6 C 302/2020
č. j. 6 C 302/2020-152
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 13 § 14
- o dani z přidané hodnoty, 235/2004 Sb. — § 47
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 157 § 158
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1475
- o zvláštních řízeních soudních, 292/2013 Sb. — § 110
Plný text
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Jarmilou Gajdošovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 11 723,50 Kč s příslušenstvím,
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 11 723,50 Kč se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 18 749 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.
1. Řízení ve věci žalobkyně [celé jméno žalobkyně] proti žalované [jméno] [celé jméno žalovaného] bylo zahájeno dle návrhu žalobkyně na zaplacení částky 9 925,50 Kč ze dne 30. 12. 2020. Žalobkyně ve věci navrhla vydání platebního rozkazu. Podle podacího razítka soudu návrh došel soudu dne 31. 12. 2020. Podáním ze dne 6. 1. 2021 žalobkyně opravila žalovanou částku na 11 723,50 Kč. Platební rozkaz ve věci byl vydán dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací], proti kterému si žalovaná podala v zákonné lhůtě odpor a odůvodnila podáním ze dne 5. 3. 2021.
2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná se stala spoluvlastníkem nemovitosti [adresa] v [obec] ke konci roku 2017. [příjmení] druhé poloviny byl manžel žalobkyně [příjmení] [příjmení]. Po nabytí vlastnictví žalobkyně podepsala dne 15. 1. 2018 smlouvu č. [anonymizováno] [rok] [číslo] s [anonymizováno] [obec] o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod a čištění odpadních vod. Žalobkyně je zde uvedena jako vlastník – plátce (odběratel), za kterým jdou faktury. V předchozí době platili zálohy za vodu přes doklad SIPO, a pak vyúčtování složenkou [příjmení]. Manžel žalobkyně zemřel dne 29. 3. 2020. Za vodné a stočné za období od 1. 1. 2018 do 25. 3. 2019 byla úhrada v celkové částce 27 043 Kč. Žalovaná se s jejich rodinou nevyrovnala ani po ústních a písemných výzvách. Na počátku roku 2018 zaplatila po dohodě pouze částku 3 596 Kč. Žalobkyně tak po žalované požaduje polovinu z částku 27 043 Kč, což je 13 521,50 Kč. Po odečtení úhrady ze dne 10. 4. 2018 ve výši 3 596 Kč požaduje 9 925,50 Kč. Na ústní ani písemné výzvy k úhradě žalovaná nereaguje. Pitnou vodu žalovaná odebírá, užívá, jak na základě smlouvy z roku 2018, tak z roku 2019, kterou uzavřela dcera [jméno] [příjmení] dne 12. 4. 2019 s [anonymizováno] [obec], tj. poté, co manžel žalobkyně převedl svou polovinu nemovitosti na dceru v listopadu 2018 darovací smlouvou.
3. V podání ze dne 6. 1. 2021 žalobkyně opravila návrh platebního rozkazu tak, že požaduje po žalované částku 11 723,50 Kč a náklady řízení. Požaduje polovinu z částku 23 447 Kč, a to 11 723,50 Kč. Při původním výpočtu udělala chybu. Platby za uvedené období byly uhrazeny v celkové částce za oba vlastníky a uživatele 30 639 Kč. Každý z vlastníků by měl uhradit polovinu, tj. 15 319,50 Kč. Po odečtu částky 3 596 Kč uhrazenou žalovanou je výsledek dlužné částky 11 723,50 Kč, kterou zaplatila ona s manželem a kterou požaduje po žalované.
