7 C 160/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 11 531,23 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 6 776,11 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 501,49 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 796,95 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 776,11 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 779,11 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení poplatku ve výši 4 755,12 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 452 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova].

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení jistiny ve výši shora uvedené s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, a to společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne 3. 7. 2018 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“). V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 8 917 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 789 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, odměnu za zpracování, administrativní činnost ve výši 4 180 Kč a odměnu za komfortní splácení ve výši 2 948 Kč, (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po částkách ve výši 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 8. 2019. Nejpozději tohoto dne byla žalovaná povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 22. 12. 2018. Ke dni 16. 4. 2019 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 7 013,39 Kč a dlužný poplatek částku 5 017,84 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazena ještě částka ve výši 500 Kč. Od uzavření smlouvy o zápůjčce, do dne postoupení pohledávky na žalobkyni, žalovaná zaplatila částku 6 872 Kč, která byla započtena zčásti na jistinu, nově jistina činí 6 776,11 Kč, zčásti na poplatek, proto předmětem žaloby je poplatek ve výši 4 755,12 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky v souladu s ust. § 142a o. s. ř. Na výzvu však nereagovala.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí do DS dne 1. 7. 2021.

3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Žalobkyně již v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>5. Podle ust. § 2391 odst. 1 obč. zák., má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla.</i> <i>6. Podle ust. § 2392 odst. 1 obč. zák., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.</i> <i>7. Podle ust. § 1970 obč. zák., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>8. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> 9. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Pohledávka vyplývající z níže uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 20. 1. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

10. Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 3. 7. 2018 uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo]. Nedílnou součástí této Smlouvy jsou i Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně posoudil dostatečným způsobem před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva.

11. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, finanční částka vyplacena hotově. Smlouva o zápůjčce je reálným kontraktem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně mimo jistinu 10 000 Kč také částku ve výši 8 917 Kč (představující 89,1 % z jistiny), jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 789 Kč (17,9 % z jistiny), s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, odměnu za zpracování, administrativní činnost ve výši 4 180 Kč (představující 41,8 % z jistiny) a odměnu za komfortní splácení ve výši 2 948 Kč (dalších 29,5 % z jistiny)). Celkovou částku, odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po částkách ve výši 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 8. 2019. Nejpozději tohoto dne byla žalovaná povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 22. 12. 2018. Na smlouvu žalovaná plnila částkou ve výši 6 872 Kč. Pokud se týká smlouvy o zápůjčce tak, tako byla platně uzavřena v části týkající se poskytnutí finanční částky 10 000 Kč, neboť tato částka byla fakticky žalované právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta. Ke dni podání žaloby provedla žalobkyně vyčíslení dlužné částky po započtení plateb žalované tak dlužná jistina činila částku 6 77,11 Kč a dlužný poplatek částku 4 755,12 Kč.

12. K části nároku na pěvně stanovený úrok ze zápůjčky, soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného úroku odpovídá zákonným ustanovením obč. zák., procentuálně je výše úroku vyjádřena 17,9 % z jistiny (pevně sjednaný úrok), jdoucí ve výši 29 % z jistiny, tedy se nepříčí dobrým mravům, soud proto dospěl k závěru, že i v části tohoto nároku byla smlouva platně uzavřena, neboť úrok je cenou za poskytnutí finanční částky a žalobkyně má nárok na zaplacení tohoto úroku.

13. K nároku na poplatku za administrativní činnost ve smlouvě 4 180 Kč, soud uvádí: Celková výše tohoto poplatku činí ze zapůjčené jistiny 41,8 %. Tato část představuje další náklady na smlouvu (vedení účtu, správu smlouvy atd.), vedle poplatku za hotovostní inkaso splátek (komfortní splácení). Za přiměřenou výši poplatku za administrativní činnost soud považuje poplatek maximálně do výše 20 % z jistiny, v daném případě do částky 2 000 Kč (jistina ve výši 10 000 Kč, 20 % je tedy 2 000 Kč). Žalobkyni tedy dle smlouvy vzniklo právo na tento poplatek pouze ve výši 2 000 Kč, nikoliv ve smlouvě uvedenou výši 4 180 Kč. Na zbývající část poplatku tak žalobkyně dle názoru soudu nemá nárok (do výše 2 180 Kč).

14. K části žaloby o zaplacení poplatku za hotovostní výběr splátek (komfortní splácení) soud uvádí následující: Sjednání dalšího poplatku soud shledává za ujednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: [ulice] odměny za hotovostní inkaso splátek (komfortní splácení) je nezbytné pohlížet a hodnotit ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaná si půjčila částku ve výši 10 000 Kč a byla povinna vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, poplatkem za administrativní činnost, zpracování smlouvy. Vedle toho měla dále žalovaná povinnost svému věřiteli zaplatit částku představující náklady věřitele za hotovostní inkaso splátek (komfortní splácení). Půjčky, úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svojí tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky, úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek (komfortní splácení) je v rozporu s dobrými mravy, proto žalobkyně nemá právo na zaplacení tohoto poplatku. Výše tohoto poplatku je 29,48 % z jistiny. Ve smlouvě tomu odpovídá částka 2 948 Kč, na kterou dle názoru soudu žalobkyni nevzniklo právo z důvodu absolutní neplatnosti ujednání o tomto poplatku.

15. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem a právnímu závěru, soud proto žalobě v části týkající se jistiny ve výši 6 776,11 Kč s příslušenstvím (jdoucím a kapitalizovaným za období od 28. 8. 2019 do 20. 1. 2020 u úroku, a od 24. 4. 2018 do 20. 1. 2020 u úroku z prodlení) vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

16. Pokud se týká nároku na poplatek ve výši 4 755,12 Kč, soud dospěl k závěru, že se jedná zčásti o poplatek za administrativní činnost a poplatek za komfortní splácení, proto v této části žalobkyně nemá nárok na tento poplatek z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce. Za tohoto stavu soud proto v této části žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozhodnutí.

17. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení mezi účastníky je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla převážně úspěšná (v jistině, v části příslušenství), neúspěšná pouze v minimální výši, soud proto žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Celkové náklady řízení žalobkyně se skládají ze: 1/ zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, 2/ odměny advokáta ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3/ 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 4/ 21% DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 2 452 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání nákladů řízení soud neshledal. Výrok III. tohoto rozhodnutí. <i>18. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 19. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.