7 C 183/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 114 553 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) jistinu ve výši 31 903,76 Kč a poplatek ve výši 6 713,24 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 035,13 Kč kapitalizovaný úrok ve výši 9 303,49 Kč zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31 903,76 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení úrok ve výši 29 % ročně z částky 31 903,76 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení b) jistinu ve výši 36 531,78 Kč a poplatek ve výši 7 903,22 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 910,6 Kč kapitalizovaný úrok ve výši 15 273,33 Kč zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 36 531,78 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení úrok ve výši 29 % ročně z částky 36 531,78 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení poplatku ve výši 16 484 Kč a ve výši 15 017 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 27 508 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova].

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částek ve výši shora uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí s příslušenstvím z titulu uzavřených smluv o zápůjčce. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván v souladu s ust. § 142a o. s. ř. žalobě žalobkyně tvrdila k :

2. Nároku a) ze smlouvy o zápůjčce, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, a to společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 31. 7. 2019 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Podáním ze dne 6. 9. 2022 č. l. 40 žalobkyně doplnila skutková tvrzení k prověřování úvěruschopnosti žalovaného.

3. Nároku b) ze smlouvy o zápůjčce, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 27. 2. 2019 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobkyně posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet, když provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Podáním ze dne 6. 9. 2022 č. l. 40 žalobkyně doplnila skutková tvrzení k prověřování úvěruschopnosti žalovaného.

4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty dle ust. § 49 o. s. ř. vždy fikcí na adresu dle CEO [ulice a číslo], [obec] (č. l. 51) a dle smlouvy [ulice a číslo], [obec] (č. l. 50). Jiná, další adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. Žalovaný nemá datovou schránku.

5. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Žalobkyně již v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>6. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>7. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3, změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.</i> 8. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného: Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaný), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Shodná povinnost byla věřiteli uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není pochyb o tom, že nesplnění této povinnosti bylo sankcionováno neplatností absolutní (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). [ulice] úprava spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb. navozuje dojem, že porušení povinnosti věřitele důsledně zkoumat úvěruschopnost žalovaného je sankcionováno pouhou relativní neplatností (viz doslovné znění § 87 odst. 1 citovaného zákona). Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, soudy nemohou vycházet pouze z doslovného znění zákona. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 21/96,„ Soud není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Je nutno se přitom vyvarovat libovůle; rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci“. Přijetím zákona č. 257/2016 Sb. sledoval zákonodárce posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany (nikoliv její oslabení). To vyplývá jak z důvodové zprávy, tak i z rozsahu zákonné právní úpravy. Pokud tedy záměrem zákonodárce nebylo novou právní úpravou oslabit ochranu spotřebitele, ale naopak tuto ochranu posílit, musí být závěr soudu takový, že neplnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele bude mít za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, neboť jinak (v případě pouhé relativní neplatnosti, navíc časově omezené) by nebyl neplněn smysl a účel nové právní úpravy. Současně, pokud má nová právní úprava za cíl„ posílení principu zodpovědného úvěrování“, je zřejmé, že věřitel musí být touto úpravou dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností, a to případně i stanovením účinných sankcí, a to i soukromoprávních. Pouhá relativní neplatnost, na rozdíl od neplatnosti absolutní, takovou účinnou sankcí není. Navíc dne 5. 3. 2020 rozhodl Evropský soudní dvůr ve věci C [číslo] tak, že úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, týkající se přezkumu úvěruschopnosti a především povinnosti spotřebitele uplatnit námitku ve stanovené lhůtě, aby byla smlouva prohlášena za neplatnou, není v souladu se směrnicí EU č. 2008 [číslo].