4. V odporu ze dne 5. 2. 2021 žalovaná uvedla, že uplatněný nárok žalobou zcela neuznává a žalobu považuje za zcela nedůvodnou. V odůvodnění odporu ze dne 5. 3. 2021 žalovaná namítla, že žalobkyně nikdy ničeho za žalovanou nezaplatila, což vyplývá z žalobních tvrzení. Žalobkyně nikdy nebyla jakkoliv majetkově zapojena do vlastnictví ke společné věci. Naopak předmětné jednotky spadaly do výlučného vlastnictví zesnulého manžela žalobkyně. Žalobkyně netvrdí, na základě jakých konkrétních právních skutečností měla na ni přejít tvrzená pohledávka. Žalobkyně nemá žádný právní nárok vůči žalované. Pokud by v minulosti měla žalovaná nějaké nevypořádané dluhy se zesnulým manželem žalobkyně, není to žalobkyně, kdo by se takových nároků mohl úspěšně dovolávat. Podle žalované žalobkyni tvrzené pohledávky nejsou pohledávkami existentními, kdy ani zesnulému manželovi žalobkyně žalovaná ničeho nedlužila. Mezi žalovanou a zesnulým manželem žalobkyně probíhala velmi korektní spolupráce při zajišťování oprav a údržby společné věci. Tato byla omezena tím, že zesnulý manžel žalobkyně nikdy nedisponoval dostatečnými finančními prostředky, aby se svým podílem podílel na údržbě a správě společné věci. Podle žalované ke dni 8. 6. 2018 dlužil z nákladů placených žalovanou částku 26 051 Kč. Tuto sám uznal podpisem v protokolu, na kterém je konstatován stav věci souvisejících se správou společné věci. Z žalobních tvrzení není seznatelné, proč by žalovaná měla platit právě ½ tvrzené zaplacené částky v situaci, kdy v předmětném době lze změřit přesné odběry vody té které jednotky. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné v plném rozsahu.
5. Žalobkyně se vyjádřila dále podáním, které došlo soudu dne 6. 4. 2021. K aktivní legitimaci uvedla, že platby za spotřebu vodu šly ze společných finančních prostředků manželů [příjmení], kteří společně žili a hospodařili, platby na dokladech byly uvedeny na jméno manžela. Vlastnictví předmětného domu nezohledňuje. Vyvrací proto tvrzení žalované, že není aktivně legitimní v podání žaloby. Setrvala na tom, že žalovaná dluží za odběr vody za žalované období. Žalovaná nijak neprokázala, že by z její strany došlo k vyrovnání. Mezi žalovanou a jejím zesnulým manželem nepanovaly korektní vztahy. Žalovaná stavebně upravovala svůj nově nabytý majetek, manžel jí dluhy neoznámil. Nenašla v písemnostech po manželovi list ze dne 8. 6. 2018. Žalovaná ji nikdy žádným způsobem o nějakém dluhu pana [příjmení] neinformovala, a nevyzvala. Ve věci fondu oprav neinformovala nikdy ani dceru [jméno] [příjmení]. Podle žalobkyně placení spotřeby vyplývá z užívání poloviny nemovitosti. Na [anonymizováno] [obec] byl vždy nahlášen stav hlavního vodoměru, tedy spotřeba vody za celý dům. Platbu vyčíslenou ve vyúčtování za žalované období měla provést žalovaná jako plátce a následně mělo proběhnout vyúčtování mezi odběrateli vzájemně. Platba za dané období byla za žalovanou provedena ze společných prostředků žalobkyně a jejího manžela. K následnému vyúčtování mezi odběrateli za žalované období nikdy ze strany žalované nedošlo. V domě je hlavní vodoměr, žalovaná má své odpočtové hodiny. Spotřebu každého z odběratelů za žalované období nyní nelze prokazatelně doložit. Žalovaná nikdy nepředložila k danému datu spotřebu dle svých odpočtových hodin, která by náležela jí, aby došlo k vyrovnání. Poukázala na to, jak užívá své bytové jednotky žalovaná, spotřeba vody žalované nemohla být nižší, než byla jejich.
6. Žalovaná v podání ze dne 17. 7. 2021 uvedla mimo jiného, že jedinou osobou aktivně legitimovanou k uplatnění tvrzeného (neexistentního) nároku byl pouze zesnulý manžel žalobkyně. Žalobkyně netvrdí, jakým způsobem došlo k převodu či přechodu tohoto tvrzeného práva na její osobu. To, že žalobkyně nedohledala v dokumentech po svém bývalém manželovi podklady k dluhu ničeho neznamená. Je to spíše rodina zesnulého pana [příjmení], kdo naopak dluží specifikovanou částku (26 051 Kč) žalované.
