7 C 205/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 10 900 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 7 000 Kč a úhrady za služby ve výši 1 100 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 19,31 % ročně z částky 7 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 090,83 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 106,40 Kč, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úhrady za služby ve výši 2 800 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 452 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova].

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že pohledávka vyplývající z níže uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2021. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, a to společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaným byla dne 10. 5. 2018 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“).

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jiná adresa žalované se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO.

3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>6. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> 7. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

8. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Soud má za prokázané, že pohledávka vyplývající z níže uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany právního předchůdce žalobkyně, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2021. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

9. Dále má soud za prokázané na základě tvrzených skutečností, doložených důkazů žalobkyní dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně dostatečným způsobem prověřil schopnost žalované splácet finanční částku, která jí byla poskytnuta na základě smluv o úvěru, které jsou níže specifikované, a to v souladu s ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

10. Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 10. 5. 2018 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 400 Kč (procentuálně vyjádřený 20 % z jistiny) a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč (20 % z jistiny) a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč (dalších 40 % z jistiny). Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobkyně souhrnně nazývá jako„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po částkách ve výši 210 Kč, a to počínaje dnem 17. 5. 2018, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 4. 7. 2019. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Nejpozději dne 4. 7. 2019 byla tak žalovaná povinna dlužnou částku žalobkyni vrátit. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila pouze částku ve výši 1 700 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 24. 9. 2018.

11. Ke dni postoupení 15. 1. 2021 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku ve výši 13 400 Kč, skládající se z: 1/ dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč, 2/ dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 93,36 Kč, 3/ dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a 4/ dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 406,64 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 13 400 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalované neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyni již uhrazeno ničeho.

12. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení 1/ celkové dlužné částky ve výši 10 900 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3 900 Kč, 2/ kapitalizovaných úroků ve výši 2 106,40 Kč, 3/ kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 090,83 Kč, 4/ úroků ve výši 19,31 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a 5/ úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Kapitalizovaný úroku ve výši 2 106,40 Kč je úrok ve výši 19,31 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč za období od 5. 7. 2019 do data postoupení 15. 0 1. 2021. Kapitalizovaný úroku z prodlení ve výši 1 090,83 Kč je zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč za období od 5. 7. 2019 do data postoupení 15. 1. 2021.

13. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla platně uzavřena v části zapůjčení jistiny, dále poplatku za administrativní činnost a pevně sjednaného úroku, neboť finanční prostředky byly žalované právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty. Právní předchůdce žalobkyně dostatečným způsobem ověřil úvěry schopnost žalované splácet poskytnuté finanční prostředky.

14. K části nároku na pěvně stanovený úrok z úvěru ve všech smlouvách o úvěru soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného pevného úroku odpovídá zákonným ustanovením občanského zákoníku, procentuálně je výše úroku vyjádřena 20 % z jistiny, tedy se nepříčí dobrým mravům. Pokud se týká jdoucího úroku, který byl sjednán ve výši 19,31 % ročně, i tato výše je zcela přiměřená, v souladu s ust. občanského zákoníku. Soud proto dospěl k závěru, že v části tohoto nároku uplatněného žalobou byla smlouva platně uzavřena, neboť úrok je cenou za poskytnutí finanční částky. V tomto nároku žalobě bylo vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

15. K části nároku na zaplacení poplatku za administrativní činnost, který procentuálně představuje výši vždy 20 % z jistiny, soud uvádí: Pokud se týká administrativního poplatku, v této části byla smlouva platně uzavřena, neboť poplatek slouží k úhradě nákladů spojených se smlouvou o úvěru po celou dobu trvání smlouvy, tedy do doby, než je dlužná částka zaplacena. Výše takto sjednaného poplatku za administrativní činnost je zcela přiměřená k výši zapůjčené jistiny. V této části je proto smlouva o úvěru platná. Další poplatek například za vyhodnocení úvěru, správu účtu žalobkyně ve smlouvě nesjednala, proto tento poplatek soud považuje i za odměnu za vedení, správu účtu. V tomto nároku bylo žalobě vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

16. K části žaloby o zaplacení poplatku za hotovostní výběr splátek (procentuálně ve výši 40 % z jistiny) ve smlouvě o úvěru soud uvádí následující: Sjednání dalšího poplatku, a to za hotovostní inkaso splátek, soud shledává takové ujednání za v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: [ulice] odměny za hotovostní inkaso splátek je nezbytné pohlížet a hodnotit ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaný si půjčil částku 7 000 Kč a byla povinna vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, dále jsoucí úroky, dále s poplatkem za administrativní činnost. Vedle toho měl však dále žalovaná povinnost svému věřiteli zaplatit částku představující náklady věřitele za hotovostní inkaso splátek. Půjčky, úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svojí tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky, úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek je v rozporu s dobrými mravy. V této části je smlouva absolutně. Žalobkyně požaduje poplatek za služby ve výši 3 900 Kč, soud proto dospěl k závěru, že výše 2 800 Kč představuje částku poplatku za hotovostní inkaso splátek, jak bylo sjednáno ve smlouvě. Za tohoto stavu soud proto žalobu v části představující poplatek za inkaso splátek ve výši 2 800 Kč zamítl pro rozpor s dobrými mravy, pro absolutní neplatnost takového ujednání. Výrok II. tohoto rozhodnutí. V části tohoto poplatku ve výši 1 100 Kč vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

17. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když převážně úspěšné žalobkyni (neúspěšná pouze v části příslušenství) bylo soudem přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, odměně advokáta ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 2 452 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok III. tohoto rozhodnutí. <i>18. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 19. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.