6 C 309/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně . Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitým věcem- jednotce č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nacházející se v budově č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , postavené na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ,- spoluvlastnickému podílu o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech budovy č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , postavené na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ,- spoluvlastnickému podílu o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ,zapsaným na LV č. , hodnota, a č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, katastrálním pracovištěm , adresa, .

II. Nemovité věci pod bodem I tohoto rozsudku se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádací podíl , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Účastníci řízení jako bývalí partneři k návrhu žalobkyně shodně požadovali zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem popsaným ve výroku I rozsudku, v němž žádný z nich nemínil setrvávat. Spor mezi nimi zůstal o způsob vypořádání zrušeného spoluvlastnictví. Žalobkyně měla zájem získat nemovitostí do výlučného vlastnictví. Žalovaný nejprve s tímto řešením souhlasil, později žádal faktické rozdělení společné věci.

2. Žalobkyně podle svých tvrzení společné nemovité věci dlouhodobě užívá sama jako provozovnu restaurace , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Má zájem se stát jejich výlučnou vlastnicí a disponuje finanční částkou potřebnou k vyplacení vypořádacího podílu žalovanému.

3. Žalovaný o ně nejdříve zájem neměl a souhlasil s tvrzením žalobkyně o reálné nedělitelnosti společných nemovitých věcí. V průběhu řízení svůj postoj přehodnotil a prezentoval možnost rozdělit nebytový prostor na dvě nové jednotky bez podstatného snížení hodnoty a s minimálním nákladem stavebních úprav, který je ochoten (zejména díky svépomoci) nést. V minulosti ostatně celý prostor na dvě provozovny rozdělen byl (, Anonymizováno, , , Anonymizováno, apod.). , Anonymizováno, provozovali účastníci řízení podle žalovaného společně. Vždy odpoledne, když se vrátil ze svého podnikání ve , Anonymizováno, , zajišťoval např. zásobování, přípravu dříví apod. V zadních prostorách sdíleli účastníci řízení kancelář, v níž se společně zabývali administrativou svých podnikání. Tuto kancelář žalovaný opustil v srpnu , Anonymizováno, a našel si provozovnu ve , adresa, .

4. Po sdělení předběžného právního názoru soudu, podle kterého rozdělení věci brání dosavadní účel, k němuž je společná věc dlouhodobě užívána (provoz , Anonymizováno, , který je hlavním zdrojem obživy žalobkyně), a po koncentraci řízení (§ 118b o. s. ř.) žalovaný ještě doplnil, že tvrdí-li tedy žalobkyně své výlučné podnikání v provozu , Anonymizováno, , náleží žalovanému v rámci širšího vypořádání spoluvlastnictví bezdůvodné obohacení ve výši , částka, měsíčně (jako poloviny tržního nájemného obdobného prostoru) za dobu tří let zpětně od podání žaloby do , datum, , tj. 45 měsíců, celkem tedy , částka, , které požaduje.

5. Mezi účastníky není sporu, že jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako spoluvlastníci ½ podílů společných nemovitých věcí popsaných ve výroku I rozsudku (fakticky nebytového prostoru, v němž žalobkyně provozuje , Anonymizováno, , a společných částí budovy a pozemku k němu přináležejících; viz i č.l. 15-17). Oba účastníci si přejí spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. Hodnota společných nemovitých věcí činí , částka, (viz i č.l. 23-28), z čehož by podle poslední dohody účastníků na vypořádací podíl žalovanému připadalo , částka, . Kdyby se provozovna rozdělila na dva samostatné prostory, stávající provoz pizzerie by již nebyl možný. Vznikly by dvě jednotky, z nichž jedna by zahrnovala pec na pizzu, zatímco druhá prostor k sezení zákazníků a sociální zařízení.

6. Z dále provedených listinných důkazů soud nad rámec nesporných zjistil následující skutečnosti:

7. Podle kupní smlouvy z , datum, (č.l. 54-58) mezi městem , adresa, jako prodávajícím a účastníky řízení jako kupujícími (označenými svými identifikačními čísly podnikajících fyzických osob na základě živnostenského oprávnění), kterou účastníci nabyli předmětné společné nemovité věci, prohlásili kupující v čl. I, že berou na vědomí, že prodávající přenechal kupujícímu , adresa, jednotku do užívání nájemní smlouvou ze dne , datum, a ten ji se souhlasem prodávajícího přenechal podnájemní smlouvou z téhož dne do užívání kupující , Jméno žalobkyně, .

8. Podle výpisu z živnostenského rejstříku (č.l. 63) má žalobkyně oprávnění provozovat hostinskou činnost.

9. Podle fotografie provozovny (č.l. 64, 74) se pizzerie nachází v bloku dlouhé budovy, v níž dole je několik provozoven nebytových prostorů a nad nimi jsou dvě patra bytových jednotek. Prostor před , Anonymizováno, je v letním období využíván k venkovnímu posezení, jsou patrny dvoje vstupní dveře, z nichž jedny nejsou využívány (zastavěny venkovními stoly s posezením).

