7 C 2/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 23 500 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro uznání výrok

I.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) jistinu ve výši 11 188,36 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 267,98 Kč za období od 4. 5. 2017 do 18. 12. 2020, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 295,85 Kč za období od 27. 4. 2017 do 18. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 188,36 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,40 % ročně z částky 11 188,36 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, b) jistinu ve výši 4 511,91 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 986,31 Kč za období od 28. 12. 2017 do 18. 12. 2020, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 589,69 Kč za období od 21. 12. 2017 do 18. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 511,91 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 10,40 % ročně z částky 4 511,91 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení poplatku ve výši 5 441,45 Kč a ve výši 2 358,28 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 627 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova].

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení jistiny ve výši shora uvedené s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, a to společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne 2. 3. 2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 33 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 24 446 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 976 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 14,40 % ročně sjednanou v čl. 4 Smluvních podmínek, odměny za administrativní činnost ve výši 4 815 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 16 655 Kč, (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 958 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 26. 4. 2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Dále jako nárok uvedený pod a).

2. Dále žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, a to společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou došlo dne 20. 1. 2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 17 951 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 374 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 10,40 % ročně sjednanou v čl. 4 Smluvních podmínek, odměny za administrativní činnost ve výši 2 784 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 793 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 100 týdenních splátkách po 400 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 20. 12. 2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Dále jako nárok uvedený pod b).

3. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud žalovanou v souladu s ust. § 114b o. s. ř. vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doruční uvedeného usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s ním. Zároveň soud žalovanou uvedeným usnesením poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení. Dne 17. 2. 2022 bylo shora uvedené usnesení doručeno žalované do vlastních rukou. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. <i>4. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>5. Podle ust. § 2391 odst. 1 obč. zák., má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla.</i> <i>6. Podle ust. § 2392 odst. 1 obč. zák., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.</i> <i>7. Podle ust. § 1970 obč. zák., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>8. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> 9. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Pohledávka vyplývající z níže uvedených Smluv o zápůjčce, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované v obou případech písemně oznámeno zaslaným doporučeně. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

10. Nárok a): Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 2. 3. 2016 uzavřena Smlouvy o zápůjčce [číslo] její nedílnou součástí jsou i Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce 11. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 33 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 24 446 Kč (představující 74 % z jistiny), jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 976 Kč (9 % z jistiny), jinak s úrokovou sazbou ve výši 14,40 % ročně sjednanou v čl. 4 Smluvních podmínek, odměny za administrativní činnost ve výši 4 815 Kč (14,5 % z jistiny) a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 16 655 Kč (dalších 50,4 % z jistiny). Celkovou částku 57 446 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po částkách ve výši 958 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 26. 4. 2018. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Ze smluvního ujednání bylo tedy žalované současně známo, že má celkovou dlužnou částku zaplatit nejpozději dne 26. 4. 2018. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávky uhradila celkovou částku 40 816,19 Kč Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 17. 1. 2018. Ke dni 26. 4. 2017 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení celkové dlužné částky a dlužná jistina činila dle tvrzení žalobkyně částku 26 981,33 Kč a dlužný poplatek částku 23 265,58 Kč. Podanou žalobou se žalobkyně tedy domáhá po započtení platby žalované, po žalované jistiny ve výši 11 188,36 Kč a poplatku ve výši 5 441,45 Kč. Dále kapitalizovaného úroku z dlužné jistiny za období od 27. 4. 2018 do 18. 12. 2020 ve výši 11 295,85 Kč, jdoucího úroku ve výši 14,40 % z jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. Kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 267,98 Kč z dlužné jistiny za období od 4. 5. 2017 do 18. 12. 2020.

12. Nárok b): Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 20. 1. 2016 uzavřena Smlouvy o zápůjčce [číslo] její nedílnou součástí jsou i Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce 13. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 17 951 Kč (představující 81,50 % z jistiny), jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 374 Kč (10,70 % z jistiny), jinak s úrokovou sazbou ve výši 10,40 % ročně sjednanou v čl. 4 Smluvních podmínek, odměny za administrativní činnost ve výši 2 784 Kč (12,60 % z jistiny) a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 112 793 Kč (dalších 58,2 % z jistiny). Celkovou částku 39 951 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 100 týdenních splátkách po částkách ve výši 400 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 20. 1. 2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Ze smluvního ujednání bylo tedy žalované současně známo, že má celkovou dlužnou částku zaplatit nejpozději dne 20. 12. 2017. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávky uhradila celkovou částku 33 080,81 Kč Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 17. 1. 2018. Ke dni 20. 12. 2017 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení celkové dlužné částky a dlužná jistina činila dle tvrzení žalobkyně částku 11 307,19 Kč a dlužný poplatek částku 9 230,44 Kč. Podanou žalobou se žalobkyně tedy domáhá po započtení platby žalované, po žalované jistiny ve výši 4 511,91 Kč a poplatku ve výši 52 358,28 Kč. Dále kapitalizovaného úroku z dlužné jistiny za období od 21. 12. 2017 do 18. 12. 2020 ve výši 2 589,69 Kč, jdoucího úroku ve výši 10,40 % z jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. Kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 986,31 Kč z dlužné jistiny za období od 28. 12. 2017 do 18. 12. 2020. Před podáním žaloby byla žalovaná v obou případech žalobkyní vyzvána dle ust. § 142a o. s. ř. k zaplacení dlužné částky.

14. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že pokud se týká obou smluv o zápůjčce, tyto jsou platné v části poskytnutí jistiny, neboť finanční částka ve výši 33 000 Kč a ve výši 22 000 byla žalované poskytnuta v souladu se smlouvou, když smlouva o zápůjčce je reálným kontraktem, proto žalobkyně má nárok na zaplacení dlužné jistiny tak, jak její výše byla vyčíslena v žalobě (nárok a) a b) výroku I).

15. K části nároku na pěvně stanovený úrok a jdoucí úrok ze zápůjčky, soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného úroku odpovídá zákonným ustanovením občanského zákoníku, procentuálně je výše úroku vyjádřena 9 % (nárok a) a ve výši 10,40 % % (nárok b), vždy z jistiny, jdoucí ve výši 14,40 % (nárok a) a 10,40 (nárok b) vždy z jistiny, tedy se nepříčí dobrým mravům, soud proto dospěl k závěru, že v části tohoto nároku byla smlouva platně uzavřena, neboť úrok je cenou za poskytnutí finanční částky a žalobkyně má nárok na zaplacení tohoto úroku. Žalobkyně požaduje po žalované jednak úrok, který kapitalizovala za období jak uvedeno shora. Za tohoto stavu soud v této části nároku žalobě vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

16. K nároku na poplatek za administrativní činnost soud uvádí: Celková výše tohoto poplatku činí ze zapůjčené jistiny 14,50 % (nárok a) a ve výši 12,60 % (nárok b) vždy z dlužné jistiny. Tato část představuje náklady zpracování smlouvy, správu smlouvy po dobu jejího trvání. Věřitel má se správou smlouvy náklady. Výše tohoto poplatku soud považuje vzhledem ke všem okolnostem za přiměřené. Nárok na zaplacení tohoto poplatku je tedy důvodný. Žalobkyni vzniklo právo po žalované tento poplatek požadovat.

17. K části žaloby o zaplacení poplatku za hotovostní inkaso splátek soud uvádí následující: Sjednání dalšího poplatku soud shledává za ujednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: [ulice] odměny za komfortní splácení je nezbytné pohlížet a hodnotit ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaná si půjčila částku ve výši 33 000 Kč a 22 000 Kč a byla povinna vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, dále jdoucí úroky, poplatkem za administrativní činnost. Vedle toho měla dále žalovaná povinnost svému věřiteli zaplatit částku představující náklady věřitele za hotovostní inkaso splácení. Půjčky, úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svoji tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky, úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek je v rozporu s dobrými mravy, proto žalobkyně nemá právo na zaplacení tohoto poplatku. Pokud tedy žalobkyně na tzv. poplatku požaduje částku 5 441,45 Kč a částku 2 358,28 Kč, v části smlouvy týkající se tohoto poplatku je smlouva absolutně neplatná. Dle názoru soudu tyto částky odpovídají tomuto poplatku, a tudíž žalobkyně nemá nárok na tuto částku.

18. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem a právnímu závěru, soud proto v části nároku žalobkyně, kdy požaduje po žalované zaplacení nároků, které byly ve smlouvě platně sjednány, soud vydal rozsudek pro uznání (výrok I. tohoto rozhodnutí), neboť se žalovaná po doručení kvalifikované výzvy k žalobě nevyjádřila. V části nároku, který však dle názoru soudu není oprávněn z důvodu absolutní neplatnosti smluvního ujednání, rozhodl soud o zamítnutí tohoto nároku výrokem II. tohoto rozhodnutí, neboť dle názoru soudu v tomto nároku nelze vydat rozsudek pro uznání.

19. Vzhledem k tomu, že se žalovaná nevyjádřila ve smyslu § 114b o. s. ř. ve stanovené 30 denní lhůtě, která marně proběhla dnem 21. 3. 2022, jsou splněny všechny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání v části nároku, které byly smlouvou platně sjednány (výrok I. tohoto rozhodnutí). Soud má proto za to, že žalovaná nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř. v části tohoto nároku a nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou.

20. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz.73) vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovanou poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Žalobkyně již v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.

21. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení mezi účastníky je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla převážně úspěšná (v jistině, v části příslušenství), neúspěšná pouze v minimální výši (v poplatku za hotovostní splácení), soud proto žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Celkové náklady řízení žalobkyně se skládají ze: 1/ zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 175 Kč, 2/ odměny advokáta ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3/ 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 4/ 21% DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 2 627 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání nákladů řízení soud neshledal. Výrok III. tohoto rozhodnutí. <i>22. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 23. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.