7 C 191/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 30 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 ve výši 7,05%, zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05%, zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05%, zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05%, zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05%, zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,50%, zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 K od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8,00%, zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75%, zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9,00%, zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9,00%, zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, kapitalizovaný úrok ve výši 9 000 Kč za období od 20. 4. 2007 do 25. 4. 2008, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 5 680 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 771 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 30 000 Kč s příslušenstvím, dále souhrnného poplatku představující úrok ve výši 14 680. V žalobě tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 20. 4. 2007 s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, Smlouvu o půjčce číslo dále jen " Smlouva. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 50 880 Kč (půjčka ve výši 30 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 - pravidelných týdenních splátkách po 960 Kč. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 Smluvních podmínek. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl dle čl. 8 Smluvních podmínek původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, t. j 25. 4. 2008. Žalovaná na dluh plnila dle tvrzení žalobkyně částkou ve výši 6 200 Kč, kterou si započetla nejprve na souhrnný poplatek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem, došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele (právnická osoba anonymizováno) žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem právnická osoba S. a. r. l. a žalobkyní název žalobkyně došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018 (čl. XV. odst. 15. 3. smlouvy). Postoupení pohledávek bylo na základě ujednání smluvních stran účinné k témuž dni, tj. ke dni nabytí účinnosti smlouvy (čl. II. odst. 2. 1. a 2. 2. smlouvy). Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne 14. 9. 2018. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku ve výši 44 680 Kč a žalobkyně tvrdí, že se jedná o jistinu 30 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 14 680 Kč. Dále žalobkyně tvrdila, že souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalované, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Žalovaná ode dne postoupení pohledávky na žalobkyni až do dne podání žaloby neuhradila na svůj zbývající dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 12. 4. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. k úhradě dlužné částky. Na výzvu žalovaná nereagovala.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. Jedná se o adresu dle CEO. Jiná adresa žalované se soudu nepodařila zjistit.

3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., žalovaná se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.

4. Podle ust. § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník ve znění účinném od 1. 1. 2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

5. Za tohoto stavu se proto právní vztahy mezi žalobkyni a žalovanou ze smlouvy o půjčce ze dne 20. 4. 2007 řídí zákonem č. 40/1964 Sb. občanským zákoníkem ve znění účinném do 31. 12. 2013.

6. Podle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle ust. § 517 odst. 1 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Výše úroku z prodlení je v souladu s vyhl.č. 142/1994 Sb. v platném znění do 31.12.2013. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou.

9. Podle ust. § 39 občanského zákoníku, je neplatný právní úkon, kterým svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem, došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele (právnická osoba anonymizováno) žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem právnická osoba S. a. r. l. a žalobkyní název žalobkyně došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018 (čl. XV. odst. 15. 3. smlouvy). Postoupení pohledávek bylo na základě ujednání smluvních stran účinné k témuž dni, tj. ke dni nabytí účinnosti smlouvy (čl. II. odst. 2. 1. a 2. 2. smlouvy). Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne 14. 9. 2018. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

11. Soud má dále za prokázané, že žalovaná uzavřela dne 20. 4. 2007 s právním předchůdcem žalobkyně Smlouvu o půjčce číslo. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 50 880 Kč (půjčka ve výši 30 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč procentuálně odpovídající 69,6 % ročně z jistiny). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 - pravidelných týdenních splátkách po částkách ve výši 960 Kč. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 Smluvních podmínek. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl dle čl. 8 Smluvních podmínek původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, t. j 25. 4. 2008. Žalovaná na dluh plnila dle tvrzení žalobkyně částkou ve výši 6 200 Kč, kterou si žalobkyně započetla nejprve na souhrnný poplatek. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku ve výši 44 680 Kč a žalobkyně tvrdí, že se jedná o jistinu 30 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 14 680 Kč. Dále žalobkyně tvrdila, že souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalované, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Žalovaná ode dne postoupení pohledávky na žalobkyni až do dne podání žaloby neuhradila na svůj zbývající dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 12. 4. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. k úhradě dlužné částky. Na výzvu žalovaná nereagovala.

12. Hodnota dluhu dle tvrzení žalobkyně měla činit ke dni postoupení 44 680 Kč. Plnění žalované bylo věřitelem započteno na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek nebo-li úrok z půjčky). Postoupená pohledávka dle tvrzení žalobkyně se skládá z: 1/ Jistiny ve výši 30 000 Kč a 2/ Souhrnného poplatku (kapitalizovaný úrok) ve výši 14 680 Kč.

13. Souhrnný poplatek však představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalovaného, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky. Je nerozhodné, jak tento úrok je věřitelem nazván. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky, které byly vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Žalovaná, ode dne postoupení pohledávky na žalobkyni až do dne podání žaloby, neuhradila na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. k úhradě dlužné částky, na tuto výzvu žalovaná však nereagovala.

14. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (původním věřitelem) a žalovanou (dlužníkem), byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení (občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013), a to pouze v části týkající se zapůjčené jistiny. V daném případě se jedná o reálný kontrakt, když finanční částka byla žalované právním předchůdcem žalobkyně předána v den podpisu smlouvy o půjčce, což žalovaná jako dlužník stvrdila svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaná v průběhu řízení neprokázala, že by jí finanční částka nebyla vyplacena v den podpisu smlouvy. Ke dni podání žaloby na smlouvu žalovaná plnila celkovou částku ve výši 6 200 Kč.

15. V části týkající se souhrnného poplatku (ve smlouvě sjednán ve výši 20 880 Kč), soud shledal toto ujednání z hlediska povahy závazku jako sjednaný úrok pevnou částkou, který vzhledem k výši zapůjčené jistiny činil 69,6% ročně. Takto sjednanou výši úroku z půjčky soud shledal za ujednání v rozporu s dobrými mravy, proto absolutně neplatným ujednáním. Žalovaná na smlouvu plnila částkou ve výši 6 200 Kč, dle žalobkyně tedy předmětem žaloby je jistina 30 000 Kč, neboť žalobkyně tuto platbu započítala na souhrnný poplatek, na kterém nyní požaduje částku ve výši 14 680 Kč. Protože úrok z půjčky má charakter odměny za půjčení finanční hotovosti, soud dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na úrok. S přihlédnutím ke všem okolnostem tedy dle názoru soudu, má žalobkyně nárok na úrok, který procentuálně odpovídá maximálně do výše 30 % z jistiny. Tedy v daném případě 9 000 Kč. Pokud tedy žalobkyně požaduje na úroku částku 14 680 Kč, dle názoru soudu je důvodná pouze částka 9 000 Kč (v tomto rozsahu žalobě vyhověno výrokem I.), ve zbývající výši 5 680 Kč žaloba zamítnuta. Výrok II. tohoto rozhodnutí.

16. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla v rozsahu celé jistiny úspěšná, v převážné části úroku (příslušenství), neúspěšná v menším rozsahu příslušenství. Soud proto považuje za spravedlivé, aby žalovaná nahradila žalobkyni náklady řízení v plném rozsahu. Celkové náklady řízení žalobkyně se skládají ze: 1/ zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 500 Kč, 2/ odměny advokáta ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby dle ust. § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 2,5 úkonu, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, ½ předžalobní upomínky, 3/ 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 4/ 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 2 771 Kč. Výrok III. tohoto rozhodnutí.

17. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

18. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.