Okresní soud v Kroměříži · Rozsudek

7 C 173/2021

č. j. 7 C 173/2021-39

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-09-30 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKM:2021:7.C.173.2021.1

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 58 693,12 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 35 000 Kč a poplatek ve výši 13 161,12 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 768,75 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 877,64 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 35 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 35 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení poplatku ve výši 10 532 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 16 538,80 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova].

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení jistiny ve výši shora uvedené s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, a to společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 31. 1. 2018 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 28 079 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 8 577 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení a administrativní činnost ve výši 8 970 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 10 532 Kč, (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 505 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 31. 7. 2019. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Před podáním žaloby byl žalovaný v souladu s ust. § 142a o. s. ř. vyzván k úhradě dlužné částky. Na výzvu žalovaný však nereagoval.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí na adresu dle CEO. Dále na adresu [adresa žalovaného] (adresa dle smlouvy). Obálka vhozena do schránky.

3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Žalobkyně již v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>5. Podle ust. § 2391 odst. 1 obč. zák., má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla.</i> <i>6. Podle ust. § 2392 odst. 1 obč. zák., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.</i> <i>7. Podle ust. § 1970 obč. zák., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>8. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> 9. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Pohledávka vyplývající z níže uvedené Smlouvy o zápůjčce, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 20. 1. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno zaslaným doporučeně. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

10. Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 31. 1. 2018 uzavřena Smlouvy o zápůjčce [číslo] její nedílnou součástí jsou i Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem prověřila úvěry schopnost žalovaného.

11. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 28 079 Kč (představující 80,2 % z jistiny), jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 8 577 Kč (24,5 % z jistiny), jinak s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a flexibilní splácení ve výši 8 970 Kč (25,6 % z jistiny) a částku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 10 532 Kč (dalších 30 % z jistiny). Celkovou částku 63 079 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po částkách ve výši 3 505 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 3 494 Kč byla stanovena na den 1. 11. 2018. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Ze smluvního ujednání bylo tedy žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 31. 7. 2019. Ke dni 25. 6. 2018 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení celkové dlužné částky a dlužná jistina činila dle tvrzení žalobkyně částku ve výši 35 000 Kč a dlužný poplatek částku ve výši 28 079 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno.

12. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 35 000 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednaným na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, a to od 1. 8. 2019, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 činila dle výpočtu žalobkyně výše pohledávky za žalovaným částku ve výši 58 693,12 Kč. Tato částka představuje jistinu ve výši 35 000 Kč a poplatek ve výši 23 693,12. Dále příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení jak kapitalizované, tak jdoucí do zaplacení dlužné jistiny. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 58 639,12 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 35 000 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 23 693,12 Kč. Dále kapitalizované úroky ve výši 4 877,64 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 4 768,75 Kč, jdoucí úroky ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 35 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zákonné úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 35 000 Kč od 21. 1.2020 do zaplacení.

13. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 4 877,64 Kč soud uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 35 000 Kč za období od 1. 8. 2019, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, tedy do 20. 1.2020. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 4 768,75 Kč soud uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 35 000 Kč za období od 25. 7. 2018, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, tedy do 20. 1.2020. Před podáním žaloby byl žalovaný dle ust. § 142a o. s. ř. žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky. Na výzvu nereagoval.

14. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že pokud se týká smlouvy o zápůjčce, tato je platná, neboť finanční částka ve výši 35 000 Kč byla žalovanému poskytnuta, proto žalobkyně má nárok na zaplacení dlužné jistiny tak, jak její výše byla vyčíslena v žalobě (tedy na částku ve výši 35 000 Kč) včetně příslušenstvím tvořící úroky a zákonné úroky z prodlení. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

15. K části nároku na pěvně stanovený úrok ze zápůjčky, soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného úroku odpovídá zákonným ustanovením obč. zák., procentuálně je výše úroku vyjádřena 24,5 % z jistiny (u pevně sjednaný úrok), jdoucí ve výši 29 % z jistiny, tedy se nepříčí dobrým mravům, soud proto dospěl k závěru, že v části tohoto nároku byla smlouva platně uzavřena, neboť úrok je cenou za poskytnutí finanční částky a žalobkyně má nárok na zaplacení tohoto úroku. Žalobkyně požaduje po žalovaném jednak úrok, který kapitalizovala za období od 1. 8. 2019 do 20. 1. 2020 na částku 4 877,64 Kč, dále jdoucí do zaplacení dlužné jistiny ve výši 35 000 Kč od 21. 1. 2020. Dále zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za období od 25. 7. 2018 do 20. 1. 2020 na částku 4 768,75 Kč z jistiny 35 000 Kč a jdoucí od 20. 1. 2020 do zaplacení. Za tohoto stavu soud v této části nároku žalobě vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

16. K nároku na poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení soud uvádí: Celková výše tohoto poplatku činí ze zapůjčené jistiny 25,6 %. Tato část představuje náklady zpracování smlouvy, správu smlouvy po dobu jejího trvání. Věřitel má se správou smlouvy náklady. Výše tohoto poplatku soud považuje vzhledem ke všem okolnostem za přiměřené. Nárok na zaplacení tohoto poplatku je tedy důvodný. Žalobkyni vzniklo právo po žalované tento poplatek požadovat.

17. K části žaloby o zaplacení poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení soud uvádí následující: Sjednání dalšího poplatku soud shledává za ujednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: [ulice] odměny za komfortní splácení je nezbytné pohlížet a hodnotit ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaný si půjčil částku ve výši 35 000 Kč a byl povinen vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, dále jdoucí úroky, poplatkem za zpracování, doručení a flexibilní splácení. Vedle toho měl dále žalovaný povinnost svému věřiteli zaplatit částku představující náklady věřitele za administrativní činnost a komfortní splácení. Celková výše nároku nazvaného Poplatek tak byla 80,2 % z dlužné jistiny. Tuto výši Poplatku soud proto považuje za nepřiměřeně vysokou. Půjčky, úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svoji tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky, úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek je v rozporu s dobrými mravy, proto žalobkyně nemá právo na zaplacení tohoto poplatku. Pokud tedy žalobkyně na tzv. poplatku požaduje částku 23 693,12 Kč, v části smlouvy týkající se poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení byla sjednána částka 10 532 Kč a v této části je smlouva absolutně neplatná, proto žalobkyně z požadovaného poplatku ve výši 10 532 Kč nemá nárok. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem a právnímu závěru, soud proto žalobě v části týkající se jistiny ve výši 35 000Kč s příslušenstvím, jdoucím a kapitalizovaným za období jak uvedeno shora, dále v části poplatku ve výši 13 161,12 Kč (představující pevně sjednaný úrok a poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení), žalobě vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí. Ve zbývající výši poplatku 10 532 Kč pak byla žaloba zamítnuta výrokem II. tohoto rozhodnutí.

18. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení mezi účastníky je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla převážně úspěšná (v jistině, v části příslušenství), neúspěšná pouze v minimální výši (v poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení, tedy v části příslušenství), soud proto žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Celkové náklady řízení žalobkyně se skládají ze: 1/ zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 935 Kč, 2/ odměny advokáta ve výši 3 460 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3/ 3 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 4/ 21% DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 16 583,80 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání nákladů řízení soud neshledal. Výrok III. tohoto rozhodnutí. <i>19. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 20. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.