9. V doplnění žaloby k úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně doplnila, že ze zákaznické karty ze dne 31. 7. 2019 č. l. 42 právní předchůdce žalobkyně zjistil a ověřil před uzavřením Smlouvy o zápůjčce [číslo] majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy, 2x výplatní pásky- 5, [číslo]. Ze zákaznické karty ze dne 27. 2. 219 č. l. 43 ke Smlouvě o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno a ověřena majetková situaci žalovaného z pracovní smlouvy, 2x výplatní pásky- [číslo], [číslo]. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Ze zákaznické karty ze dne 27. 2. 2019 zjištěno, že žalovaný je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako manipulant u zaměstnavatele [právnická osoba], jeho měsíční příjem činí 21 342 Kč a další příjem ve výši 20 000 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. S ohledem na výši jeho příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Soud má tedy v projednávané věci za to, že původní věřitelka postupovala dle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a proto jsou obě předmětné Smlouvy o zápůjčce platně uzavřeny. <i>10. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>11. Podle ust. § 2391 odst. 1 obč. zák., má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla.</i> <i>12. Podle ust. § 2392 odst. 1 obč. zák., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.</i> <i>13. Podle ust. § 1970 obč. zák., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>14. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> 15. Skutková zjištění a právní závěry: Pohledávka vyplývající z níže uvedených Smluv o zápůjčce (nárok a) a b)), včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 28. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno zaslaným doporučeně č. l.

23. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

16. Nárok a): Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 31. 7. 2019 platně uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] č. l. 21 a násl., její nedílnou součástí jsou i Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 37 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 30 856 Kč (představující 83,40 % z jistiny), jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 9 068 Kč (24,50 % z jistiny), jinak s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 16 484 Kč (44,60 % z jistiny) a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 982 Kč (dalších 8,10 % z jistiny), pojistné ve výši 2 322 Kč. Celkovou částku 67 856 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 18 ti měsíčních splátkách po částkách ve výši 3 770 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 3 766 Kč byla stanovena na den 31. 1. 2021. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Ze smluvního ujednání bylo tedy žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 31. 1. 2021. Poslední příslušná splátka byla žalovaným zaplacena ke dni 19. 2. 2020. Na smlouvu žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 12 755 Kč.

17. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 55 101 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 31 903,76 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 23 197,24 Kč. Dále kapitalizované úroky ve výši 9 303,49 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 6 035,13 Kč, jdoucí úroky ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 29. 1. 2022 do zaplacení, zákonné úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 29. 1.2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný dle ust. § 142a o. s. ř. žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky. Na výzvu nereagoval.

18. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že pokud se týká smlouvy o zápůjčce, tato je platná v části zapůjčení jistiny, pevně sjednaného úroku a jdoucího úroku, dále poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, neboť finanční částka ve výši 37 000 Kč byla žalovanému poskytnuta, proto žalobkyně má nárok na zaplacení dlužné jistiny tak, jak její výše byla vyčíslena v žalobě včetně příslušenstvím tvořící úroky a zákonné úroky z prodlení, poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení.

19. K části nároku na pěvně stanovený úrok ze zápůjčky, soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného úroku odpovídá zákonným ustanovením obč. zák., procentuálně je výše úroku vyjádřena 24,50 % z jistiny (u pevně sjednaný úrok), jdoucí ve výši 29 % z jistiny, tedy se nepříčí dobrým mravům, tuto výši úroku ještě lze akceptovat, proto soud dospěl k závěru, že v části tohoto nároku byla smlouva platně uzavřena, neboť úrok je cenou za poskytnutí finanční částky a žalobkyně má nárok na zaplacení tohoto úroku. S vedením účtu jsou spojeny náklady na správu a vedení. Žalobkyně požaduje po žalovaném jednak úrok, který kapitalizovala za období od 1. 2. 2021 do 28. 1. 2022, dále jdoucí úrok do zaplacení dlužné jistiny od 29. 1. 2022. Dále zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za období od 19. 3. 2020 do 28. 1. 2022 z jistiny a jdoucí zákonný úrok z prodlení od 29. 1. 2022 do zaplacení.

20. K nároku na poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení soud uvádí: Celková výše tohoto poplatku činí ze zapůjčené jistiny 44,60 %. Sjednání tohoto poplatku s přihlédnutím k výši sjednaného úroku 24,50 % z jistiny a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8,10 % z jistiny soud shledává sjednání tohoto poplatku za ujednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: Jedná se o další poplatek, který zčásti odpovídá poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Jedná se tedy o duplicitu poplatku. Na tento poplatek je nezbytné pohlížet a hodnotit ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaný si půjčil částku ve výši 37 000 Kč a byl povinen vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, dále jdoucí úroky, poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Celková výše nároku nazvaného Poplatek tak byla ve výši 83,40 % z dlužné jistiny. Tuto výši Poplatku soud proto považuje za nepřiměřeně vysokou a zejména duplicitě k poplatku nazvaného za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Půjčky, úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svoji tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky, úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní.

