7 C 110/2023

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci c) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci d) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení, že žalobci jsou dědici zůstavitele,

I. Žaloba, dle které se žalobci domáhali určení, že všichni žalobci jsou dědici z ústně uzavřené závěti ze dne 27. 9. 2022, po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného 13. 8. 1928, naposledy bytem [adresa], zemřelém dne 30. 9. 2022, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 35 143,24 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobci domáhají určení, že„ žalobci [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně], [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně], [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce], [datum narození], bytem [adresa]. [anonymizováno] [číslo], jsou dědici z ústně uzavřené závěti ze dne 27. 9. 2022 po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], naposledy bytem [adresa], zemřelému dne 30. 09. 2022“ V žalobě tvrdili, že zůstavitel zemřel se zanecháním pořízení pro případ smrti – ústní závěti ze dne 27. 09. 2022 v souladu s ust. § 1542 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Závěť byla učiněna ústně za přítomnosti tří svědků ([celé jméno žalobkyně] a), [celé jméno žalobkyně] b) a [jméno] [příjmení]). O zůstavitele přede dnem jeho úmrtí pečovala pečovatelka [celé jméno žalobkyně] a praneteř [celé jméno žalobkyně]. V této době byl dle tvrzení žalobců zůstavitel v dobré fyzické kondici, sebeobslužnost (hygiena, nákupy) zvládal samostatně. Na zůstavitele zřejmě se zpožděním dolehlo úmrtí jeho jediné dcery [jméno], (zemřelé dne 17. 9. 2022) a doručení jejího úmrtního listu dne 26. 9. 2022. Pečující osoby tak až do dne 27. 9. 2022 nezaznamenaly žádnou změnu zdravotního stavu zůstavitele, jeho stav toho dne byl pro ně překvapivý a neočekávaný, kdy s ohledem na profese pečujících osob lze s pravděpodobností hraničící s jistotou tvrdit, že by jakoukoli změnu zdravotního stavu zůstavitele zaznamenaly. Zůstavitel dne 27. 9. 2022 vyslovil přání, aby se jeho majetek pro případ jeho smrti rozdělil mezi 5 dědiců rovným dílem (mezi účastníky tohoto řízení – 4 žalobce a žalovaného), tyto dědice označil jejich jmény (jak byl za svého života zvyklý), což pro přítomné svědky, bylo dostatečně určité. Po výše uvedeném prohlášení zůstavitel fakticky přestal komunikovat a následně v nemocnici dne 30. 9. 2022 zemřel, aniž by byl v době hospitalizace schopen komunikace, nebylo možno pořídit závěť některou z běžných forem. I z tohoto lze usuzovat na nenadálost změny zdravotního stavu a zejména na bezprostřednost ohrožení zůstavitelova života. Svědky zůstavitelova prohlášení byla [celé jméno žalobkyně], která jej pravidelně navštěvovala, dále [jméno] [příjmení], manžel [příjmení] [celé jméno žalobkyně], který byl svou manželkou požádán, aby na zůstavitele dohlédl po dobu její nepřítomnosti (cesty pro lékařku), a [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně], kterou [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] požádala o konzultaci ke zdravotnímu stavu zůstavitele. Po příjezdu rychlé záchranné služby již zůstavitel nekomunikoval, v nemocnici zkonstatovali, že jeho zdravotní stav je vážný, přičemž zůstavitel po krátké hospitalizaci zemřel.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 9. 6. 2023 č. l. 32 a násl., č. l. 26 9. 2023 č. l. 54 a násl. tak, že dle jeho názoru nedošlo k naplnění podmínek pro pořízení závěti s úlevami ve smyslu ust. § 1542 odst. 1 věta první občanského zákoníku, neboť nebyla naplněna ani jedna z obou kumulativních podmínek pro pořízení ústní závěti stanovených citovaným ustanovením: V době údajného prohlášení zůstavitele směrem k [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení], bylo zůstaviteli [anonymizováno] let, byl vdovcem, pochoval svou dceru [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Zůstaviteli také pomáhala paní [celé jméno žalobkyně], pečovatelka. Vzhledem k velmi vysokému věku zůstavitele, jeho rodinným poměrům ovlivněným úmrtími jeho nejbližších i jisté nesamostatnosti spojené s vysokým věkem nelze jakkoli přistoupit na nenadálost změny zdravotního stavu zůstavitele vedoucí k patrnému a bezprostřednímu ohrožení života, neboť do večera 27. 9. 2022 nic nebránilo zůstaviteli sepsat závěť vlastnoručně, případně požádat některou z pečujících osob o zajištění notáře nebo o sepis závěti před způsobilými svědky. Žalovaný poukázal na závěry vyslovené z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Dále žalovaný poukázal na rozpor ve vnímání svědkyň závěti [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] a [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] v otázce reakce zůstavitele na úmrtí jeho dcery [jméno] [celé jméno žalobkyně], [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] sdělila, že„ Po smrti jeho dcery [jméno] [celé jméno žalobkyně] byl docela soběstačný, pomáhala mu pečovatelka [celé jméno žalobkyně] a pomáhala mu i [celé jméno žalobkyně]. Chtěla ho prý dokonce vzít i k sobě, on to však odmítl.“ [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] sdělila“„ Svědkyně uvádí, že jeho stav mohl být vyvolán i doručením úmrtního listu jeho dcery [jméno] [celé jméno žalobkyně]“ Vzhledem k tomu, že dcera zůstavitele, [jméno] [celé jméno žalobkyně], zemřela dne 17. 9. 2022, zůstavitel sám zařizoval její pohřeb a k domnělému vyslovení jeho závěti došlo až dne 27. 9. 2022, jsou svědky popisované důvody zhoršení stavu zůstavitele spíše spekulacemi. Dle názoru žalovaného odstup 10 dní od úmrtí dcery zůstavitele vylučuje znak nenadálosti pro možnost pořízení ústní závěti ve smyslu ust. § 1542 občanského zákoníku. Bezprostřední ohrožení života zůstavitele nemohlo být svědkům při pořízení závěti patrno, neboť z jejich výpovědí se vesměs podává, že zůstavitel byl zesláblý a necítil se dobře. Nic nenapovídalo akutnímu stavu ohrožení života pro možnost pořízení závěti s úlevami. Žalovaný dále tvrdí, že závěť je neplatná pro neurčitost, neboť zůstavitel označil dědice tak, že kdyby se s ním něco stalo, ať se majetek rozdělení na pět dílů, a to mezi [jméno], [anonymizováno], [jméno], [jméno] z [příjmení] a pražského [jméno]. V takovém označení dědiců shledává žalovaný neurčitost osob, není možná jejich bezchybná identifikace. Domnělí závětní dědici [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] jsou nezpůsobilí dědici dle údajné ústní závěti pro nedodržení příslušného počtu tří způsobilých svědků k jejich osobám ve smyslu ust. § 1540 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 1542 odst. 1 věta první občanského zákoníku pro jejich vlastní ustanovení zůstavitelem v domnělé závěti, případně pro jejich vztah ke svědkovi závěti [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně]. <i>3. Podle ust. § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. Podle odst. 2, nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou. Podle odst. 3, vyplývá-li z odstavce 2 nebo z rozhodnutí soudu o žalobě, že dědické právo nesvědčí některému z dosavadních dědiců, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. Ustanovení § 169 odst. 2 se použije obdobně.</i> 4. Posouzení otázky, zda byla žaloba podána ve lhůtě v souladu s ust. § 170 odst. 1 z. ř. s., ve spojení s usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

