6 C 309/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně. Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitým věcem - jednotce č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, nacházející se v budově č.p. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, postavené na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, - spoluvlastnickému podílu o velikosti id. Anonymizováno/Anonymizováno na společných částech budovy č.p. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, postavené na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, - spoluvlastnickému podílu o velikosti id. Anonymizováno/Anonymizováno na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, zapsaným na LV č. hodnota a č. hodnota pro k. ú. adresa Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, katastrálním pracovištěm adresa.

II. Nemovité věci pod bodem I tohoto rozsudku se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádací podíl částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Účastníci řízení jako bývalí partneři k návrhu žalobkyně shodně požadovali zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem popsaným ve výroku I rozsudku, v němž žádný z nich nemínil setrvávat. Spor mezi nimi zůstal o způsob vypořádání zrušeného spoluvlastnictví. Žalobkyně měla zájem získat nemovitostí do výlučného vlastnictví. Žalovaný nejprve s tímto řešením souhlasil, později žádal faktické rozdělení společné věci.

2. Žalobkyně podle svých tvrzení společné nemovité věci dlouhodobě užívá sama jako provozovnu restaurace Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Má zájem se stát jejich výlučnou vlastnicí a disponuje finanční částkou potřebnou k vyplacení vypořádacího podílu žalovanému.

3. Žalovaný o ně nejdříve zájem neměl a souhlasil s tvrzením žalobkyně o reálné nedělitelnosti společných nemovitých věcí. V průběhu řízení svůj postoj přehodnotil a prezentoval možnost rozdělit nebytový prostor na dvě nové jednotky bez podstatného snížení hodnoty a s minimálním nákladem stavebních úprav, který je ochoten (zejména díky svépomoci) nést. V minulosti ostatně celý prostor na dvě provozovny rozdělen byl (Anonymizováno, Anonymizováno apod.). Anonymizováno provozovali účastníci řízení podle žalovaného společně. Vždy odpoledne, když se vrátil ze svého podnikání ve Anonymizováno, zajišťoval např. zásobování, přípravu dříví apod. V zadních prostorách sdíleli účastníci řízení kancelář, v níž se společně zabývali administrativou svých podnikání. Tuto kancelář žalovaný opustil v srpnu Anonymizováno a našel si provozovnu ve adresa.

4. Po sdělení předběžného právního názoru soudu, podle kterého rozdělení věci brání dosavadní účel, k němuž je společná věc dlouhodobě užívána (provoz Anonymizováno, který je hlavním zdrojem obživy žalobkyně), a po koncentraci řízení (§ 118b o. s. ř.) žalovaný ještě doplnil, že tvrdí-li tedy žalobkyně své výlučné podnikání v provozu Anonymizováno, náleží žalovanému v rámci širšího vypořádání spoluvlastnictví bezdůvodné obohacení ve výši částka měsíčně (jako poloviny tržního nájemného obdobného prostoru) za dobu tří let zpětně od podání žaloby do datum, tj. 45 měsíců, celkem tedy částka, které požaduje.

5. Mezi účastníky není sporu, že jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako spoluvlastníci ½ podílů společných nemovitých věcí popsaných ve výroku I rozsudku (fakticky nebytového prostoru, v němž žalobkyně provozuje Anonymizováno, a společných částí budovy a pozemku k němu přináležejících; viz i č.l. 15-17). Oba účastníci si přejí spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. Hodnota společných nemovitých věcí činí částka (viz i č.l. 23-28), z čehož by podle poslední dohody účastníků na vypořádací podíl žalovanému připadalo částka. Kdyby se provozovna rozdělila na dva samostatné prostory, stávající provoz pizzerie by již nebyl možný. Vznikly by dvě jednotky, z nichž jedna by zahrnovala pec na pizzu, zatímco druhá prostor k sezení zákazníků a sociální zařízení.

6. Z dále provedených listinných důkazů soud nad rámec nesporných zjistil následující skutečnosti:

7. Podle kupní smlouvy z datum (č.l. 54-58) mezi městem adresa jako prodávajícím a účastníky řízení jako kupujícími (označenými svými identifikačními čísly podnikajících fyzických osob na základě živnostenského oprávnění), kterou účastníci nabyli předmětné společné nemovité věci, prohlásili kupující v čl. I, že berou na vědomí, že prodávající přenechal kupujícímu adresa jednotku do užívání nájemní smlouvou ze dne datum a ten ji se souhlasem prodávajícího přenechal podnájemní smlouvou z téhož dne do užívání kupující Jméno žalobkyně.

8. Podle výpisu z živnostenského rejstříku (č.l. 63) má žalobkyně oprávnění provozovat hostinskou činnost.

9. Podle fotografie provozovny (č.l. 64, 74) se pizzerie nachází v bloku dlouhé budovy, v níž dole je několik provozoven nebytových prostorů a nad nimi jsou dvě patra bytových jednotek. Prostor před Anonymizováno je v letním období využíván k venkovnímu posezení, jsou patrny dvoje vstupní dveře, z nichž jedny nejsou využívány (zastavěny venkovními stoly s posezením).

