7 C 156/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 11 760 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 7 000 Kč a úhrady za služby ve výši 1 960 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 23,72 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 827,75 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 213,87 Kč, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úhrady za služby ve výši 2 800 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 452 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova].

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. Pohledávka vyplývající z níže uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen právní předchůdce žalobkyně), postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána v souladu s ust. § 142a o. s. ř. k zaplacení dlužných částek. Na výzvy nereagovala. V žalobě žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo dne 27. 6. 2017 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) a před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Dle dikce ust. § 84 až § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je pak povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 980 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobkyně souhrnně nazývá také jen jako„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 210 Kč počínaje dnem 3. 7. 2017, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 6. 8. 2018. Žalovaná na smlouvu plnila pouze částkou ve výši 420 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 11 760 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 4 760 Kč. Dále žalobkyně požaduje kapitalizované úroky ve výši 2 213,87 Kč za období od 7. 8. 2018 do 29. 11. 2019, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 827,75 Kč za období od 14. 8. 2018 do 29. 11. 2019, jdoucí úroky ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a jdoucí úroky z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní v souladu s ust. § 142a o. s. ř. vyzvána k zaplacení dlužné částky. Na výzvu žalovaná ničeho nezaplatila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. Jiná adresa žalované se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO.

3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>6. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> 7. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

8. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Pohledávka vyplývající z níže uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno vždy dopisem ze dne 29. 11. 2019. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. Na základě tvrzených skutečností, doložených důkazů dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně dostatečným způsobem prověřila schopnost žalované splácet finanční částku, která jí byla poskytnuta na základě smlouvy o úvěru, které jsou níže specifikované, a to v souladu s ust. § 84 až ust. § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

9. Soud má dále za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 27. 6. 2017 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Dále má soud za prokázané, že na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 980 Kč (14 % z jistiny 7 000 Kč, jinak s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč (20 % z jistiny) a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč (představujících dalších 40 % z jistiny). Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobkyně souhrnně nazývá také jen jako„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po částkách ve výši 210 Kč počínaje den 3. 7. 2017, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 6. 8. 2018. Na smlouvu žalovaná plnila pouze částkou ve výši 420 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 11 760 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 4 760 Kč. Dále žalobkyně požaduje kapitalizované úroky ve výši 2 213,87 Kč za období od 7. 8. 2018 do 29. 11. 2019, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 827,75 Kč za období od 14. 8. 2018 do 29. 11. 2019, jdoucí úroky ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a jdoucí úroky z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána v souladu s ust. § 142a o. s. ř. k zaplacení dlužné částky vyplývající ze shora uvedené smlouvy o úvěru. Na výzvu však žalovaná nereagovala. Na smlouvu žalovaná plnila pouze částkou ve výši 420 Kč.

10. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru znějící na částku 7 000 Kč byla v této části platně uzavřena, neboť finanční prostředky byly žalované právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty. Právní předchůdce žalobkyně dostatečným způsobem ověřil úvěry schopnost žalované splácet poskytnuté finanční prostředky. Žalobkyni proto vzniklo právo požadovat po žalované jistinu ve výši 7 000 Kč. Za tohoto stavu soud proto žalobě v této výši vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

11. K části nároku na pěvně stanovený úrok z úvěru ve všech smlouvách o úvěru soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného pevného úroku odpovídá zákonným ustanovením občanského zákoníku, procentuálně je výše úroku vyjádřena 14 % z jistiny, tedy se nepříčí dobrým mravům. Pokud se týká jdoucího úroku, který byl sjednán ve výši 23,72 % ročně, i tato výše je zcela přiměřená, v souladu s ust. občanského zákoníku. Soud proto dospěl k závěru, že v části tohoto nároku uplatněného žalobou byla smlouva platně uzavřena, neboť úrok je cenou za poskytnutí finanční částky, proto bylo žalobě co do úroků vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí. V důsledku prodlení žalované se zaplacením jistiny ve výši 7 000 Kč, pak žalobkyni vzniklo ze zákona právo požadovat zákonné úroky z prodlení. Za tohoto stavu soud proto tyto zákonné úroky z prodlení žalobkyni přiznal. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

12. K části nároku na zaplacení poplatku za administrativní činnost, který procentuálně představuje výši vždy 20 % z jistiny, soud uvádí: Pokud se týká administrativního poplatku, v této části byla smlouva platně uzavřena, neboť poplatek slouží k úhradě nákladů spojených se smlouvou o úvěru po celou dobu trvání smlouvy, tedy do doby, než je dlužná částka zaplacena. Výše takto sjednaného poplatku za administrativní činnost je zcela přiměřená k výši zapůjčené jistiny. V této části je proto smlouva o úvěru platná.

13. K části žaloby o zaplacení poplatku za hotovostní výběr splátek u smlouvy o úvěru soud uvádí následující: Sjednání dalšího poplatku, a to za hotovostní inkaso splátek, soud shledává takové ujednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: Na výši odměny za hotovostní inkaso splátek je nezbytné pohlížet a hodnotit ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaná si půjčila částku 7 000 Kč a byla povinna vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, dále jdoucí úroky, dále s poplatkem za administrativní činnost. Vedle toho měla však dále žalovaná povinnost svému věřiteli zaplatit částku představující náklady věřitele za hotovostní inkaso splátek. Půjčky, úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svojí tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky, úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní.

14. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek je v rozporu s dobrými mravy. V této části je smlouva absolutně neplatná. Žalobkyně požaduje po žalované za úhrady za služby celkovou částkou 4 760 Kč. Za tohoto stavu soud proto žalobu v části představující poplatek za inkaso splátek ve výši 2 800 Kč zamítl pro rozpor s dobrými mravy, pro absolutní neplatnost takového ujednání. Ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek je ujednáním absolutně neplatným, v rozporu se shora uvedeným ustanovením občanského zákoníku, proto žalobkyni nevzniklo právo, tento poplatek po žalované požadovat. Výrok II. tohoto rozhodnutí. Ve zbývající výši, které odpovídá zčásti úroku a úhradě za administrativní činnost (celkem částka ve výši 1 960 Kč), soud žalobě vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

15. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když převážně úspěšné žalobkyni (neúspěšná pouze v minimální části příslušenství) bylo soudem přiznáno právo na plnou náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, odměně advokáta ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 2 452 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok III. tohoto rozhodnutí. <i>16. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 17. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.