5. U Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno dle ust. § 138 odst. 2 z. ř. s . řízení o pozůstalosti po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], zemřelého dne [datum] (dále jen„ zůstavitel“), a to na základě usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Dle ust. § 101 odst. 2 z. ř. s ., a to usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], k provedení úkonů v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli, byla pověřena notářka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářka se sídlem v [obec], [ulice a číslo], jako soudní komisařka. Usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (č. l. 23 spisu [spisová značka]) ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (č. l. 26 spisu [spisová značka]), pověřená notářka uložila žalobcům, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne právní moci usnesení podali u Okresního soudu v Kroměříži žalobu na určení, že žalobci jsou dědici po zůstaviteli z ústně uzavřené závěti ze dne [datum rozhodnutí]. Usnesení č. j. [číslo jednací] nabylo právní moci dne [datum], opravné usnesení dne [datum]. Vzhledem ke shora zjištěným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba byla podána dne [datum], tedy ve dvouměsíční lhůtě. <i>6. Podle ust. § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.</i> 7. Určovací žaloba má preventivní charakter a má účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněná tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti; v tomto případě je naléhavý právní zájem na určení tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu a předešlo by se tak případnému dalšímu podávání žalob na plnění nebo jestliže žaloba naplnění neřeší a ni nemůže řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahů nebo práva. Pokud je žaloba zamítnuta z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmů, je vyloučeno, aby se soud zabýval věcí samou.

