6 C 371/2025

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 288,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s kapitalizovaným úrokem částka, úrokem 7,9 % z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení částka a úrokem z prodlení 12,75 % z částky částka od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částka k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku částka do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. Anonymizováno/Anonymizováno, variabilní symbol var. symbol.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částka s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru č. Anonymizováno, uzavřené dne datum. Touto smlouvou získal žalovaný od žalobkyně úvěr částka se sjednaným úrokem 7,90 % ročně a měsíční splátkou částka. Žalovaný se však dostal do prodlení. Žalobkyně požaduje zaplacení neuhrazené jistiny částka, dále částka na poplatku účtovaném v souladu se smlouvou a příslušnými sazebníky, částka na úroku 7,90 % ročně kapitalizovaném z dlužné jistiny za období datum až datum a tentýž úrok dále od datum do zaplacení, částka na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 12,75 % ročně z dlužné jistiny od datum do datum a tentýž úrok z prodlení z částky částka (tj. včetně poplatků) dále od datum do zaplacení. Celý dluh se stal splatným ke dni poslední předepsané splátky datum, žalobkyně v tomto blížícím se období několikrát žalovaného k úhradě dluhu vyzvala. Dne datum odeslala ještě poslední, předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Podle zákona již doručená zásilka (§ 49 odst. 4 o. s. ř.) mu byla na adrese uvedené ve smlouvě vhozena do domovní schránky dne datum. Telefonicky se s ním spojit nepodařilo.

3. Jelikož adresa trvalého pobytu žalovaného je sídlem ohlašovny označené v informačním systému evidence obyvatel jako adresa úřadu, další písemnosti již soud žalovanému doručuje postupem podle § 50m o. s. ř., tj. uložením u soudu a vyvěšením výzvy k jejich vyzvednutí na úřední desce soudu.

4. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně s žalovaným podepsali k jeho žádosti (č.l. 15) dne datum Smlouvu o úvěru č. Anonymizováno (č.l. 14, 16-19, 32), na základě které bylo téhož dne na účet žalovaného č. č. účtu převedeno částka (č.l. 20), za což sjednali jako odměnu úrok 7,90 % ročně; úvěr se žalovaný zavázal splatit v 84měsíčních splátkách po částka s pojištěním, z toho částka na úvěr. K poměrům žalovaného znala žalobkyně jeho platební historii na bankovním účtu (č.l. 21-22), výpis z databáze CBCB a SOLUS (č.l. 23-25), negativní informace nezjistila (č.l. 26-31). Žalovaný podle sdělení žalobkyně opakovaně neplnil své povinnosti řádně a včas a dostával se do prodlení se splácením. Poskytnuté platby žalobkyně na dluh žalovaného započetla způsobem patrným z přehledu úvěrového účtu (33-36). Zůstatek dluhu na jistině částka se sjednaným příslušenstvím se stal splatným ke dni poslední předepsané splátky datum. O zaplacení dlužných splátek byl žalovaný žalobkyní v období datum až datum opakovaně upomínán (čl. 37-43), dopisem z datum ještě předžalobní upomínkou (čl. 44-45).

6. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Smluvní strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do datum (dále jen „o. z.“).

7. Žalobkyni před poskytnutím úvěru ukládá § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. povinnost posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Tuto svou povinnost žalobkyně podle soudu splnila, neboť znala platební historii žalovaného z existujícího smluvního vztahu o vedení běžného účtu (příjem, dosavadní závazky, výpis z účtu). Při zjištěných poměrech žalovaného se tedy úvěr částka s měsíční splátkou částka (včetně pojištění) nejevil dosahovat výše, kterou by žalovaný nebyl schopen splácet. Ani skutečnosti známé soudu z úřední činnosti nenaznačují, že by v době sjednání tohoto úvěru panovaly o úvěruschopnosti žalovaného důvodné pochybnosti.

8. Žalobkyně prokázala, že částku částka žalovanému poskytla a že spolu s jejím vrácením se žalovaný zavázal zaplatit na odměně úrok 7,90 % ročně, to vše v 84měsíčních splátkách po částka (+ částka měsíčně za pojištění). Soud neměl důvod nevyjít z tvrzení žalobkyně, že žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, opakovaně se dostával do prodlení (důkazní břemeno v tomto ohledu tíží žalovaného, který ale zůstal v řízení nečinný); žalobkyně započetla přijaté platby podle smluvních ujednání, z čehož ke konci smluvního vztahu (k datu poslední předepsané splátky datum) zůstala nesplacená jistina částka. Za opakované výzvy k úhradě dluhu účtovala žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními poplatky v celkové výši částka. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně uplatněného příslušenství (viz bod 1 rozsudku). Nárok žalobkyně na poplatek a úrok z úvěru plyne z platných smluvních ujednání, úrok z prodlení náleží žalobkyni ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 12,75 % ročně.

9. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří soudní poplatek částka, odměna advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po částka podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po částka podle § 14b odst. 6 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši částka.

10. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce. Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem, může soud pohledávku státu po 30 dnech po jeho právní moci postoupit k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.