7 C 122/2023

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jany Ivánkové a přísedících JUDr. Hany Hrabalové a Ing. Jaroslava Kotuly ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 305 870 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni doplatek platu ve výši 39 123 Kč hrubého se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 123 Kč od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení doplatku platu ve výši 34 338 Kč hrubého se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 338 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 15 294 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, .

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži, ve znění doplnění ze dne , datum, č. l. 95 a násl. se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 305 870 Kč hrubého se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení z titulu náhrady ušlého platu za období od , datum, do , datum, . V žalobě tvrdí, že od roku 2009 do září roku 2013 pracovala na kontrolním oddělení na pozici referenta II. referátu DPH , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , územní pracoviště v , Anonymizováno, . V rámci své pracovní činnosti mimo jiné prováděla šetření daňového přiznání k DPH za zdaňovací období III. a IV. čtvrtletí roku 2011, I. čtvrtletí roku 2012 a III. čtvrtletí roku 2012 podaného společností , právnická osoba, ., jejímž statutárním zástupcem a jediným společníkem byl , jméno FO, . Usnesením , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, dle § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písmeno a), odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „trestní zákoník“), z části dokonaného a z části nedokonaného ve stadiu pokusu podle § 21 trestního zákoníku, spáchaný formou spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, pro zvlášť závažný zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 2, odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, spáchaný formou spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, v jednočinném souběhu se zvlášť závažným zločinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, kterých se měla dopustit jednáním popsaným ve výrokové části usnesení pod skutky 1, 2 a 3. Rozsudkem , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, , pobočka ve , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, byla žalobkyně zproštěna obžaloby podle ust. § 226 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „trestní řád“). Výše uvedený rozsudek byl napaden odvoláním státní zástupkyně, o kterém následně rozhodl , Anonymizováno, soud v , Anonymizováno, usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, tak, že odvolání státní zástupkyně zamítl podle ust. § 256 trestního řádu a trestní řízení tak bylo po téměř sedmi letech pravomocně ukončeno úplným zproštěním žalobkyně. Žalobkyně dále uvedla, že poté co vešel v platnost zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, žádala zaměstnavatele o přeřazení na služební místo na kontrolním oddělení, toto jí však s ohledem na stále probíhající trestní řízení nebylo umožněno. Žalobkyně dále tvrdí, že ke dni , datum, , sepisu Protokolu o seznámení účastníka řízení s podklady pro vydání rozhodnutí vyplývá, že k tomuto dni osobní spis žalobkyně u zaměstnavatele neobsahuje žádný důkaz prokazující porušení pracovní kázně žalobkyní, porušení právních či interních předpisů. Žalobkyně proto tvrdí, že její přeřazení na jinou pracovní pozici, ve které došlo ke snížení platu žalobkyně, bylo jedině a v příčinné souvislosti s trestním stíháním žalobkyně., právnická osoba, podané žalobě se žalovaná vyjádřila písemným podáním ze dne , datum, č. l. 88, ve znění doplnění ze dne , datum, č. l. 149, ve kterém uvedla, že nárok žalobkyně neuznává z následujících důvodů: Na základě usnesení , právnická osoba, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, bylo podle ust. § 160 odst. 1 trestního řádu, zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 trestního zákoníku, z části dokonaného a z části nedokonaného ve stádiu pokusu podle § 21 trestního zákoníku, spáchaného formou spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, dále pro zvlášť závažný zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 2. odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, spáchaného formou spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, v jednočinném souběhu se zvlášť závažným zločinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku. Těchto zločinů se měla žalobkyně dopustit jednáním, které je uvedeno v usnesení pod skutkem I. – obvinění , právnická osoba, a skutkem II. – obvinění 2,3 a skutkem III. – obvinění 2, 3. Žalobkyně nárok zakládá na tvrzení, že byla v minulosti převedena na jinou pracovní pozici z důvodu trestního řízení, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení. Žalovaná uvedla, že tvrzení žalobkyně však není žádným způsobem podloženo, z žádné skutečnosti nikterak přímo nevyplývá, že by byla žalobkyně převedena na jinou pracovní pozici z důvodu trestního stíhání ve smyslu ust. § 41 odst. 2 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoníku práce). Relevantním podkladem, proč došlo k přeřazení žalobkyně na jinou pracovní pozici, je listina Hlášení o přeřazení zaměstnance do jiného oddělení – referátu a změně vykonávané činnosti ze dne , datum, , ve kterém není žádný odkaz na důvod přeřazení v důsledku trestního stíhání žalobkyně. Žalovaná dále tvrdí, že žalobkyně prokazatelně nebyla převedena na jinou práci ve smyslu § 41 odst. 2 písm. b) zákoníku práce. Žalovaná pouze jednala zcela v rámci svých kompetencí zaměstnavatele, proto dle názoru žalované nepřísluší žalobkyni za dobu trestního stíhání doplatek platu dle ust. § 139 odst. 2 zákoníku práce ve výši průměrného výdělku, kterého dosahovala žalobkyně před převedením, a to při zohlednění skutečnosti, že žalobkyně nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatelem. Dále žalovaná uvádí, že trestní soudy ve svých písemných rozhodnutích, a to v odůvodnění dovodily, že žalobkyně se formálně dopustila trestné činnosti, avšak z důvodu aplikace zásady subsidiarity trestní represe podle ust. § 12 odst. 2 trestního řádu byla obžaloby zproštěna. Tato zásada byla aplikována mimo jiné i proto, že trestní soudy uzavřely, že vůči obžalované byla uplatněna odpovědnost podle jiných, pracovněprávních předpisů – byla převedena na jiné méně exponované a honorované místo a následně rovněž zproštěna výkonu služby. Takovéto uplatnění odpovědnosti považoval soud za naprosto dostatečné. Ke zproštění obžaloby tedy, dle názoru žalované, došlo proto, že žalobkyně byla přeřazena, v rámci pracovní smlouvou sjednaného druhu práce do jiného organizačního útvaru zaměstnavatele, resp. žalované. Pokud by byl totiž tvrzený ušlý plat žalobkyni doplacen, tato dříve vyvozená „platová represe“ by daným procesem byla zcela zrušena a výše uvedená premisa o uplatnění pracovněprávní odpovědnosti, resp. odpovědnosti podle jiných než trestních právních předpisů, z níž trestní soudy též vycházely při úvaze, zda uplatnit zásadu subsidiarity trestní represe, by již neplatila. Žalovaná si je vědoma, že soudy aplikovaly zásadu subsidiarity trestní represe i za zohlednění dalších rozhodných skutečností blíže rozvedených v rozhodnutích trestních soudů, jakými byly např. závěr, že se žalobkyně dopustila nedbalostního trestného činu, nepřiměřenost délky trestního stíhání, která neměla souvislost se žalobkyní a která snižovala společenskou škodlivost daného jednání, či porušení povinností pracovní skupiny na Územním pracovišti v Kroměříži. Ovšem byla-li již uvedená trestní subsidiarita aplikována i na podkladě vyvozené pracovněprávní odpovědnosti, nelze se pak podle žalované úspěšně dovolávat zrušení následků takto uplatněné odpovědnosti, byla-li jedním z pilířů vedoucích ke zproštění obžaloby, a to navíc za situace, kdy po formální stránce bylo žalobkyní spácháno jednání, jež jí bylo vytýkané v trestním řízení.3. (1. rozsudek soudu prvního stupně). Rozsudkem , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve znění opravného usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, bylo poprvé soudem prvního stupně rozhodnuto výrokem I. a žalobkyni přizná částka ve výši 289 756 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne , datum, do zaplacení. Výrokem II. zamítnuta částka ve výši 8 114 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne , datum, do zaplacení. Výrokem III. rozhodnuto o nákladech řízení. Rozsudek soudu prvního stupně byl ve výrocích I. a III. zrušen usnesením Krajského soudu v Brně, pobočka ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Ve výroku II. rozsudek soudu prvního stupně nabyl právní moci dne , datum, .