8. Posouzení naléhavého právního zájmu žalobců na podané žalobě: V řízeních o určení dle ust. § 80 o. s. ř., soud musí zkoumat v první řadě, zda na podané žalobě je naléhavý právní zájem. Pokud soud dospěje k závěru, že na podané žalobě je naléhavý právní zájem, pak žalobu projedná věcně. Pokud však dospěje soud k závěru, že na podané žalobě není naléhavý právní zájem, poté soud bez věcného projednání žalobu zamítne. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobci mají naléhavý právní zájem na podané žalobě, neboť bez tohoto určení (pokud by bylo žalobě vyhověno), že žalobci jsou dědici z ústně uzavřené závěti ze dne 27. 9. 2022, by se fakticky nestali dědici po zůstaviteli a nemohli by tak vstoupit do majetkových práva po zůstaviteli. Za tohoto stavu soud proto žalobu posoudil i věcně. <i>9. Dle ust. § 1542 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), kdo je pro nenadálou událost v patrném a bezprostředním ohrožení života, má právo pořídit závěť ústně před třemi současně přítomnými svědky. Totéž právo má i ten, kdo se nachází v místě, kde je běžný společenský styk ochromen následkem mimořádné události a nelze-li po něm rozumně požadovat, aby pořídil v jiné formě. Dle odst. 2, citovaného ustanovení, nepořídí-li svědci záznam o zůstavitelově poslední vůli, bude důvodem dědické posloupnosti soudní protokol o výslechu svědků.</i> 10. Skutková zjištění a právní závěry: U Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka] probíhá řízení o projednání dědictví po zůstaviteli (spis [spisová značka], přílohový spis č. l. 56). Zůstavitel byl v době úmrtí vdovec, měl dceru [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozenou 31. 7. 1955, která zemřela dne 17. 9. 2022 (tzv. předemřela, zemřela dříve než její otec, zůstavitel).

11. Pořízením pro případ smrti jsou dle ust. § 1491 občanského zákoníku závěť, dědická dohoda nebo dovětek. Šetřením v Evidenci právních jednání pro případ smrti, notářka zjistila, že listina není evidována. Zůstavitel měl dva sourozence, a to bratra [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného 1914, zemřelého 1992, který zanechal jediného žijícího syna [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], narozeného 14. 2. 1947 (synovec zůstavitele). Dále měl zůstavitel sestru [jméno] [příjmení], narozenou 1915, zemřelou 2007, která zanechala jedinou dceru [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozenou 1936, zemřelou 2009 (zůstavitelova neteř). Rodiče zůstavitele nebyli zjišťováni. Bez zanechání tzv. pořízení, nastupuje dle ust. § 1633 občanského zákoníku nedojde-li k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo dědické závěti, zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebi k její části. <i>12. Podle ust. § 1637 odst. 1 občanského zákoníku, nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Podle odst. 2, nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.</i> 13. Zákonný dědic v první dědické třídě (manžel, děti, v době zůstavitelovi smrti již nežili), ve druhé dědické třídě (manžel již nežil, zůstavitelovi rodiče - nežili a osoby, které žili se zůstavitelem ve společné domácnosti po dobu jednoho roku před jeho smrtí a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni na výživou na zůstaviteli - nebyly spolužijící osoby) v době úmrtí zůstavitele, tedy ke dni 30. 9. 2022, nebyli žádní dědicové ve druhé třídě. Ve třetí dědické třídě dědí zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí žili ve společné domácnosti a ti, kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstaviteli. Zůstavitel měl bratra [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného 1914 a zemřelého dne 1992, který zanechal žijícího syna [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] (synovec zůstavitele), tedy žalovaného. Dále měl zůstavitel sestru [jméno] [příjmení], narozenou 1915 a zemřelou 2007, která měla dceru [jméno] [celé jméno žalobkyně] (neteř zůstavitele), narozenou 1936 a zemřelou 2009, která měla žijící dceru, kterou je žalobkyně a) (praneteř zůstavitele, na kterou se již neuplatňuje tzv. reprezentační právo). Zákonný dědic zůstavitele je tedy až ve třetí dědické skupině, žijící synovec zůstavitele, žalovaný. Tedy, jediným zákonným dědicem po zůstaviteli je jeho synovec Ing. [celé jméno žalovaného], žalovaný, a to ve třetí dědické třídě, který je na základě tzv. reprezentačního práva zákonným dědicem. Žalovaný vstupuje jak dědic po svém zemřelém otci [jméno] [celé jméno žalovaného] (bratrovi zůstavitele).

