6 C 88/2025

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 49 700 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o zaplacení , částka, denně od , datum, do zaplacení se zastavuje.

II. Žaloba o zaplacení , částka, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení , částka, k rukám zástupkyně žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce je vlastníkem bytové jednotky, s níž je spojeno členství v žalovaném. Podanou žalobou uplatnil nárok upravený § 13 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, v účinném znění (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“) na pokutu , částka, denně za nesplnění povinnosti žalovaného předložit řádné vyúčtování poskytovaných služeb. Tuto povinnost totiž žalovaný nesplní také tím, že předloží vyúčtování nesprávné, což byl podle žalobce případ vyúčtování z , datum, ; svou reklamaci k němu dosud považuje za nevyřízenou. Ve vyúčtování žalobce rozporoval položky studená voda [jednotková cena je vyšší, než jako účtovala žalovanému společnost , právnická osoba, (dále jen „, Anonymizováno, , adresa, “); žalovaný nemůže prokázat, že podružné vodoměry použité v roce 2021 měly platné ověření; žalobce nemíní platit náklad na zalévání květin před domem či na využití sociálních zařízení ve sklepních prostorách pro řemeslníky provádějící opravy v domě], teplo (jednotková cena, odpovídající ročnímu průměru cen, které žalovanému účtovali postupně jednotliví dodavatelé plynu, není spravedlivá; při změně dodavatele měl být proveden odečet podružných plynoměrů tak, aby účtované ceny odpovídaly skutečné spotřebě v daném období příslušné části roku – nedostatečnou reakcí výboru žalovaného v době skokového nárůstu cen plynu vznikla žalobci škoda), teplá voda (podobně jako u tepla nezabezpečil žalovaný v bytových jednotkách odpočet spotřeby ke dni změny dodavatele plynu, což činí následně zprůměrovanou jednotkovou cenu ve vztahu k celoroční spotřebě nespravedlivou) a odměny členů výboru žalovaného (oproti schválení měsíční výše odměny si ji účtovali čtvrtletně a o , částka, více; a dále nevykázali k žádosti žalobce, že by za schválenou odměnu odvedli adekvátní práci). Pokutu kapitalizoval žalobce od , datum, do , datum, na , částka, , a dále požadoval běžící pokutu , částka, denně od , datum, do zaplacení, ze které však nezaplatil soudní poplatek; v této části soud řízení zastavil podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

2. Žalovaný (dále též „SVJ“) podle svého přesvědčení žádnou povinnost neporušil. Napadené vyúčtování obsahovalo všechny náležitosti stanovené zákonem č. 67/2013 Sb. i čl. XIII bod 5 stanov žalovaného ze dne , datum, . U každé rozporované položky vyúčtoval žalovaný svůj reálný celkový náklad jednotlivým bytovým jednotkám podle klíče k příslušné položce (podle reálné spotřeby podle podružných měřidel bytové jednotky či rovným dílem u odměn výboru). Voda je do domu dodávána přes hlavní (fakturační) vodoměr; celkový náklad se rozúčtoval mezi jednotky v poměru podle hodnot naměřených na podružných vodoměrech, které jsou instalovány u každého místa odběru vody (nejen v bytových jednotkách, ale i v jiných prostorách, např. v kotelně či kanceláři SVJ). Spotřeba naměřená na hlavním vodoměru je oproti podružným bytovým vodoměrům vždy vyšší, v roce , Anonymizováno, šlo o 15 %. Odměny byly členům výboru v roce 2021 vyplaceny v celkové výši odsouhlasené shromážděním (zda se tak dělo měsíčně, či čtvrtletně, nemá na správnost tohoto vyúčtování vliv). Výdaj navíc nespadá pod odměny členům výboru, jde o mimořádný náklad na úklid výtahu a chodby ve společných prostorech a na odklízení sněhu, které byly v roce , Anonymizováno, rovněž vyplaceny dvěma členům výboru; pouze proto byl zahrnut do této položky. Situaci skokových cen plynu se v roce , Anonymizováno, výbor SVJ snažil řešit, jak nejlépe uměl a jak žalobci podrobně popsal v odpovědi na jeho reklamaci. Odečet hlavního plynoměru se při změně dodavatele provedl, ve vztahu k bytovým jednotkám se následně jednotkové ceny od jednotlivých dodavatelů plynu zprůměrovaly.

