6 C 33/2026

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 27 089,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení 11,5 % z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částka s kapitalizovaným úrokem částka, úrokem 12 % z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení částka a úrokem z prodlení 12 % z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částka k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částka s příslušenstvím ze dvou titulů. Zaprvé nepovoleného záporného zůstatku částka na běžném účtu č. hodnota (podle smlouvy z datum, vypovězené dne datum) a zadruhé ze Smlouvy o povoleném debetu ze dne datum; obě smlouvy uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČO IČO (dále jen „původní věřitelka“). Smlouvou o povoleném debetu získal žalovaný od původní věřitelky možnost průběžně čerpat úvěr částka za sjednaných podmínek, které nedodržel. Dostal se do prodlení a původní věřitelka úvěr k datum předčasně zesplatnila. Z této smlouvy vznikl dluh na jistině částka spolu s neuhrazenými poplatky, úrokem z úvěru a úrokem z prodlení. Smlouvou účinnou dne datum postoupila původní věřitelka uvedenou pohledávku žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Předžalobní upomínku žalobkyně žalovanému odeslala.

2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného běžnými postupy akreditované banky (zejména lustrace v databázích BRKI/NRKI/SOLUS, zohlednění příjmů a výdajů žadatele a vyhodnocení jeho rizikovosti podle informací získaných od žadatele a z interních zdrojů). Z pohybů na běžném účtu zjistila průměrný příjem částka měsíčně; rozdíl mezi příjmy a výdaji byl dostatečný k plnění sjednaného závazku.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli si ji osobně převzal; bez omluvy se nedostavil ani k nařízenému jednání.

4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Původní věřitelka s žalovaným podepsali dne datum Smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb k vedení (studentského) běžného účtu č. č. účtu (č.l. 26-29). Dopisem ze dne datum upozornila původní věřitelka žalovaného na nepovolený záporný zůstatek běžného účtu částka, který žádala vyrovnat nejpozději do datum (č.l. 68). Dopisem ze dne datum oznámila původní věřitelka žalovanému odstoupení od smlouvy účinné ke dni datum (č.l. 3334). Ke dni datum činil záporný zůstatek částka (č.l. 58).

6. Dne datum podepsali původní věřitelka s žalovaným Smlouvu o povoleném debetu č. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno, na základě které měl žalovaný možnost čerpat na svém běžném účtu č. č. účtu průběžně úvěr do výše částka s úrokem 21,9 % (č.l. 19-24, 25, 67, 30, 31). Předtím za měsíc srpen Anonymizováno činil příjem na účtu žalovaného částka a výdaje částka s konečným zůstatkem běžného účtu částka; z výdajů je patrna splátka jiného spotřebitelského úvěru částka a sázkové transakce nejméně 2x částka (č.l. 60-64). Soudu je z úřední činnosti známo (spisová značka), že zmíněný úvěrový závazek měl žalovaný rovněž sjednán u původní věřitelky podle smlouvy ze dne datum k částce částka. Podle BRKI neměl v té době žalovaný žádné jiné závazky (č.l. 66). Všechny ostatní k důkazu předložené výpisy jsou pozdějšího data, ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z nich soud nic podstatného nezjistil. K datum evidovala původní věřitelka k povolenému debetu poprvé pohledávku po splatnosti částka (č.l. 59, s. 22). Od datum činil zůstatek povoleného debetu částka (č.l. 58), na který již žalovaný ničeho neuhradil. Původní věřitelka dopisem ze dne datum prohlásila úvěr okamžitě splatným (č.l. 32, 35) a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.

7. Smlouvou ze dne datum (čl. 36-37), postoupila původní věřitelka obě pohledávky za žalovaným žalobkyni, což žalovanému oznámila dopisy ze dne datum (čl. 38-41). Dne datum odeslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku (čl. 42-44).

8. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:

9. Smluvní strany uzavřely smlouvu o vedení bankovního účtu ve smyslu § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle smluvních podmínek byl žalovaný povinen případný záporný zůstatek neprodleně vyrovnat. Tuto svou povinnost však nesplnil pro částku částka, ač byl původní věřitelkou upomínán. Ta později pohledávku v souladu s § 1879 a násl. o. z. postoupila žalobkyni, což žalovanému řádně oznámila. V této části soud žalobě vyhověl včetně úroku z prodlení z dlužné částky od data následujícího po „odpisu“ nepovoleného debetu ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 11,5 % ročně.

10. Dále bylo vůlí stran sjednat spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně o. z., ve znění účinném do datum.

11. Původní věřitelce před poskytnutím úvěru ukládal § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. povinnost posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Tuto svou povinnost podle soudu původní věřitelka nesplnila, neboť z předložených důkazů (pouze jeden měsíční výpis před sjednáním úvěru) neplyne, že by žalovaný disponoval dostatečným disponibilním zůstatkem (částka) k pravidelnému plnění nového závazku. Za takové situace bylo na původní věřitelce zkoumat poměry žalovaného důkladněji a ověřit si, zda opravdu bude schopen sjednaný závazek plnit, což se z poslední dostupné transakční historie nepodávalo. Do prodlení se ostatně dostal hned v listopadu 2022, tj. druhý měsíc po sjednání závazku.

12. Uzavřenou smlouvu proto soud shledal absolutně neplatnou s odkazem na zmíněná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 580 o. z. a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Je-li cílem nové úpravy „posílení principu zodpovědného úvěrování“, musí být věřitel stanovením účinných sankcí dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností. Uvedený výklad je podpořen i nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, podle kterého „to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“ 13. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Je prokázáno, že načerpaný a nesplacený zůstatek jistiny činil částka; podle tvrzení žalobkyně, které žalovaný nepopřel, na tuto částku nic nevrátil. Žalovaný se tedy na úkor původní věřitelky, dnes žalobkyně (na základě platného postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z.) touto částkou bezdůvodně obohatil a je povinen ji vrátit. V této části soud žalobě vyhověl.

14. Vzhledem k absolutní neplatnosti stranami sjednané smlouvy o úvěru nebylo platně sjednáno žádné příslušenství, ve zbytku proto soud žalobu zamítl, a to i pro požadovaný úrok z prodlení, neboť podle § 87 odst. 1 poslední věty zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, k čemuž Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, vyložil (a zdejší soud se s ním ztotožňuje), že „spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text 'v době přiměřené jeho možnostem' míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad).“ Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze vnímat jako další soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů (vedle sankce absolutní neplatnosti) spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením k obecnému pravidlu podle § 1958 odst. 2 o. z. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na úrok z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaný dostane až tehdy, neuhradí-li dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím (podpůrně podle § 160 o. s. ř.), kterou soud považuje za přiměřenou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vzhledem k tomu, že o skutečných současných poměrech žalovaného není soudu nic známo.

15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Po odečtení neúspěchu patří žalobkyni náhrada 35 % nákladů řízení, které tvoří zaplacený soudní poplatek částka, odměna zastupujícího advokáta za 3 úkony právní služby před podáním žaloby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po částka podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po částka podle § 14b odst. 6 písm. a) téže vyhlášky, za jeden úkon právní služby po podání žaloby (účast na jednání) po částka podle § 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) téže vyhlášky včetně paušální náhrady hotových výdajů částka podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, 21 % DPH ve výši částka a náhradě za cestu k jednání adresa a zpět (vzdálenost 75 km při průměrné spotřebě vozidla 4,6 l/100 km, ceně paliva částka/l a sazbě základní náhrady za používání silničního motorového vozidla v celkové výši částka/km podle vyhlášky č. 573/2025 Sb. pro rok 2026), náhradě za promeškaný čas podle § 14 advokátního tarifu částka (4x půlhodina po částka na cestě adresa a zpět). Odměnu za doplnění žaloby soud nepřiznal; tento úkon neshledal účelně vynaloženým, neboť žalobkyni nic nebránilo uvést vše v jediném podání. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu. Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnosti uložené tímto rozsudkem, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.