14. V řízení o projednání dědictví po zůstaviteli, se však do dědictví přihlásili údajní dědicové, a to všichni žalobci (žalobkyně a), b), žalobce c), žalobkyně d)), kteří tvrdí, že zůstavitel zanechal ústně uzavřenou závěť, když dne 27. 9. 2022 měl údajně vyslovit přání o rozdělení majetku mezi 5 osob, všechny žalobce a žalovaného. Žalobci tedy dospěli k závěru, že tato údajná ústní závěť splňuje zákonem stanovené předpoklady ve smyslu ust. § 1542 občanského zákoníku. Toto přání měl zůstavitel vyslovit před žalobkyní a), žalobkyní b), které o sobě tvrdí, že jsou zároveň nejen závětní dědičky, ale také svědci z ústně uzavřené závěti a dále před třetím svědkem, kterým má být [jméno] [příjmení], manžel žalobkyně a). O údajné ústní závěti ze dne 27. 9. 2022 nebyl pořízen svědky záznam v žádném podobě.

15. Ustanovení § 1542 odst. 1 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 nově umožňuje pořídit ústní závět, zákon však stanoví možnost pořízení takové ústní závěti před třemi současně přítomnými svědky. Dle důvodové zprávy k novému občanskému zákoníku, takový první případ může nastat tehdy, je-li splněna podmínka, že se jedná o nenadálou událost ohrožující život zůstavitele. Takovou nenadálou událostí ohrožující život může být například nenadálé závažné onemocnění či úraz, tedy něco, co se přihodilo přímo zůstaviteli a nebylo možné takovou událost předvídat. Taková situace může nastat například po autonehodě, úrazu v horách atd. V druhém případě došlo k nějaké mimořádné události, nebo neštěstí, a zůstavitel se nachází v místě, kde k takové mimořádné události, neštěstí došlo, například při povodních, epidemie či pandemie, ale také lze si vybavit havárii atomové elektrárny, chemičky, vojenskou událost, vojenský konflikt. Zůstavitel může být v tomto případě sice zdravý, avšak nachází se v místě, kde je ohrožen na svém životě. Pokud se týká úmrtí zůstavitele, soud dospěl k závěru, že se nejedná o takovou nahodilou událost ohrožující živost zůstavitele, ani o mimořádnou událost, nebo neštěstí. Zůstavitel byl ve věku 94 let a je přirozeným chodem, že lidé se rodí a umírají. Zůstavitel si byl vědom, že má pouze dceru, která by byla, pokud by neumřela dříve než on, jeho dědičkou. Ještě za života však své majetkové poměry vyřešil a majetky převedl na dceru. Bohužel, tato však zemřela dříve než on. Dcera zůstavitele byla bezdětná. Jediným zjištěným dědicem po zůstaviteli byl tak zjištěn žalovaný, synovec zůstavitele.

16. Současně při ústně učiněné závěti musí však být také splněna podmínka, že po zůstaviteli nelze rozumně požadovat, aby pořídil závět v jiné formě, např. ve formě závěti napsané vlastní rukou, formou notářského zápisu. Lze však mít za to, že když zůstavitel pořídil závěť takto ústně, i když jí mohl pořídit jinou formou (holografní závěť, formou notářského zápisu), nebude z tohoto důvodu ústní závěť považována za neplatnou. Je-li zůstavitel však naživu, pozbývá tato závěť platnosti uplynutím dvou týdnů ode dne pořízení. Tato doba však nepočne běžet, ani neběží, dokud zůstavitel nemůže pořídit závěť ve formě veřejné listiny (§ 1549 obč. zák.).

