Okresní soud v Kroměříži · Rozsudek

6 C 184/2019

č. j. 6 C 184/2019-93

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-08-18 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKM:2021:6.C.184.2019.1

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedou senátu JUDr. Ivanem Jordánem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Návrh, že se určuje, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa], je vlastníkem podílu o velikosti [anonymizováno] (slovy: jedna polovina) na pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], zapsáno na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], se zamítá.

II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 12. 8. 2019, ve znění částečného zpětvzetí učiněného dne 18. 2. 2020, domáhala určení, že je vlastníkem podílu ½ na pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], zapsáno na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres]. Tvrdila, že uvedenou nemovitost darovala spolu s manželem dceři (tj. žalované) v roce [rok]. Takto bylo učiněno v dobré víře a úmyslu, že se žalovaná bude starat o dům a o rodiče. Žalovaná však žalobkyni nenavštěvuje déle než [anonymizováno] roky, nezajímá se o její zdravotní stav, kontakt ze strany žalované je sporadický a omezený jen na telefonické hovory, popř. sms, a to většinou skrze jejího manžela, z jehož postoje je zřejmá antipatie a pohrdání žalobkyní. Žalobkyně a žalovaná jako rodina neslaví narozeniny, svátky, nepotkávají se při příležitostech, za posledních 6 let spolu nestrávily Vánoce. Z postoje žalované je zřejmé, že k žalobkyni ztratila citové vazby. Za posledních šest let vyvstala potřeba oprav nemovitosti, s nimiž si žalobkyně musela poradit sama, je nucena starat se i o zahradu. Žalovaná neprojevuje o potřeby nemovitosti zájem. V posledních týdnech žalobkyně zjistila, že žalovaná nabízí nemovitost k prodeji, a to bez ohledu na věcné břemeno zřízené ve prospěch žalobkyně. S ohledem na chování žalované, které je v rozporu s dobrými mravy a lidskou důstojností, žalobkyně odvolala dar pro nevděk.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že vzájemné vztahy s žalobkyní nejsou dobré, avšak z jiných důvodů, než jak jsou popsány v žalobě. Dcera žalované je zdravotně postižená, žalovaná o ní pečuje s manželem. Žalobkyně dlouhodobě dává najevo žalované, že s ní není spokojená, že nemá ráda jejího manžela, vyjadřuje se útočně, urážlivě, vulgárně, a to jak vůči žalované, tak i vůči jejímu manželovi či tchýni. O vnučku žalobkyně nikdy neprojevovala opravdový zájem, dceři nepomáhala. Mezi žalovanou a žalobkyní panují rozdílné názory na minulost. Přes všechno ovšem byly v kontaktu, byť sporadickém. Pokud jde o otázku Vánoc, pak v roce 2016 přišla žalovaná s rodinou k žalobkyni na návštěvu, avšak žalobkyně odmítla vpustit do domu manžela žalované. Žalobkyně užívá dům [adresa] celý včetně zahrady, byť ji přísluší věcné břemeno pouze k užívání místnosti v prvním patře. Žalované v užívání nemovitosti brání, dala pryč její věci, v pokoji žalované skladuje své věci, vyměnila zámek k bráně na zahradu. Není pravdou, že by žalovaná nabízela dům k prodeji, žalovaná naopak akceptuje, že dům obývá a bude obývat její matka. Na opravách domu se podílel manžel žalované, avšak nevraživost žalobkyně starost o dům značně omezuje. Není pravdou, že by si žalobkyně musela s opravami pomoci sama, např. v červnu 2019 společně řešily krupobitím poničenou pergolu, když žalovaná nahlásila škodní událost, manžel chtěl pergolu opravit. Žalobkyně však samovolně domluvila opravu na jméno žalované a žalované poté překvapivě přišla faktura. Žalovaná nemá za to, že by vůči žalobkyni projevovala nevděk, když pro to nejsou naplněny podmínky.

3. Žalobkyně v replice k vyjádření žalované uvedla, že hlavním negativním faktorem je působení manžela žalované. V kontaktu s vnučkou je jí bráněno, žalovanou ani nebyl vznesen požadavek, aby se žalobkyně o vnučku postarala. S ohledem na zdravotní stav žalobkyně a její vnučky je pomoc obtížná. S dcerou neshody nemá, má je toliko s jejím manželem. Žalovaná nikdy neprojevila pravou vůli nemovitost užívat, její rodina naopak odmítá v domě bydlet. Zámek vyměněn nebyl, manžel žalované se na opravách nepodílel. Pokud pojišťovna vyplatila peníze na opravu pergoly, pak je žalovaná žalobkyni, která opravu zrealizovala, nevyplatila.

