7 C 209/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 59 191 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) jistinu ve výši 9 789,50 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 067,87 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 158,57 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9 789,50 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 %, úrok ve výši 29 % ročně z částky 9 789,50 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, b) jistinu ve výši 9 727,90 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 009,88 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 741,15 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9 727,90 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 %, úrok ve výši 29 % ročně z částky 9 727,9 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, c) jistinu ve výši 17 259,68 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 791,77 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 13 692,41 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 17 259,68 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 %, úrok ve výši 29 % ročně z částky 17 259,68 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení poplatku ve výši 6 007,50 Kč, ve výši 5 917,10 Kč a ve výši 10 489,32 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 022 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova].

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částek ve výši shora uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí s příslušenstvím. V žalobě žalobkyně tvrdila k :

2. Nároku a) ze smlouvy o zápůjčce, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, a to společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 9. 8. 2018 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Podáním ze dne 17. 3. 2023 č. l. 52 žalobkyně doplnila skutková tvrzení k prověřování úvěruschopnosti žalovaného.

3. Nároku b) ze smlouvy o zápůjčce, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 26. 4. 2018 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Součástí této Smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobkyně posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet, když provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Podáním ze dne 17. 3. 2023 č. l. 52 žalobkyně doplnila skutková tvrzení k prověřování úvěruschopnosti žalovaného.

4. Nároku c) ze smlouvy o zápůjčce, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 10. 1. 2018 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Součástí této Smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobkyně posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet, když provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Podáním ze dne 17. 3. 2023 č. l. 52 žalobkyně doplnila skutková tvrzení k prověřování úvěruschopnosti žalovaného.

5. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty dle ust. § 49 o. s. ř. vždy fikcí 2. 10. 2022 na adresu dle CEO [adresa žalovaného] (č. l. 44) a adresu dle smlouvy [obec a číslo] (č. l. 44). Vz. 73 byl žalovanému doručen do vlastních rukou dne 20. 12. 2022 na adresu [adresa žalovaného] (č. l. 48). Doplnění žaloby č. l. 52 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne 23. 3. 2023 na adresu [adresa žalovaného] (č. l. 51). Jiná, další adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. Žalovaný nemá datovou schránku. Ke dni vyhlášení rozhodnutí ve věci samé žalovaný na podání soudu nereagoval.

6. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Žalobkyně již v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>7. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>8. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3, změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.</i> 9. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného: Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaný), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Shodná povinnost byla věřiteli uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není pochyb o tom, že nesplnění této povinnosti bylo sankcionováno neplatností absolutní (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). [ulice] úprava spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb. navozuje dojem, že porušení povinnosti věřitele důsledně zkoumat úvěruschopnost žalovaného je sankcionováno pouhou relativní neplatností (viz doslovné znění § 87 odst. 1 citovaného zákona). Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, soudy nemohou vycházet pouze z doslovného znění zákona. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 21/96,„ Soud není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Je nutno se přitom vyvarovat libovůle; rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci“. Přijetím zákona č. 257/2016 Sb. sledoval zákonodárce posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany (nikoliv její oslabení). To vyplývá jak z důvodové zprávy, tak i z rozsahu zákonné právní úpravy. Pokud tedy záměrem zákonodárce nebylo novou právní úpravou oslabit ochranu spotřebitele, ale naopak tuto ochranu posílit, musí být závěr soudu takový, že neplnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele bude mít za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, neboť jinak (v případě pouhé relativní neplatnosti, navíc časově omezené) by nebyl naplněn smysl a účel nové právní úpravy. Současně, pokud má nová právní úprava za cíl„ posílení principu zodpovědného úvěrování“, je zřejmé, že věřitel musí být touto úpravou dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností, a to případně i stanovením účinných sankcí, a to i soukromoprávních. Pouhá relativní neplatnost, na rozdíl od neplatnosti absolutní, takovou účinnou sankcí není. Navíc dne 5. 3. 2020 rozhodl Evropský soudní dvůr ve věci C [číslo] tak, že úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, týkající se přezkumu úvěru schopnosti, a především povinnosti spotřebitele uplatnit námitku ve stanovené lhůtě, aby byla smlouva prohlášena za neplatnou, není v souladu se směrnicí EU č. 2008 [číslo].

