6 C 194/2025

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 14 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení 8,05 % z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení kapitalizovaného úroku částka, úroku 20,11 % z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení částka a úroku z prodlení 8,05 % z částky částka od datum do datum.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku částka do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. Anonymizováno/Anonymizováno, variabilní symbol var. symbol.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částka s příslušenstvím z titulu Smlouvy o půjčce č. hodnota, uzavřené dne datum mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „původní věřitelka“). Touto smlouvou získal žalovaný od původní věřitelky úvěr částka, za který se zavázal vrátit částka ve 45týdenních splátkách po částka, tj. nejpozději do datum. Neuhradil však ničeho; žalovaná částka představuje nezaplacenou jistinu částka spolu s neuhrazenými poplatky, a dále kapitalizovaný i běžící úrok z úvěru a kapitalizovaný i běžící úrok z prodlení v zákonné výši. Smlouvou účinnou dne datum postoupila původní věřitelka uvedenou pohledávku žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dluh neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Jelikož adresa trvalého pobytu žalovaného je sídlem ohlašovny označené v informačním systému evidence obyvatel jako adresa úřadu, další písemnosti již soud žalovanému doručuje postupem podle § 50m o. s. ř., tj. uložením u soudu a vyvěšením výzvy k jejich vyzvednutí na úřední desce soudu. Telefonicky se s ním spojit nepodařilo.

3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Původní věřitelka („Provident“) s žalovaným podepsali na žádost žalovaného (č.l. 14) dne datum Smlouvu o půjčce č. hodnota (č.l. 15-16), na základě které obdržel žalovaný toho dne hotovost částka a zavázal se za to vrátit částka v 45týdenních splátkách po částka; ve smlouvě je uvedeno, že RPSN činila 70,96 %, zatímco soudu je z úřední činnosti známo (sp. zn. spisová značka), že při totožných smluvních podmínkách stejná původní věřitelka uváděla výši RPSN 299,81 %. Podle žalobkyně neuhradil žalovaný na tuto půjčku ničeho. Smlouvou ze dne datum, účinnou datum (č.l. 17, 19), postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným žalobkyni (č.l. 18), což žalovanému oznámila dopisem ze dne datum (č.l. 20), odeslaným datum (č.l. 21). Dne datum odeslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku (č.l. 22-24). Obvyklá úroková sazba bankovních spotřebitelských úvěrů do 1 roku činila v době sjednání zmíněné úvěrové smlouvy (květen 2013) 9,83 % ročně (č.l. 37) a obvyklá roční procentní sazba nákladů (RPSN) u téhož zadání činila 15,49 % (č.l. 36).

5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žalovaný s původní věřitelkou uzavřeli smlouvu o půjčce, jejíž poměry se řídí zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do datum (dále jen „zákon č. 145/2010 Sb.“), a podpůrně § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do datum (dále jen „obč. zák.“), jak plyne z § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“). Původní věřitelka poskytla žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný zavázal ve sjednaném čase vrátit spolu s úplatou. Původní věřitelka podle smlouvy plnila, žalovaný nikoli.

6. Soud shledal uzavřenou smlouvu s odkazem na § 39 obč. zák., podle kterého neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům, absolutně neplatnou, a to pro nepřiměřenost (nemravnost) sjednaného příslušenství. Je běžnou praxí, že na nebankovní instituce se obracejí lidé, kteří nedosáhnou na finanční výpomoc bank a jsou tak potenciálně rizikovějšími obchodními partnery. Je proto logické, že úvěry u nich sjednané jsou nákladnější, aby zmíněné podnikatelské riziko vyvážily. I náklady nebankovních úvěrů však musejí mít svou mez.

7. V projednávané věci podle soudu únosnou mez překračuje úrok z úvěru takřka 100 % ročně (počítáno ze závazku splatit za dobu 45 týdnů trvání smlouvy částka z půjčených částka), zatímco běžná úroková sazba bankovních úvěru ve sledovaném období činila 9,83 % ročně (lhostejno, že je úplata úvěru nazývána souhrnný poplatek a že běžící úrok je ve smlouvě uveden ve výši 20,11 % ročně); sjednaná výše řádného příslušenství tak běžnou úrokovou míru ve srovnatelném čase překračuje nikoli například dvoj- až trojnásobně, nýbrž desetinásobně [německá judikatura shledává zvlášť hrubý nepoměr již u úroku dvojnásobného oproti úrokům obvyklým, nebo úroku překračujícího obvyklý úrok o více než 12 procentních bodů – srov. PELIKÁNOVÁ, I.,PELIKÁN, R. § 1796. In: ŠVESTKA, právnická osoba, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520). (jméno FO). Wolters Kluwer (cit. 2024-4-5). ASPI_ID KO89_e2012CZ. Dostupné z: www.právnická osoba. ISSN 2336-517X.]. Roční procentní sazba nákladů sjednaného úvěru tak oproti běžné hodnotě hodnota % u bankovních úvěrů dosahovala mnohonásobně vyšších 299,81 %, což ani zdaleka nespadá do rámce tzv. judikatorního stropu (srov. rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. incidenční spisová značka).

8. Přiznat nelze ani obvyklou míru úroku, neboť takový postup občanský zákoník z r. 1964 neumožňoval; nadto by ve spotřebitelském kontextu nebyl ani žádoucí, neboť z dnes uplatňovaného principu zodpovědného úvěrování plyne, že věřitel musí být stanovením účinných sankcí (například absolutní neplatností právního jednání porušujícího kogentní ustanovení) dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností. Žalobkyně nemůže být za protiprávní jednání původní věřitelky „odměněna“ přiznáním běžného úroku, jako by jednala v souladu s právem (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka).

9. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor původní věřitelky, dnes žalobkyně (na základě prokázaného a platného postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z.) ve smyslu § 451 obč. zák. Původní věřitelka přenechala žalovanému na hotovosti částka. Žalovaný nevrátil podle tvrzení žalobkyně, které nezpochybnil, ničeho. Žalobkyni tedy zůstává nárok na vrácení částka spolu s úrokem z prodlení z této částky v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák. Prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení nastalo podle soudu po jeho splatnosti k výzvě věřitele ihned (§ 563 obč. zák.); z obsahu spisu je zřejmá výzva žalobkyně ze dne datum, odeslaná žalovanému datum. V souladu s § 573 o. z. se považuje za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tj. datum; od datum je tak žalovaný v prodlení s vrácením žalovaného plnění. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně, tedy pod sazbou stanovenou pro toto období právními předpisy (nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), soud proto jejímu požadavku pro období od datum do zaplacení vyhověl. Ve zbývajícím rozsahu nárok žalobkyně s ohledem na uvedenou neplatnost úvěrové smlouvy a posunutou splatnost žalovaného nároku zamítl.

10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř.; ve věci úspěšnějšímu žalovanému pro jeho neaktivitu žádné náklady, které by měla žalobkyně nahradit, nevznikly.

11. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Proti výrokům I až III tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Proti výroku IV tohoto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně po jeho právní moci domáhat výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce. Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem, může soud pohledávku státu po 30 dnech po jeho právní moci postoupit k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.