4. Žalovaná v duplice uvedla, že v kontaktu s vnučkou žalobkyni bráněno nebylo a není, žalobkyně nenavštěvuje akce ve školce, nenabídne pomoc s hlídáním či jinak. Ohledně částky od pojišťovny psala žalovaná žalobkyni sms, ve které ji o tom informovala a požadovala sdělení čísla účtu, avšak žalobkyně nereagovala.

5. V rámci jednání soudu dne 5. 10. 2020 žalobkyně doplnila žalobu o tvrzení, že dalším důvodem pro odvolání daru je zatajení úmrtí vnučky.

6. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně spolu s manželem darovali předmětné nemovité věci žalované a že vztahy mezi účastnicemi nejsou ideální. Nadále však zůstává sporným, zdali závadné chování žalované vůči žalobkyni dosáhlo intenzity potřebné pro odvolání daru pro nevděk.

7. Soud provedl dokazování výpovědí svědka [jméno] [příjmení], svědkyně [jméno] [příjmení], účastnickou výpovědí žalobkyně a listinnými důkazy, z čehož učinil následující skutková zjištění:

8. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], manžela žalované, vyplývá, že žalobkyně mu na svatební hostině řekla, že není takový, jak si ho představovala a požadovala, aby ji vykal. Žalobkyně za nimi přijela na svatební cestu a chovala se tak, aby se s žalovanou rozvedli. Otec žalované za nimi před svou smrtí jezdil tajně, pokaždé jim dal něco na přilepšenou, vždy se omlouval za žalobkyni, že ukradla vkladní knížku s částkou [částka]. Žalobkyně nechce žalovanou vpustit do domu a on se tam nesmí přiblížit, žalovaná tak nemůže dostat výuční list a doklady, které má v domě ve svém pokoji. 7. 6. 2020 žalobkyně poslala výhružnou sms jeho matce. Téhož dne napsala jemu, že je hluchý„ hajzl“. Zaslání sms jeho matce mu žalobkyně potvrdila. Poté mu žalobkyně ještě 2x volala a hrubě mu vynadala. Chování žalobkyně se žalované a jeho velmi dotýká. Žalovaná i on pomáhali žalobkyni při podnikání, dojížděli za ní do [anonymizováno], pomáhali při sklizni brambor. To bylo do doby úmrtí otce žalované (2013), přibližně od roku 2000. Žalovaná si dlouho myslela, že se vztah s žalobkyní narovná a bude dobrý, což se nestalo. V roce 2019 žalobkyně žádala u notáře vydědění žalované, při jednání na žalovanou řvala. Žalobkyně nenáviděla svou vnučku [jméno], protože byla postižená. V nemovitostech chtěl provádět opravy, avšak žalobkyně mu vynadala, že mu tam nic nepatří. V přístupu do domu svědkovi bránila. Neví o tom, že by žalobkyně žalovanou někdy oslovila ohledně potřeby oprav domu. K vnučce žalobkyně neprojevila žádný vztah, nezajímala se o ni, na její narozeniny žalobkyně poslala dopis s výhružkami žalované. Velmi sprostý byl dopis k narozeninám [jméno] v roce 2005, žalovanou rozplakal.

9. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] vyplývá, že s žalobkyní pracovala ve firmě, s žalobkyní se kamarádily a navštěvovaly. Žalovaná jí nemohla soustavně pomáhat, neboť se starala o svou dceru, občas se za ní stavila. Žalobkyně má ještě dceru [jméno] [příjmení], která bydlí naproti, jejich vztahy nejsou dobré, [jméno] byla vyděděná. Zprvu byly vztahy účastnic dobré, problém nastal po smrti otce žalované, neboť žalovaná se nemohla žalobkyni věnovat natolik, aby mohla zabezpečit všechny její potřeby, jak žalobkyně požadovala, což svědkyně považuje za hlavní svár. Žalobkyně se svědkyni svěřovala s problémy, asi před 3 až 4 lety si najednou přestaly telefonovat a navštěvovat se. Žalovaná se po dobu 2-3 let vyrovnávala se sms od žalobkyně, které nebyly příjemné, na žalobkyni nezanevřela. Před podáním žaloby měla žalovaná snahu situaci telefonicky řešit. Sms ze strany žalobkyně byly vyčítavé, žalobkyně žalované vyčítala tzv. i nos mezi očima. [ulice] příčinou narušeného vztahu účastnic je narození postižené [jméno]. Žalobkyně navštěvovala žalovanou a její rodinu sporadicky. Od žalované svědkyně ví, že se pokoušeli navštěvovat žalobkyni při významných příležitostech, žalovaná po nich plakala. Po jedněch Vánocích tyto vztahy ustaly, žalovaná ji k tomu uvedla, že je žalobkyně vyhodila z domu.