7. Při jednání soudu dne 13. 10. 2021 žalobkyně na podané žalobě setrvala. Žalovaná setrvala na svých tvrzeních a z důvodu procesní opatrnosti tímto jako kompenzační námitku uplatnila část nároku 26 501 Kč (dluh ke dni 8. 6. 2018), a to až do výše žalované částky s tím, že naopak nebude toto řízení„ zaplevelovat“ tím, že by zbylou část tohoto nároku uplatňovala vzájemným návrhem.
8. Na výzvu soudu žalovaná doplnila skutková tvrzení podáním ze dne 12. 11. 2021. Za období, které je uplatňováno podanou žalobou, prováděla pravidelně odpočet vody, skutečnou spotřebu řádně vyúčtovala zesnulému manželovi žalobkyně. Předložila faktury za spotřebovanou vodu v předmětném období, kdy na druhé straně této faktury je vždy vyznačena skutečná spotřeba vody a také výš platby žalované za dané období. Vyúčtování bylo vždy detailně probráno se zesnulým panem [příjmení] a předáno. Vždy byl dohodnut způsob úhrady dlužných částek. U faktury za období 1. 1. 2018 – 20. 3. 2018 činil doplatek 3 596 Kč, který byl zaplacen z účtu žalované, spotřeba žalované činila toliko částku 1 698 Kč, dlužnou částku 1 898 Kč pan [příjmení] žalované tehdy nezaplatil s tvrzením, že nemá dostatek finančních prostředků. U faktury za období 21. 3. 2018 – 18. 9. 2018 činil doplatek 4 898 Kč, spotřeba žalované odpovídala částce 3 612 Kč, celou částku zaplatil pan [příjmení], kdy tímto došlo k započtení části této platby ve výši 1 898 Kč oproti jeho dřívějšímu dluhu ve výši 1 898 Kč na platbě za vodu, dále pak došlo k zániku zbylé části této pohledávky ve výši 17 141 Kč oproti části ve výši 17 414 Kč z dluhu do fondu oprav uznaného panem [příjmení] dne 8. 6. 2018, takto došlo ke snížení tohoto dluhu právě o tuto částku. U faktury za období 19. 9. 2018 – 25. 3. 2019 činil doplatek 4 145 Kč, spotřeba vody připadající na žalovanou činila toliko 3 983 Kč, tato částka byla opět započtena proti dluhu na fondu oprav uznaného panem [příjmení] dne 8. 6. 2018, takto došlo ke snížení tohoto dluhu právo o tuto částku. Podle žalované ničeho panu [příjmení], natož tak žalobkyni ničeho nedluží a žaloba tak není důvodná. K prováděním odpočtů žalovaná k důkazu předložila záznamy o jejich provedení, se kterými vždy seznámila pana [příjmení]. Navrhla výslech svědka pana [jméno] [příjmení], který byl přítomen tomu, jak byla vyúčtování předkládána panu [příjmení] a byl rovněž přítomen uzavření dohody mezi žalovanou a panem [příjmení], o tom, jak budou jednotlivé platby za vodu vzájemně vypořádány.
