Okresní soud v Kroměříži · Rozsudek

6 C 41/2021

č. j. 6 C 41/2021-38

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-03-17 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKM:2021:6.C.41.2021.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedou senátu titul Ivanem Jordánem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 33 254,52 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 33 254,52 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 831,22 Kč, s úrokem ve výši 26,64 % ročně z částky 32 213,52 Kč od 9. 10. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 744,13 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 33 254,52 Kč od 9. 10. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 509 Kč, k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Kroměříži dne 15. 10. 2020 se žalobkyně domáhá zaplacení částky 33 254,52 Kč s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. V žalobě uvedla, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 7. 9. 2006 úvěrovou smlouvu [číslo] v rámci které mu byl následně poskytnut revolvingový úvěr [číslo]. Podpisem úvěrové smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl oprávněn čerpat revolvingový úvěr opakovaně, a to prostřednictvím úvěrové karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce revolvingového úvěru, a žalovaný se zavázal takto poskytnutý revolvingový úvěr společnosti vrátit a zaplatit jí za poskytnutý revolvingový úvěr úroky. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovanému byly k poskytnutému úvěru účtovány poplatky v souladu se Sazebníkem poplatků, specifikovaným v úvěrových podmínkách. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena jako procentuální část nesplacené dlužné částky (tj. výše vyčerpaného nesplaceného revolvingového úvěru spolu s dlužnými poplatky a dlužnými úroky), a to konkrétně na 4 % z aktuální dlužné částky. Výše pravidelné měsíční splátky se mění v závislosti na výši nesplacené dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného revolvingového úvěru a pravidelné poplatky (např. poplatek za výpis), příp. nepravidelné poplatky, jako např. poplatek za výběr z automatu, za blokaci karty apod. a smluvní sankce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci, s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání a tedy poskytnutí revolvingového úvěru, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 139 700 Kč. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 208 936 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění dle úvěrových podmínek, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni 17. 6. 2020. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 17. 6. 2020 – Výzva ke splacení celého úvěru. Výzva ke splacení celého úvěru byla žalovanému zaslána doporučeně poštou. Žalovanému byla dále zaslána zástupcem žalobkyně předžalobní výzva k plnění, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu a upozorněn na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání, a to bez jakékoliv další výzvy. Jelikož žalovaný i přes výzvy žalobkyně neuhradil po zesplatnění úvěru na svůj dluh ničeho, eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši 33 254,52 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 32 213,52 Kč (přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalovanému poskytnuta a kterou žalovaný neuhradil), poplatků ve výši 175 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 530 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 336 Kč. Nárok žalobkyně na uhrazení poplatků vyplývá z ust. hl. 10 § 5 úvěrových podmínek, na základě kterého je výše poplatků stanovena Sazebníkem poplatků a odměn. Nárok žalobkyně na uhrazení nákladů na vymáhání vyplývá z hl. 13 § 3 úvěrových podmínek. Ke dni podání žaloby činí celková částka 530 Kč Smluvní pokutu ve výši 336 Kč žalobkyně požaduje na základě ustanovení hl. 13 § 3, 4 úvěrových podmínek, kde je stanoveno, že v případě prodlení s úhradou splátky úvěru či její části delší než 7 dní je klient povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 8% z částky, s jejíž úhradou je v prodlení. Ke dni podání žaloby činí celková částka 336 Kč.

2. Dále žalobkyně uvedla, že příslušenství představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 6 831,22 Kč, jedná se o součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku ve výši 26,64 % p. a. ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 18. 6. 2020 do dne sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. do dne 8. 10. 2020, z částky 32 213,52 Kč. Dále příslušenství představuje úrok ve výši 26,64 % p. a. od 9. 10. 2020 do zaplacení z částky 32 213,52 Kč. (tj. obchodní úrok z jistiny ode dne následujícího po dni sepsání žaloby do zaplacení), úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 744,13 Kč (tj. kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru, z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, do dne sepsání žalobního návrhu); kapitalizovaný úrok z prodlení byl vypočten od 15. dne po zesplatnění úvěru (tedy ode dne následujícího po uplynutí 14 denní lhůty uvedené ve Výzvě ke splacení celého úvěru ze dne 17. 6. 2020), tj. ode dne 2. 7. 2020 do dne 8. 10. 2020, tj. do dne sepsání žaloby, a to sazbou 8,25 % ročně z jistiny, nákladů na vymáhání, poplatků a smluvních pokut. Dále představuje příslušenství úrok z prodlení v zákonné výši od 9. 10. 2020 (tj. ode dne následujícího po dni sepsání žalobního návrhu) do zaplacení z částky 33 254,52 Kč (tj. z jistiny, nákladů na vymáhání, poplatků a smluvních pokut).