3. Rozhodný skutkový stav byl mezi účastníky v zásadě nesporný, spor zůstával o právní důsledky, které z něj plynou – je-li či není vyúčtování služeb z , datum, za rok , Anonymizováno, správné.

4. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce obdržel napadené vyúčtování z , datum, (č.l. 5) s přílohou (č.l. 6) dne , datum, . Podle tohoto vyúčtování činila průměrná cena pro žalobce za měrnou jednotku studené vody , částka, a teplé vody , částka, , zatímco žalovanému vyúčtoval dodavatel , právnická osoba, cenu za měrnou jednotku , částka, (faktury vodné a stočné , Anonymizováno, č.l. 105-109).

5. Dne , datum, žalobce vyúčtování reklamoval u člena výboru SVJ , jméno FO, (č.l. 7) a požadoval a) vyúčtování ceny studené vody podle měrné jednotky, kterou žalovanému účtoval dodavatel; b) zohlednění spotřeby plynu v průběhu roku, tj. přepočet prvního pololetí roku , Anonymizováno, podle starých cen plynu, neboť v druhém pololetí , Anonymizováno, žalobce netopil; c) u teplé vody žádal zohlednění jeho přepočtu stejně jako u položky studené vody a stejně jako u plynu zohlednění různého objemu spotřeby v průběhu roku pod různými dodavateli plynu za různé ceny (nikoli zprůměrované); d) u položky mzda výboru žádal vysvětlení, jak jsou členové výboru se svou odměnou spokojeni, když nekonají v podstatných záležitostech jako je změna dodavatele plynu, a v této souvislosti žádal vyškrtnutí položky do doby úhrady škody žalovanému (vzniklé počínáním výboru v této věci).

6. Dne , datum, obdržel žalobce vyjádření k reklamaci (č.l. 20-23) zpracované správcem domu a členy výboru. K položce studené a teplé vody správce popsal způsob vyúčtování tak, že výsledná cena za m3 je dána podílem celkových nákladů na dodávku studené vody pro dům v Kč a celkovým náměrem odečtů bytových vodoměrů v m3 (zatímco dříve se spotřeba vody rozúčtovávala podle počtu osob, v roce , Anonymizováno, se použila poměrová měřidla v jednotlivých bytech a správce popsal, jaké vlivy mohou způsobovat nepřesnosti). Členové výboru k tomu doplnili, že jsou si vědomi, že způsob vyúčtování spotřeby vody podle tehdejších poměrových měřidel nebyl ideální a že mají zájem na řešení pro spokojenost vlastníků jednotek; dne , datum, proto schválili instalaci poměrových měřidel s dálkovým odpočtem, aby se prováděl u všech měřidel ve stejný okamžik; instalace nových měřidel byla plánována ještě v roce , Anonymizováno, , neboť končila pětiletá životnost měřidel stávajících. K položce teplo správce uvedl, že vyúčtování bylo provedeno v souladu s platnou legislativou a stanovami SVJ, tj. 1x 12 měsíců (kalendářní rok). Ve zbytku se členové výboru zevrubně vyjádřili k okolnostem změny dodavatele plynu.