21. K části žaloby o zaplacení poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení soud uvádí následující: Výše tohoto poplatku odpovídá 8,10 % z jistiny, ve Smlouvě sjednán na částku 2 982 Kč. Tato výše je v souladu se shora citovanými ustanoveními občanského zákoníku, nepříčí ses dobrým mravům, neodporuje zákonu, proto na tento poplatek žalobkyni vzniklo právo.

22. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení je v rozporu s dobrými mravy, jedná se o duplicitu poplatku, proto žalobkyně nemá právo na zaplacení tohoto poplatku. Pokud tedy žalobkyně na tzv. poplatku požaduje částku 23 197,24 Kč, v části smlouvy týkající se poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení byla sjednána částka 16 484 Kč a v této části je smlouva absolutně neplatná, proto žalobkyně z požadovaného poplatku nemá nárok na tuto částku. Z poplatku tak má již žalobkyně nárok pouze na částku odpovídající rozdílu mezi částkou 23 197,24 Kč a částce 16 484 Kč, tedy na částku 6 713,24 Kč. Žalovaný byl povinen vrátit žalobkyni částku 37 000 Kč odpovídající jistině, pevně sjednaný úrok ve výši 9 068 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 982 Kč a pojistné 2 322 Kč Částku 16 484 Kč odpovídající poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení tak není žalovaný povinen vrátit z důvodu, že v této části je smlouva absolutně neplatná. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem a právnímu závěru, soud proto žalobě v části týkající se žalované s příslušenstvím, jdoucím a kapitalizovaným za období, jak uvedeno shora, dále v části poplatku odpovídající poplatku ve výši 6 713,24 Kč (představující pevně sjednaný úrok a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení), žalobě vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí. Ve zbývající výši poplatku ve výši 16 484 Kč pak byla žaloba zamítnuta výrokem II. tohoto rozhodnutí.

23. Za tohoto stavu, proto soud vyhověl žalobě v nároku a) co do jistiny, pevně sjednaného úroku a jdoucího úroku, zákonného úroku z prodlení, poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Výrok I. tohoto rozhodnutí. V části nároku odpovídající poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení, byla žaloba zamítnuta. Výrok II. tohoto rozhodnutí.

24. Nárok b): Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 27. 2. 2019 platně uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] č. l. 17 a násl., její nedílnou součástí jsou i Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 32 323 Kč (představující 71,82 % z jistiny), jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 11 028 Kč (24,50 % z jistiny), jinak s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 15 017 Kč (33,40 % z jistiny) a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 278 Kč (dalších 14 % z jistiny). Celkovou částku 77 323 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 18 ti měsíčních splátkách po částkách ve výši 4 296 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 4 291 Kč byla stanovena na den 27. 8. 2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Ze smluvního ujednání bylo tedy žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 27. 8. 2020. Poslední příslušná splátka byla žalovaným zaplacena ke dni 19. 2. 2020. Na smlouvu žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 17 871 Kč.

25. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 59 452 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 36 531,78 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 22 920,22 Kč. Dále kapitalizované úroky ve výši 15 273,33 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 6 910,60 Kč, jdoucí úroky ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 29. 1. 2022 do zaplacení, zákonné úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 29. 1.2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný dle ust. § 142a o. s. ř. žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky. Na výzvu nereagoval.

26. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že pokud se týká smlouvy o zápůjčce, tato je platná v části zapůjčení jistiny, pevně sjednaného úroku a jdoucího úroku, dále poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, neboť finanční částka ve výši 45 000 Kč byla žalovanému poskytnuta, proto žalobkyně má nárok na zaplacení dlužné jistiny tak, jak její výše byla vyčíslena v žalobě včetně příslušenstvím tvořící úroky a zákonné úroky z prodlení, poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení.

