7 C 145/2021
č. j. 7 C 145/2021-27
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 150 § 160
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 3
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2779
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu titul Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 13 443,60 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 443,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 443,60 Kč od 30. 12.2018 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. et [titul]. [jméno] [příjmení].
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že žalobkyně je právnickou osobou – akciovou společností, na základě povolení k provozování pojišťovací činnosti uděleného Českou národní bankou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti ve smyslu zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví) ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu –„ Rámcová pojistná smlouva - [anonymizováno]“ [číslo] (dále také„ Smlouva“). Smlouva vstoupila v platnost dne 8. 2. 2017 a tento den je zároveň počátkem pojištění. Na základě Smlouvy žalobkyně poskytovala žalované služby spočívající v pojišťovací činnosti uvedené ve Smlouvě a žalovaná byla povinna řádně platit žalobkyni sjednané pojistné ročně s četností placení čtvrtletní. Žalovaná však sjednané pojistné řádně neplatila. Pojistná smlouva zanikla ke dni 29. 12. 2018, přičemž ze strany žalované vznikl dluh z důvodu neuhrazení pojistného vyplývajícího ze Smlouvy ve výši 13 443,60 Kč, která představuje dlužné pojistné za období od 8. 8. 2018 do 29. 12. 2018, které žalovaná neuhradila ani po výzvě, ve které byla upozorněna na možnost domáhání se nároku žalobkyně soudní cestou.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 77 a vz.73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou fikcí do DS.
3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz.73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Žalobkyně uvedla již v návrhu, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., tedy s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2779 odst. 1 zákona č. 89/2012 sb. občanského zákoníku, ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem. Podle odst. 2 stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby.</i> <i>5. Podle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit11), pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. Podle odst. 2 uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu.</i> <i>6. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 7. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, proto bylo žalobě vyhověno. Nárok žalobkyně je dán dle shora uvedených zákonných ustanovení. Výrok ad I. tohoto rozhodnutí.
8. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, odměně advokáta ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby dle ust. § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 2 252 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>9. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 10. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.