Účastníci řízení uzavřeli v roce 2019 smlouvu o zápůjčce 40 000 Kč. Ohledně její platnosti soud pro zachování právní jistoty účastníků vyšel z pravomocného rozsudku zdejšího soudu.

17. Ujednání o smluvní pokutě není možné prohlásit za absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy pouze z důvodu nepřiměřenosti její výše (srov. rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, a k jeho použitelnosti v poměrech nového občanského zákoníku srov. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 21. 3. 2019 a sp. zn. , spisová značka, ze dne 30. 4. 2024). Moderace smluvní pokuty soudem ve smyslu § 2051 o. z. nadto není bez návrhu dlužníka možná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu č. j. , spisová značka, ze dne 3. 5. 2023).

18. Žalovaný sice podle soudu zasluhuje v projednávaném kontextu ochranu slabší strany ve smyslu § 433 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ), aplikací ustáleného přístupu Nejvyššího soudu k výkladu zákonných ustanovení o smluvní pokutě však vzhledem k jeho nečinnosti a absenci návrhu na moderaci smluvní pokuty není v projednávané věci možné zabývat se přiměřeností uplatněné výše. Ze stejného důvodu se soud nemůže zabývat okolnostmi jejího sjednání, platnost ujednání byla nadto potvrzena pravomocným rozsudkem zdejšího soudu.

19. Jak však plyne z výše citovaných norem, na případ žalovaného se aplikuje přechodné ustanovení čl. II odst. 3 zákona č. 186/2020 Sb., neboť žalovaná smluvní pokuta byla sjednána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (před 24. 4. 2020).

20. Z tohoto ustanovení plyne, že smluvní pokuta převyšující smluvní pokutu nejvýše přípustnou podle § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 24. 4. 2020, tj. přesahující součin čísla 0,5 a celkové výše peněžité zápůjčky, se považuje za náklady, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením dlužníka.

21. Vzhledem k tomu, že součin čísla 0,5 a celkové výše peněžité zápůjčky (40 000 Kč) jako přípustný limit smluvní pokuty ze zápůjčky poskytnuté žalovanému jako fyzické osobě, která není spotřebitelem (na základě jím deklarovaného živnostenského oprávnění) a je v prodlení déle než 90 dnů (podle předchozího rozsudku od 2. 3. 2020), činil v projednávané věci 20 000 Kč, a že žalobkyni byla předchozím rozsudkem zdejšího soudu již přiznána smluvní pokuta 41 766,42 Kč, která přípustný limit převyšuje, považuje se v prvním kroku aplikace čl. II odst. 3 zákona č. 186/2020 Sb. zde žalovaná smluvní pokuta za náklady, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením dlužníka.

22. V dalším kroku citované ustanovení formuluje pravidlo, podle kterého se náklady, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením dlužníka, v rozsahu převyšujícím účelně vynaložené náklady, považují za úrok z prodlení.

23. Účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním pohledávky ve vztazích mezi podnikateli nacházejí odraz v § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a jako takové byly ve výši 1 200 Kč žalobkyní uplatněny a pravomocně přiznány v původním řízení. Tím je z pohledu soudu rozsah účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním pohledávky mající původ ve smlouvě o zápůjčce č. 9200126474 z 1. 3. 2019 vyčerpán, z čehož podle druhého kroku aplikace zmiňovaného přechodného ustanovení plyne, že celý žalobkyní uplatněný nárok se považuje za úrok z prodlení.

24. Jelikož i úrok z prodlení z jistiny a tehdejších smluvních pokut byl žalobkyní uplatněn a pravomocně přiznán v původním řízení, ve vztahu k tomuto základu (k „nové jistině“ z této smlouvy plynoucí) jde o věc pravomocně rozsouzenou (rei iudicatae), a současně neexistuje jiný základ nároku, ke kterému by bylo nyní žalovaný úrok z prodlení možné vztáhnout. Po vyčerpání zákonného limitu žalobkyni z dané smlouvy další nároky nevznikají. Žaloba tudíž není důvodná.

25. Závěrem soud dodává, že i kdyby aplikovaných ustanovení nebylo, nemělo by požívat ochrany právního státu jednání žalobkyně, která v současné chvíli z původního plnění 40 000 Kč požaduje exekuční titul na protiplnění již téměř osminásobné (!) výše (nepočítaje v to náklady soudního a exekučního řízení) – původní exekuční titul zněl na 132 552,42 Kč s běžícím úrokem z prodlení, který činí ke dni vyhlášení tohoto rozsudku cca 50 000 Kč, a k tomu nynější žalobou požadovala žalobkyně zaplacení dalších cca 127 000 Kč s dalším úrokem z prodlení. Platí samozřejmě obecné východisko, že čím dříve dlužník zaplatí, tím méně jej prodlení stojí. V tomto případě (kromě jiného v kontextu nikoli rovnocenného podnikatelského smluvního vztahu mezi žalobkyní jako profesionálním poskytovatelem nebankovních úvěrů a žalovaným jako drobným živnostníkem; soud vychází z přesvědčení, že podnikatel průměrného rozumu nenacházející se v tísni by na smluvní podmínky žalobkyně nepřistoupil) jsou však podle soudu překročeny již všechny představitelné meze, co lze ještě v právním státě vnímat jako přijatelné plnění podle práva.

26. Soudu není známo, kolik žalovaný v mezidobí posledních čtyř let na dluh zaplatil. Ze žaloby je však patrno, že „novou jistinu“ se mu podařilo snížit o pouhých 7 309 Kč. Nenastane-li tedy v jeho životě mimořádná příjmová událost, není pravděpodobné, že by se kdy dokázal z této dluhové spirály vymanit. Počínání žalobkyně spočívající v uplatňování dalších nároků z této smlouvy má kromě dopadů pro samotného žalovaného i významný celospolečenský rozměr (k tomu srov. – byť v kontextu spotřebitele – rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, ) a soud se nedomnívá, že by mělo požívat právní ochrany; není v zájmu společnosti roztáčet nekonečné dluhové spirály.

27. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř.; žalobkyně byla v řízení zcela neúspěšná, žalovanému náklady nevznikly.