10. V doplnění žaloby ze dne 17. 3. 2023 č. l. 52 k úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně doplnila, že ze zákaznické karty ze dne 9. 8. 2018, 10. 1. 2018 a ze dne 26. 4. 2018 právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením Smlouvy o zápůjčce majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy a z výplatních pásek. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl v zákaznické kartě ze dne 9. 8. 2018, 26. 4. 2018 zejména že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako řidič VZV, resp. manipulační dělník ve společnosti [právnická osoba], [obec], jeho měsíční příjem činí 31 303 Kč, resp. 44 290 Kč, žije ve vlastním bytě či domě bez zástavy, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, dále s ohledem na výši jeho příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Žalovaný uvedl v zákaznické kartě ze dne 10. 1. 2018, zejména že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako dělník ve [právnická osoba] - [právnická osoba], jeho měsíční příjem činí 42 481 Kč, žije ve vlastním bytě či domě bez zástavy, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, dále s ohledem na výši jeho příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobkyně k závěru, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Právní předchůdce žalobkyně s náležitou péči ověřil úvěruschopnost žalovaného. <i>11. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>12. Podle ust. § 2391 odst. 1 obč. zák., má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla.</i> <i>13. Podle ust. § 2392 odst. 1 obč. zák., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.</i> <i>14. Podle ust. § 1970 obč. zák., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>15. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> 16. Skutková zjištění a právní závěry: Pohledávka vyplývající z níže uvedených Smluv o zápůjčce (nárok a), b) a c)), včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 28. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení u všech nároků.

17. Nárok a): Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 9. 8. 2018 platně uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] její nedílnou součástí jsou i Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 12 848 Kč (představující 71,40 % z jistiny), jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 396 Kč (13,30 % z jistiny), jinak s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 229 Kč (34,60 % z jistiny) a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 223 Kč (dalších 23,50 % z jistiny). Celkovou částku 30 848 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 45 ti týdenních splátkách po částkách ve výši 686 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 664 Kč byla stanovena na den 20. 6. 2019. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Ze smluvního ujednání bylo tedy žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 20. 6. 2019. Poslední příslušná splátka byla žalovaným zaplacena ke dni 2. 10. 2020. Na smlouvu žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 15 051 Kč.

18. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 15 797 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 9 789,50 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 6 007,50 Kč. Dále kapitalizované úroky ve výši 8 158,57 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 067,87 Kč, jdoucí úroky ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 29. 1. 2022 do zaplacení, zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 29. 1. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný dle ust. § 142a o. s. ř. žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky. Na výzvu žalovaný nereagoval.

19. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že pokud se týká smlouvy o zápůjčce, tato je platná v části zapůjčení jistiny, pevně sjednaného úroku a jdoucího úroku, dále poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení pouze do výše 10 % z jistiny. Finanční částka ve výši 18 000 Kč byla žalovanému poskytnuta, proto žalobkyně má nárok na zaplacení dlužné jistiny tak, jak její výše byla vyčíslena v žalobě včetně příslušenstvím tvořící úroky a zákonné úroky z prodlení, poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení v rozsahu 10 % z jistiny. Žalovaný neprokázal, že by na smlouvu zaplatil více, než tvrdí žalobkyně.

20. K části nároku na pevně stanovený úrok ze zápůjčky, soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného úroku odpovídá zákonným ustanovením obč. zák., procentuálně je výše úroku vyjádřena 13,30 % z jistiny (u pevně sjednaný úrok), jdoucí ve výši 29 % z jistiny, tedy se nepříčí dobrým mravům, tuto výši úroku ještě lze akceptovat, proto soud dospěl k závěru, že v části tohoto nároku byla smlouva platně uzavřena, neboť úrok je cenou za poskytnutí finanční částky a žalobkyně má nárok na zaplacení tohoto úroku. S vedením účtu jsou spojeny náklady na správu a vedení. Žalobkyně požaduje po žalovaném jednak úrok, který kapitalizovala za období od 21. 6. 2019 do 28. 1. 2022, dále jdoucí úrok do zaplacení dlužné jistiny od 29. 1. 2022. Dále zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za období od 10. 10. 2020 do 28. 1. 2022 z jistiny a jdoucí zákonný úrok z prodlení od 29. 1. 2022 do zaplacení.