17. V daném případě, zůstavitel do dne 27. 9. 2022 neučinil žádné pořízení pro případ smrti ve smyslu ust. § 1491 občanského zákoníku, neboť své majetkové poměry měl vyřízeny za svého života tak, že nemovité věci již několik let před tím převedl na svoji dceru [jméno] [celé jméno žalobkyně], která však dne 17. 9. 2022 zemřela, byla bezdětná. Tři dny po údajném pořízení ústní závěti dne 27. 9. 2022, zůstavitel dne 30. 9. 2022 zemřel. Krátce poté, co měl dne 27. 9. 2022 v pozdních odpoledních hodinách sdělit ústně třem svědkům, kdo má být dědicem, byl převezen [anonymizováno] do [anonymizováno] nemocnice, a. s. a dle hlášení nemocnice byl zůstavitel převzat do zdravotního ústavu pro poruchu vědomí (spis [spisová značka], příloha č. l. 20).

18. Při pořízení ústní závěti, zde musí být tři současně přítomní svědci, dokonce nemusí ani pořídit písemný záznam o závěti, který lze však doporučit, včetně jeho podepsání svědky i zůstavitelem, je-li toho schopen. Tito tři svědci mohou zaznamenat projev vůle zůstavitele bezprostředně poté, co byl učiněn, čímž se může předejít situaci, kdy tito svědci již nebudou moci později svědectví podat. Záznam svědků není záznamem, který musí být pořizován v případech uvedených v § 1543 občanského zákoníku (jedná se o případ, kdy je důvodná obava, že by zůstavitel zemřel dříve, než by mohl pořídit závěť ve formě veřejné listiny, může pak jeho poslední vůli starosta obce zaznamenat, na jímž území se zůstavitel nachází a to za přítomnosti dvou svědků); § [číslo] (vůle učiněná na palubě námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou ČR nebo letadla zapsaného v leteckém rejstříku v ČR za přítomnosti dvou svědků, zaznamená poslední vůli velitel námořního plavidla a letadla, případně jeho zástupce, pokud mu v tom nebrání bezpečnost plavby a letu) a § [číslo] (účast při bojovém konfliktu a vojenských operací, poslední vůli zaznamenává velitel vojenské jednotky ČR, případně jiný voják v hodnosti důstojníka nebo vyšší, opět za přítomnosti dvou svědků), takže nemusí mít jeho náležitosti a nemůže se stát veřejnou listinou.

19. V daném případě zůstavitel, který zemřel dne [datum] ve věku téměř [anonymizováno] let a svědky mají být žalobkyně a), žalobkyně b) a manžel žalobkyně a) [jméno] [příjmení]. Žalobkyně a) je praneteří zůstavitele, neboť její matka ([jméno] [celé jméno žalobkyně] zemřela 2009) byla neteří zůstavitele. Matka [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla [jméno] [příjmení] (zemřela 2007), byla sestrou zůstavitele. Žalobkyně b) byla manželkou zůstavitelova bratrance. [jméno] [příjmení], třetí svědek je manžel žalobkyně a). Tyto tři osoby v dědickém řízení před notářkou vypověděli, že ve večerních hodinách dne 27. 9. 2022 navštívila žalobkyně a) zůstavitele spolu s manželem [jméno] [příjmení], který původně seděl v autě před domem, následně ho žalobkyně a) zavolala do bytu zůstavitele a našli zůstavitele sedět v křesle u TV, nevypadal dobře, působil dojmem dehydratovaného. Následně přijela i žalobkyně b), která taktéž v dědickém řízení vypověděla, že zůstavitel byl zesláblý, špatný, vyčerpaný, dehydratovaný. Krátce na to byla přivolána záchranná služba, která zůstavitele odvezla do [anonymizována tři slova], kde byl hospitalizován. V době přijetí byla u něj stanovena porucha vědomí. Dne [datum] zemřel.

