6 C 263/2020

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedou senátu titul Ivanem Jordánem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 565 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 565 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 189 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 376 Kč od 11. 7. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit podepsanému soudu v kolcích, nebo na účet číslo variabilní symbol.

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Kroměříži dne 4. 11. 2020 domáhal zaplacení částky ve výši 565 Kč s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. V žalobě uvedl mimo jiné, že ve dnech 25. 3. 2020, 8. 5. 2020 a 21. 5. 2020 byl žalovaný v souladu s ust. § 89b odst. 1 a § 9c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o specifických zdravotních službách“) a ve smyslu ust. § 20 a násl. zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon č. 65/2017 Sb.“), příslušníky Policie České republiky dopraven služebním vozidlem policie do protialkoholní záchytné stanice (dále jen„ PZS“) anonymizována tři slova. Převoz žalovaného do PZS si vyžádal jízdu služebního vozidla tovární značky Škoda Octavia, registrační značka (resp. anonymizováno číslo v případě převozu datum) na trase obec (resp. obec v případě převozu datum) – PZS – Obvodní oddělení policie anonymizováno, když služební vozidlo najelo celkem anonymizováno km (resp. anonymizováno km v případě převozu datum). Vyčíslení náhrad za použití předmětného služebního vozidla bylo ve všech případech provedeno na základě údajů z jeho technického průkazu ve smyslu ust. § 1 a ust. § 4 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, přičemž vyčíslená částka činí 189 Kč v případě převozu datum a datum a 187 Kč v případě převozu 21. 5. 2020. Dne 2. 4. 2020 byla žalovanému zaslána výzva k zaplacení pohledávky ve výši 189 Kč ve lhůtě do 14 dnů od doručení výzvy, lhůta marně uplynula dne 30. 4. 2020. Dne 22. 6. 2020 byly žalovanému zaslány výzvy k zaplacení pohledávek ve výši 189 Kč a 187 Kč ve lhůtě do 14 dnů od doručení výzvy, lhůta marně uplynula dne 30. 4. 2020.

2. Skutkový děj, který uvedl žalobce v žalobě, byl provedeným dokazováním v předmětné právní věci zcela prokázán. Soud vycházel z listinných důkazů předložených žalobcem, a to ze záznamů o dopravě osoby, vyčíslení nákladů za použití služebního dopravního prostředku, technického průkazu vozidla registrační značka a registrační značka, z úředního záznamu stát. instituce číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, z úředního záznamu stát. instituce číslo jednací číslo ze dne datum rozhodnutí a z úředního záznamu stát. instituce číslo jednací číslo ze dne datum rozhodnutí, ze záznamů o předání osoby do protialkoholní stanice, z protokolů o vyčíslení nákladů za použití služebního dopravního prostředku, z výzev k zaplacení a dokladů o doručení.

3. Nárok žalobce na úhradu peněžní částky ve výši 565 Kč má oporu v ust. § 89e zákona o specifických zdravotních službách, dle kterého dopravu do záchytné stanice v případě, že se u dopravované osoby prokáže přítomnost alkoholu nebo jiných návykových látek, hradí ošetřovaná osoba, a dále v ust. § 14 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Dlužná částka byla vypočtena podle ust. § 1, § 4 vyhl. MPSV č. 358/2019 Sb.

4. Nárok žalobce na úhradu úroku z prodlení vychází z ust. § 1968, § 1970 občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení má oporu v ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.

5. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení, má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kde se uvádí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšnému žalobci byla přiznána v souladu s vyhl. č. 254/2015 Sb. náhrada nákladů řízení nezastoupeného účastníka podle ust. § 2 odst. 3 cit. vyhl. za dva úkony po 300 Kč, celkem tedy 600 Kč.

6. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit České republice soudní poplatek, vychází z ust. § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění změn a doplňků, kde se uvádí, že je-li navrhovatel v řízení od poplatků osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek žalovaný. Žalobce byl v tomto řízení od poplatků osvobozen dle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Výše soudního poplatku vychází z položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zák. č. 549/1991 Sb.

7. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci předmětnou peněžní částku s příslušenstvím a náklady řízení a České republice soudní poplatek do tří dnů od právní moci rozsudku, vychází z ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.