7. Ve dnech , datum, (č.l. 31-32), , datum, (č.l. 34-35), , datum, (č.l. 37) a , datum, (č.l. 38) urgoval žalobce vyřízení námitek, jelikož s vysvětlením z , datum, nebyl spokojen. Žádal takto vysvětlení odchylky spotřeby vody mezi hlavním vodoměrem a součtem podružných vodoměrů. Trval na tom, že účtováním průměrné jednotkové ceny plynu za celý rok je finančně poškozen, neboť jeho spotřeba byla vyšší v prvním pololetí, kdy byla cena plynu výrazně nižší (přesto je mu účtován onen celoroční průměr). U teplé vody poukázal na odpočet 2x ročně a zopakoval svůj dotaz, proč tak výbor nepostupoval i u změny dodavatele plynu, kdy to bylo skutečně nutné. K odměnám členů výboru uvedl, že více než 10 let tuto činnost vykonával zdarma; schválenou odměnu nepovažuje za symbolickou a žádá předložení měsíčních pracovních výkazů odpracované doby pro kontrolu, že odměna odpovídá skutečně odvedené práci. Tato jeho podání již zůstala bez odezvy žalovaného s výjimkou e-mailového sdělení předsedkyně výboru SVJ , jméno FO, z , datum, (č.l. 39), podle kterého správce domu žalobci při jednání dne , datum, vše znovu osobně a podrobně vysvětlil a ve kterém zmínila ke změně dodavatele plynu také vrácený přeplatek od , právnická osoba, z listopadu , Anonymizováno, , z něhož na každý z 94 bytů připadlo , částka, ; o tuto částku platil každý – včetně žalobce – na svém vyúčtování méně.

8. Dále je nesporné, že způsob rozúčtování společných služeb je upraven v čl. XIII bod 5 stanov SVJ z , datum, (č.l. 68-73) takto: „Vyúčtování záloh na úhradu za služby s ohledem na pravidla stanovená shromážděním provádí výbor jednou za zúčtovací období, kterým je kalendářní rok. Poskytovatel služeb je povinen podle zvláštního právního předpisu poskytnout vyúčtování zpravidla nejpozději do 4 kalendářních měsíců po skončení zúčtovacího období. Nedoplatek nebo přeplatek vyplývající z tohoto vyúčtování vyčíslí výbor do 1 měsíce od jeho obdržení od poskytovatele služby a sdělí ho vlastníku jednotky. Splatnost na základě provedeného vyúčtování provedeného výborem je do 30 dnů po ukončení reklamační lhůty tohoto vyúčtování vlastníka jednotky.“9. Měsíční odměny funkcionářů se řídí usneseními shromáždění SVJ z , datum, (č.l. 30) a z , datum, (č.l. 67) – , částka, /měsíc pro předsedu SVJ, , částka, /měsíc pro domovního důvěrníka, , částka, /měsíc pro člena výboru. SVJ uzavřelo v roce , Anonymizováno, se šesti osobami (p. , jméno FO, , pí. , jméno FO, , p. , jméno FO, , pí. , jméno FO, , p. , jméno FO, , pí. , jméno FO, ) dílčí dohody o provedení práce (č.l. 2429, 110112, 117-122, 125-128) čítající v součtu , částka, . Z toho dohoda o provedení práce , částka, pro , jméno FO, z , datum, zní na úklid výtahu a chodby ve společných prostorech (č.l. 117) a pro , jméno FO, , částka, z , datum, zní na úklid sněhu, odstraňování náledí a posyp vstupních schodišť a vydlážděného prostranství u zadní části domu (č.l. 128).

10. Je rovněž nesporné, že v období , datum, až , datum, byla dodavatelem plynu žalovaného společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , ze zkrachovalé skupiny , právnická osoba, (vyúčtování plynu , datum, – , datum, č.l. 88v-90, vyúčtování plynu , datum, – , datum, č.l. 81-83) a v období , datum, až , datum, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (č.l. 1115).

11. Žalovaný žalobce o úhradu vyúčtování upomínal e-mailem z , datum, (č.l. 33) a předžalobní upomínkou z října , Anonymizováno, (č.l. 36); poté žalobce sporné vyúčtování uhradil, přestože jeho správnost nadále rozporoval. Před podáním žaloby žalobce předal předsedkyni výboru žalovaného předžalobní výzvu (č.l. 54).