9. Soud ve věci provedl důkaz: účastnickým výslechem žalované, smlouvou o dodávce vody č.l. 3-4, všeobecných podmínek dodávky č.l. 5-6, smlouvou o dodávce vody č.l. 7-10, výzvou k úhradě č.l. 11-12, plnou mocí č.l. 13, fakturami č.l. 14, 17, 20, rozpisy vyúčtování č.l. 15, 18, 21 a úhrad dokladů č.l. 16, 19, 22, poštovními poukázkami č.l. 19, 22, doklady o doručování č.l. 23-26, oddacím listem č.l. 27-28, úmrtním listem č.l. 29 a rodným listem č.l. 30, darovací smlouvou č.l. 31-33, doklady SIPO č.l. 36a, doklady SIPO č.l. 37-40, písemným uznáním dluhu zemřelým manželem žalobkyně a dále rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] s vyznačenou právní mocí, dnem [datum] a vykonatelností dnem 5. 5. 2021, vyúčtováním vodného a stočného – faktura ze dne 26. 3. 2018 na č.l. 93, faktura ze dne 27. 9. 2018 na č.l. 94, faktura ze dne 2. 4. 2019 na č.l. 95, přehledem o provedených odpočtech vodoměrů na č.l. 96, 97, internetovými výpisy z katastru nemovitostí ohledně domu [adresa] v [obec], k.ú. [obec] na č.l. 101-108, prohlášením paní [příjmení] ze dne 16. 2. 2021 k odpočtu vody v domě, fakturou za období 2. 4. 2022 až 24. 10. 2022, kdy nemovitost obývala sama a přípisem [jméno] [příjmení] ve vztahu k odečtu vody ze dne 4. 12. 2020.
10. Na základě provedeného důkazního řízení byl zjištěn a prokázán následující skutkový stav. Žalobkyně a [příjmení] [příjmení] uzavřeli manželství dne 31. 3. 1973. Podle tvrzení žalobkyně manželé společně žili a hospodařili, v nemovitosti [adresa] v [obec] [adresa] na ulici [ulice] v [obec] se stavební parcelou a zahrada byly v id. podílovém spoluvlastnictví [jméno] [příjmení] a paní [příjmení], každý z nich vlastnil 1/2.
11. Žalovaná nabyla id. polovinu nemovitostí od paní [příjmení] v průběhu roku 2017. Podle výpovědi žalované bylo možno předmětnou nemovitost dům [adresa] rozdělit na jednotky, takže za souhlasu [jméno] [příjmení] zařídila geometrický plán na rozdělení zahrady, tuto smluvně rozdělili. Žalovaná dále nechala vypracovat znalecký posudku k vymezení jednotek. Na základě prohlášení vlastníků došlo ke změně ideálního spoluvlastnictví na 6 jednotek ([číslo] – [anonymizováno] – [anonymizováno]. [příjmení], [číslo] – [anonymizováno] – žalovaná, [číslo] – [anonymizováno] – žalovaná, [číslo] – [anonymizováno] - [anonymizováno]. [příjmení], [číslo] – jiný nebytový prostor (půda) – [anonymizováno]. [příjmení], [číslo] – jiný nebytový prostor (půda) – žalovaná). Žalovaná zařizovala daňové přiznání. Žalovaná hradila náklady s vymezením jednotek a rozdělení zahrady. Podle výpovědi žalované se měli s panem [příjmení] ohledně nákladů vyrovnat. [příjmení] [příjmení] převedl vlastnictví svých jednotek na dceru [jméno] [příjmení] ještě za života v roce 2018. V předmětném domě je hlavní odečtový vodoměr, a dále odečtové vodoměry pro vymezené jednotky ve vlastnictví žalované.
