6 C 284/2025

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 45 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení 12 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení , částka, s úrokem z prodlení 12 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, .

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru uzavřené s žalovanou dne , datum, prostřednictvím webové stránky www.nazivnost.cz, na jejímž základě poskytla žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, úvěr , částka, a žalovaná se zavázala jej uhradit do , datum, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru , částka, a jednorázovou sankcí , částka, pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky (celkem 5x). Žalovaná úvěr v datu splatnosti, ani po zaslané předžalobní výzvě neuhradila.

2. Žalobu s výzvou k vyjádření převzala žalovaná ze své datové schránky v souladu s § 47 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 17 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, dne , datum, ; přesto zůstala v řízení nečinná.

3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Účastnice řízení si přes internet sjednaly dne , datum, úvěrovou smlouvu č. , hodnota, -, Anonymizováno, , v níž je žalovaná označena identifikačním číslem a sídlem podnikání a je v ní uvedeno, že úvěr je poskytován výlučně na financování podnikatelských potřeb klienta. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr , částka, za poplatek (úrok) 1 % denně za každý den čerpání úvěru na 70 dní. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr v pěti čtrnáctidenních splátkách po , částka, , poslední splátka připadala na , datum, ; při prodlení žalované s úhradou jakékoliv splátky sjednaly smluvní strany pokutu , částka, (smlouva o podnikatelském úvěru č. l. 9-11). Žalobkyně poskytla žalované , částka, dne , datum, na bankovní účet č. , č. účtu, (potvrzení o platbě č. l. 14), žalovaná nevrátila ničeho (tvrzení žalobkyně, které nepopřela). Za každou z pěti sjednaných splátek, s jejichž úhradou byla žalovaná v prodlení, ještě žalobkyně účtovala smluvní pokutu , částka, (celkem , částka, ). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu po splatnosti dopisem ze dne , datum, , odeslaným , datum, (předžalobní upomínka s dokladem o odeslání č. l. 1516). Úroková sazba pro nefinanční podniky činila v době sjednání úvěru, tj. lednu 2025, 5,67 % ročně (ARAD č. l. 23).

5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Účastnice řízení uzavřely smlouvu o podnikatelském úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“). Soud se zabýval platností smlouvy z hlediska její mravnosti ve smyslu § 547 a § 588 o. z. Byť účastnice řízení vystupovaly v popsaném smluvním vztahu ve formálně rovnocenném podnikatelském postavení, nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobkyně je profesionálem v oblasti poskytování nebankovních úvěrů, která nastavuje smluvní podmínky jednostranně a primárně podle vlastních potřeb; úvěrovaný nemá možnost je jakkoli upravovat či měnit (adhezní způsob uzavírání smluv – viz § 1798 a násl. o. z.). Drobný živnostník tak vůči ní zasluhuje ochrany slabší strany ve smyslu § 433 o. z., dle kterého ten, kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

6. Dále je nutno vzít v potaz podnikatelský záměr žalobkyně založený na předpokladu, že úvěrovaný nebude schopen smluvnímu závazku dostát a žalobkyně své riziko zhojí na neobvykle vysokých sankcích za porušení smluvní povinnosti. Cílí přitom na drobné podnikatele, kteří – rozhodnou-li se ve smluvních vztazích vystupovat v rámci svého živnostenského oprávnění – nepožívají ochrany spotřebitele, současně však velmi pravděpodobně nejsou solventními smluvními partnery pro bankovní instituce či jiné subjekty poskytující úvěr za poplatek v běžné výši (resp. v poměru nikoli nepřiměřeném k obvyklé výši úrokové sazby ve smyslu § 1802 o. z.). Solventní, úvěruschopný a racionální podnikatel by neměl důvod na úvěrové podmínky žalobkyně přistupovat. O nepoctivosti popsaného podnikatelského záměru svědčí i skutečnost, že sama žalobkyně předem předpokládá možnost, že soud neshledá uzavřenou smlouvu platnou, a pro ten případ žádá přiznání jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Není v zájmu společnosti, aby takový podnikatelský záměr požíval právní ochrany (k celospolečenskému rozměru posuzované problematiky, byť ve vztahu ke spotřebitelským úvěrům, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

7. Jak vyložil Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, , případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Samotná výše úroků nebude ve vztazích mezi podnikateli zpravidla bez dalších okolností představovat naplnění zákonných předpokladů rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. I přes nečinnost žalované má soud v projednávané věci za to, že úrok 1 % denně, tj. 365 % ročně (oproti obvyklé míře v bankovním sektoru pro dané období kolem 5 %) a smluvní pokuta , částka, za prodlení se splátkou při výši poskytnutého úvěru představují nemravně nepřiměřené náklady úvěru; v kombinaci s výše uvedenými okolnostmi dospěl soud k závěru o nemravnosti ujednání o výši úroku způsobující absolutní neplatnost uzavřené smlouvy jako celku (podobně viz i rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , či rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

8. Soud se dále , Anonymizováno, s rozhodovací praxí Městského soudu v Praze (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), který se zabýval možností aplikace § 576 a § 577 o. z. v případě úroku sjednaného v nemravné výši, jak tomu bylo i v daném případě; přestože se rozhodnutí týká úvěru spotřebitelského, je možno jeho závěry aplikovat i v projednávaném kontextu drobného živnostníka: „Neplatnost má charakter i sankčně motivační. Redukce zachovávající platnost v režimu § 577 o. z. by znamenala v případě jako je tento, že by žalobkyně nijak nebyla motivována k dodržování požadavku na mravnou výši úroku z úvěru. V řadě případů by žalobkyně jako podnikatelka v oblasti poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů dostala zaplacenu částku vyšší, a i v případě zpochybnění by dostala zaplacenu nejvyšší přípustnou. Je zřejmé, že aplikace pravidla § 577 o. z. by zde nenaplňovala podstatu ochranného účelu. Motivační složka by byla zcela popřena.“9. Smlouvu tedy soud shledává neplatnou jako celek a přiznává žalobkyni pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Žalobkyně poskytla žalované , částka, a žalovaná nerozporovala její tvrzení, že nic dosud nevrátila. V této části proto soud žalobě vyhověl i s úrokem z prodlení v zákonné výši podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.; byť soud shledal úvěrovou smlouvu neplatnou, sjednaného termínu plnění závazku si byla žalovaná nepochybně vědoma, uplatněný úrok z prodlení je proto důvodný.

10. Ve zbytku soud žalobu pro absolutní neplatnost smlouvy o podnikatelském úvěru z důvodu nemravnosti sjednaného příslušenství zamítl, Anonymizováno11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť (ne)úspěch účastnic v řízení je v zásadě totožný.

12. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.