4. Odvolací soud ve zrušovacím usnesení vyslovil závazný právní názor, že nárok žalobkyně na doplatek platu za dobu ode dne , datum, do dne , datum, není dána pravomoc státu, když nárok žalobkyně je dán dle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě a dle ust. § 159 odst. 1 zákona o státní službě je dána pravomoc k rozhodování o odměňování státních zaměstnanců, služebnímu orgánu.

5. Podáním ze dne , datum, č. l. 272 žalobkyně upřesnila nároky uvedené v žalobě tak, že za období od , datum, do , datum, , nově požaduje částku ve výši 73 461 Kč hrubého s příslušenstvím; za období od , datum, do , datum, , požaduje částku ve výši 200 093 Kč hrubého s příslušenstvím, celkem tedy částku ve výši 273 554 Kč hrubého. Rozdíl částek 305 870 Kč a 273 554 Kč činil 32 316 Kč méně oproti původní žalobě. Z tohoto však žaloba o zaplacení částky ve výši 8 114 Kč s příslušenstvím pravomocně zamítnuta.

6. Pro částku ve výši 24 202 kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne , datum, do zaplacení (rozdíl částek ve výši 32 316 a ve výši 8 114 Kč) vzala žalobkyně u jednání dne , datum, žalobu zpět a soud usnesením ze dne , datum, řízení o částku 24 202 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne , datum, do zaplacení zastavil. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, (žalobkyně i žalovaná se výslovně vzdaly práva odvolání proti usnesení o částečném zastavení řízení a usnesení bylo tohoto dne účastníkům doručeno do vlastních rukou (viz protokol o jednání č. l. 275).

7. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, soud rozhodl, že řízení o zaplacení částky ve výši 200 093 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 200 093 Kč od , datum, do zaplacení se zastavuje a věc se postupuje služebnímu orgánu řediteli Finančního úřadu pro Zlínský kraj, se sídlem , adresa, , , adresa, výrok I. usnesení. Výrokem II. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

8. Podle ust. § 41 odst. 2 písm. b) zákoníku práce, ve znění účinném do , datum, , zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci, bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení.

9. Podle ust. § 139 odst. 2 zákoníku práce, je-li zaměstnanec převeden podle § 41 odst. 2 písm. b) na jinou práci, než byla sjednána, přísluší mu mzda nebo plat podle vykonávané práce; nebude-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.

10. Podle ust. § 351zákoníku práce, má-li být v základních pracovněprávních vztazích uvedených v § 3 použit průměrný výdělek, musí se postupovat při jeho zjištění jen podle této hlavy.

11. Podle ust. § 352 zákoníku práce, průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.

12. Podle ust. § 353 odst. 1 zákoníku práce, průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Podle odst. 2, za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Podle odst. 3 zákoníku práce, dojde-li ke zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas (§ 114 odst. 2 a § 127 odst. 2) v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby podle odstavce 2 také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta.

13. Podle ust. § 354 odst. 1 zákoníku práce, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Podle odst. 2, průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období. Podle odst. 3, při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí. Podle odst. 4, při uplatnění konta pracovní doby (§ 86 a 87) je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období (§ 86 odst. 3).

14. Podle ust. § 356 odst. 1 zákoníku práce, průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek. Podle odst. 2, má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. Podle odst. 3, má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, zjistí se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.

