Okresní soud v Kroměříži · Rozsudek

7 C 109/2024

č. j. 7 C 109/2024-67

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-08-06 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKM:2024:7.C.109.2024.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 : Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 103 560,70 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro uznání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 103 560,7 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 696,72 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 103 560,70 Kč od , datum, do zaplacení, úrok ve výši 15,99 % ročně z částky 97 496,80 Kč od , datum, do zaplacení, úrok ve výši 15,99 % ročně z částky 3 739,90 Kč od , datum, do zaplacení, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 25 353,80 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly za jménem 1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, .

3. Skutková zjištění a právní závěry: Právní předchůdce žalobkyně, a to , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „Banka“), uzavřel se žalovanou dne , datum, Smlouvu o úvěru (dále jen „Smlouva“) a součástí Smlouvy byly také , právnická osoba, podmínky , právnická osoba, . Na základě uzavřené Smlouvy poskytla Banka žalované úvěr ve výši 102 979 Kč, který byl vedený na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala splácet Bance čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných přímo ve Smlouvě. , adresa, se splátkami úvěru se žalovaná ve Smlouvě zavázala hradit úroky z úvěru ve výši 15,99 % a poplatky (ceny) za úkony související s poskytnutím a správou úvěru (zejména za vedení účtu), příp. poplatky za pojištění, a to ve výši podle Smlouvy a aktuálního Sazebníku , právnická osoba, . Smluvní strany si dále přímo ve Smlouvě sjednaly, že právní předchůdce žalobkyně je oprávněn připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru, úroku z úvěru či poplatku byla žalovaná dle Smlouvy povinna platit z nesplacených částek také úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy a náklady spojené se správou úvěru v prodlení ve výši dle aktuálního Sazebníku , právnická osoba, ., tj. smluvní pokutu za prodlení a další poplatky (ceny). Smluvní strany si dále ve Smlouvě sjednaly právo Banky prohlásit úvěr za okamžitě splatný, pokud se žalovaná mj. dostane do prodlení s placením splátky úvěru či jakéhokoliv jeho peněžitého závazku ze Smlouvy. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany Banky postoupena žalobkyni spolu s příslušenstvím a všemi právy a povinnostmi s ní spojenými na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne , datum, . Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení , datum, , celkem 107 257,42 Kč a skládala se z: - neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 97 496,80 Kč, - úroku z úvěru ve výši 3 739,90 Kč, - úroku z prodlení ve výši 3 696,72 Kč, - poplatků (cen) ve výši 2 324,00 Kč. Jistina pohledávky 101 236,70 Kč je tak tvořena: - neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 97.496,80 Kč, - připsanými úroky úvěru ve výši 3.739,90 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho, proto žalobkyně požaduje po žalované zaplacení: - dlužné jistiny úvěru ve výši 101 236,70 Kč, tvořené: - neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 97 496,80 Kč, - připsanými neuhrazenými úroky z úvěru ve výši 3 739,90 Kč, - úroků z prodlení ve výši 3 696,72 Kč, kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, - poplatků (cen) ve výši 2 324 Kč.

4. Usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, soud žalovanou v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doruční uvedeného usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s ním. Zároveň soud žalovanou uvedeným usnesením poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení. Dne , datum, bylo shora uvedené usnesení doručeno žalované do vlastních rukou prostřednictvím pošty. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Vzhledem k tomu, že se žalovaná nevyjádřila ve smyslu § 114b o. s. ř. ve stanovené 30 denní lhůtě, která marně proběhla dnem , datum, , jsou splněny všechny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání. Soud má proto za to, že žalovaná nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro uznání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro uznání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro uznání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu; b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu; c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází.

6. V posuzované věci se jedná o spor z titulu Smlouvy o úvěru ze dne , datum, . Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. , spisová značka, .

7. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ustanovení § 114b o. s. ř. za to, že žalovaná uznala nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

8. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud nenařizoval dle § 153a odst. 4 o. s. ř. jednání a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 353,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 171 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 103 560,70 Kč sestávající z částky 5 260 Kč za každý za 3 úkony uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH.

10. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

11. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.