20. Způsobilost svědků dosvědčit ústně učiněnou závěť zůstavitelem soud hodnotí následujícím způsobem: Pokud se týká žalobkyně a), která má být nejen svědkem pořízení ústně vysloveného přání zůstavitele, ale současně dědičkou, soud uvádí, že tato je jako svědek nezpůsobilá k osvědčení vysloveného přání, vůle zůstavitele, neboť de facto sama sobě má jako svědek prokázat, dosvědčit, že přáním zůstavitele je, aby se stala závětní dědičkou spolu s dalšími čtyřmi osobami (ostatními žalobci a žalovaným). Žalobkyně a) vystupuje v řízení jako účastník řízení, nemůže být však současně v roli jako svědek řízení. Její výpověď jako účastnice řízení je tak nedostačující, neboť tato jako účastnice může soudu sdělovat ty skutečnosti, které jsou pro ni významné z hlediska dědického řízení po zůstaviteli, není poučena ve smyslu ust. § 126 o. s. ř., nehrozí jí sankce trestního stíhání pro křivou svědeckou výpověď. Tedy její účastnická výpověď vzbuzuje pochybnosti o pravdivosti. Tato je přímou příbuznou zůstavitele jako právní nástupce její matky a babičky. Účastník řízení není poučen o následcích výpovědi dle ust. § 126 o. s. ř. jako svědek.

21. Žalobkyně b), která má být taktéž nejen svědkem pořízení ústně vysloveného přání zůstavitele, ale současně dědičkou, soud uvádí, že tato je jako svědek taktéž nezpůsobilá k osvědčení vysloveného přání, vůle zůstavitele, neboť de facto sama sobě má jako svědek prokázat, dosvědčit, že přáním zůstavitele je, aby se stala závětní dědičkou. Tato není přímou příbuznou zůstavitele, ale je, byla manželkou bratrance zůstavitele. Žalobkyně b) vystupuje v řízení jako účastník řízení, nemůže být však současně v roli jako svědek řízení. Její výpověď jako účastnice řízení je tak nedostačující, neboť tato jako účastníce může soudu sdělovat ty skutečnosti, které jsou pro ni významné z hlediska dědického řízení po zůstaviteli. Tedy její účastnická výpověď vzbuzuje pochybnosti o pravdivosti. Účastník řízení není poučen o následcích výpovědi dle ust. § 126 o. s. ř. jako svědek, tedy ani ona nevypovídá v řízení pod pohrůžkou sankce trestního stíhání pro křivou svědeckou výpověď.

22. Svědek [jméno] [příjmení]. Tento sice není v přímém příbuzenském poměru se zůstavitelem, je však manželem žalobkyně a). Zde vyvstává otázka věrohodnosti tohoto svědka, neboť je přímo zainteresovaný do celé záležitosti, má s velkou pravděpodobností zájem na výsledku sporu, neboť pokud by skutečně žalobkyně a) byla závětní dědičkou, pak z toho vyplývají i výhody pro něj. Získání majetku po zůstaviteli.

23. Za situace, kdy nejsou tři způsobilí svědci z údajné ústně uzavřené závěti ze dne 27. 9. 2022, pak provádět výslech svědků po poučení dle ust. § 126 o. s. ř. je nadbytečný, pokud jiné osoby nebyly přítomny při projevů vůle zůstavitele učinit ústní závěť. Výslech jediného údajně přítomného svědka [jméno] [příjmení] není právně významný, neboť již samotná absence dalších dvou svědků, nemůže mít právně relevantní význam pro posouzení důvodnosti této žaloby. Z důvodu shora uvedeného soud proto návrh žalobců na provedení důkazu jeho svědeckou výpovědí, soud zamítl pro nezpůsobilost a také pro nevěrohodnost, aby tento jediný svědek prokázal údajnou ústně uzavřenou smlouvu. Soud dále také uvádí, že je zcela nepřípustné, aby tzv. závětní dědici z ústně učiněné závěti, v daném případě dva z žalobců, byli současně svědci takto učiněné ústní závěti.

24. Soud nepovažuje úmrtí zůstavitele za nahodilou událost, ale přirozený vývoj lidského života. Zůstavitel byl ve věku, kdy bylo možné zcela reálně očekávat, že vzhledem k jeho takto vysokému věku může dojít k úmrtí ze dne na den. Bylo by pochopitelné, že po smrti dcery zůstavitele, by se zůstavitel velmi těžko smiřoval s úmrtím svého dítěte. Pokud byl zůstavitel schopen zajistit pohřeb své dcery, pak se lze domnívat, že také mohl učinit písemnou závěť. Rovněž se zůstavitel dle názoru soudu nenacházel v takové mimořádné situaci, kdy chtěl, ale nemohl tuto závěť učinit písemnou formou. Samotná skutečnost, že byl v nemocnici, takovou situaci, prostředí nenavozuje. Je však otázkou, zda byl zůstavitel ještě ve stavu, kdy byl schopen učinit takové právní jednání a posoudit následky právního, které by byly platné. Ale také, zda skutečně zůstavitel měl vůli takové jednání učinit. Ve zdravotnickém ústavu byl proto, že u něj došlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu, což také i žalobkyně a) a b) uvedli v řízení o pozůstalosti, proto byla zavolána záchranná služba. Zhoršení zdravotního stavu zůstavitele vzhledem k jeho věku a úmrtí dcery, nebylo nic mimořádného a neobvyklého. Při převzetí do zdravotního ústavu [anonymizována tři slova] (hlášení spis [spisová značka]) bylo uvedeno, že hospitalizace zůstavitele od [datum] v [údaj o čase] hodin, pro zdravotní indikaci, psychický stav porucha vědomí, přivezen [anonymizováno].