12. Ohledně dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod a čištění odpadních vod měla uzavřenou smlouvu se [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] (dále [příjmení]) uzavřenou smlouvu žalovaná ze dne 15. 1. 2018, a to za sjednaných podmínek. Dcera manželů [příjmení] měla smlouvu o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod a čištění odpadních vod uzavřenu smlouvu se [právnická osoba] od 7. 5. 2019. Platby na vodné a stočné bylo hrazeno za trvání manželství účastníků a faktury vystavené [právnická osoba] [obec] až do doby 31. 3. 2020. Zálohy na vodné a stočné byly hrazeny prostřednictvím SIPO. Společnost [anonymizováno] [obec] provedla vyúčtování za období 1. 1. 2018 až 20. 3. 2018, dále za období 21. 3. 2018 až 18. 9. 2018, a dále za období 19. 9. 2018 až 25. 3. 2019. Tato vyúčtování byla na odběratele [celé jméno žalovaného], [anonymizováno], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Za období odečtu 1. 1. 2018 až 20. 3. 2018 bylo vyúčtováno celkem 5 996 Kč, po odečtení záloh 2 400 Kč, nedoplatek činil 3 596 Kč. Za období odečtu 21. 3. 2018 až 18. 9. 2018 bylo vyúčtováno celkem 13 298 Kč, po odečtení záloh ve výši 8 400 Kč činil nedoplatek 4 898 Kč. Za období odečtu 19. 9. 2018 až 25. 3. 2019 bylo vyúčtováno celkem 11 345 Kč, po odečtu záloh 7 200 Kč, nedoplatek činil 4 145 Kč. Podle výpovědi žalované ohledně odečtu spotřeby vody žalovaná komunikovala s [jméno] [příjmení], zapisovala si spotřebu na odečtových vodoměrech a po zaslaném vyúčtování prováděla kontrolu s [jméno] [příjmení] a byl stanoveny platby každého z vlastníků. Za období od 1. 1. 2018 do 25. 3. 2019 činila částka za spotřebu vody a odvádění odpadních vod celkem částku 30 639 Kč. Dle souhlasného tvrzení žalovaná uhradila 1. nedoplatek 3 596 Kč, takže zůstává částka 27 043 Kč, kterou žalobkyně uvádí ve své žalobě a ze které požaduje částku 11 723,50 Kč k úhradě.
13. Manžel žalobkyně pan [příjmení] [příjmení] zemřel dne 29. 3. 2020 a pozůstalostní řízení bylo projednáváno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Jako soudní komisař věc projednával byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notář v [obec], jako pověřený notář, který rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], [spisová značka] tak, že soud vydává nepatrný majetek zůstavitelem zanechaný pozůst. manželce paní [celé jméno žalobkyně], jež se postarala o pohřeb, majetek byl specifikován, a řízení bylo zastaveno podle § 154 odst. 1 z. ř. s .
14. Podle § 1475 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Podle odst. 3 téhož zákonného ustanovení komu náleží dědické právo je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím.
15. Podle § 110 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.) účastníky při projednání pozůstalosti jsou ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici; má-li dědictví připadnout státu proto, mže nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a hledí-li se na stát, jako by byl zákonný dědic, je účastníkem pouze stát. Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení odstavec 1 se nepoužije, bylo-li řízení o pozůstalosti zastaveno, protože zůstavitel nezanechal majetek (§ 153) nebo protože zanechal majetek bez hodnoty nebo majetek nepatrné hodnoty (§154); v tomto případě je účastníkem ten, kdo se postaral o pohřeb zůstavitele.
16. Podle § 111 z. ř. s. zůstavitelův manžel je účastníkem, jde-li v něm o rozhodnutí o právech a povinnostech ze společného jmění při zániku manželství smrtí zůstavitele.
17. Podle § 139 z. ř. s. v předběžném šetření soud provede všechny úkony potřebné pro zjištění stavu zůstavitelova jmění a pro zjištění a dědiců, odkazovníků, vykonavatele závěti, správce pozůstalosti a dalších osob, o jejichž práva a povinnosti v řízení jde.
18. Podle § 154 odst. 1 část věty po středník z. ř. s. zanechal-li zůstavitel majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty soud usnesením vydá zůstavitelům majetek tomu, kdo se postaral o pohřeb, jestliže s nabytím tohoto majetku vyslovil souhlas a současně řízení zastaví.
19. Podle § 171 odst. 1 z. ř. s. aktiva pozůstalosti tvoří majetek zůstavitele, který vlastnil v den své smrti, jakož i pohledávky a majetková práva, která sice vznikla teprve po jeho smrti, avšak mají původ v právních skutečnostech, jež nastaly za jeho života, a která by mu bez dalšího patřila, kdyby nezemřel, a právo na vypořádání společného jmění, které bylo zrušeno, zaniklo nebo bylo zúženo ještě za života zůstavitele a dosud nebylo vypořádáno.