13. Skutková zjištění a právní závěry: Žalobkyně od roku 2009 do , datum, pracovala u žalované na kontrolním oddělení na pozici referenta II. referátu, kontrolní oddělení, sekce odbor, Finančního úřadu pro Zlínský kraj, územní pracoviště v Kroměříži (pracovní náplň s účinností od , datum, č. l. 6). V rámci své pracovní činnosti mimo jiné prováděla šetření daňového přiznání k DPH za zdaňovací období III. a IV. čtvrtletí roku 2011, I. čtvrtletí roku 2012 a III. čtvrtletí roku 2012 podaného společností , právnická osoba, ., jejímž statutárním zástupcem a jediným společníkem byl , jméno FO, (skutková z jištění zjištěna z žaloby, doplnění žaloby a vyjádření žalované k žalobě). Žalobkyně tedy ke dni zahájení trestního stíhaní byla u žalované v pracovním poměru a vykonávala v rámci , právnická osoba, činnost referenta pro správu daní, přičemž byla zařazena na systemizovaném pracovním místě č. , hodnota, na , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro , Anonymizováno, kraj, Územním pracovišti V , Anonymizováno, , Oddělení kontrolním, referátu II (jak bylo zjištěno z vyjádření žalobkyně a žalované a tyto skutečnosti nebyly žalobkyní a žalovanou rozporovány, Pracovní náplň ze dne , datum, (č. l. 6). S účinností ode dne , datum, byla žalobkyně na pozici – pracovní zařazení referent správy a daní, na systemizovaném pracovním místě č. , hodnota, na , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro , Anonymizováno, kraj, Územním pracovišti V , Anonymizováno, , Oddělení registrační a podpůrných činností, referát (jak bylo zjištěno z vyjádření žalobkyně a žalované a tyto skutečnosti nebyly žalobkyní a žalovanou rozporovány, Pracovní náplň ze dne , datum, č. l. 7verte). Od , datum, bylo pracovní zařazení žalobkyně na pozici referent pro správu daní se zařazením do 10. platové třídy, číslo práce 5 (Pracovní náplň ze dne , datum, č. l. 6), kde jsou vyjmenovány činnosti spadající pod toto pracovní zařazení.

14. Na základě Platového výměru ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, č. l. 7 v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů, s nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě byla žalobkyně zařazena do 10. platové třídy, 8. platového stupně a na základě tohoto zařazení s účinností od , datum, jí příslušel měsíční plat ve výši 18 293 Kč, skládající se z platového tarifu ve výši 14 993 Kč, osobního příplatku ve výši 1 800 Kč, zvláštního příplatku ve výši 1 500 Kč. Celkový plat žalobkyně tak činil 18 293 Kč hrubého. Výše platu byla stanovena dále s ohledem na skutečnost, že žalobkyni byla povolena kratší pracovní doba v rozsahu 30 hodin týdně (75 %).

15. S účinností od , datum, žalobkyni příslušel plat v 10. platové třídě, 8. platovém stupni dle Platového výměru ze dne , datum, (č. l. 7) v celkové výši 18 293 Kč při 30 hodinové týdenní pracovní době. Tento plat se skládal z platového tarifu ve výši 14 996 Kč, osobního příplatku ve výši 1 800 Kč, zvláštního příplatku ve výši 1 500 Kč. S účinností od , datum, žalobkyni příslušel plat v 8. platové třídě, 9. platovém stupni dle Platového výměru ze dne , datum, (č. l. 8) v celkové výši 14 745 Kč při 30 hodinové týdenní pracovní době. Tento plat se skládal z platového tarifu ve výši 13 245 Kč, osobního příplatku ve výši 1 125 Kč, zvláštního příplatku ve výši 375 Kč.

16. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětem nároku žalobkyně je období od , datum, do dne , datum, , další důkazy prokazující výši platu žalobkyně jsou právně irelevantní, proto se soud k těmto blíže již nevyjadřuje.

17. V souvislosti s přijetím a účinností zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní službě“), byla žalobkyně na základě své žádosti přijata do služebního poměru na dobu neurčitou ve smyslu ust. § 190 odst. 1 tohoto zákona Rozhodnutím o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, č. l. 8verte, a to s účinností od , datum, . Žalobkyně byla zařazena na služební systemizované místo č. , hodnota, , v oboru služby Daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, služební poměr žalobkyni vznikl ke dni , datum, , s výkonem služby ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro , Anonymizováno, kraj a se služebním působištěm ve , adresa, . Žalobkyně byla z hlediska odměňování ve smyslu ust. § 198 odst. 1 zákona o státní službě a jeho Přílohy č. , hodnota, a ve smyslu § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, zařazena do 8. platové třídy a do 10. platového stupně. Pro 40 ti hodinovou týdenní služební dobu byl určen plat v celkové výši 21 880 Kč hrubého, který se sestával z platového tarifu ve výši 18 980 Kč (správně měla být uvedena částka 19 550 Kč), osobního příplatku ve výši 2 400 Kč a zvláštního příplatku ve výši 500 Kč. Žalobkyni byla zároveň na základě její žádosti povolena podle ust. § 99 odst. 3 ve spojení s ust. § 116 odst. 2 zákona o státní službě kratší služební doba v rozsahu 30 hodin týdne. Žalobkyni po dobu, po kterou jí byla povolena kratší služební doba, příslušel plat odpovídající takto povolené kratší 30 hodinové týdenní služební době. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které , Anonymizováno, ředitel , Anonymizováno, , Anonymizováno, ředitelství (odvolací orgán) svým rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, zamítl a odvoláním napadené rozhodnutí potvrdil.

18. Usnesením policejního orgánu , Anonymizováno, ředitelství , Anonymizováno, , Anonymizováno, kraje, odboru , Anonymizováno, , Anonymizováno, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, (č. l. 30) bylo dle ust. § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písmeno a), odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, z části dokonaného a z části nedokonaného ve stadiu pokusu podle § 21 trestního zákoníku, spáchaný formou spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, pro zvlášť závažný zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 2, odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, spáchaný formou spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, v jednočinném souběhu se zvlášť závažným zločinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, kterých se měla dopustit jednáním popsaným ve výrokové části usnesení pod skutky 1, 2 a 3.