21. K nároku na poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení soud uvádí: Celková výše tohoto poplatku 6 229 Kč činí ze zapůjčené jistiny 34,60 %. Sjednání tohoto poplatku s přihlédnutím k výši sjednaného úroku 13,30 % z jistiny a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 223 Kč 23,50 % z jistiny soud shledává sjednání tohoto poplatku za ujednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: Jedná se o další poplatek, který zčásti odpovídá poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Jedná se tedy o duplicitu poplatku. Na tento poplatek je nezbytné pohlížet a hodnotit ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaný si půjčil částku ve výši 18 000 Kč a byl povinen vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, dále jdoucí úroky, poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Celková výše nároku nazvaného Poplatek tak byla ve výši 71,40 % z dlužné jistiny. Tuto výši Poplatku soud proto považuje za nepřiměřeně vysokou a zejména duplicitě k poplatku nazvaného za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Půjčky, úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svoji tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky, úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby tak, jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní.

22. K části žaloby o zaplacení poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení soud uvádí následující: Výše tohoto poplatku odpovídá 23,50 % z jistiny, ve Smlouvě sjednán na částku 4 223 Kč. Tato výše není v souladu se shora citovanými ustanoveními občanského zákoníku, příčí se dobrým mravům, odporuje zákonu. Dle názoru soudu za přiměřenou výši tohoto poplatku lze shledat 10 % z jistiny. V daném případě tedy částku ve výši 1 800 Kč, na zbývající částku 2 423 Kč nemá žalobkyně nárok, z důvodu absolutní neplatnosti ujednání.

23. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení je v rozporu s dobrými mravy, dále v části poplatku za vedení účtu a komfortní splácení v rozsahu nad 10 % z jistiny, proto žalobkyně nemá právo na zaplacení části tohoto poplatku. Pokud tedy žalobkyně na tzv. poplatku požaduje částku 6 007,50 Kč, pak byla žaloba v této výši zamítnuta výrokem II. tohoto rozhodnutí.

24. Za tohoto stavu, proto soud vyhověl žalobě v nároku a) co do jistiny, pevně sjednaného úroku a jdoucího úroku, zákonného úroku z prodlení, poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení v rozsahu 10 % z jistiny. Výrok I. tohoto rozhodnutí. V části nároku odpovídající poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení, poplatku za vedení účtu a komfortní splácení v rozsahu nad 10 % z jistiny, byla žaloba zamítnuta. Výrok II. tohoto rozhodnutí.

25. Nárok b): Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 26. 4. 2018 platně uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] její nedílnou součástí jsou i Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 13 108 Kč (představující 81,90 % z jistiny), jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 921 Kč (24,50 % z jistiny), jinak s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 662 Kč (35,40 % z jistiny) a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 525 Kč (dalších 22 % z jistiny). Celkovou částku 29 108 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 18 ti měsíčních splátkách po částkách ve výši 1 618 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 1 602 Kč byla stanovena na den 26. 10. 2019. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Ze smluvního ujednání bylo tedy žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 26. 10 2019 Poslední příslušná splátka byla žalovaným zaplacena ke dni 2. 10. 2020. Na smlouvu žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 13 463 Kč.

26. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 15 645 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 9 727,90 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 5 917,10 Kč. Dále kapitalizované úroky ve výši 6 741,15 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 009,88 Kč, jdoucí úroky ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 29. 1. 2022 do zaplacení, zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 29. 1. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný dle ust. § 142a o. s. ř. žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky. Na výzvu žalovaný nereagoval.

27. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že pokud se týká smlouvy o zápůjčce, tato je platná v části zapůjčení jistiny, pevně sjednaného úroku a jdoucího úroku, dále poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení pouze do výše 10 % z jistiny. Finanční částka ve výši 16 000 Kč byla žalovanému poskytnuta, proto žalobkyně má nárok na zaplacení dlužné jistiny tak, jak její výše byla vyčíslena v žalobě včetně příslušenstvím tvořící úroky a zákonné úroky z prodlení, poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení v rozsahu 10 % z jistiny. Žalovaný neprokázal, že by na smlouvu zaplatil více, než tvrdí žalobkyně.