10. Podle technické zprávy tituly před jménem arch jméno FO k možnému rozdělení Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno na dvě provozovny (č.l. 72) má provozovna v současnosti dva vstupy z ulice i dva provozní vstupy ze strany vnitrobloku. Rozdělení na dvě samostatné provozovny je snadno proveditelné s minimálními náklady (ilustrováno na výkresech). Vystavěla by se oddělující stěna ve stávajícím skladu, zazdil by se propojovací průchod mezi oběma odbytovými částmi a jedna z odbytových místností by se propojila se skladem dveřmi. Nepoužívané dva vstupy (z ulice a vnitrobloku) by se zpřístupnily. Vznikly by tak dvě jednotky téměř identických výměr.

11. Smlouvou o úvěru z datum (č.l. 59-62) žalobkyně doložila sjednání hypotečního úvěru částka, který také podle potvrzení o vedení účtu ze dne datum načerpala (č.l. 65).

12. Z ostatních provedených důkazů soud nic podstatného nezjistil.

13. Na základě zjištěných a nesporných skutečností učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci řízení nabyli předmětné nemovité věci do rovnodílného spoluvlastnictví kupní smlouvou z datum a jsou podle ní takto zapsáni v katastru nemovitostí. Někdy kolem poloviny roku Anonymizováno se rozešli jako partneři a nemají zájem ve spoluvlastnictví setrvat. Žalobkyně provozuje ve společné věci od počátku Anonymizováno (resp. ještě dříve v rámci podnájemního vztahu), nejpozději od rozchodu účastníků sama. Žalovaný má vlastní primární živnost ve Anonymizováno. Aktuální hodnota společné věci je částka, účastníci se dohodli na vypořádacím podílu v případě přikázání společné věci žalobkyni částka, kterými žalobkyně disponuje.

14. Soud zamítl důkazní návrh žalobkyně videozáznamem provozovny Anonymizováno (popř. místním šetřením), neboť mezi účastníky není sporu, že stávající režim provozu pizzerie by rozdělením společné věci nemohl být zachován (prostor k Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno na jedné polovině, Anonymizováno na Anonymizováno v druhé polovině).

15. Pro nadbytečnost zamítl soud důkazní návrh žalobkyně inzercí SREALITY č. IDNES-01002 (č.l. 81) i společné důkazní návrhy účastníků výslechem účastníků, stanoviskem stavebního úřadu k přípustnosti rozdělení společné věci a znaleckým posudkem k porovnání hodnot původní společné věci a nových jednotek vzniklých rozdělením, neboť skutečnosti rozhodné pro posouzení věci měl již zjištěné provedeným dokazováním.

16. Konečně soud zamítl důkazní návrh žalobkyně komunikací zástupců účastníků a návrhem svěřenské smlouvy, které žalobkyně k důkazu nepředložila.

17. Podle § 1140 odst. 1, 2 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o zrušení spoluvlastnictví.

18. Podle § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

19. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

20. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

21. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

22. Podle § 1148 odst. 1, 2 o. z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. (2) Každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví.

23. Po právní stránce hodnotil soud věc takto: V řízení bylo prokázáno, resp. je nesporné, že jsou účastníci řízení spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí a nemají zájem ve spoluvlastnictví nadále setrvat. O způsobu vypořádání se nedohodli, bylo proto na soudu následovat zákonnou posloupnost a vyhodnotit, který z možných způsobů vypořádání přichází v úvahu po vyloučení možností předcházejících.

24. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Teprve není-li to dobře možné, přikáže ji soud podle § 1147 o. z. za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Rozdělení společné věci přitom není možné tehdy, snížila-li by se tím podstatně její hodnota (znovu § 1144 odst. 1 o. z.), anebo slouží-li společná věc jako celek určitému účelu (§ 1142 odst. 1 o. z.).

25. Takto se soud zabýval nejprve možným rozdělením společné věci, které navrhl žalovaný. Předložil k tomu odborné vyjádření, podle něhož by s rozdělením stávající provozovny na dvě samostatné jednotky nebylo spojeno větší úsilí ani náklady; k hodnotě jednotky původní a dvou nově vzniklých se jeho zpracovatelka tituly před jménem jméno FO nevyjádřila. K tomu by musel soud vést další dokazování, které však neshledal potřebným s ohledem na dále uvedené.

26. Rozdělení věci totiž podle soudu brání a na tuto věc přímo dopadá § 1142 odst. 1 o. z., tedy že společná věc jako celek slouží určitému účelu – provozu Anonymizováno. Je lhostejno, zda dříve, dokud byli partneři, provozovali účastníci řízení Anonymizováno společně, zda žalovaný žalobkyni pouze vypomáhal či zda pouze sdíleli část společného prostoru pro provozování obou jejich živností (kancelářské zázemí). Pro nynější posouzení věci je podstatné – a mezi účastníky nesporné – že od ukončení soužití provozuje Anonymizováno výhradně žalobkyně a že jde o hlavní (či snad i jediný) zdroj její obživy, zatímco žalovaný primárně podniká ve Anonymizováno. Současně je mezi nimi nesporné, že stávající rozsah provozu Anonymizováno by rozdělením věci nemohl být zachován, neboť by se prostor připadající žalobkyni zmenšil na polovinu (buď s prostorem k sezení zákazníků a sociálními zařízeními, nebo s pizza pecí).