10. Podle technické zprávy , tituly před jménem, arch , jméno FO, k možnému rozdělení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na dvě provozovny (č.l. 72) má provozovna v současnosti dva vstupy z ulice i dva provozní vstupy ze strany vnitrobloku. Rozdělení na dvě samostatné provozovny je snadno proveditelné s minimálními náklady (ilustrováno na výkresech). Vystavěla by se oddělující stěna ve stávajícím skladu, zazdil by se propojovací průchod mezi oběma odbytovými částmi a jedna z odbytových místností by se propojila se skladem dveřmi. Nepoužívané dva vstupy (z ulice a vnitrobloku) by se zpřístupnily. Vznikly by tak dvě jednotky téměř identických výměr.

11. Smlouvou o úvěru z , datum, (č.l. 59-62) žalobkyně doložila sjednání hypotečního úvěru , částka, , který také podle potvrzení o vedení účtu ze dne , datum, načerpala (č.l. 65).

12. Z ostatních provedených důkazů soud nic podstatného nezjistil.

13. Na základě zjištěných a nesporných skutečností učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci řízení nabyli předmětné nemovité věci do rovnodílného spoluvlastnictví kupní smlouvou z , datum, a jsou podle ní takto zapsáni v katastru nemovitostí. Někdy kolem poloviny roku , Anonymizováno, se rozešli jako partneři a nemají zájem ve spoluvlastnictví setrvat. Žalobkyně provozuje ve společné věci od počátku , Anonymizováno, (resp. ještě dříve v rámci podnájemního vztahu), nejpozději od rozchodu účastníků sama. Žalovaný má vlastní primární živnost ve , Anonymizováno, . Aktuální hodnota společné věci je , částka, , účastníci se dohodli na vypořádacím podílu v případě přikázání společné věci žalobkyni , částka, , kterými žalobkyně disponuje.

14. Soud zamítl důkazní návrh žalobkyně videozáznamem provozovny , Anonymizováno, (popř. místním šetřením), neboť mezi účastníky není sporu, že stávající režim provozu pizzerie by rozdělením společné věci nemohl být zachován (prostor k , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, na jedné polovině, , Anonymizováno, na , Anonymizováno, v druhé polovině).

15. Pro nadbytečnost zamítl soud důkazní návrh žalobkyně inzercí SREALITY č. IDNES-01002 (č.l. 81) i společné důkazní návrhy účastníků výslechem účastníků, stanoviskem stavebního úřadu k přípustnosti rozdělení společné věci a znaleckým posudkem k porovnání hodnot původní společné věci a nových jednotek vzniklých rozdělením, neboť skutečnosti rozhodné pro posouzení věci měl již zjištěné provedeným dokazováním.

16. Konečně soud zamítl důkazní návrh žalobkyně komunikací zástupců účastníků a návrhem svěřenské smlouvy, které žalobkyně k důkazu nepředložila.

17. Podle § 1140 odst. 1, 2 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o zrušení spoluvlastnictví.

18. Podle § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

19. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

20. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

21. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

22. Podle § 1148 odst. 1, 2 o. z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. (2) Každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví.

23. Po právní stránce hodnotil soud věc takto: V řízení bylo prokázáno, resp. je nesporné, že jsou účastníci řízení spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí a nemají zájem ve spoluvlastnictví nadále setrvat. O způsobu vypořádání se nedohodli, bylo proto na soudu následovat zákonnou posloupnost a vyhodnotit, který z možných způsobů vypořádání přichází v úvahu po vyloučení možností předcházejících.

24. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Teprve není-li to dobře možné, přikáže ji soud podle § 1147 o. z. za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Rozdělení společné věci přitom není možné tehdy, snížila-li by se tím podstatně její hodnota (znovu § 1144 odst. 1 o. z.), anebo slouží-li společná věc jako celek určitému účelu (§ 1142 odst. 1 o. z.).

25. Takto se soud zabýval nejprve možným rozdělením společné věci, které navrhl žalovaný. Předložil k tomu odborné vyjádření, podle něhož by s rozdělením stávající provozovny na dvě samostatné jednotky nebylo spojeno větší úsilí ani náklady; k hodnotě jednotky původní a dvou nově vzniklých se jeho zpracovatelka , tituly před jménem, , jméno FO, nevyjádřila. K tomu by musel soud vést další dokazování, které však neshledal potřebným s ohledem na dále uvedené.

26. Rozdělení věci totiž podle soudu brání a na tuto věc přímo dopadá § 1142 odst. 1 o. z., tedy že společná věc jako celek slouží určitému účelu – provozu , Anonymizováno, . Je lhostejno, zda dříve, dokud byli partneři, provozovali účastníci řízení , Anonymizováno, společně, zda žalovaný žalobkyni pouze vypomáhal či zda pouze sdíleli část společného prostoru pro provozování obou jejich živností (kancelářské zázemí). Pro nynější posouzení věci je podstatné – a mezi účastníky nesporné – že od ukončení soužití provozuje , Anonymizováno, výhradně žalobkyně a že jde o hlavní (či snad i jediný) zdroj její obživy, zatímco žalovaný primárně podniká ve , Anonymizováno, . Současně je mezi nimi nesporné, že stávající rozsah provozu , Anonymizováno, by rozdělením věci nemohl být zachován, neboť by se prostor připadající žalobkyni zmenšil na polovinu (buď s prostorem k sezení zákazníků a sociálními zařízeními, nebo s pizza pecí).