19. Žalobkyně byla Rozhodnutím , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, č. l. 11 zproštěna v souladu s ust. § 48 odst. 1 zákona o státní službě výkonu služby s účinností ode dne , datum, , a to na základě zmíněného usnesení o zahájení trestního řízení, protože trestní řízení nebylo v době vydání rozhodnutí pravomocně skončeno. Žalobkyni příslušel ode dne zproštění výkonu služby podle ust. § 48 odst. 5 zákona o státní službě plat v příslušné procentní výši jeho měsíčního platu, určené tímto zákonným ustanovením. Výše platu byla stanovena s přihlédnutím k počtu vyživovací osob. Dále vydal služební orgán dne , datum, rozhodnutí o platu č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, č. l. 12, kterým s účinností od uvedeného data určil žalobkyni měsíční plat v celkové výši 16 838 Kč hrubého, který tvořil platový tarif ve výši 14 663 Kč (odpovídající zařazení do 8. platové třídy a 10. platového stupně), osobní příplatek ve výši 1 800 Kč a zvláštní příplatek ve výši 500 Kč). Celkový plat byl krácen s ohledem na povolenou kratší služební dobu žalobkyně v rozsahu 30 hodin týdně.

20. Ze Záznamu ze dne , datum, o jednání na , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve , adresa, ze dne , datum, č. l. 143 (dále č. l. 43 spisu Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, ), svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, , adresa, u jednání dne , datum, (č. l. 502 spisu , spisová značka, ) zjistil soud, že dne , datum, v odpoledních hodinách bylo , tituly před jménem, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, a za účasti ředitele samotného odboru , tituly před jménem, , jméno FO, , jim bylo policií umožněno jednání s pracovnicemi , tituly před jménem, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, a , Jméno žalobkyně, (žalobkyní), a to přímo na půdě policie ve , adresa, . , adresa, uvedeným pracovnicím v souvislosti se vzniklou situací bylo navrženo buď rozvázání pracovního poměru dohodou ke dni , datum, s tím, že pokud se neprokážou skutečnosti uvedené v trestním oznámení, je jim garantováno přijetí do pracovního poměru. Druhou variantou, pokud nedojde k rozvázání pracovního poměru dohodu, budou vzhledem k probíhajícímu šetření a na základě dosavadních informací řízení, všechny pracovnice převedeny na jinou práci.

21. Rozsudkem , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, , pobočka ve , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, č. l. 13 a násl. byla žalobkyně v plném rozsahu zproštěna obžaloby podle ust. § 226 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu ve spojení s usnesením , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, č. l. 37 a násl., když odvolání státní zástupkyně bylo zamítnuto podle ust. § 256 trestního řádu. Trestní řízení proti žalobkyni probíhalo téměř sedm let a bylo pravomocně ukončeno úplným zproštěním žalobkyně. , Anonymizováno, , Anonymizováno, je vázán pouze výrokovou částí rozsudku, a to výrokem trestního soudu o zproštění obžaloby žalobkyně v celém rozsahu. Odůvodnění trestního soudu není pro civilní soud právně relevantní za tohoto stavu a odůvodněním není civilní soud vázán.

22. Na základě , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, č. l. 182verte byla žalobkyně jako státní zaměstnanec opětovně s účinností ode dne následujícího po dni doručení tohoto rozhodnutí zařazena na služební místo , Anonymizováno, -odborný referent v Oddělení registračním Sekce Územní pracoviště v , Anonymizováno, , s výkonem služby na , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro , Anonymizováno, kraj, v oboru , Anonymizováno, : , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a jiná obdobná , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na dobu neurčitou, na pracovišti v , Anonymizováno, , se krácenou týdenní pracovní dobou 30 hodin týdně. Žalobkyni náleží plat v 8. platové třídě, v 11. platovém stupni. Dle přílohy č. , hodnota, byl určen plat ve výši 22 845 Kč měsíčně jako plat odpovídající povolené týdenní pracovní době v rozsahu 30 hodině týdně odpovídající 75 % z měsíčního platu ve výši 30 460 Kč. Tento plat se skládá z platového tarifu ve výši 25 910 Kč, osobního příplatku ve výši 2 400 Kč, zvláštního příplatku ve výši 2 150 Kč.

23. Z Rozhodnutí o doplatku platu po skončení trestního stíhání ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, č. l. 184verte zjistil soud, že za období od , datum, do dne , datum, náleží žalobkyni doplatek platu v celkové výši 244 939 Kč hrubého. V odůvodnění se dále uvádí, že v období od , datum, do , datum, byl žalobkyni vyplacen plat v celkové výši 923 022 Kč hrubého, přičemž plat, který by žalobkyni v uvedeném období příslušel při výkonu služby v rozsahu povolené kratší služební doby 30 hodin týdně, činí dle výpočtu služebního orgánu celkem 1 167 961 Kč hrubého. Doplatek tedy služební orgán vypočetl jako rozdíl mezi fakticky vyplacenou částkou a částkou, která by žalobkyni náležela po dobu zproštění výkonu služby. Služební orgán provedl výpočet doplatku způsobem, když vycházel ze skutečnosti, že žalobkyně je zařazena v 8. platové třídě, v příslušném platovém slupni podle odpracované doby, původně v 10. platovém stupni, následně v 11. platovém slupni. V uvedeném rozhodnutí je uveden plat při 40 hodinovém pracovním týdnu. Pokud se týká výše platu při 30 hodinovém pracovním týdnu, byla by výše jejího platu níže uvedená. Soud proto uvedenou částku na platu vypočetl způsobem odpovídající zprávě služebního orgánu č. l.

175. Použitý matematický výpočet uvedený ve zprávě č. l. 175 (příklad celkový plný plat 25 150 Kč/40 x 30=18 863 Kč; ve zprávě uvedeno při 30 hodinovém pracovním týdnu ve výši 75 % = 18 863 Kč), aplikovaný soudem na přepočet platu odpovídající 30 hodinovém pracovním týdnu (v doplatku č. l. 184 uveden plný měsíční plat např. ve výši 21 880 Kč při 40 hodinovém pracovním týdnu). Při 30 hodinovém pracovním týdnu tedy by byl plat ve výši 21 880/40 x 30=16 410 Kč (matematiky tomu odpovídá 75 %). Níže uvedená výše plného platu, odpovídající 40 hodinovém pracovním týdnu. Následně proveden propočet výše platu při 30 hodinovém pracovním týdnu.

