7 C 139/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 15 870 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 15 870 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení jistiny ve výši 4 130 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 4 130 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, souhrnného poplatku ve výši 8 590 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení jistiny ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím, dále souhrnného poplatku představující úrok ve výši 8 590 Kč. V žalobě tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 4. 12. 2009 s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, Smlouvu o půjčce číslo dále jen " Smlouva. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 36 720 Kč (půjčka ve výši 20 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 16 720 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 60 ti pravidelných týdenních splátkách po 620 Kč. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 Smluvních podmínek. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl dle čl. 8 Smluvních podmínek původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 60 ti týdnů od data podpisu, tedy k datu 28. 1. 2011. Žalovaná na dluh plnila dle tvrzení žalobkyně částkou ve výš 8 130 Kč, kterou si započetla nejprve na souhrnný poplatek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem právnická osoba anonymizováno (dále jen„ přechodný věřitel“), došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku ve výši 28 590 Kč a žalobkyně tvrdí, že se jedná o jistinu ve výši 20 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 8 590 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni s účinností ke dni 24. 8. 2018. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 17. 9. 2018. Dále žalobkyně tvrdila, že souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Žalovaná ode dne postoupení pohledávky na žalobkyni až do dne podání žaloby neuhradila na svůj zbývající dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 15. 2. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. Jedná se o adresu dle CEO. Jiná adresa žalované se soudu nepodařila zjistit.

3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., žalovaná se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.

4. Podle ust. § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník ve znění účinném od 1. 1. 2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

5. Za tohoto stavu se proto právní vztahy mezi žalobkyni a žalovanou ze Smlouvy o půjčce ze dne 4. 12. 2009, číslo nadále řídí zákonem č. 40/1964 Sb. občanským zákoníkem ve znění účinném do 31. 12. 2013.

6. Podle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle ust. § 517 odst. 1 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Výše úroku z prodlení je v souladu s vyhl.č. 142/1994 Sb. v platném znění do 31.12.2013. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou.

9. Podle ust. § 39 občanského zákoníku, je neplatný právní úkon, kterým svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Skutková zjištění a právní závěry: Soud má za prokázané, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem, následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem a žalobkyni, došlo s účinností ke dni 24. 8. 2018 k postoupení pohledávky za žalovanou z níže uvedené smlouvy na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 17. 9. 2018. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

11. Soud má dále za prokázané, že žalovaná uzavřela dne 4. 12. 2009 č. l. 24 s právním předchůdcem žalobkyně, Smlouvu o půjčce číslo na které poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy a zavázala se vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 36 720 Kč (půjčka ve výši 20 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 16 720 Kč představující de facto úrok z půjčky, jež činí ve vztahu k výši zapůjčené jistiny 83,6 %). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 59 ti pravidelných týdenních splátkách po splátkách ve výši 620 Kč a 1 x ve výši 140 Kč. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 Smluvních podmínek. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, když na smlouvu o půjčce zaplatila dle tvrzení žalobkyně částku ve výši 8 130 Kč. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měla dle čl. 8 Smluvních podmínek původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 60 ti týdnů od data podpisu, tedy k datu 28. 1. 2011. Hodnota dluhu dle tvrzení žalobkyně měla činit ke dni postoupení 28 590 Kč, skládající se z jistiny ve výši 20 000 Kč, částky 8 590 Kč za souhrnný poplatek, jinak nazvaný kapitalizovaný úrok. Plnění žalované bylo věřitelem započteno na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek, jinak nazvaný úrok z půjčky).

12. Souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalované, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky. Je nerozhodné, jak tento úrok je věřitelem nazván. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky, které byly vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Žalovaná ode dne postoupení pohledávky na žalobkyni až do dne podání žaloby neuhradila na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 15. 2. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. k úhradě dlužné částky, na tuto výzvu žalovaný však nereagovala.

13. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (původním věřitelem) a žalovanou (dlužníkem), byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení (občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013), a to pouze v části týkající se zapůjčené jistiny ve výši 20 000 Kč. V daném případě se jedná o reálný kontrakt, když finanční částka byla žalované právním předchůdcem žalobkyně předána v den podpisu smlouvy o půjčce, což žalovaná jako dlužník stvrdila svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaná v průběhu řízení neprokázala, že by jí finanční částka nebyla vyplacena v den podpisu smlouvy. Ke dni podání žaloby na smlouvu žalovaná plnila celkovou částku ve výši 8 130 Kč.

14. V části týkající se souhrnného poplatku ve výši 16 720 Kč, soud shledal ujednání z hlediska povahy závazku jako sjednaný úrok pevnou částkou, který vzhledem k výši zapůjčené jistiny činil 83,6 % ročně. Takto sjednanou výši úroku z půjčky soud shledal za ujednání v rozporu s dobrými mravy, proto absolutně neplatným ujednáním. Protože však tato část smlouvy představuje také cenu za poskytnutí finančních prostředků, dospěl soud k závěru, že žalobkyně by jinak měla nárok na tento poplatek, jinak nazvaný úrok ve výši do 20 % z jistiny. Tedy na poplatek ve výši 20 % z jistiny, což odpovídá částce 4 000 Kč. Žalovaná byla tedy dle názoru soudu povinna vrátit věřiteli 20 000 Kč na jistině a částku ve výši 4 000 Kč na souhrnném poplatku. Celkem tedy 24 000 Kč. Pokud tedy žalovaná na smlouvu plnila částkou ve výši 8 130 Kč, věřitel si tuto platbu započetl nejprve na poplatek, byl oprávněn na tento poplatek započíst pouze částku 4 000 Kč, zbývající částku 4 130 Kč již byl oprávněn si započíst na jistinu. Za tohoto stavu soud proto dospěl k závěru, že na poplatku již žalovaná nedluží žádnou částku. Na jistině tak žalovaná dluží částku ve výši 15 870 Kč. Za tohoto stavu soud proto žalobě v části 15 870 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této výše od 2. 7. 2015 vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí. Ve zbývající jistině ve výši 4 130 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 2. 7. 2015 do zaplacení, v části nároku na poplatek ve výši 8 590 Kč, byla žaloba zamítnuta. Výrok II. tohoto rozhodnutí.

1. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když soud dospěl k závěru, vzhledem k délce prodlení žalované se zaplacením zbývající jistiny ve výši 15 780 Kč, je spravedlivé, aby žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů tohoto řízení. Celkové náklady řízení žalobkyně se skládají ze: 1/ zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, 2/ odměny advokáta ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby dle ust. § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, ½ předžalobní upomínky, 3/ 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 4/ 21% DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 2 252 Kč. Výrok III. tohoto rozhodnutí.

2. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

3. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. obec a číslo. října 202 Mgr. Jana Ivánková v.r. předsedkyně senátu