25. Tvrzení žalobců, uvedená v žalobě, že se zůstavitel nacházel v dobré fyzické kondici, zvládal sebe obslužnost, jsou tvrzení obecná, kdy není definováno, co si pod pojmem dobrá fyzická kondice u osoby ve věku [anonymizováno] let lze představit. Zůstavitel měl tzv. pečovatelku, o které následně žalobci uvedli, že nebyla pečovatelkou, ale de facto rodinnou přítelkyní. Jaký byl stav mysli zůstavitele, zda byl či nebyl schopen posoudit právní následky svého projevu, nelze za současného stavu hodnotit.

26. Vzhledem ke shora uvedeným skutkovým zjištění a právnímu závěru, soud proto dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, nebyly splněny zákonem stanovené předpoklady pro učinění závěti v ústní formě ve smyslu ust. § 1542 občanského zákoníku. Za tohoto stavu soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

27. Zamítnutí důkazů: Lékařské zprávy z nemocnice o hospitalizaci zůstavitele krátce před smrtí, výpověďmi záchranářů, kteří prováděli úkony po příjezdu do bydliště zůstavitele dne [datum], svědeckou výpovědí instalatéra pana [jméno] [příjmení], manželky žalovaného, účastnický výslech žalovaného, soud zamítl z důvodu, že provedení těchto důkazů za situace, kdy neexistují tři způsobilí svědky ústní závěti, nejedná se o nahodilou událost ve smyslu ust. § 1542 občanského zákoníku, by bylo provedení těchto důkazů pouhým formalismem, tyto důkazy nejsou způsobilé prokázat důvodnost žaloby. Tedy, že skutečně zůstavitel projevil ústní formou svoji vůli k případnému pořízení pro případ smrti. Je otázkou, zda skutečně byl zůstavitel v pozdních hodinách dne 27. 9. 2022 ještě ve stavu, kdy byl schopen učinit takové právní jednání, které by vyvolaná právní následky.

28. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. PZ žalovaného provedl vyúčtování nákladů řízení na částku 394 077,64 Kč, když hodnotu jednoho úkonu stanovil dle ust. § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb. na částku 56 480 Kč bez DPH. PZ žalovaného osvědčil, že je plátcem DPH, proto PZ žalovaného přísluší DPH ve výši 21 % z každého úkonu právní služby, tak z RP, cestovného, ztráty času.

29. Soud však dospěl k závěru, že hodnota úkonu v řízení o určení právního vztahu, se bude posuzovat podle ust. § 9 odst. 3 ve spojení s § 7. 5, kdy tarifní hodnota je 35 000 Kč. Hodnota úkonu je pak 2 500 Kč Náklady žalovaného se tak skládají z: 1/ odměny advokáta ve výši 2 500 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 6 úkonů, a to přípravu a převzetí zastoupení, písemné podání ze dne 9. 6. 2023, písemné podání ze dne 26. 9. 2023, účast u jednání dne 7. 9. 2023, dne 5. 10. 2023 a dne 10. 10. 2023, 2/ 6 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 3/ náhrada za ztrátu času á 100 Kč za 10 ½ hodinu dle vyhl. č. 177/1996 Sb., 4/ 3 x cestovné [obec] [obec] a zpět, celkem 1 560 km, základní sazba 5,20 Kč, PH MN ve výši 34,40 Kč, spotřeba PH 7,7 l [číslo] km, celkem cestovné ve výši 12 244 Kč, 5/ 21 % DPH z odměny advokáta, RP, cestovného, ztráty času ve výši 6 099,24 Kč, když právní zástupce žalovaného osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 35 143,24 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>30. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 31. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.