3. Po zaslání předžalobní výzvy nebylo ze straně žalovaného uhrazeno ničeho.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.

5. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalovaného vyzval, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Protože se žalovaný k uvedenému usnesení soudu nevyjádřil, soud předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě.

6. Soud provedl dokazování předžalobní výzvou k plnění ze dne 9. 7. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 9. 7. 2020, úvěrovou smlouvou ze dne 7. 9. 2006, úvěrovými podmínkami společnosti [právnická osoba], výpisem čerpání, splátek a úhrad a výzvou ke splacení úvěru ze dne 17. 6. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 18. 6. 2020, a tímto dokazováním byl skutkový děj uvedený žalobkyní v žalobě zcela prokázán.

7. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, se práva a povinnosti ze smlouvy uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní řídí právními předpisy účinnými do 31. 12. 2013, neboť jde o práva a povinnosti z porušení smlouvy uzavřené před 1. 1. 2014. Výše popsaný skutkový stav proto soud právně hodnotil podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ ObZ“), který v době uzavření smlouvy obsahoval úpravu týkající se úvěrové smlouvy. Pokud jde o úrok z prodlení a smluvní pokutu, použijí se pak v souladu s § 262 odst. 4 ObZ ustanovení zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen jako„ OZ“).

8. Podle § 497 ObZ smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 502 odst. 1 věta první ObZ od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

10. Podle § 544 odst. 1 OZ sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

11. Podle § 517 odst. 1 věta prvá a odst. 2 OZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

12. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Právní hodnocení věci: Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Soud dovozuje, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo ve smyslu ustanovení § 497 obchodního zákoníku k platnému uzavření úvěrové smlouvy, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr se sjednaným úrokem ve výši 26,64 % a žalovaný úvěr čerpal a zavázal se čerpaný úvěr splácet částkou odpovídající 4 % z aktuální dlužné částky. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně co do průběhu splácení úvěru výši žalobního nároku a po propočtu dospěl k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je oprávněný.

14. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného (pohledávky žalobkyně) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky, a že dlužník (žalovaný) dluh řádně nehradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 4. 6. 2010, č. j. 75 Co 75/2010-83, popř. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Žalobkyně v tomto směru svá tvrzení ohledně poskytnutí úvěru v jí tvrzené výši prokázala, ostatně žalovaný v tomto směru skutková tvrzení žalobkyně nerozporoval. Bylo proto dále na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj závazek vůči žalobkyni splnil nebo tento zanikl jinak. Žalovaný však zůstal během soudního řízení procesně zcela pasivní, k žalobě se nevyjádřil, ani tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. Proto soud uložil žalovanému žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit, a to včetně smluvního úroku, nákladů na vymáhání, poplatků a smluvní pokuty, když výše těchto plateb vychází ze smluvních ujednání- z úvěrové smlouvy a úvěrových podmínek, případně Sazebníku žalobkyně. Žalobkyni rovněž náleží zákonný úrok z prodlení tak, jak je vyjádřeno ve výroku tohoto rozsudku. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z uvedeného ust. § 517 odst. 2 OZ. Jeho výše je určena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. účinného od 1. 1. 2014, neboť smlouva sice byla uzavřena před 1. 1. 2014, avšak pro stanovení výše úroku z prodlení se použije úprava účinná v době, kdy se žalovaný dostal do prodlení. Proto soud žalobě zcela vyhověl. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 3 509 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 331 Kč, sazba mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 1 500 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ advokátní tarif“), a dále náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, když v daném případě se jedná o opakované podání ve skutkově i právně obdobných věcech. Dále žalobkyni rovněž náleží náhrada za DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady hotových výdajů, tj. 378 Kč.

16. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

17. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.