24. Z Potvrzení o příjmu žalobkyně v období od , datum, do , datum, č. l. 154 zjistil soud následující skutečnosti. V potvrzení příjmů žalobkyně za období od 07/2013 do 10/2015 položka uvedená v kolonce nazvané Počet neodpracovaných dnů písmenem , Anonymizováno, . je ve všech případech nárokem na ošetřování člena rodiny a náhrady vyplácí , právnická osoba, (zpráva č. l. 175). Ze Zprávy , Anonymizováno, ze dne , datum, č. l. 250 zjistil soud, že žalobkyně za období od , datum, do , datum, obdržela na nemocenském za období: od , datum, do , datum, , celkem , hodnota, dní, částku ve výši 2 835 Kč. Od , datum, do , datum, , celkem , hodnota, dní, částku ve výši 2 628 Kč. Od , datum, do , datum, , celkem , hodnota, dní, částku ve výši 2 583 Kč. Od , datum, do , datum, , celkem , hodnota, dní, částku ve výši 2 592 Kč. Od , datum, do , datum, , celkem , hodnota, dní, částku ve výši 2 673 Kč. Celkem na ošetřovném obdržela částku ve výši 13 311 Kč.

25. Rozhodné skutečnosti pro výpočet průměrného měsíčního výdělku (, Anonymizováno, ) žalobkyně. Z Potvrzení o příjmů žalobkyně v období od 7/2013 do 9/2015 č. l. 154-161, č. l. 246 zjistil soud z kolonky č. , hodnota, nazvané Počet odpracovaných dnů v období 7-9/2013-43 dnů = při 6 hodinové denní pracovní době (30 hodinové pracovní době), že žalobkyně od 7-9/2013 (3. ¼ roku 2013) odpracovala celkem , hodnota, hodin (43 dní = 12 + 14 + 17; 43 x 6 = 258). Z kolonky č. , hodnota, . nazvané Základní hrubá mzda + č. , hodnota, . nazvané Ostatní složky mzdy, platu-doplatky, osobní ohodnocení, prémie, odměny apod. za toto období (7-9/2013) zjištěno, že celkový hrubý příjem žalobkyně byl ve výši 35 995 Kč.

26. Rozpis jednotlivých částek za období od , datum, do , datum, je následující: Za období 10-12/2013 celkem částku ve výši 41 473 Kč (součet hrubého příjmu uvedeném v kolonce 10.). Za období 1-12/2014 celkem částku ve výši 182 829 Kč. Za období , datum, -, datum, celkem částku ve výši 151 049 Kč. Celková částka za období od , datum, do , datum, , kterou žalobkyně obdržela na platu od žalovaného (za říjen 2015 z částky 12 597 Kč do , datum, příslušela částka 7 226 Kč) činila 375 351 Kč na platu hrubého.

27. Průměrný měsíční výdělek žalobkyně (, Anonymizováno, ): Při zjišťování průměrného měsíčního hrubého výdělku, soud vycházel z potvrzení vystaveného žalovanou za období od 7/2013 do 9/2013 (3. ¼ roku 2013 - rozhodné období), potvrzení č. l. 154-161. Soud vycházel z hrubého příjmu (HP), do kterého se započítává pouze ta část platu, mzdy, která je za odpracovanou dobu. Do HP se nezapočítává například náhrada mzdy za pracovní neschopnost, dovolenou atd., nárok na ošetřování člena rodiny, tedy ta část platu, která není za odpracovanou dobu. Příjem žalobkyně v hrubém byl následující v období od 7 do 9/2013 (3. ¼ roku 2013): součet položek 5. + 7. (7 823 + 1 722 + 9 541 + 2 100 + 12 137 + 2 672) dle potvrzení = HP je tedy celkem 35 995 Kč. Počet odpracovaných dnů za toto období bylo 12 + 14 + 17 = 43 dní, tedy při 30 ti hodinové týdenní pracovní době je to 43 x 6 hodin = 258 hodin. Následně soud zjistil průměrný hodinový výdělek následujícím způsobem. PHV = HP / odpracovaná doba počítána v hodinách. Tedy částka ve výši 35 995 Kč/258 hodin = 139,52 Kč je PHV. PMV = PHV x (30 x 4,348). Tedy částka ve výši 139,52 Kč x (30 ti denní pracovní týden x koeficient 4,348 dle zákoníku práce) = částka ve výši 18 199 Kč je PMV žalobkyně ve 3. ¼ roku 2013.

28. Dle ust. § 41 odst. 2 zákoníku práce, je zaměstnavatel oprávněn, tedy může (ale nemusí) převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu. Z tohoto důvodu zákoník práce zakotvuje povinnost zaměstnavatele se zaměstnancem alespoň projednat důvod převedení na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat (odst. 7 citovaného §, kdy je zaměstnavatel povinen předem projednat se zaměstnancem důvod převedení na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat; dochází-li převedením zaměstnance ke změně pracovní smlouvy, je zaměstnavatel povinen vydat mu písemné potvrzení o důvodu převedení na jinou práci a době jeho trvání, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2 písm. c) a v odstavci 4“). Zákoník práce nestanoví žádnou lhůtu, ve které je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem projednat důvod převedení na jinou práci. K projednání tak může dojít i v krátké době před samotným převedením na jinou práci. Pokud by však zaměstnanec s převedením na jinou práci po jeho projednání nesouhlasil, zaměstnavatel je povinen či oprávněn zaměstnance na jinou práci převést i bez jeho souhlasu za podmínek stanovených v § 41 odst. 1 a 2. Pouze v případě převedení zaměstnance na jinou práci dle § 41 odst. 5 není zaměstnavatel oprávněn převést zaměstnance na jinou práci bez jeho souhlasu.

