Okresní soud v Kroměříži · Rozsudek

6 C 195/2020

č. j. 6 C 195/2020-55

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-03-15 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKM:2021:6.C.195.2020.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedou senátu titul Ivanem Jordánem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 67 368 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 38 760 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 394,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 582,88 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 24 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 24 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, částku ve výši 13 018 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 602,08 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 516,58 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 9 934,55 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úrok 23,72 % ročně z částky 9 934,55 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, částku ve výši 15 590 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 040,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 067,43 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 12 005,97 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úrok 23,72 % ročně z částky 12 005,97 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 22 635,80 Kč, k rukám advokáta [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], se sídlem [adresa žalobkyně], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Kroměříži dne 23. 7. 2020 domáhal zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. V žalobě uvedl mimo jiné, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 20. 2. 2017 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Dle dikce ustanovení § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ Dokumenty k ověření“, resp.„ Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, v jejímž čl. 7 je uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že [příjmení] [jméno] s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet Spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem Karty zákazníka – Žádosti o zápůjčku a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 Smlouvy žalovaná dále prohlásila, že věřiteli před uzavřením Smlouvy poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že je plně svéprávná pro uzavření Smlouvy a je schopna splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve Smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaná stvrdila svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobce odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobce, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena předmětná Smlouva. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v kartě zákazníka. Žalobce si navíc dovoluje zdůraznit, že žalovaná by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v pozdějším znění. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. V tomto směru žalobce poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 nového občanského zákoníku, která říkají, že„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“ a že„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobce dostatečně neprokázal splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobce si dovoluje upozornit nadepsaný soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 1. 12. 2016) a neprokázání Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 360 s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 4 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 600 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 720 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2. 4. 2018 splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné Smlouvy (srov. ust. § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradila pouze částku 3 000 Kč, z toho: -) na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 2 217,92 Kč a -) na poplatek za hotovostní inkaso splátek 782,08 Kč. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne 23. 2. 2017. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 2. 4. 2018. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 2. 4. 2018 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 24 000 Kč ode dne 3. 4. 2018 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednané v čl. 1 Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Ke dni postoupení 29. 11. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 38 760 Kč, skládající se z: -) dlužné jistiny ve výši 24 000 Kč, -) dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 142,08 Kč, -) dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 4 800 Kč a -) dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 817,92 Kč, (dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a dlužné poplatky společně dále jen„ dlužné úhrady“). Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: -) celkové dlužné částky ve výši 38 760 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 24 000 Kč a dlužných úhrad ve výši14 760 Kč, -) kapitalizovaných úroků ve výši 9 582,88 Kč, -) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 394,33 Kč, -) úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 24 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a -) úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 24 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 9 582,88 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 24 000 Kč od 3. 4. 2018 (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 29. 11. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 3 394,33 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 24 000 Kč od 10. 4. 2018 (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 29. 11. 2019.

2. Podle ust. § 153b odst. 1 o.s.ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů před dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

3. Soud dospěl k závěru, že rozsudkem pro zmeškání podle ust. § 153b odst. 1 o.s.ř. lze v této věci rozhodnout, neboť všechny podmínky pro rozhodnutí takovýmto rozsudkem splněny byly.

4. Předvolání k jednání spolu s žalobou bylo doručováno žalovanému prostřednictvím České pošty. Předvolání k jednání spolu s žalobou bylo žalované doručeno dne [datum], jak vyplývá z doručenky založené ve spise. O následcích nedostavení se k jednání soudu byla žalovaná v předvoláních řádně poučena. K prvnímu jednání soudu v předmětné právní věci, které se konalo dne [datum], se žalovaný nedostavil bez důvodné a včasné omluvy. U jednání soudu dne [datum] žalobce navrhl, aby ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání. Soud tedy ve smyslu ust. § 153b odst. 1 o.s.ř. pokládá tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a z tohoto důvodu tedy rozhodl o žalobě rozsudkem pro zmeškání, když všechny zákonné podmínky pro vydání tohoto rozsudku byly splněny.

5. Výrok o tom, že žalovaný je povinen žalobci náklady řízení, má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kde se uvádí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 2 695 Kč za zaplacený soudní poplatek. Výše soudního poplatku vychází z položky 2 bod 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., ve znění změn a doplňků. Dále byla úspěšnému žalobci přiznána náhrada za právní zastoupení advokátem a to dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění změn a doplňků za 4 úkony právní služby a to za převzetí a přípravu zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) cit. vyhl., za písemné podání žaloby dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhl., za předžalobní upomínku dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhl. a za účast advokáta u jednání dne 15. 3. 2021 dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) cit. vyhl. v celkové výši 15 280 Kč. Za jeden úkon činí náhrada za právní zastoupení advokátem 3 820 Kč. Za uvedené úkony byl dále přiznán v souladu s ust. § 13 odst. 1, 3 cit. vyhl. 4x režijní paušál ve výši 1 200 Kč. Jelikož advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty byla v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. a ust § 19a vyhl. č. 110/2004 Sb. přiznána rovněž 21% DPH z odměny a nákladů advokáta ve výši 3 460,80 Kč Celkem tedy byly přiznány žalobci náklady řízení ve výši 22 635,80 Kč.

6. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

7. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta, má oporu v ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.