6 C 376/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 1 525 Kč s Anonymizováno

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 525 Kč s úrokem z prodlení 14,75 % z částky 1 525 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 1 525 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalovaný jel dne datum na lince č. hodnota městské hromadné dopravy provozované žalobkyní bez platné jízdenky, jak zjistila žalobkyní pověřená osoba při kontrole uvedené linky v zastávce Anonymizováno, o čemž svědčí zápis o provedené přepravní kontrole. Podle smluvních přepravních podmínek tak žalobkyni vznikla vůči žalovanému pohledávka z jízdného 25 Kč a nezaplacené přirážky k jízdnému 1 500 Kč, jakož i zákonného úroku z prodlení za dobu ode dne následujícího po uskutečnění kontroly (dle smluvních přepravních podmínek). Předžalobní upomínku žalobkyně žalovanému zaslala dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 1308/10).

3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas žalovaného předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný cestoval dne datum prostředkem veřejné hromadné dopravy osob, kterou provozuje žalobkyně (linkou č. hodnota). právnická osoba 7:50 byl v zastávce Anonymizováno kontrolován pracovníkem žalobkyně označeným č. hodnota, neprokázal se však jízdním dokladem, což stvrdil předložením občanského průkazu a svým podpisem na zápisu o provedené přepravní kontrole č. hodnota. K úhradě jízdného 25 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, která vyplývá ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně (podle čl. 9 odst. 12 Smluvních přepravních podmínek se za datum splatnosti považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému), byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne datum, odeslanou dne datum na jím udanou adresu; ničeho však nezaplatil.

5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Nárok žalobkyně na zaplacení jízdného 25 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč vyplývá z § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, popř. § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a smluvních přepravních podmínek pro rok 2021. Mezi žalobkyní jako provozovatelem hromadné přepravy osob a žalovaným vznikl smluvní vztah na základě smlouvy o přepravě osob tím, že žalovaný vstoupil do vozidla provozovaného žalobkyní (§ 2550 a § 2578 občanského zákoníku ve spojení s § 3 odst. 2, § 7 odst. 6 a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu), což je v řízení prokázáno zápisem o provedené přepravní kontrole. Z přepravní smlouvy vznikla žalovanému povinnost zaplatit přepravci jízdné dané tarifem a v případě jízdy bez jízdního dokladu (prokázáno stejnou listinou) též přirážku k jízdnému ve výši stanovené smluvními přepravními podmínkami, tj. k rozhodnému dni 1 500 Kč, což je v souladu s výše popsanými zákonnými ustanoveními. Soud proto žalobě vyhověl, a to i pro úrok z prodlení z dlužné částky 1 525 Kč od data následujícího po splatnosti dlužné částky (v souladu se smluvními podmínkami, které žalovaný nástupem do prostředku městské hromadné dopravy akceptoval, dnem uložení platební povinnosti), tj. od datum do zaplacení ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 14,75 % ročně.

6. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že odeslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměna zastupujícího advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), ve znění účinném do datum, paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. se náhrada nákladů řízení platí k rukám advokáta. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.