10. Z účastnické výpovědi žalobkyně vyplývá, že po smrti manžela po žalované a jejím manželovi nic nepožadovala. Po roce 2013 se ze strany žalované a jejího manžela začal projevovat nezájem o ni. Od roku 2014 ji navštěvovali velmi málo, nepopřáli ji k narozeninám, jmeninám či svátkům. Žalovaná ji zavolala ojediněle. Sms obsahovaly výhružky o tom, že policie bude informována, že jim žalobkyně zamezuje přístup do domu bez její přítomnosti. Do telefonu žalovaná křičela. Žalobkyně se domnívá, že v jejím domě nemá v době její nepřítomnosti nikdo co dělat. K poslední návštěvě došlo 25. 12. asi před 3 nebo 4 lety. Žalovaná s manželem přijeli v 16:15 hodin, žalobkyně jim sdělila, že o návštěvu nestojí; jejich jednání se žalobkyně dotklo, neboť počítala, že o Vánocích přijedou na oběd. Po tom už ji nenavštívili. Do té doby byly návštěvy bezkonfliktní, vždy u žalobkyně, ona žalovanou a její rodinu v jejich bytě ani nikde jinde nenavštívila. O roku 2014 ji žalovaná ani její manžel nepomohli, telefonicky ji sdělovali, že mají hodně svojí práce. Od podání žaloby s žalovanou vůbec nekomunikuje. Minulý týden přijeli sekat zahradu, když žalobkyně vyšla na zahradu, začal jí manžel žalované vulgárně nadávat. Po dobu 8 let neměli o zahradu zájem.

11. Notářským zápisem č. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] žalobkyně spolu s manželem [jméno] [příjmení] darovali žalované podíl o velikosti ½ na pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], zapsáno na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres]. Ve prospěch dárců bylo zřízeno věcné břemeno bezplatného a doživotního bydlení v domě [adresa], a to výlučné užívání ložnice nacházející se v prvním patře, spoluužívání kuchyně, obývacího pokoje, WC a koupelny nacházejících se v prvním patře domu, spoluužívání chodby a půdy, pozemku st. p. [číslo] všech vedlejších staveb na pozemku, s právem volného přístupu ke všem užívaným místnostem a stavbám.

12. Existenci vlastnického práva a práva věcného břemene soud ověřil výpisem z katastru nemovitostí.

13. Přípisem ze dne 22. 7. 2019 žalobkyně odvolala shora popsaný dar pro nevděk, a to z důvodu, které jsou popsány v žalobě. Žalovaná doručení přípisu nerozporovala.

14. Z kopie hlášení vyplývá, že žalovaná v červnu 2019 nahlásila pojistnou událost spočívající v poškození pergoly krupobitím.

15. Byly-li v řízení provedeny další důkazy, ze kterých soud v rámci rozhodnutí nevycházel, je tomu tak proto, že z těchto důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí ve věci samé.

16. Pokud bylo navrhováno provedení dalších důkazů nad rozsah, který byl soudem v řízení proveden, pak soud k jejich provedení nepřistoupil z toho důvodu, že všechny nezbytné skutečnosti byly v rozsahu potřebném pro náležité rozhodnutí věci již zjištěny v řízení provedeným dokazováním. Další dokazování by tak bylo neúčelným, nadbytečným a nehospodárným.

17. Z takto provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně spolu s manželem darovali v roce 2001 podíl ½ na předmětných nemovitých věcech žalované, naproti čemu žalovaná zřídila bezplatné a doživotní věcné břemeno užívání ve prospěch dárců. Do smrti otce žalované byly vztahy účastnic dobré, po jeho smrti se však zhoršily. Žalovaná měla dceru [jméno], která trpěla postižením a vyžadovala neustálou péči žalované a jejího manžela. Žalovaná tedy neměla dostatek času na to, aby se žalobkyni věnovala v rozsahu, který žalobkyně vyžadovala, což vedlo k vyčítavému postoji žalobkyně vůči žalované. O Vánocích před cca 3 až 4 lety došlo mezi žalobkyní a rodinou žalované ke konfliktu, který svár účastnic prohloubil. Dopisem ze dne 22. 7. 2019 žalobkyně odvolala dar z roku 2001 pro nevděk z důvodu, které jsou v tomto dopise popsány.

18. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 téhož ustanovení, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Soud tedy vznik vlastnického práva před nabytím účinnosti o. z. posuzoval dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“), kdežto odstoupení od darovací smlouvy pro nevděk dle příslušných ustanovení o. z., neboť jednání, které zavdalo potenciální vznik práva na odstoupení žalobkyně, bylo naplněno již v době účinnosti o. z., tj. po 1. 1. 2014 (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 11. 2017 sp. zn. 21 Co 218/2017).

19. Podle § 628 odst. 1 obč. zák., darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému a ten dar nebo slib přijímá.