29. Dle citovaného ustanovení tedy převedení zaměstnance na jinou práci dle ust. § 41 odst. 2 písm. b) není povinností zaměstnavatele, ale jeho právem. Záleží tedy v celém rozsahu na jeho vůli, zda tohoto práva zaměstnavatel využije či nikoliv v případě, bylo-li zahájeno proti takovému zaměstnanci trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti, kterého se zaměstnanec měl dopustit při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě zaměstnavatele. Žalovaná jako zaměstnavatel měla respektovat tzv. presumpci neviny žalobkyně jako zaměstnance. Jak vyplývá z předložených důkazů, soud chápe obavu žalované, že neměla zájem na negativní medializaci případu, nicméně za situace, kdy proti žalobkyni žalovaná neměla po pracovní stránce žádné výhrady, neobdržela žalobkyně žádné sankce v rámci pracovněprávního vztahu, pak žalovaná měla možnost, naopak se za kladně hodnocenou žalobkyni postavit, a naopak nedůvěřovat osobě, která se naopak závažného trestného činu dopustila a byla také pravomocně odsouzena. Je zcela nepřípustné, aby soudy dávaly větší důraz na ojedinělou výpověď osoby, která se svým protiprávním jednáním dopustila trestné činnosti. Taková osoba, která spolupracuje s orgány trestního řízení, ve snaze se vyhnout odsouzení, má právo zvolit si způsob obrany. V mnoha případech však takové osoby lžou, a tyto lži mohou být až na úroveň křivého obvinění, za které by následně měly být potrestány. V daném případě také v dalším období bylo v trestním řízení prokázáno a tato osoba byla pravomocně odsouzena. Žalovaná, v případě převedení žalobkyně na jinou pracovní pozici se snížením jejího platu, tak šla do rizika, že v případě zproštění vinny žalobkyně, bude muset žalobkyni doplatit mzdu v rozsahu snížení mzdy proti mzdě, kterou žalobkyně dosahovala před zahájením trestního řízení na pozici, na které byla v období předcházejícím jejímu převedení. Z obsahu spisu nevyplývá a žalovaná neprokázala v řízení, že by žalovaná s žalobkyní před převedením na jinou práci, toto převedení projednala, že by proti žalobkyni měla po pracovní stránce k výkonu její práce jakékoliv připomínky. Že by žalobkyně neplnila řádně své pracovní povinnosti, že by se jí způsob výkonu práce a dodržování pracovních povinností, pokynů odlišoval od běžné praxe, práce ostatních zaměstnanců žalované.

30. Bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním došlo ke škodě na majetku zaměstnavatele, může být převedení na jinou práci realizováno zaměstnavatelem, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení. Zákoník práce zde zejména sleduje účel převedení na jinou práci z důvodu toho, aby zaměstnancem nebylo pokračováno v trestné činnosti nebo nedocházelo k likvidaci důkazů a nebylo tak mařeno trestní řízení. Po pravomocném skončení trestního řízení je zaměstnavatel však povinen zaměstnance převést na jeho původní práci, pokud nebude zaměstnanec pravomocně odsouzen a zaměstnavatel se nedohodne se zaměstnancem jinak. Nebude-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.

31. Soud má tedy za prokázané, že převedení žalobkyně na jinou pracovní pozici, do nižší platové třídy (z 10. platové třídy do 8. platové třídy) bylo pouze a jenom z důvodu zahájeného trestního řízení a bylo tedy v příčinné souvislosti právě se shora uvedeným trestním řízením, které bylo pravomocně ukončeno rozsudkem výše uvedeným v odst. 21. tohoto odůvodnění, proto soud na něj ve stručnosti odkazuje. I samotná žalovaná ve svých vyjádřeních uvedla, že převedení provedla, aby byla zachována důvěryhodnost žalované. Tuto skutečnost uvedl i odvolací soud ve svém zrušovacím rozhodnutí, v odst. 21. odůvodnění (strana 7. rozhodnutí).

32. Dopisem ze dne , datum, č. l. 50 se žalobkyně obrátila na žalovanou a uplatnila nárok na náhradu majetkové újmy – ušlého platu v celkové částce 305 870 Kč za období od , datum, do , datum, . Žalovaná v odpovědi žalobkyni – dopis ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, č. l. 44 sdělila, že nárok uplatněný žalobkyní neuznává a vyčíslenou částku neuhradí. O tomto nároku bylo původně jednáno u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, č. l. 79 a násl. a přílohový spis č. l. 152 (žaloba proti , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, ), kdy žalobkyně uplatnila vůči , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, nárok na ušlý plat ve výši 305 870 Kč. V rozhodnutí odvolacího soudu, , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, , pobočka ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, (rozhodnut č. l. 45 a násl., č. l. 74 a násl. s doložkou právní moci) byl nárok žalobkyně zamítnut pro nedostatek pasivní legitimace žalované , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

33. Žalovaná byla u jednání dne , datum, (protokol č. l. 144 a násl.) poučena dle ust. § 118a 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila svá skutková tvrzení ke skutečnostem, že žalobkyně byla převedena na jinou práci, za kterou příslušel plat v nižší částce než v částce před převedením na jiný druh práce, se dopustila takových pracovně právních porušení, která jí byla žalovanou opakovaně vytýkána, v kterých případech, kdy a o jaké porušení se jednalo. Jaká opatření žalovaná přijala, zda proti žalobkyni bylo zahájeno nějaké sankční řízení. Dále byla žalovaná poučena, že v případě, že nedoplní skutková tvrzení, nenavrhne důkazy prokazující tyto skutečnosti, nemůže být v řízení úspěšná. Na toto poučení žalovaná reagovala písemným podáním ze dne , datum, č. l. 149, ve kterém zopakovala dosavadní svá tvrzení, nové, další skutečnosti neuvedla, důkazy nenavrhla. Žalovaná tedy nedoplnila tvrzení, že žalobkyně byla převedena na jinou práci, s nižším platem nikoliv z důvodu trestního stíhání, ale pro porušování pracovně právních předpisů, nekvalitní práci, neplnění pracovních povinností.

