6 C 364/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12 154 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 794 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 3 182,28 Kč a zákonným úrokem z prodlení 7,5 % z částky 3 794 Kč od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení 8 360 Kč s kapitalizovaným úrokem 15 233,88 Kč a úrokem 21 % z částky 6 619,83 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 2 447,33 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 2 825,83 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. Anonymizováno/Anonymizováno, variabilní symbol var. symbol.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 12 154 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o půjčce č. hodnota, uzavřené dne datum mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „původní věřitelka“). Touto smlouvou získal žalovaný od původní věřitelky úvěr 10 000 Kč, za který se zavázal vrátit 18 360 Kč v 60týdenních splátkách po 306 Kč, tj. nejpozději do datum. Dostal se však do prodlení a žalovaná částka představuje nezaplacenou jistinu 6 619,83 Kč spolu s neuhrazenými poplatky, a dále kapitalizovaný i běžící úrok z prodlení v zákonné výši. Smlouvou účinnou dne datum postoupila původní věřitelka uvedenou pohledávku žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dluh neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 1308/10).

3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Původní věřitelka („Anonymizováno“) s žalovaným podepsali na žádost žalovaného (č.l. 15) dne datum Smlouvu o půjčce č. hodnota (č.l. 16-17), na základě které obdržel žalovaný toho dne hotovost 10 000 Kč a zavázal se za to vrátit 18 360 Kč v 60týdenních splátkách po 306 Kč; ve smlouvě je uvedeno, že RPSN činila 63,91 %, zatímco soudu je z úřední činnosti známo (sp. zn. spisová značka), že při totožných smluvních podmínkách stejná původní věřitelka uváděla výši RPSN 224,28 %. Podle žalobkyně uhradil žalovaný v souvislosti s uvedenou smlouvou 6 206 Kč. Smlouvou ze dne datum, účinnou datum (č.l. 18-23, 27), postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným žalobkyni (č.l. 24-26), což žalovanému oznámila dopisem ze dne datum (č.l. 28), odeslaným datum (č.l. 29). Dne datum odeslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku (č.l. 30-32). Obvyklá úroková sazba bankovních spotřebitelských úvěrů od 1 roku do 5 let činila v době sjednání zmíněné úvěrové smlouvy (květen 2011) 13,54 % ročně (č.l. 48) a obvyklá roční procentní sazba nákladů (RPSN) u téhož zadání činila 15,98 % (č.l. 49).

5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žalovaný s původní věřitelkou uzavřeli smlouvu o půjčce, jejíž poměry se řídí zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do datum (dále jen „zákon č. 145/2010 Sb.“), a podpůrně § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do datum (dále jen „obč. zák.“), jak plyne z § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění. Původní věřitelka poskytla žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný zavázal ve sjednaném čase vrátit spolu s úplatou. Původní věřitelka podle smlouvy plnila, žalovaný nikoli.

6. Soud shledal uzavřenou smlouvu s odkazem na § 39 obč. zák., podle kterého neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům, absolutně neplatnou, a to pro nepřiměřenost (nemravnost) sjednaného příslušenství. Je běžnou praxí, že na nebankovní instituce se obracejí lidé, kteří nedosáhnou na finanční výpomoc bank a jsou tak potenciálně rizikovějšími obchodními partnery. Je proto logické, že úvěry u nich sjednané jsou nákladnější, aby zmíněné podnikatelské riziko vyvážily. I náklady nebankovních úvěrů však musejí mít svou mez.

7. V projednávané věci podle soudu únosnou mez překračuje úrok z úvěru 83,6 % ročně (počítáno ze závazku splatit za dobu 60 týdnů trvání smlouvy 18 360 Kč z půjčených 10 000 Kč), zatímco běžná úroková sazba bankovních úvěru ve sledovaném období činila 13,72 % ročně (lhostejno, že je úplata úvěru nazývána souhrnný poplatek); sjednaná výše řádného příslušenství tak běžnou úrokovou míru ve srovnatelném čase překračuje nikoli například dvoj- až trojnásobně, nýbrž šestinásobně [německá judikatura shledává zvlášť hrubý nepoměr již u úroku dvojnásobného oproti úrokům obvyklým, nebo úroku překračujícího obvyklý úrok o více než 12 procentních bodů – srov. PELIKÁNOVÁ, I.,PELIKÁN, R. § 1796. In: ŠVESTKA, právnická osoba, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520). (jméno FO). Wolters Kluwer (cit. 2024-4-5). ASPI_ID KO89_e2012CZ. Dostupné z: www.právnická osoba. ISSN 2336-517X.]. Roční procentní sazba nákladů sjednaného úvěru tak oproti běžné hodnotě hodnota % u bankovních úvěrů dosahovala mnohonásobně vyšších 224,28 %, což ani zdaleka nespadá do rámce tzv. judikatorního stropu (srov. rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. incidenční spisová značka).

8. Přiznat nelze ani obvyklou míru úroku, neboť takový postup občanský zákoník z r. 1964 neumožňoval; nadto by ve spotřebitelském kontextu nebyl ani žádoucí, neboť z dnes uplatňovaného principu zodpovědného úvěrování plyne, že věřitel musí být stanovením účinných sankcí (například absolutní neplatností právního jednání porušujícího kogentní ustanovení) dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností. Žalobkyně nemůže být za protiprávní jednání původní věřitelky „odměněna“ přiznáním běžného úroku, jako by jednala v souladu s právem (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka).

9. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu § 451 obč. zák. Původní věřitelka přenechala žalovanému na hotovosti 10 000 Kč. Žalovaný vrátil podle tvrzení žalobkyně, které nezpochybnil, zpět 6 206 Kč. Žalobkyni tedy zůstává nárok na vrácení 3 794 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák. Prodlení žalovaného datuje žalobkyně dnem datum, kdy marně uplynula týdenní lhůta od poslední předepsané splátky. K tomuto datu se výše úroku z prodlení řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do datum, a činí 7,5 % ročně. Za období datum až datum (ke dni postoupení pohledávky) je takto zákonný úrok z prodlení z částky 3 794 Kč kapitalizován částkou 3 182,28 Kč; ode dne následujícího pak žalobkyni náleží úrok z prodlení 7,5 % ročně z částky 3 794 Kč do zaplacení. V této části soud žalobě vyhověl, ve zbývajícím rozsahu ji s ohledem na uvedené zamítl.

10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř.; ve věci úspěšnějšímu žalovanému pro jeho neaktivitu žádné náklady, které by měla žalobkyně nahradit, nevznikly.

11. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. c) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Proti výrokům I až III tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Proti výroku IV tohoto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně po jeho právní moci domáhat výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce. Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem, může soud pohledávku státu po 30 dnech po jeho právní moci postoupit k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.