6 C 376/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 1 525 Kč s Anonymizováno

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 525 Kč s úrokem z prodlení 14,75 % z částky 1 525 Kč od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 1 525 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalovaný jel dne , datum, na lince č. , hodnota, městské hromadné dopravy provozované žalobkyní bez platné jízdenky, jak zjistila žalobkyní pověřená osoba při kontrole uvedené linky v zastávce , Anonymizováno, , o čemž svědčí zápis o provedené přepravní kontrole. Podle smluvních přepravních podmínek tak žalobkyni vznikla vůči žalovanému pohledávka z jízdného 25 Kč a nezaplacené přirážky k jízdnému 1 500 Kč, jakož i zákonného úroku z prodlení za dobu ode dne následujícího po uskutečnění kontroly (dle smluvních přepravních podmínek). Předžalobní upomínku žalobkyně žalovanému zaslala dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1308/10).

3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas žalovaného předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný cestoval dne , datum, prostředkem veřejné hromadné dopravy osob, kterou provozuje žalobkyně (linkou č. , hodnota, ). , právnická osoba, 7:50 byl v zastávce , Anonymizováno, kontrolován pracovníkem žalobkyně označeným č. , hodnota, , neprokázal se však jízdním dokladem, což stvrdil předložením občanského průkazu a svým podpisem na zápisu o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, . K úhradě jízdného 25 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, která vyplývá ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně (podle čl. 9 odst. 12 Smluvních přepravních podmínek se za datum splatnosti považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému), byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne , datum, , odeslanou dne , datum, na jím udanou adresu; ničeho však nezaplatil.

5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Nárok žalobkyně na zaplacení jízdného 25 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč vyplývá z § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, popř. § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a smluvních přepravních podmínek pro rok 2021. Mezi žalobkyní jako provozovatelem hromadné přepravy osob a žalovaným vznikl smluvní vztah na základě smlouvy o přepravě osob tím, že žalovaný vstoupil do vozidla provozovaného žalobkyní (§ 2550 a § 2578 občanského zákoníku ve spojení s § 3 odst. 2, § 7 odst. 6 a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu), což je v řízení prokázáno zápisem o provedené přepravní kontrole. Z přepravní smlouvy vznikla žalovanému povinnost zaplatit přepravci jízdné dané tarifem a v případě jízdy bez jízdního dokladu (prokázáno stejnou listinou) též přirážku k jízdnému ve výši stanovené smluvními přepravními podmínkami, tj. k rozhodnému dni 1 500 Kč, což je v souladu s výše popsanými zákonnými ustanoveními. Soud proto žalobě vyhověl, a to i pro úrok z prodlení z dlužné částky 1 525 Kč od data následujícího po splatnosti dlužné částky (v souladu se smluvními podmínkami, které žalovaný nástupem do prostředku městské hromadné dopravy akceptoval, dnem uložení platební povinnosti), tj. od , datum, do zaplacení ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 14,75 % ročně.

6. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že odeslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměna zastupujícího advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), ve znění účinném do , datum, , paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. se náhrada nákladů řízení platí k rukám advokáta.