7 C 171/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 14 608 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 361,78 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 361,78 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 19,52 % ročně z částky 11 361,78 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 864,68 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 774,26 Kč, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úhrady za služby ve výši 3 246,22 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 452 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova].

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení Pohledávka vyplývající z níže uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen právní předchůdce žalobkyně), postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno vždy dopisem ze dne 29. 11. 2019. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána v souladu s ust. § 142a o. s. ř. k zaplacení dlužných částek. Na výzvy nereagovala. V žalobě žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo dne 21. 12. 2017 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) a před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Dle dikce ustanovení § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je pak povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,52 % ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobkyně souhrnně nazývá také jen jako„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč počínaje 28. 12. 2017, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 2. 2019. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 14 608 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 11 361,78 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3 246,22 Kč. Dále kapitalizované úroky ve výši 1 774,26 Kč za období od 15. 2. 2019 do 29. 11. 2019, kapitalizované zákonných úroků z prodlení ve výši 864,68 Kč za období od 22. 2. 2019 do 29. 11. 2019, jdoucí úroky ve výši 19,52 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 361,78 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a jdoucí úroky z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 361,78 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. dne 23. 7. 2021. Jiná adresa žalované se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO.

3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>6. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> 7. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

8. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům:

9. Pohledávka vyplývající z níže uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno vždy dopisem ze dne 29. 11. 2019. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

10. Na základě tvrzených skutečností, doložených důkazů dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně dostatečným způsobem prověřil schopnost žalované splácet finanční částku, která jí byla poskytnuta na základě smluv o úvěru, které jsou níže specifikované, a to v souladu s ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

11. Soud má dále za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 21. 12. 2017 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (smlouva na č. l. 19 a násl.) a před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 000 Kč (představující 20 % z jistiny), dále s úrokovou sazbou ve výši 19,52 % ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč (20 % z jistiny), vedle toho i odměnu za hotovostní inkaso splátek odměnu ve výši 6 000 Kč (dalších 40 % z jistiny). Dále pojištění [anonymizována tři slova] za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobkyně souhrnně nazvala také jen jako„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč počínaje dnem 28. 12. 2017, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 14. 2. 2019. Žalovaná však řádně neplnila podmínky smlouvy, na smlouvu žalobkyni zaplatila pouze částku ve výši 13 608 Kč, která byla zčásti započtena na jistinu, zčásti na úhrady za služby. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 14 608 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 11 361,78 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3 246,22 Kč. Dále kapitalizované úroky ve výši 1 774,26 Kč za období od 15. 2. 2019 do 29. 11. 2019, kapitalizované zákonných úroků z prodlení ve výši 864,68 Kč za období od 22. 2. 2019 do 29. 11. 2019, úroky ve výši 19,52 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 361,78 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 361,78 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána v souladu s ust. § 142a o. s. ř. k zaplacení dlužné částky vyplývající ze shora uvedené smlouvy o úvěru. Na výzvu však žalovaná nereagovala. Dále žalobkyně požaduje kapitalizované úroky ve výši 1 774,26 Kč za období od 15. 2. 2019 do 29. 11. 2019 z dlužné jistiny ve výši 11 361,78 Kč, kapitalizované zákonných úroků z prodlení ve výši 864,68 Kč za období od 22. 2. 2019 do 29. 11. 2019 z dlužné jistiny ve výši 11 361,78 Kč, jdoucí úroky ve výši 19,52 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 361,78 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a jdoucí úroky z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 361,78 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

12. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru znějící na částku 15 000 Kč byla v této části platně uzavřena, neboť finanční prostředky byly žalované právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty. Právní předchůdce žalobkyně dostatečným způsobem ověřil úvěryschopnost žalované splácet poskytnuté finanční prostředky.

13. K části nároku na pěvně stanovený úrok z úvěru ve všech smlouvách o úvěru soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného pevného úroku odpovídá zákonným ustanovením občanského zákoníku, procentuálně je výše úroku vyjádřena 20 % z jistiny, tedy se nepříčí dobrým mravům. Pokud se týká jdoucího úroku, který byl sjednán ve výši 19,52 % ročně, i tato výše je zcela přiměřená, v souladu s ust. občanského zákoníku. Soud proto dospěl k závěru, že v části tohoto nároku uplatněného žalobou byla smlouva platně uzavřena, neboť úrok je cenou za poskytnutí finanční částky.

14. K části nároku na zaplacení poplatku za administrativní činnost, který procentuálně představuje výši vždy 20 % z jistiny, soud uvádí: Pokud se týká administrativního poplatku, v této části byla smlouva platně uzavřena, neboť poplatek slouží k úhradě nákladů spojených se smlouvou o úvěru po celou dobu trvání smlouvy, tedy do doby, než je dlužná částka zaplacena. Výše takto sjednaného poplatku za administrativní činnost je zcela přiměřená k výši zapůjčené jistiny. V této části je proto smlouva o úvěru platná.

15. K části žaloby o zaplacení poplatku za hotovostní výběr splátek u smlouvy o úvěru soud uvádí následující: Sjednání dalšího poplatku, a to za hotovostní inkaso splátek, soud shledává takové ujednání za v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: Na výši odměny za hotovostní inkaso splátek je nezbytné pohlížet a hodnotit ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaná si půjčila částku 15 000 Kč a byla povinna vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, dále jsoucí úroky, dále s poplatkem za administrativní činnost. Vedle toho měla však dále žalovaná povinnost svému věřiteli zaplatit částku představující náklady věřitele za hotovostní inkaso splátek. Půjčky, úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svojí tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky, úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek je v rozporu s dobrými mravy. V této části je smlouva absolutně neplatná. Za tohoto stavu soud proto žalobu v části představující poplatek za inkaso splátek ve výši 3 246,22 Kč zamítl pro rozpor s dobrými mravy, pro absolutní neplatnost takového ujednání. Ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek je ujednáním absolutně neplatným, v rozporu se shora uvedeným ustanovením občanského zákoníku, proto žalobkyni nevzniklo právo, tento poplatek požadovat. Pokud je tedy předmětem žaloby úhrada za služby, soud tuto shledal jako úhradu nazvanou poplatek za hotovostní inkaso splátek, proto v tomto nároku soud žalobu zamítl (v rozsahu částky 3 246,22 Kč). Výrok II. tohoto rozhodnutí.

16. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když převážně úspěšné žalobkyni (neúspěšná pouze v části příslušenství) bylo soudem přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, odměně advokáta ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 2 452 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok III. tohoto rozhodnutí. <i>17. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 18. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.