34. K námitce žalované, že civilní soud je vázán odůvodněním trestního soudu, kterým byla žalobkyně pravomocně zproštěna vinny v celém rozsahu soud uvádí: Civilní soud je v dané věci vázán rozhodnutím trestního soudu , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, , pobočka ve , adresa, pod ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, č. l. 13 ve spojení s rozhodnutím odvolacího soudu, a to , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, č. l. 37, toliko výrokem o zproštění viny žalobkyně, proti které bylo vedeno trestní řízení. Samotným odůvodněním těchto rozhodnutí není soud vázán a v případě nároku na náhradu ušlé mzdy si civilní soud musí zjistit sám skutkové okolnosti, ze kterých si vyvodí sám právní závěry. Odůvodnění trestního soudu není pro civilní soud právně relevantní. Stejně tak není soud vázán odůvodněním civilního soudu, který rozhodoval o nároku žalobkyně uplatňující nárok na majetkovou a nemajetkovou náhradu škody po , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, .

35. Shrnutí právních závěrů: Škodná událost: Vzhledem ke shora uvedeným skutkovým zjištěním, soud dospěl k závěru, že žalobkyně v rámci pracovně právního vztahu (v období od , datum, do dne , datum, , do přijetí zákona o státní službě), byla u žalované v pracovně právním vztahu a ode dne , datum, zařazena v 10. platové třídě, 8. platového stupně. Ode dne , datum, přeřazena z 10. platové třídy, 8. platového stupně do 8. platové třídy, 9. platového stupně. Jediným důvodem jejího převedení z 10. platové třídy do 8. platové třídy bylo v důsledku zahájeného trestního stíhání žalobkyně v září 2013. Ke škodné události došlo tedy ve 4 ¼ roku 2013. Jiné důvody jejího přeřazení žalovaná netvrdila, jiné důvody přeřazení tedy nebyly v rámci dokazování zjištěny a nebyly prokázány. Tyto závěry učinil i odvolací soud ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Po dobu pracovního vztahu nebyly k osobě žalobkyně ze strany žalované žádné negativní poznatky k jejímu výkonu práce.

36. Příčinná souvislost: Po provedeném dokazování, při hodnocení všech provedených důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti má soud za jednoznačně, nepochybně prokázané, že přeřazení žalobkyně ode dne , datum, z 10. platové třídy, 8. platového stupně do 8. platové třídy, 9. platového stupně bylo v příčinné souvislosti se zahájením trestního stíhání na základě usnesení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, (č. l. 30 a násl.), kdy dle ust. § 160 odst. 1 trestního řádu bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písmeno a), odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, z části dokonaného a z části nedokonaného ve stadiu pokusu podle § 21 trestního zákoníku, spáchaný formou spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, pro zvlášť závažný zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 2, odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, spáchaný formou spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, v jednočinném souběhu se zvlášť závažným zločinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, kterých se měla dopustit jednáním popsaným ve výrokové části usnesení pod skutky 1, 2 a 3. Trestní řízení trvalo do července 2020, kdy byla žalobkyně pravomocně v celém rozsahu zproštěna obžaloby.

37. Jediným důvodem přeřazení žalobkyně z 10. platové třídy do 8. platové třídy má soud za prokázané, že bylo právě trestní řízení shora specifikované, neboť jak bylo se zástupci zaměstnavatele s žalovanou jednáno v době, kdy byly prováděny úkony trestního řízení, jediným a skutečným důvodem převedení žalobkyně bylo právě toto trestní řízení. Žalovaná jako zaměstnavatel neměla do této doby (zahájení trestního stíhání žalobkyně) proti žalobkyni žádné pracovně právní výtky, výhrady k provedené práci. Naopak bylo prokázáno, že při plnění pracovních povinností a v přímé souvislosti s tímto žalobkyně postupovala v běžných a zavedených pravidlech, zvyklostech tak jak ostatní zaměstnanci žalované. Žalovaná po poučení dle ust. § 118a odst.1 a 3 o. s. ř. neuvedla žádné právně relevantní skutečnosti k vyvrácení tvrzení žalobkyně, že jediným důvodem pro převedení žalobkyně bylo právě trestní řízení. Žalovaná tak v tomto směru neunesla povinnost skutkových tvrzení a důkazní břemeno. K přeřazení žalobkyně tak bylo v příčinné souvislosti s jediným důvodem, a to zahájením trestního stíhání žalobkyně. Samotná žalovaná také ve svých podáních uvádí, a to i v řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu ve , adresa, , že žalovaná se obávala medializace, která by negativně mohla dopadnout na žalovanou. Naopak soud má za to, že právě jednání žalované, kdy tato se nepostavila na stranu žalobkyně, ke které neměla žádné pracovně právní výtky, dle názoru soudu žalobkyně patřila mezi pozitivně hodnocené zaměstnance, mohlo negativně více ublížit žalované než to, že žalovaná uvěřila křivému obvinění ze strany skutečného pachatele, který křivě nařkl žalobkyni z trestného jednání.