27. Rozdělením věci by tak žalobkyně přišla o hlavní (jediný) zdroj obživy, což by v její majetkové sféře vyvolalo nepřiměřenou újmu a neodpovídalo by spravedlivému uspořádání vztahů účastníků (viz podobně zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle kterého musí soud – vedle sledování, aby se podstatně nesnížila jejich hodnota – dbát také o to, aby dělení bylo z hospodářského hlediska účelné a aby některý ze spoluvlastníků nebyl dělením vážně poškozen). Z odborného vyjádření tituly před jménem jméno FO se naznačuje, že by hodnota společné věci reálným rozdělením pravděpodobně výrazně neutrpěla (dispozice pro dvě samostatné provozovny jsou z minulosti v zásadě zachovány, potřeba stavebních úprav by tak byla minimální). Jisté však je, že by v takovém případě bylo nutné, aby žalobkyně novému uspořádání uzpůsobila své podnikání (např. zrušila Anonymizováno pro Anonymizováno pouze s Anonymizováno Anonymizováno, jak navrhoval žalovaný, či vyhledala náhradní prostory), protože to dosavadní by jí bylo znemožněno. Jde přitom o léta zavedené podnikání, kterým žalobkyně úspěšně realizuje svůj (ať už samostatný či dříve společný) podnikatelský záměr a který by se rozhodnutím soudu zčistajasna zmařil. Takový (nevratný) zásah do majetkové sféry žalobkyně soud nemíní vyvolat.

28. Uvažovat o rozdělení společné věci vytvořením nových jednotek není možné také proto, že k nim patří podíly na společných částech domu a pozemku, o kterých by spolu účastníci museli i nadále komunikovat; takové majetkové uspořádání se pro spoluvlastníky s konfliktními vztahy nejeví funkční, a tedy (z hlediska prevence vzniku dalších sporů) ani žádoucí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

29. Jediným možným řešením a způsobem vypořádání zrušeného spoluvlastnictví je proto podle soudu přikázat společné nemovité věci do výlučného vlastnictví žalobkyně, která o ně projevila zájem a prokázala, že je schopna a připravena vyplatit žalovanému vypořádací podíl v hodnotě, na níž se účastníci řízení shodli, v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

30. Žalovaný prostřednictvím svého zástupce podáním ze dne datum učiněným prostým emailem bez připojení zaručeného elektronického podpisu, který ve lhůtě tří dnů písemně nedoplnil, uplatnil ve zkoncentrované fázi řízení (datum) bezdůvodné obohacení za výlučné užívání společné věci žalobkyní za dobu tři roky zpětně od podání žaloby do datum Anonymizováno Anonymizováno Kč (částka měsíčně). Soud je s ohledem na popsané absentující formální náležitosti vyhodnotil jako prosté vyjádření k žalobě bez účinků návrhu ve věci samé, kterým by se v rámci tohoto řízení zahájilo nové řízení o nároku žalovaného proti žalobkyni (§ 42 odst. 2 o. s. ř.). Při jednání byl žalovaný – po neúspěšném pokusu soudu o smír, který by zohlednil i tvrzenou pohledávku žalovaného – vyrozuměn, že k podání z datum se nepřihlíží, a poučen, že v dané fázi řízení již postup podle § 1148 o. z. o širším vypořádání spoluvlastnictví není možný; případné další nároky proti žalobkyni musí uplatnit samostatnou žalobou.

31. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení se stanoviskem pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 ze dne datum, neboť v řízení s povahou iudicii duplicis není vítěze ani poraženého. Oba účastníci vstoupili do řízení s majetkovou hodnotou, se kterou z něj také odcházejí (žalobkyně nabude polovinu společné věci, oproti čemuž pozbude částka finančních prostředků, zatímco žalovaný pozbude polovinu společné věci, za což zmíněné finanční prostředky nabude). To, že byl mezi účastníky spor o způsob vypořádání jejich spoluvlastnictví, na jehož zrušení panovala shoda, a že se soud přiklonil k řešení navrhovanému žalobkyní, nelze vnímat procesní optikou úspěchu/neúspěchu, neboť jde o realizaci ústavně zaručeného práva na ochranu vlastnictví, za niž nesmí být účastník řízení sankcionován (ledaže by soud shledal výjimečné okolnosti, aby se od uvedeného pravidla odchýlil, což v projednávané věci neshledal; uplatňování práv žalovaným – byť se jeho postoj v průběhu řízení měnil – nepřekročilo únosnou mez, za kterou by již bylo možno hovořit o zneužití práva či bezúčelném prodlužování řízení a navyšování jeho nákladů). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Jiné než elektronické odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.