27. K části nároku na pěvně stanovený úrok ze zápůjčky, soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného úroku odpovídá zákonným ustanovením obč. zák., procentuálně je výše úroku vyjádřena 24,50 % z jistiny (u pevně sjednaný úrok), jdoucí ve výši 29 % z jistiny, tedy se nepříčí dobrým mravům, tuto výši úroku ještě lze akceptovat, proto soud dospěl k závěru, že v části tohoto nároku byla smlouva platně uzavřena, neboť úrok je cenou za poskytnutí finanční částky a žalobkyně má nárok na zaplacení tohoto úroku. S vedením účtu jsou spojeny náklady na správu a vedení. Žalobkyně požaduje po žalovaném jednak úrok, který kapitalizovala za období od 28. 8. 2020 do 28. 1. 2022, dále jdoucí úrok do zaplacení dlužné jistiny od 29. 1. 2022. Dále zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za období od 19. 3. 2020 do 28. 1. 2022 z jistiny a jdoucí zákonný úrok z prodlení od 29. 1. 2022 do zaplacení.

28. K nároku na poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení soud uvádí: Celková výše tohoto poplatku činí ze zapůjčené jistiny 33,40 %. Sjednání tohoto poplatku s přihlédnutím k výši sjednaného úroku 24,50 % z jistiny a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 14 % z jistiny soud shledává sjednání tohoto poplatku za ujednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: Jedná se o další poplatek, který zčásti odpovídá poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Jedná se tedy o duplicitu poplatku. Na tento poplatek je nezbytné pohlížet a hodnotit ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaný si půjčil částku ve výši 45 000 Kč a byl povinen vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, dále jdoucí úroky, poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Celková výše nároku nazvaného Poplatek tak byla ve výši 71,80 % z dlužné jistiny. Tuto výši Poplatku soud proto považuje za nepřiměřeně vysokou a zejména duplicitě k poplatku nazvaného za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Půjčky, úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svoji tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky, úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní.

29. K části žaloby o zaplacení poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení soud uvádí následující: Výše tohoto poplatku odpovídá 14 % z jistiny, ve Smlouvě sjednán na částku 6 278 Kč. Tato výše je v souladu se shora citovanými ustanoveními občanského zákoníku, nepříčí ses dobrým mravům, neodporuje zákonu, proto na tento poplatek žalobkyni vzniklo právo.

30. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení je v rozporu s dobrými mravy, jedná se o duplicitu poplatku, proto žalobkyně nemá právo na zaplacení tohoto poplatku. Pokud tedy žalobkyně na tzv. poplatku požaduje částku 22 920,22 Kč, v části smlouvy týkající se poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení byla sjednána částka 15 017 Kč a v této části je smlouva absolutně neplatná, proto žalobkyně z požadovaného poplatku nemá nárok na tuto částku. Z poplatku tak má již žalobkyně nárok pouze na částku odpovídající rozdílu mezi částkou 22 920,22 Kč a částce 15 017 Kč, tedy na částku 7 903,22 Kč. Žalovaný byl povinen vrátit žalobkyni částku 45 000 Kč odpovídající jistině, pevně sjednaný úrok ve výši 11 028 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 278 Kč Částku 15 017 Kč odpovídající poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení tak není žalovaný povinen vrátit z důvodu, že v této části je smlouva absolutně neplatná. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem a právnímu závěru, soud proto žalobě v části týkající se žalované s příslušenstvím, jdoucím a kapitalizovaným za období, jak uvedeno shora, dále v části poplatku odpovídající poplatku ve výši 7 903,22 Kč (představující pevně sjednaný úrok a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení), žalobě vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí. Ve zbývající výši poplatku ve výši 15 018 Kč pak byla žaloba zamítnuta výrokem II. tohoto rozhodnutí.

31. Za tohoto stavu, proto soud vyhověl žalobě v nároku b) co do jistiny, pevně sjednaného úroku a jdoucího úroku, zákonného úroku z prodlení, poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Výrok I. tohoto rozhodnutí. V části nároku odpovídající poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení, byla žaloba zamítnuta. Výrok II. tohoto rozhodnutí.

32. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení mezi účastníky je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla převážně úspěšná (v jistině, v části příslušenství), neúspěšná pouze v minimální výši (v poplatku za zpracování, administrativní činnost, flexibilní splácení), tedy v části příslušenství, soud proto žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Celkové náklady řízení žalobkyně se skládají ze: 1/ zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 728 Kč, 2/ odměny advokáta ve výši 5 700 Kč za jeden úkon právní [anonymizováno] dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3/ 3 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 4/ 21 % DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 27 508 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání nákladů řízení soud neshledal. Výrok III. tohoto rozhodnutí. <i>33. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 34. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.