27. Rozdělením věci by tak žalobkyně přišla o hlavní (jediný) zdroj obživy, což by v její majetkové sféře vyvolalo nepřiměřenou újmu a neodpovídalo by spravedlivému uspořádání vztahů účastníků (viz podobně zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého musí soud – vedle sledování, aby se podstatně nesnížila jejich hodnota – dbát také o to, aby dělení bylo z hospodářského hlediska účelné a aby některý ze spoluvlastníků nebyl dělením vážně poškozen). Z odborného vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, se naznačuje, že by hodnota společné věci reálným rozdělením pravděpodobně výrazně neutrpěla (dispozice pro dvě samostatné provozovny jsou z minulosti v zásadě zachovány, potřeba stavebních úprav by tak byla minimální). Jisté však je, že by v takovém případě bylo nutné, aby žalobkyně novému uspořádání uzpůsobila své podnikání (např. zrušila , Anonymizováno, pro , Anonymizováno, pouze s , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jak navrhoval žalovaný, či vyhledala náhradní prostory), protože to dosavadní by jí bylo znemožněno. Jde přitom o léta zavedené podnikání, kterým žalobkyně úspěšně realizuje svůj (ať už samostatný či dříve společný) podnikatelský záměr a který by se rozhodnutím soudu zčistajasna zmařil. Takový (nevratný) zásah do majetkové sféry žalobkyně soud nemíní vyvolat.

28. Uvažovat o rozdělení společné věci vytvořením nových jednotek není možné také proto, že k nim patří podíly na společných částech domu a pozemku, o kterých by spolu účastníci museli i nadále komunikovat; takové majetkové uspořádání se pro spoluvlastníky s konfliktními vztahy nejeví funkční, a tedy (z hlediska prevence vzniku dalších sporů) ani žádoucí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

29. Jediným možným řešením a způsobem vypořádání zrušeného spoluvlastnictví je proto podle soudu přikázat společné nemovité věci do výlučného vlastnictví žalobkyně, která o ně projevila zájem a prokázala, že je schopna a připravena vyplatit žalovanému vypořádací podíl v hodnotě, na níž se účastníci řízení shodli, v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

30. Žalovaný prostřednictvím svého zástupce podáním ze dne , datum, učiněným prostým emailem bez připojení zaručeného elektronického podpisu, který ve lhůtě tří dnů písemně nedoplnil, uplatnil ve zkoncentrované fázi řízení (, datum, ) bezdůvodné obohacení za výlučné užívání společné věci žalobkyní za dobu tři roky zpětně od podání žaloby do , datum, , Anonymizováno, , Anonymizováno, Kč (, částka, měsíčně). Soud je s ohledem na popsané absentující formální náležitosti vyhodnotil jako prosté vyjádření k žalobě bez účinků návrhu ve věci samé, kterým by se v rámci tohoto řízení zahájilo nové řízení o nároku žalovaného proti žalobkyni (§ 42 odst. 2 o. s. ř.). Při jednání byl žalovaný – po neúspěšném pokusu soudu o smír, který by zohlednil i tvrzenou pohledávku žalovaného – vyrozuměn, že k podání z , datum, se nepřihlíží, a poučen, že v dané fázi řízení již postup podle § 1148 o. z. o širším vypořádání spoluvlastnictví není možný; případné další nároky proti žalobkyni musí uplatnit samostatnou žalobou.

31. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení se stanoviskem pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 ze dne , datum, , neboť v řízení s povahou iudicii duplicis není vítěze ani poraženého. Oba účastníci vstoupili do řízení s majetkovou hodnotou, se kterou z něj také odcházejí (žalobkyně nabude polovinu společné věci, oproti čemuž pozbude , částka, finančních prostředků, zatímco žalovaný pozbude polovinu společné věci, za což zmíněné finanční prostředky nabude). To, že byl mezi účastníky spor o způsob vypořádání jejich spoluvlastnictví, na jehož zrušení panovala shoda, a že se soud přiklonil k řešení navrhovanému žalobkyní, nelze vnímat procesní optikou úspěchu/neúspěchu, neboť jde o realizaci ústavně zaručeného práva na ochranu vlastnictví, za niž nesmí být účastník řízení sankcionován (ledaže by soud shledal výjimečné okolnosti, aby se od uvedeného pravidla odchýlil, což v projednávané věci neshledal; uplatňování práv žalovaným – byť se jeho postoj v průběhu řízení měnil – nepřekročilo únosnou mez, za kterou by již bylo možno hovořit o zneužití práva či bezúčelném prodlužování řízení a navyšování jeho nákladů).