12. Ze zbývajících provedených důkazů dále soud zjistil, že podle opatření obecné povahy Českého metrologického institutu, kterým se stanovují metrologické a technické požadavky na stanovená měřidla, včetně metod zkoušení při ověřování stanovených měřidel: „měřidla protečeného množství vody – vodoměry, které jsou určeny k použití v obytných a obchodních prostorách a v lehkém průmyslu“ (č.l. 40-53) se největší dovolená chyba objemu dodávané vody pohybuje mezi 2–5 % (bod 2.3 opatření, č.l. 43).

13. Z vyhodnocení provozu plynové kotelny (č.l. 91) soud zjistil, že jde o místnost vybavenou vlastními měřidly plynu, elektřiny a vody.

14. Z vyúčtování vodného , Anonymizováno, (č.l. 104) soud nic podstatného nezjistil, neboť se netýká rozhodného období roku , Anonymizováno, .

15. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce obdržel od žalovaného v květnu , Anonymizováno, vyúčtování služeb za rok , Anonymizováno, , u něhož reklamoval čtyři položky – studená voda, teplá voda, teplo, mzda výboru. Žalovaný se k reklamaci žalobce vyjádřil; žalobce nedoplatek k urgenci žalovaného uhradil, ač s vyřízením reklamace nebyl spokojen. Jelikož žalobce nadále nepovažuje vyúčtování za správné, se stejnou argumentací, kterou přednesl žalovanému při reklamaci (viz výše), uplatnil v tomto řízení nárok na pokutu , částka, denně za prodlení s předložením řádného (tj. věcně správného) vyúčtování.

16. Soud zamítl důkazní návrhy žalobce listinami e-mailová komunikace , Anonymizováno, č.l. 8-9, ceník , Anonymizováno, č.l. 10 a mimořádná faktura – plyn , Anonymizováno, ., Anonymizováno, za , Anonymizováno, č.l. 16-19 k tvrzení o škodě způsobené nezvolením vhodného dodavatele plynu, neboť není rozhodné pro zjištění správnosti napadeného vyúčtování (případná škoda není předmětem tohoto řízení). Pro nadbytečnost zamítl soud důkazní návrhy žalobce výslechem svědků , jméno FO, a , jméno FO, , neboť způsob rozúčtování studené vody měl za zjištěný z nesporných tvrzení účastníků a listinných důkazů, a dále u svědka , jméno FO, i proto, že výkon činnosti členů výboru není pro zjištění správnosti napadeného vyúčtování rozhodný (výše odměn členů výboru je schválena nejvyšším orgánem žalovaného a není podmíněna vykazováním, zda za ni potřebnou práci v roce , Anonymizováno, skutečně odvedli či nikoli). Důkazní návrh žalobce účastnickým výslechem , jméno FO, zamítl soud pro nepřípustnost, neboť byl vznesen po koncentraci řízení.

17. Dále soud zamítl také důkazní návrhy žalovaného výslechem svědka , jméno FO, pro nepřípustnost, neboť byl vznesen po koncentraci řízení; a dále listinami řádná faktura elektřina , Anonymizováno, ., Anonymizováno, č.l. 75-79 + ručně psaný soupis položek č.l. 80, faktury za úklid č.l. 92-103, faktury , právnická osoba, . (výtah) č.l. 129-132, neboť nejde o žalobcem zpochybňované položky.

18. Podle § 1179 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů, a pořizovat si z nich výpisy, opisy a kopie.

19. Podle § 1180 o. z. (1) vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. (2) Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

20. Podle § 1181 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

21. Podle § 5 zákona č. 67/2013 Sb. (1) způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období. (2) Nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí společenství, rozúčtují se náklady na služby takto a) dodávka vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech, ….

22. Podle § 6 zákona č. 67/2013 Sb. (2) pokud je jiným právním předpisem stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu, rozdělí se náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou.(3) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemce služeb s měřením nebo zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. V případě překročení přípustných rozdílů musí být provedena úprava výpočtové metody. …23. Podle § 3 odst. 4 vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, odečty měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemců služeb provádí poskytovatel služeb nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období.

24. Podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. (1) jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. (2) Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout , částka, za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty , částka, za každý započatý den prodlení.

25. Po právní stránce hodnotil soud žalobu takto: Není důvodná.

26. Žalobci lze přisvědčit pouze potud, že ve stavu prodlení se společenství vlastníků jednotek ocitá skutečně nejen nepředložením vyúčtování včas, nýbrž i předložením vyúčtování sice včasného, ale věcně nesprávného. Nepodařilo se mu však prokázat, že by v projednávané věci šlo o takový případ. Žalovaný ve všech namítaných položkách svůj postup soudu srozumitelným a smysluplným způsobem obhájil. Napadené vyúčtování je – navzdory přesvědčení žalobce – věcně správné, z čehož plyne, že žalobcem uplatněný nárok na pokutu z prodlení není dán.

27. Nesprávnost vyúčtování v principu podle žalobce plyne z toho, že se k němu SVJ nechová jako k hlavnímu (jedinému) odběrateli poskytovaných služeb, které spotřebuje výlučně jeho bytová jednotka, a že je podle vyúčtování povinen nést i poměrnou část společných nákladů (např. rozdíl spotřeby mezi hlavními – fakturačními – měřidly a součtem spotřeb podružných měřidel). Podobně žalobce kritizoval žalovaného, že neprovedl při změně dodavatele i odečet podružných měřidel (nejen měřidla hlavního – fakturačního) a že výslednou cenu za plyn v roce 2021 zprůměroval bez ohledu na konkrétní spotřeby bytových jednotek podle jednotlivých měsíců. Rozhořčení žalobce pramení v neposlední řadě i z nespokojenosti se způsobem, jakým žalovaný řešil krizi způsobenou krachem dodavatele plynu v říjnu , Anonymizováno, . Žalovaný svým postupem nicméně žádný právní předpis, jimiž je povinen se řídit, neporušil.

28. Co se týče studené vody, nesouhlasí žalobce s tím, že by měl platit cokoli nad rámec vlastní spotřeby (žádal vyúčtovat spotřebu podle svého podružného vodoměru za cenu, kterou žalovanému účtoval dodavatel , Anonymizováno, , adresa, ). Žalobci byla vyúčtována spotřeba vody podle jeho podružného vodoměru, ovšem za cenu o něco vyšší, než kterou žalovanému účtovaly , Anonymizováno, , adresa, Kč , Anonymizováno, . , částka, ), neboť se do ní zahrnula spotřeba vody v rámci domu na místech mimo bytové jednotky (což také vysvětluje zmiňovanou 15% odchylku). Nesprávnost této položky dovozuje žalobce mj. z „nelegálního“ odběru vody v domovním rozvodu, na základě kterého nemůže být vyúčtování věcně správné a v souladu s právními předpisy. Není ovšem zřejmé, co je „nelegálním“ odběrem vody míněno. Jak uvedl na svou obranu žalovaný, některé společné prostory domu jsou – stejně jako bytové jednotky – také vybaveny podružnými měřidly (kotelna, kancelář žalovaného) a spotřeba vody v nich slouží celku. Jinými slovy v domě existují – kromě bytových jednotek – i další odběrová místa studené vody s vlastním podružným měřidlem, jejichž náklad se mezi ně rozpočítává. Je logické, že je voda odebírána nikoli jen v bytových jednotkách, nýbrž i pro společné potřeby fungování domu (údržba, úklid, a třeba i to zalévání květin před domem). Zároveň platí, že žalovaný není subjektem odděleným od vlastníků bytových jednotek, je jimi naopak tvořen; není zde proto nikdo jiný, než právě vlastníci bytových jednotek, kdo by měl (v příslušném poměru) společný náklad domu nést.

