7 C 103/2023

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 17 887,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 6 851,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 851,87 Kč od 2. 9. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 4 859,87 Kč od 2. 9. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 161,36 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 491,10 Kč, b) částku ve výši 11 035,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 035,38 Kč od 2. 9. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 11 035,38 Kč od 2. 9. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 462,11 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 555,45 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 8 495,60 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži dne 1. 3. 2023 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částek shora uvedených s příslušenstvím představujícím úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřela dne 16. 2. 2018 s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které žalovaný čerpal úvěr ve výši 5 000 Kč a zavázal se tento úvěr spolu s úrokem 16,9 % splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu. Žalovaný se dále zavázal hradit cenu za využití účtu 50 Kč měsíčně, příp. další poplatky dle ceníku. Jelikož žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil, a to ke dni 27. 5. 2022, o čemž byl žalovaný informován. Pohledávka ze smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 8. 2022, s účinností k 1. 9. 2022. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka 7 504,33 Kč a skládala se ze zůstatku jistiny ve výši 4 859,87 Kč, poplatků ve výši 1 992 Kč, úroku z úvěru do 1. 9. 2022 ve výši 491,10 Kč a úroku z prodlení do 1. 9. 2022 ve výši 161,36 Kč. Kromě toho žalobkyně požaduje úrok a úrok z prodlení od 2. 9. 2022 do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván písemnou výzvou k úhradě dluhu, na tuto však nereagoval.

2. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 16. 3. 1993 smlouvu o účtu, na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Dále právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne 19. 3. 2001 smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku běžného účtu. Žalovaný překročil povolený limit kontokorentu, což bylo považováno za případ vzniku tzv. nepovoleného debetního zůstatku, který byl žalovaný povinen vyrovnat, což však neučinil a jelikož šlo o závažné porušení smlouvy o úvěru, právní předchůdce žalobkyně převedl pohledávku ke dni 1. 5. 2022 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné částky s úroky, o čemž byl žalovaný vyrozuměn výzvou ze dne 1. 5. 2022 a zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 8. 2022, s účinností k 1. 9. 2022. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka 12 052,94 Kč a skládala se z jistiny ve výši 11 035,38 Kč, úroku do 1. 9. 2022 ve výši 555,45 Kč a úroku z prodlení do 1. 9. 2022 ve výši 462,11 Kč. Kromě toho žalobkyně požaduje úrok a úrok z prodlení od 2. 9. 2022 do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván písemnou výzvou k úhradě dluhu, na tuto však nereagoval.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO. Žalovaný nemá datovou schránku.

4. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>5. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>7. Podle ust. § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 502 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.</i> 9. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Skutková zjištění a právní závěry: Nárok a). Právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřela se žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 16. 2. 2028 (dále jen„ smlouva“), ve které se zavázal žalovanému na základě jeho příkazů poskytnout peněžní prostředky (úvěr) až do limitu 5 000 Kč. Součástí smlouvy byly, dle jejího ujednání, také Všeobecné obchodní podmínky a Ceník [anonymizováno]. Žalovaný se v odst. 3.1 smlouvy zavázal čerpaný úvěr splácet a z vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru hradit úrok ve výši 16,90 % ročně (jehož výše je ve smlouvě stanovena v odst. 4.1). Úvěr a úroky z úvěru měly být dle odst. 3.1 smlouvy spláceny formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 250 Kč měsíčně, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaný se dále v odst. 4.2 smlouvy zavázal hradit cenu za využití účtu ve výši 50 Kč měsíčně, případně další poplatky, dle Ceníku [anonymizováno]. Dle odst. 2.3 smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky (úvěr) po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně. Čerpání probíhalo na základě žádosti žalovaného (činěného dle smlouvy například, nikoliv však výlučně, v podobě příkazu k úhradě). Žalovaný takto čerpal úvěr až do limitu 5 000 Kč. Celková výše vyčerpaného úvěru vyplývá z obratové historie a výpisu z úvěrového účtu žalovaného. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, a proto právní předchůdce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě splátek po splatnosti nejpozději do 27. 5. 2022, jinak se stane celý úvěr splatným. Žalovaný však ve stanovené lhůtě dluh po splatnosti neuhradil, a proto jej právní předchůdce žalobkyně ke dni 27. 5. 2022 zesplatnil, o čemž byl žalovaný informován prostřednictvím dopisu.

11. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany právního předchůdce žalobkyně banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 8. 2022, a to s účinností ke dni 1. 9. 2022. Postoupení bylo žalovanému oznámeno.

12. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k 1. 9. 2022, celkem 7 504,33 Kč a skládala se ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 4 859,87 Kč, úroku z úvěru do 1. 9. 2022 ve výši 491,10 Kč, úroku z prodlení do 1. 9. 2022 ve výši 161,36 Kč a poplatků ve výši 1 992 Kč. Jistina pohledávky je od postoupení pohledávky žalobkyni i nadále úročena úrokem z úvěru ve výši 16,90 % ročně a úrokem z prodlení ve výši dle předpisů občanského práva ve výši 11,75 % ročně. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 19. 9. 2022. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho.

13. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 4 859,87 Kč, poplatků ve výši 1 992 Kč, úroků z prodlení ve výši 161,36 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, úroků z úvěru ve výši 491,10 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, a dále úroků z úvěru ve výši 16,90% p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 4 859,87 Kč od 2. 9. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 11,75% p. a. z částky ve výši 6 851,87 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 4 859,87 Kč a poplatků ve výši 1 992 Kč, od 2. 9. 2022 do zaplacení. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby odeslanou doporučeně dne 5. 12. 2022.

14. Nárok b). Kromě toho právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 16. 3. 1993 smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Dále právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřel dne 19. 3. 2001 smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu (dále„ Smlouva o úvěru“), na základě které byl žalovanému na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku běžného účtu. Nedílnou součástí Smlouvy i Smlouvy o úvěru jsou Všeobecné obchodní podmínky [anonymizováno]. Limit kontokorentního úvěru, tedy povoleného debetního (záporného) zůstatku na běžném účtu, byl sjednán do limitu ve výši 10 000 Kč. Žalovaný byl zároveň dle Smlouvy o úvěru povinen platit právnímu předchůdci žalobkyně roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši dle oznámení [anonymizováno] (ke dni vzniku debetního zůstatku činila výše úrokové sazby 18,90 % ročně) a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu v souladu s platným sazebníkem [anonymizováno], jež byly v souladu se Smlouvou o úvěru započítávány do výše kontokorentu.

15. Dle podmínek Smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu. Překročení limitu kontokorentu bylo považováno za případ vzniku tzv. nepovoleného debetního zůstatku, který byl žalovaný povinen vyrovnat. Nepovolený debetní zůstatek však přes upomínky učiněné ze strany právního předchůdce žalobkyně žalovaným vyrovnán nebyl, což představovalo závažné porušení Smlouvy o úvěru, a proto právní předchůdce žalobkyně převedl pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne 1. 5. 2022 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné částky s úroky. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z kontokorentu ve výši v souladu s platným oznámením [anonymizováno], tj. ve výši 18,90 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši v souladu s platným oznámením [anonymizováno]. Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn výzvou ze dne 1. 5. 2022 a zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky.

16. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 8. 2022, a to s účinností ke dni 1. 9. 2022. Postoupení bylo žalovanému oznámeno.

17. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k 1. 9. 2022, celkem 12 052,94 Kč a skládala se ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 11 035,38 Kč, úroku z úvěru do 1. 9. 2022 ve výši 555,45 Kč a úroku z prodlení do 1. 9. 2022 ve výši 462,11 Kč. Jistina pohledávky je od postoupení pohledávky žalobkyni i nadále úročena úrokem z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně a úrokem z prodlení ve výši dle předpisů občanského práva. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně 16. 9. 2022. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho.

18. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 11 035,38 Kč, úroků z prodlení ve výši 462,11 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, úroků z úvěru ve výši 555,45 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, úroků z úvěru ve výši 18,90 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 11 035,38 Kč od 2. 9. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % p. a. z částky ve výši 11.035,38 Kč, od 2. 9. 2022 do zaplacení. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby odeslanou doporučeně dne 5. 12. 2022, ani přesto však nebyla dlužná částka uhrazena.

19. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru v souladu s § 2395 a násl. občanského zákoníku a smlouva o kontokorentním úvěru dle § 497 obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Na základě těchto smluv poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky za výše uvedených podmínek, žalovaný dosud neuhradil pohledávky z těchto smluv ve výši shora specifikované.

20. Obě pohledávky byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, čímž je založena aktivní legimitace žalobkyně. Požadavek žalobkyně je v souladu se smluvnímu ujednáními i s výše uvedenými ustanoveními občanského zákoníku i obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013.

21. Výše úroku byla sjednána smlouvou a je v souladu se zákonem. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Za tohoto stavu soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, proto bylo žalobě vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

22. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, odměně advokáta ve výši 1 820 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 8 495,60 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>23. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 24. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.