20. Podle § 2072 odst. 1 o. z., ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

21. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

22. Předně třeba uvést, že pokud žalobkyně uplatňovala nové důvody pro odstoupení od darovací smlouvy pro nevděk, které opírala o jednání žalované, jež nastalo až poté, co svým dopisem uplatnila u žalované odvolání daru (např. neoznámení o úmrtí dcery [jméno] či konflikt účastnic na zahradě na přelomu května a června 2021), soud k takovému jednání nepřihlížel a blíže se jim ani nezabýval. Je tomu tak z toho důvodu, že předmětná jednání nebyla žalobkyni uplatněna jako důvod pro vrácení daru v rámci výzvy ze dne 22. 7. 2019, přičemž nová výzva, která by se opírala o tato závadná jednání, nebyla žalobkyni učiněna (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 3. 2003 sp. zn. 57 Co 25/2003).

23. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce na vrácení daru není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného, nýbrž pouze takové chování, které z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z pohledu společenského a objektivizovaného pochybnosti o rozporu s dobrými mravy. Přitom je potřeba hodnotit všechny okolnosti konkrétního případu. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 2072 o. z.; předpokladem aplikace ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce.

24. Soud má za to, že jednání, jež žalobkyně dává žalované za vinu, a o která opřela důvody pro vrácení daru, nedosahují svou intenzitou kolizi s dobrými mravy a ublížení žalobkyně ve smyslu § 2072 o. z. Z provedeného dokazování naopak vyplývá, že společensky nevhodné chování mezi účastnicemi je oboustranné. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] navíc vyplývá, že původcem sváru byla právě žalobkyně, která měla na žalovanou neúměrné nároky a zahrnovala ji výčitkami. Žalovaná přesto na žalobkyni nezanevřela, s výčitkami žalobkyně se vyrovnávala, ač těžce, a to až do Vánoc před cca 3 až 4 roky, kdy po vzájemném konfliktu vztahy účastnic ustaly. Žalobkyně by si měla uvědomit, že životními nesnázemi neprochází pouze ona, ale také ostatní lidé, a to včetně žalované a jejího manžela. Je zcela logické, že se žalovaná nemohla pro nedostatek času neustále věnovat pouze žalobkyni a uspokojování jejich vesměs subjektivních potřeb, když měla v péči postiženou dceru, která vyžadovala neustálou péči a dohled rodičů. Pokud pak žalobkyně tvrdí, že k darování nemovitosti žalované bylo přistoupeno v úmyslu, že se žalovaná postará o dům a rodiče, pak z obsahu darovací smlouvy žádný závazek v nastíněném smyslu nevyplývá.

25. Pokud jde o údajnou snahu žalované prodat předmětný dům nehledě na věcné břemeno žalobkyně, pak tvrzení žalobkyně v tomto směru nebyla prokázána. Stejně tak nebylo prokázáno, že by se žalovaná nestarala o nemovitou věc, když ze spisu naopak vyplývá, že ze strany žalované a jejího manžela byla snaha o nemovitosti pečovat. Tuto snahu však zhatila právě žalobkyně, která manželovi žalované brání v přístupu. [jméno] žalobkyně nadto uvedla, že po smrti manžela po žalované a jejím manželovi ani nic nepožadovala; jestliže žalobkyně opravy nepožadovala, pak není zřejmé, proč žalované její„ nečinnost“ v tomto směru nyní vyčítá.

26. Nechť žalobkyně bere do budoucna v potaz, že nemovitosti užívá toliko na základě věcného břemene a nikoli vlastnického práva a pokud je tak činěno v rozsahu širším, nežli kolik je věcným břemenem dáno, je tak činěno výhradně na podkladě vstřícnosti žalované. Žalobkyni přitom nesvědčí relevantní důvod k tomu, aby v přístupu žalované (či jejich rodinných příslušníků) na nemovitosti bránila. Není přitom rozhodné, zdali je v té době žalobkyně přítomna či nikoli; žalobkyni ostatně nic nebrání v tom, aby si své věci zabezpečila k tomu určenými prostředky (např. zamčením pokoje).

27. Sluší se dodat, že domáhá-li se žalobkyně určení, že je vlastníkem podílu o velikosti ½ na předmětných nemovitých věcech, pak jde již z povahy věci o požadavek nedůvodný, když podíl ½ v době předcházející darování spadal do společného jmění žalobkyně a jejího manžela, žalobkyni by tak v případě úspěšného odvolání daru (ke kterému nedošlo) mohl příslušet maximálně podíl ve výši ¼.

28. Ze všech shora uvedených důvodů byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

29. Výrok o tom, že žalovaná, která byla ve věci plně úspěšná, nemá právo na náhradu nákladů řízení, vychází z toho, že se tohoto práva v rámci jednání soudu dne 11. 8. 2021 výslovně vzdala.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.