29. Žalovaný v reakci na reklamaci žalobce připustil, že podružné vodoměry se v roce , Anonymizováno, blížily ke konci své životnosti a že nebyl optimální ruční odečet jejich stavů, neboť neproběhly ve stejném okamžiku; proto také v roce , Anonymizováno, přijali opatření k eliminaci různých nepřesností. Ani z toho nicméně nesprávnost vyúčtování neplyne, neboť celkový výdaj zkrátka žalovanému prokazatelně vznikl a nesou jej všichni vlastníci bytových jednotek rovnoměrně a bez rozdílu, což kromě jiného napovídá název žalovaného – „společenství“. Není možné uvažovat o fungování v bytovém domě ve stylu „já jako vlastník jednotky si zaplatím výlučně svou spotřebu a ostatní (fungování domu jako celku) mě nezajímá a nemá jít na můj vrub“. Odpovědnost za fungování bytového domu je zkrátka kolektivní a společná všem vlastníkům bytových jednotek bez výjimky. Bytové spoluvlastnictví s sebou z povahy věci tyto „drobné nespravedlnosti“ přináší; původně ostatně bytové domy nebyly zamýšleny k „rozparcelování“ vlastnictví do mnoha rukou podle jednotek. Vyhnout se těmto „drobným nespravedlnostem“ lze leda bydlením nájemním či vlastnictvím nemovitosti samostatné.

30. S touto úvahou se pojí i nespokojenost žalobce s výběrem nového dodavatele plynu v říjnu , Anonymizováno, , který neměl pod vlastní kontrolou, neboť jde o kompetenci žalovaného. Těmito námitkami se soud nicméně nezabýval, neboť nemohly mít vliv na správnost napadeného vyúčtování (na rozúčtování nákladů žalovanému skutečně vzniklých mezi bytové jednotky). Naznačuje-li žalobce vznik škody způsobené žalovaným, i takový nárok může uplatnit soudní cestou; předmětem tohoto řízení jej však neučinil.

31. Ze slova „nejméně“ v odkazovaném § 3 odst. 4 vyhlášky č. 269/2015 Sb. žalobce dovozuje, že žalovaný mohl a měl provést odečty měřidel nejen ke konci zúčtovacího období, nýbrž i při změně dodavatele plynu. Žalovaný, ač nemusel, toto také učinil, ovšem pouze ve vztahu k hlavnímu (fakturačnímu) měřidlu. Neporušil tím však žádnou povinnost a jeho postup soud neshledává ani nemravným.

32. K průměrné ceně za měrnou jednotku u teplé vody žalovaný vysvětlil, že „spotřeba studené vody pro výrobu teplé užitkové vody je měřena poměrovým měřidlem pro kotelnu. Jelikož spotřeba studené vody, která byla naměřena na tomto měřidle, byla vyšší než součet spotřeb teplé vody naměřených na bytových měřidlech teplé vody, byl celkový náklad na spotřebu naměřenou na vodoměru studené vody pro ohřev teplé vody umístěném v kotelně rozúčtován v poměru podle hodnot naměřených na podružných vodoměrech teplé vody. Z tohoto důvodu není a nemůže být cena za měrnou jednotku studené vody použité pro výrobu teplé užitkové vody shodná s cenou účtovanou dodavatelem.“ Toto vysvětlení považuje soud za srozumitelné a smysluplné. Stejně jako u tepla i zde platí, že zákon nestanovuje žalovanému povinnost provádět při změně dodavatele energií dílčí odečty podružných měřidel u všech (94) bytových jednotek a soud v jeho počínání nespatřuje ani nic nemravného. Proti způsobu rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům tak, jak jej upravuje § 6 zákona č. 67/2013 Sb., ostatně žalobce ničeho nenamítal. Nesprávnost vyúčtování dovozuje výhradně ze skutečnosti, že vlivem změny dodavatele plynu stoupla jeho cena a ta se nezohlednila v jednotlivých bytových jednotkách podle konkrétních měsíců, nýbrž se zprůměrovala celoročně. Jak již soud uvedl, tímto krokem (změnou dodavatele plynu bez provedení odečtu podružných – nikoli fakturačních – měřidel) žalovaný žádnou zákonnou povinnost neporušil; nesprávnost vyúčtování z něj proto neplyne.