38. Výše škody: Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k níže uvedenému závěru o výši škody: Dle potvrzení žalované byla žalobkyni za období ode dne , datum, do dne , datum, vyplacena celková částka platu ve výši 375 351 Kč hrubého (součet kolonky 10. potvrzení o platu). Při zjištěném PMV žalobkyně ve výši 18 199 Kč hrubého (výpočet v odst. 27. tohoto odůvodnění), by bylo žalobkyni vyplaceno následující (při zohlednění skutečnosti – čerpání ošetřovného, které vyplácí ČSSZ), kdy po dobu čerpání ošetřovného nepřísluší žalobkyni plat, proto v daném měsíci, kdy čerpala ošetřovné, by žalobkyně na platu obdržela nižší částku než 18 199 Kč. Za měsíce, ve kterých žalobkyně čerpala ošetřovné a nepříslušel by žalobkyni plat, byl PMV nižší než 18 199 Kč. Výši tohoto PMV soud vypočetl tak, že z PMV 18 199 Kč, zjistil za každý příslušný měsíc, ve kterém čerpala žalobkyně ošetřovné, kolik je denní výše PMV (PMV děleno počtem pracovních dní v daném měsíci dle kalendáře) a vynásobeno počtem fakticky odpracovaných dní dle potvrzení žalované (zaměstnavatele)., adresa, : Ošetřovné v měsíci 10/2013 za 9 dní. Měsíc 10/2013 měl 22 pracovních dní, žalobkyně dle zprávy odpracovala 14 dní. Při PMV 18 199 Kč hrubého/22= 827 Kč na den. Tuto částku 827 Kč vynásobeno počtem odpracovaných dní v měsíci říjnu 14 dní, pak výsledný plat by byl 11 581 Kč. Za měsíce listopad a prosinec 2 x 18 199 Kč. Celkem za rok 47 979 Kč., adresa, : Ošetřovné v měsíci , právnická osoba, /2014 vždy po 9 dnech za každý měsíc. Měsíc 7/2014 měl 23 pracovních dní, žalobkyně dle zprávy odpracovala 11 dní. Při PMV 18 199 Kč hrubého/23= 791 Kč na den. Tuto částku 791 Kč vynásobeno počtem odpracovaných dní v měsíci červenci 11 dní, pak výsledný plat by byl 8 703 Kč. Měsíc 12 /2014 měl 20 pracovních dní, žalobkyně dle zprávy odpracovala 10 dní. Při PMV 18 199 Kč hrubého/20= 910 Kč na den. Tuto částku 910 Kč vynásobeno počtem odpracovaných dní v měsíci prosinci 10 dní, pak výsledný plat by byl 9 100 Kč. Celkem za rok 199 793 Kč., adresa, : Měsíc 2/2014 měl 20 pracovních dní, žalobkyně dle zprávy odpracovala 19 dní. Při PMV 18 199 Kč hrubého/20= 910 Kč na den. Tuto částku 910 Kč vynásobeno počtem odpracovaných dní v měsíci únoru 19 dní, pak výsledný plat by byl 17 289 Kč.Měsíc 3 /2014 měl 22 pracovních dní, žalobkyně dle zprávy odpracovala 13 dní. Při PMV 18 199 Kč hrubého/22= 827 Kč na den. Tuto částku 827 Kč vynásobeno počtem odpracovaných dní v měsíci červenci 13 dní, pak výsledný plat by byl 10 754 Kč.Měsíc 10 /2014 (do , datum, čerpáno ošetřovné) měl 21 pracovních dní, žalobkyně dle zprávy odpracovala 13 dní. Při PMV 18 199 Kč hrubého/22= 867 Kč na den. Tuto částku 827 Kč vynásobeno počtem odpracovaných dní v měsíci červenci 13 dní, pak výsledný plat by byl 11 266 Kč. Za měsíce 1, 4 až 9 po 18 199 Kč, 7 x 18 199 Kč = 127 373 Kč. Celkem za rok 2015, a to do dne , datum, - částka 166 702 Kč.Součet částek 47 979 Kč + 199 793 Kč + 166 702 Kč = 414 474 Kč hrubého platu by žalobkyně obdržela. Fakticky žalobkyni vyplacena částka ve výši 375 351 Kč hrubého (vyplaceno zaměstnavatelem, žalovanou). Rozdíl tedy částka ve výši 39 123 Kč hrubého je tedy částkou, na kterou má žalobkyně za dobu ode dne , datum, do dne , datum, nárok, proto soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení ode dne , datum, do zaplacení. (414 474 Kč – 375 351 Kč). Výrok I. tohoto rozhodnutí.

39. Protože žalobkyně za shora uvedené období požaduje částku ve výši 73 461 Kč s příslušenstvím ode dne , datum, do zaplacení, ve zbývající výši 34 338 Kč s příslušenstvím ode dne , datum, do zaplacení byla žaloba zamítnuta. Výrok II. tohoto rozhodnutí.

40. K námitce žalované, že požadovaný nárok žalobkyně je z její strany žalovanou chápán jako typické zneužití práva žalobkyní, soud uvádí: Toto je pouze subjektivní názor žalované na danou věc a soud s tím názorem není ztotožněn. Naopak se pouze žalobkyně domáhá svého zákonného práva na odměňování za vykonanou práci. Žalobkyně rozhodně uplatněním žaloby na doplatek platu po pravomocném skončení trestního řízení nezneužila svého práva, požadovat po svém zaměstnavateli, tedy žalované, aby byla spravedlivě odměňována, aby k žalobkyni bylo přistupováno při plnění pracovních úkolů stejně, jako k ostatním zaměstnancům žalované. Nelze souhlasit s názorem žalované, že se žalobkyně dopustila protiprávního jednání a odkazuje na odůvodnění trestního rozsudku, který má také za prokázané, že tohoto jednání se žalobkyně dopustila. Souhlasit s názorem žalované v tomto směru, pak by ad absurdum znamenalo, že vlastně civilní soud nemá co řešit a musí žalobu zamítnout bez ohledu na to, že žalobkyně byla v plném rozsahu zproštěna obžaloby. Pokud se soud ve zprošťujícím rozhodnutí zmiňuje o jednání žalované, zda se dopustila či nedopustila jednání, které je jí kladeno za vinu, pak se jedná z pohledu civilního soudu, pouze o připuštění možnosti, že se tak mohlo stát, ale nemuselo. Toto však neznamená, že se tohoto jednání skutečně dopustila. Jedná se pouze o hypotézu, nikoliv fakt. A pokud trestní soud nemá dostatek důkazů, které taktéž hodnotí jednotlivé a ve vzájemné souvislosti jako civilní soud, pak z logiky věci nemůže uzavřít, že se osoba, proti které je vedeno trestní řízení, takového jednání dopustila.

41. Výrok o nákladech řízení mezi žalobkyní a žalovanou je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 a § 150 o. s. ř., když soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, výsledek faktické částky spočíval pouze v matematickém výpočtu vycházeje z PMV zjištěného shora uvedeným způsobem a proto soud považuje za spravedlivé s přihlédnutím ke zjištěným skutečnostem shora, dále samotné délce trestního řízení, aby žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení spočívající alespoň v zaplaceném soudním poplatku ve výši 15 294 Kč. Výrok III. tohoto rozhodnutí.

56. Lhůta k plnění je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud na straně žalované neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, či povolení splátek.

57. Povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám právní zástupkyně je v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.