6 C 325/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení vlastnictví

I. Určuje se, že žalovaný , Jméno žalovaného, , narozený , Datum narození žalovaného, , je vlastníkem motorového vozidla značky , Anonymizováno, , typ , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 10 675,70 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala určení, že žalovaný je vlastníkem osobního vozidla značky , Anonymizováno, , typ , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , neboť s ním dne 19. 1. 2019 uzavřela kupní smlouvu, kterou mu vlastnické právo k předmětnému vozu převedla; žalovaný se ve smlouvě zavázal zajistit na své náklady přepis v registru vozidel ve lhůtě deseti dnů od podpisu smlouvy, což neučinil. Žalobkyně je tedy nadále vedena v registru vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla a hrozí jí odpovědnost za případné dopravní přestupky. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění povinnosti zajistit přepis vozidla dne 19. 6. 2024, žalovaný však zůstal nečinný.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10).

3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovali. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně jako prodávající a žalovaný jako kupující podepsali dne 19. 1. 2019 kupní smlouvu k motorovému vozidlu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, (kupní smlouva č.l. 5-7), které si žalovaný téhož dne převzal (protokol o předání č.l. 10) a uhradil za ně žalobkyni sjednanou cenu 21 000 Kč (příjmový pokladní doklad č.l. 30). Účastníci ve smlouvě sjednali, že změnu údajů o vlastníku a provozovateli vozidla v registru vozidel zajistí na své náklady žalovaný, který zároveň v řízení o zápisu zastoupí žalobkyni na základě uděleného zmocnění (čl. 1.4. smlouvy). Žalobkyně přesto z opatrnosti dne 21. 1. 2019 podala žádost o zápis změny vlastníka v registru vozidel u , právnická osoba, , adresa, (žádost č.l. 8-9, doručenka datové zprávy č.l. 11). Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost zajistit změnu údajů v registru vozidel, je jako vlastník a provozovatel vozidla nadále registrována žalobkyně. Ke splnění uvedené povinnosti vyzvala žalobkyně žalovaného znovu písemnou výzvou odeslanou dne 19. 6. 2024 (č.l. 12-14).

5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Účastníci řízení uzavřeli podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kupní smlouvu, na základě které nabyl žalovaný vlastnictví výše specifikovaného vozidla. Povinností obou smluvních stran bylo podle § 8 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a odst. 4 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, podat společnou žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel. Účastníci se ve smlouvě dohodli, že žádost podá pouze žalovaný, což § 8 odst. 8 věta první uvedeného zákona umožňuje. K podání žádosti žalobkyně udělila žalovanému plnou moc, z opatrnosti pak i sama podala žádost k příslušnému správnímu orgánu. Žalovaný však svou povinnost nesplnil ani přes výzvu žalobkyně.

6. Soud proto žalobě vyhověl a určil, že vlastníkem vozidla je žalovaný, neboť žalobkyni svědčí naléhavý právní zájem na tomto určení (§ 80 o. s. ř.) spočívající v újmě, která jí v souvislosti se zápisem v registru vozidel nesouladným s faktickým i právním stavem (vlastnictvím vozidla) hrozí v podobě postihu za případné porušování pravidel provozu předmětného vozidla ze strany správních orgánů (např. povinnost hradit pokuty za případné dopravní přestupky). Pro žalobkyni musí existovat soudní cesta, jak se domoci svých práv (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 114/20 ze dne 9. 11. 2021).

7. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč, odměna zastupující advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 1 940 Kč podle § 6 odst. 1 a § 7 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), vycházeje podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu z tarifní hodnoty sporu 21 000 Kč (prodejní cena automobilu), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 450 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 1 505,70 Kč.