33. Pro zřejmě delší dobu přetrvávající spory s vedením žalovaného žalobce zpochybňuje oprávněnost odměn, které si členové výboru v souladu s rozhodnutím shromáždění přiznávají. Schválená výše odměn nicméně není předmětem tohoto řízení. Případnou nečinnost výboru či nespokojenost členů SVJ s jejich činností může žalobce řešit prostřednictvím orgánu k tomu určeného, kterým je shromáždění; za stavu schválené výše ročních odměn však takové argumenty nejsou způsobilé zpochybnit správnost napadeného vyúčtování. V ročním součtu si členové výboru SVJ přiznali v roce , Anonymizováno, odměny v souladu s rozhodnutím shromáždění a z hlediska správnosti následného vyúčtování bytovým jednotkám nehraje roli, zda tak činili měsíčně, či čtvrtletně (a že je v jednotlivých dohodách pravidelně uváděna práce za měsíc, ačkoli výše odměny odpovídá výši čtvrtletní, je-li dodržen celkový roční souhrn). Žalovaný srozumitelným způsobem vysvětlil i dvě položky navíc, které nespadaly pod odměny členům výboru, ale pod mimořádné výdaje na úklid výtahu a chodby ve společných prostorech a odklízení sněhu; pouze byly do této položky zahrnuty, neboť byly v roce , Anonymizováno, vyplaceny právě členům výboru, což zakázáno není. Žalobce ostatně nerozporoval tento výdaj jako takový, pouze se podivoval, že v minulosti byl – na rozdíl od roku , Anonymizováno, – vyplácen osobě odlišné od člena výboru. Co z toho má plynout z hlediska (ne)správnosti vyúčtování (tohoto konkrétního výdaje, ať už byl zahrnut do kterékoli položky), není zřejmé. I v této položce tedy šlo o náklady žalovanému skutečně a po právu vzniklé, které se následně schváleným způsobem rozpočítaly mezi jednotlivé bytové jednotky.

34. Požadavky žalobce na fungování SVJ nejsou reálné a jdou výrazně nad rámec požadavků zákona. Jak soud citoval již výše, podle § 1180 odst. 1 o. z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, popř. rovným dílem. Žalobce tuto svou „spoluodpovědnost“ za společné náklady domu odmítl a žádal přepočet vyúčtování podle šetrného hospodaření ve vlastní bytové jednotce. Takové fungování bytového domu však není možné a ani zákonem vyžadované. Soud neshledal v postupu žalovaného žádné pochybení, žaloba není po právu.

35. Ve sporu úspěšný žalovaný, který současně nezavinil zastavení části řízení, má podle § 146 odst. 2 věty první ve spojení s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) právo na náhradu nákladů řízení. Tarifní hodnotou sporu je v souladu s § 8 odst. 1 a § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v účinném znění, částka , částka, (kapitalizovaná pokuta , částka, a dále pětinásobek ročního plnění z běžící pokuty , částka, denně od , datum, do zaplacení, tj. , částka, ), z čehož na jeden úkon právní služby připadá podle § 7 odst. 5 téže vyhlášky , částka, a paušální náhrada hotových výdajů , částka, podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky. Soud přiznal žalovanému náhradu odměny zastupující advokátky za čtyři úkony právní služby (odpor, přípravné jednání, vyjádření k doplnění žaloby, jednání ve věci samé) v souladu s § 11 odst. 1 písm. d), g) téže vyhlášky; poloviční odměna za úkon přípravného jednání ve smyslu § 11 odst. 2 písm. g) téže vyhlášky se nepoužije, neboť nejde o úkon méně náročný než jednání ve věci samé (začasté právě naopak) – soud proto analogicky i pro tento úkon aplikoval v souladu s čl. 95 odst. 1 Ústavy nejbližší podobné ustanovení, tj. § 11 odst. 1 písm. g) téže vyhlášky. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. se náklady řízení platí k rukám advokáta.