6 C 98/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedou senátu titul Ivanem Jordánem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 525 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 525 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 1 525 Kč od 26. 1. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným na Okresní soud v Kroměříži dne 31. 10. 2020 domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 525 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu.

2. Dle tvrzení žalobkyně tato jakožto dopravce zajišťuje dopravní obslužnost ve městě [obec] a přilehlých obcích při přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou, provozovanou podle podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence nebo povolení, schváleného jízdního řádu, smluvních přepravních podmínek a tarifu (§ 18 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, dále jen„ zákon o silniční dopravě“) a veřejnou osobní drážní dopravu podle jízdního řádu a tarifu a předem vyhlášených smluvních přepravních podmínek v Přepravním a tarifním věstníku (§ 36 písm. a) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách v platném znění, dále jen „zákon o drahách“). Žalobkyně je povinna spojem uvedeným v jízdním řádu přepravit každého cestujícího, jsou-li splněny smluvní přepravní podmínky a tarif (§ 18 písm. d) zákona o silniční dopravě, § 36 písm. b) zákona o drahách). Žalobkyně je oprávněna prostřednictvím pověřené osoby kontrolovat, zda cestující má platný jízdní doklad, případně uložit cestujícímu zaplatit přirážku k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje (§ 18a odst. 1 písm. c) zákona o silniční dopravě, § 37 odst. 5 písm. b) zákona o drahách). Cestující, který se při kontrole neprokáže platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit dopravci jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky (§ 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě, § 37 odst. 5 písm. b) zákona o drahách). Žalobkyně ve schválených smluvních přepravních podmínkách stanovila výši základního jízdného částkou 25 Kč a výši přirážky částkou 1 500 Kč (§ 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě, § 37 odst. 6 zákona o drahách).

3. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný dne 25. 1. 2020 nastoupil do vozidla tramvajové linky [číslo] kterým žalobkyně provozuje přepravu cestujících ve veřejné linkové dopravě ve městě [obec], čímž byla mezi žalobkyní jakožto dopravcem a žalovaným jakožto cestujícím uzavřena přepravní smlouva. V [údaj o čase] hodin uvedeného dne žalobkyní pověřená osoba při kontrole ve voze tramvajové linky [číslo] na zastávce (místě kontroly) [ulice] nádraží zjistila, že žalovaný uskutečnil jízdu bez platného jízdního dokladu, o čemž byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole.

4. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a podle § 37 odst. 5 písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, Přepravního řádu, Smluvních přepravních podmínek a Tarifu Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, tak žalobkyni vznikla vůči žalovanému pohledávka z nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému, kterou žalovaný dosud neuhradil.

5. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou peněžitého závazku, v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a čl. 9 odst. 13 Smluvních přepravních podmínek žalobkyně uplatňuje vůči žalovanému nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky do zaplacení. V souladu s ustanovením čl. 9 odst. 12 Smluvních přepravních podmínek Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje se za datum splatnosti považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Prvním dnem prodlení je tedy den následující po dni, ve kterém došlo k uložení zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Třicetidenní lhůta uvedená na zápisu o provedené přepravní kontrole a v čl. 9 odst. 16, 17 Smluvních přepravních podmínek se vztahuje k možnosti postoupení pohledávky jinému subjektu k vymáhání, pětidenní lhůta uvedená v čl. 9 odst. 9, 10 a 11 Smluvních přepravních podmínek se pak vztahuje ke snížení přirážky k jízdnému, byla-li v této lhůtě uhrazena, nebo prokázal-li se cestující platným jízdním dokladem, nebo doplnil-li cestující chybějící údaje na průkazce či kupónu. Žádná z těchto lhůt však nemá vliv na splatnost jízdného a přirážky k jízdnému.

6. Žalobkyně soudu předložila listinné důkazy, zejména zápis o provedené přepravní kontrole na č. l. 12, poštovní podací arch na č. l. 13, smluvní přepravní podmínky na č. l. 15, Tarif Integrovaného dopravního systému [územní celek] na č. l. 28 a předžalobní upomínku - výzvu k plnění na č. l. 14.

7. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

8. Podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení. Jak tedy vyplývá z ustanovení občanského zákoníku, je povinnost cestujícího uhradit za přepravu jízdné. Přepravu pak poskytují především podniky, které jsou k tomuto účelu (obvykle přímo zákonem) zřízeny. Přeprava je zásadně poskytována na základě smlouvy o přepravě, která je u hromadných dopravních prostředků obvykle uzavírána konkludentním jednáním. Základní povinností cestujících je kromě dodržování podmínek, za kterých se přeprava poskytuje i zaplatit cenu přepravy. Při nesplnění těchto povinností je povinen zaplatit i zvláštní peněžitou sankci, která má povahu smluvní pokuty a jejíž podmínky a výše jsou stanoveny přepravními řády.

9. Žalobkyně má nárok na zaplacení jízdného a přirážky v souladu se zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhláškou Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, Přepravním řádem a Smluvními přepravními podmínkami. Výše jízdného pak vyplývá z Tarifu Integrovaného dopravního systému [územní celek]. Dopravní podnik [územní celek], [anonymizováno] je na základě zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, provozovatelem veřejné silniční dopravy a jako takový provádí smluvní přepravu veřejnosti na základě Smluvních přepravních podmínek vydaných dopravcem. S ohledem na skutečnost, že dne 25. 1. 2020 žalobkyní pověřená osoba při kontrole ve voze tramvajové linky [číslo] na zastávce (místě kontroly) [ulice] nádraží prokazatelně zjistila, že žalovaný uskutečnil jízdu bez platného jízdního dokladu (o čemž byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole), vznikla žalobkyni vůči žalovanému pohledávka z nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému ve výši 1 525 Kč, kterou žalovaný dosud neuhradil.

10. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 525 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

13. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

14. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.