6 C 324/2025

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 32 480,33 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem 12,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem z prodlení 12,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení , částka, k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím z titulu Smlouvy o kontokorentním úvěru účtu ze dne , datum, , ve znění dodatku ze dne , datum, , kterou získal žalovaný možnost čerpat kontokorentní úvěr až do sjednaného limitu , částka, , za což se zavázal platit sjednaný úrok 18,9 % a poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu podle aktuálního ceníku měsíční splátkou nejprve cca , částka, , po navýšení limitu , částka, . Ke svým poměrům žalovaný uvedl příjem , částka, , výdaje neuvedl; žalobkyně vyšla z matematického modelu a stanovila výdaje částkou , částka, . Žalovaný porušil smluvní podmínky, neboť se ocitl v exekuci, čímž byla ovlivněna jeho schopnost plnit závazky, na což ho žalobkyně upozornila upomínkou ze dne , datum, ; následně úvěr k , datum, zesplatnila, což žalovanému oznámila dopisem ze dne , datum, . Žalovanou částku tvoří neuhrazená jistina , částka, , kapitalizovaný a běžící úrok i úrok z prodlení. Předžalobní upomínku odeslala žalobkyně dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a první písemnost doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, kde si žalovaný písemnost nepřevzal. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Jelikož adresa trvalého pobytu žalovaného je sídlem ohlašovny označené v informačním systému evidence obyvatel jako adresa úřadu, další písemnosti již soud žalovanému doručoval postupem podle § 50m o. s. ř., tj. byly uloženy u soudu a na úřední desce soudu byla vyvěšena výzva k jejich vyzvednutí. O probíhajícím řízení byl nadto informován e-mailem. Telefonicky se s ním spojit nepodařilo.

3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, ani na tuto výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně s žalovaným podepsali digitálně dne , datum, Smlouvu o kontokorentním úvěru na sporožirovém/Osobním účtu (čl. 10-11), na základě které získal žalovaný možnost čerpat ze svého účtu č. , č. účtu, úvěr do sjednaného limitu , částka, , navýšeného dodatkem ze dne , datum, (č.l. 12) na , částka, , za což se zavázal platit úrok 18,90 % ročně (RPSN 24,68 %). Z výpisů sporožirového účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíce leden až květen 2013 (č.l. 32-40, 42-44) je patrno, že obchodní vztah účastníků byl dlouhodobý a kontokorentní úvěr žalovaný od žalobkyně čerpal i v minulosti před sjednáním žalovaného úvěru (nejprve s limitem , částka, , později , částka, ); žádná splátka tehdejšího úvěru nebyla ve sledovaném období po splatnosti. Dopisem ze dne , datum, (č.l. 15) upozornila žalobkyně žalovaného na přečerpání limitu úvěru o , částka, a o zablokování účtu kvůli exekuci s tím, že nevyřeší-li svou situaci do , datum, , bude žalobkyně požadovat jednorázovou úhradu aktuálního zůstatku kontokorentu , částka, s tím, že k , datum, bude smlouva vypovězena. Stejnou upomínku se zůstatkem úvěru , částka, odeslala žalobkyně ještě , datum, (č.l. 16). Dopisem ze dne , datum, (č.l. 1719) oznámila žalobkyně žalovanému ukončení smlouvy se zůstatkem nepovoleného přečerpání , částka, s úrokem , částka, . K úhradě dluhu před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného naposledy dopisem ze dne , datum, (č.l. 20-21).

5. Z ostatních předložených důkazů soud nic podstatného nezjistil, Anonymizováno6. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Smluvní strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, (dále jen „o. z.“).

7. Žalobkyni před poskytnutím úvěru ukládá § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. povinnost posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Tuto svou povinnost žalobkyně podle soudu splnila, neboť z dokazování vyplynulo, že obchodní vztahy účastníků byly dlouholeté, žalobkyně finanční chování žalovaného znala a neměla tak důvod domnívat se, že by nebyl schopen poskytnutý kontokorentní limit splácet; i tento smluvní vztah ostatně po léta fungoval, než se žalovaný do platební neschopnosti dostal.

8. Žalobkyně prokázala, že vypovězený bankovní účet žalovaného vykazoval k , datum, záporný zůstatek , částka, a účtovaný poplatek , částka, za rezervaci pro exekuce i že oznámila žalovanému výpověď smlouvy spolu s výzvou k úhradě dluhu, na kterou žalovaný podle tvrzení žalobkyně nereagoval. Soud proto žalobě vyhověl, a to i pro požadované příslušenství – úrok z úvěru 12,75 % ročně (ze smlouvy vyplývá sjednaná výše 18,90 %, uplatněná výše je tak pro žalovaného příznivější) a úrok z prodlení ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě rovněž 12,75 % ročně; obojí z dlužné částky , částka, od ukončení smluvního vztahu, tj. od , datum, , kapitalizované žalobkyní ke dni , datum, , a dále od , datum, do zaplacení.

9. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek , částka, a paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za dva úkony (předžalobní výzva a podání žaloby) po , částka, ve smyslu § 1 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. analogicky (§ 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. se nepoužije, neboť není rozumného důvodu činit rozdílu mezi účastníkem zastoupeným a nezastoupeným).