20. Na základě provedeného důkazního řízení a po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím závěrům.
21. Pohledávka tvrzená žalobkyní vznikla za trvání manželství žalobkyně a jejího manžela [jméno] [příjmení], a za trvání společného jmění manželů. V pozůstalostním řízení po [jméno] [příjmení] byla žalobkyně, pozůstalá manželka vypravitelem pohřbu a uvedla, že zůstavitel zanechal majetek nepatrné hodnoty. Byla jediným účastníkem pozůstalostního řízení Pozůstalá manželka souhlasila s vydáním majetku nepatrné hodnoty, takže nepatrný majetek, v usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], [spisová značka], byl jí vydán a řízení bylo zastaveno podle § 154 z. ř. s . V pozůstalostním řízení nebylo tedy vypořádáno společné jmění manželů, nárokovaná částka 11 723,50 Kč pak představuje aktivum pozůstalosti, případnou pohledávku za žalovanou, která nebyla v pozůstalostním řízení projednána. Soud proto dospěl k závěru, že námitka žalované ohledně nedostatku aktivní legitimace žalobkyně k vedení tohoto sporu je důvodná, neboť žalobkyně nemá titul, na základě kterého by mohla ona, případně jiný dědic, vést žalobu proti žalované pro tvrzenou pohledávku 11 723,50 Kč. Dle závěru soudu žalobkyně není aktivně legitimována k vedení sporu, a proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.
22. Vzhledem k závěru o nedostatku aktivní legitimace žalobkyně soud již nehodnotí další provedené důkazy ohledně spotřeby vody a plateb za vodné a stočné, jednáním žalované a [jméno] [příjmení] ohledně vyrovnání nákladů na rozdělení nemovitosti a vymezení jednotek, a považoval za nadbytečný výslech navrhovaného svědka [jméno] [příjmení]. Z téhož důvodu bylo nadbytečné zabývat se kompenzační námitkou žalované.
23. Žalovaná byla ve sporu úspěšná, proto má právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení. Na náhradě nákladů právního zastoupení soud přiznal odměnu advokáta za 7 úkonů právní služby po 1 580 Kč, jeden půl úkon po 790 Kč podle § 8, § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a s § 11 odst. 2 písm. c) – za půl úkon - vyhlášky č. 1777/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.) vycházeje z částky 11 723,50 Kč, náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a odst. 4 a.t. ve výši 2 400 K, tj. 8 x 300 Kč, když ke každému z těchto úkonů náleží náhrada hotových výdajů, náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a.t. za čas strávený cestou ze sídla advokáta z [obec] do [obec] a zpět k jednání soudu dne 13. 10. 2021 a 29. 3. 2021 za 4 půlhodiny po 100 Kč, tj. 400 Kč, cestovní výdaje advokáta při použití osobního motorového vozidla podle § 13 odst. 1 a odst. 5 a.t. ve spojení s § 157 a § 158 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a prováděcího předpisu vyhlášky [číslo] v platném znění ke dni použití motorového vozidla 13. 10. 2021 – 345 Kč a vyhlášky č. 467/2022 Sb. Ke dni použití motorového vozidla 29. 3. 2023 – 500 Kč, celkem 845 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 3 254 Kč, tj. 21 % z částky 15 495 Kč. Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř., výše daně z přidané hodnoty je dána § 47 zák. č. 235/2004 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2013. Osvědčení o registraci advokáta k placení daně z přidané hodnoty je založeno ve spise. K cestovním výdajům: advokátem bylo použito dne 13. 10. 2021 osobní vozidlo tovární značky [anonymizována dvě slova] [registrační značka], průměrná spotřeba 7,3 l /100 km, typ paliva nafta, jedna cesta tam a zpět 54 km, a dne 29. 3. 2023 osobní vozidlo tovární značky [anonymizována dvě slova] [registrační značka], průměrná spotřeba 9,2 l /100 km, typ paliva nafta, jedna cesta tam a zpět 54 km. Celkem na náhradě nákladů přiznáno 18 749 Kč.
24. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 část věty po středník o. s. ř., když nebyly shledány podmínky pro jinou lhůtu k zaplacení.
25. Zaplacení nákladů řízení k rukám advokáta je odůvodněno § 149 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.