7 C 19/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 39 116 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 39 116 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 39 116 Kč od 13. 6. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 12 846 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení jistiny ve výši shora uvedené s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že mezi žalobkyní, a to společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 12. 6. 2017 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudila před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 65 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit žalobkyni celkovou částku ve výši 126 814 Kč, která se skládá z jistiny a dále z tzv. Poplatku, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky, za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 21 423 Kč, odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 14 930 Kč a odměnu za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 25 461 Kč, (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku, odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku, se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po částkách ve výši 5 284 Kč, když poslední splátka byla ve výši 5 282 Kč Poslední splátka byla stanovena na den 12. 6. 2019. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Na smlouvu zaplatil celkem částku ve výši 25 884 Kč, poslední platba žalovaného byla provedena dne 9. 4. 2019. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní v souladu s ust. § 142a o. s. ř. vyzván dne 18. 7. 2019 k úhradě dlužné částky. Na výzvu žalovaný však nereagoval.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí na adresu dle CEO. Jedná se o adresu dle CEO. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit.

3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Žalobkyně uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>5. Podle ust. § 2391 odst. 1 obč. zák., má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla.</i> <i>6. Podle ust. § 2392 odst. 1 obč. zák., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.</i> <i>7. Podle ust. § 1970 obč. zák., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>8. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> 9. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 12. 6. 2017 uzavřena Smlouvy o zápůjčce [číslo] její nedílnou součástí jsou i Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně posoudila před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně dostatečným způsobem prověřila úvěry schopnost žalovaného.

10. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 65 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit žalobkyni celkový poplatek ve výši 61 814 Kč (představující celkem 95 % z jistiny), jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 21 423 Kč (33 % z jistiny), odměnu za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 14 930 Kč (22,9 % z jistiny) a odměnu za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 25 461 Kč (dalších 39 % z jistiny). Celkovou částku 126 814 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po částkách ve výši 5 284 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 5 282 Kč byla stanovena na den 12. 6. 2019. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Na smlouvu žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 25 884 Kč. Předmětem žaloby je částka ve výši 39 116 Kč odpovídající rozdílu jistiny ve výši 65 000 Kč a započtení plateb žalovaného ve výši 25 884 Kč. Dále zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 39 116 Kč.

11. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že pokud se týká smlouvy o zápůjčce, tato je platná v části poskytnutí jistiny ve výši 65 000 Kč, neboť finanční částka byla žalovanému poskytnuta. Pokud žalovaný na smlouvu plnil částkou ve výši 25 884 Kč, pak dlužná jistina odpovídá rozdílu původní jistiny 65 000 Kč a plateb žalovaného ve výši 25 884 Kč. Tedy aktuální výše dlužné jistiny nadále činí 39 116 Kč, když žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by na smlouvu plnil vyšší částkou, než uvádí žalobkyně v žalobě. Za tohoto stavu proto žalobkyni vzniklo právo požadovat jednak zaplacení jistiny, dále zákonný úrok z prodlení. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

12. K části nároku na pěvně stanovený úrok ze zápůjčky, soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného úroku odpovídá zákonným ustanovením občanského zákoníku, procentuálně je výše úroku vyjádřena sice 33 % z jistiny, úrok je cena za poskytnutí finančních prostředků. Žalobkyně nesjednává duplicitně, nebo jinak nazvané poplatky. Soud tuto výši může akceptovat, proto dospěl k závěru, že v části tohoto nároku na pevně sjednaný úrok byla smlouva platně uzavřena, neboť úrok je cenou za poskytnutí finanční částky a žalobkyně má nárok na zaplacení tohoto úroku.

13. K nároku na poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení soud uvádí: Celková výše tohoto poplatku činí ze zapůjčené jistiny 22,9 %. Tato část představuje náklady zpracování smlouvy, správu smlouvy po dobu jejího trvání, eventuálně na vyhodnocení úvěru. Věřitel má se správou smlouvy náklady. Výše tohoto poplatku soud považuje vzhledem ke všem okolnostem za přiměřené. Nárok na zaplacení tohoto poplatku je tedy důvodný. Žalobkyni vzniklo právo po žalované tento poplatek požadovat.

14. K části žaloby o zaplacení poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení soud uvádí následující: Sjednání dalšího poplatku soud shledává za ujednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: [ulice] odměny za komfortní splácení je nezbytné pohlížet a hodnotit ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaný si půjčil částku ve výši 65 000 Kč a byl povinen vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, poplatkem za zpracování, doručení a flexibilní splácení. Vedle toho měl dále žalovaný povinnost svému věřiteli zaplatit částku představující náklady věřitele za administrativní činnost a komfortní splácení. Celková výše nároku nazvaného [anonymizováno] tak byla 95 % z dlužné jistiny. Z části tohoto [anonymizováno], připadá na poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení dalších 39 % z jistiny. Bez tohoto poplatku by pak celková výše [anonymizováno] činila pouze 55,90 % (33 % úrok, 22,90 % za zpracování, doručení a flexibilní splácení). Tuto výši [anonymizováno] (v rozsahu 39 % z jistiny) soud proto považuje za nepřiměřeně vysokou. Půjčky, úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svoji tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky, úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek je v rozporu s dobrými mravy, proto žalobkyně nemá právo na zaplacení tohoto poplatku. Žalobkyně se však žalobou nedomáhá zaplacení poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši dle smlouvy, a to 25 461 Kč.

15. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem, kdy předmětem žaloby je pouze žalovaná jistina ve výši 39 116 Kč (65 000 Kč původní jistina mínus 25 884 Kč, které jsou platby žalovaného), dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, proto bylo žalobě vyhověno. V důsledku prodlení žalovaného tak žalobkyni vzniklo právo požadovat zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, tak jak je žalobou uplatněn. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

16. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení mezi účastníky je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Celkové náklady řízení žalobkyně se skládají ze: 1/ zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 956 Kč, 2/ odměny advokáta ve výši 2 700 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3/ 3 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 4/ 21% DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 12 846 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání nákladů řízení soud neshledal. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>17. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 18. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.