28. K části nároku na pěvně stanovený úrok ze zápůjčky, soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného úroku odpovídá zákonným ustanovením obč. zák., procentuálně je výše úroku vyjádřena 24,50 % z jistiny (u pevně sjednaný úrok), jdoucí ve výši 29 % z jistiny, tedy se nepříčí dobrým mravům, tuto výši úroku ještě lze akceptovat, proto soud dospěl k závěru, že v části tohoto nároku byla smlouva platně uzavřena, neboť úrok je cenou za poskytnutí finanční částky a žalobkyně má nárok na zaplacení tohoto úroku. S vedením účtu jsou spojeny náklady na správu a vedení. Žalobkyně požaduje po žalovaném jednak úrok, který kapitalizovala za období od 27. 10. 2019 do 28. 1. 2022, dále jdoucí úrok do zaplacení dlužné jistiny od 29. 1. 2022. Dále zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za období od 2. 11. 2020 do 28. 1. 2022 z jistiny a jdoucí zákonný úrok z prodlení od 29. 1. 2022 do zaplacení.

29. K nároku na poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení soud uvádí: Celková výše tohoto poplatku 5 662 Kč činí ze zapůjčené jistiny 35,40 %. Sjednání tohoto poplatku s přihlédnutím k výši sjednaného úroku 24,50 % z jistiny a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 525 Kč 22 % z jistiny soud shledává sjednání tohoto poplatku za ujednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: Jedná se o další poplatek, který zčásti odpovídá poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Jedná se tedy o duplicitu poplatku. Na tento poplatek je nezbytné pohlížet a hodnotit jej ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaný si půjčil částku ve výši 16 000 Kč a byl povinen vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, dále jdoucí úroky, poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Celková výše nároku nazvaného Poplatek tak byla ve výši 81,90 % z dlužné jistiny. Tuto výši Poplatku soud proto považuje za nepřiměřeně vysokou a zejména duplicitě k poplatku nazvaného za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Půjčky, úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svoji tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky, úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní.

30. K části žaloby o zaplacení poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení soud uvádí následující: Výše tohoto poplatku odpovídá 22 % z jistiny, ve Smlouvě byl sjednán na částku 3 525 Kč. Tato výše není v souladu se shora citovanými ustanoveními občanského zákoníku, příčí se dobrým mravům, odporuje zákonu. Dle názoru soudu za přiměřenou výši tohoto poplatku lze shledat 10 % z jistiny. V daném případě tedy částku ve výši 1 600 Kč, na zbývající částku ve výši 1 925 Kč nemá žalobkyně nárok, z důvodu absolutní neplatnosti ujednání.

31. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení je v rozporu s dobrými mravy, dále v části poplatku za vedení účtu a komfortní splácení v rozsahu nad 10 % z jistiny, proto žalobkyně nemá právo na zaplacení části tohoto poplatku. Pokud tedy žalobkyně na tzv. poplatku požaduje částku 5 917,10 Kč, pak byla žaloba v této výši zamítnuta výrokem II. tohoto rozhodnutí.

32. Za tohoto stavu, proto soud vyhověl žalobě v nároku b) co do jistiny, pevně sjednaného úroku a jdoucího úroku, zákonného úroku z prodlení, poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení v rozsahu 10 % z jistiny. Výrok I. tohoto rozhodnutí. V části nároku odpovídající poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení, poplatku za vedení účtu a komfortní splácení v rozsahu nad 10 % z jistiny, byla žaloba zamítnuta. Výrok II. tohoto rozhodnutí.

33. Nárok c): Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 10. 1. 2018 platně uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] její nedílnou součástí jsou i Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 24 139 Kč (představující 80,40 % z jistiny), jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 7 352 Kč (24,50 % z jistiny), jinak s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 760 Kč (25,90 % z jistiny) a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 027 Kč (dalších 30,10 % z jistiny). Celkovou částku 54 139 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 18 ti měsíčních splátkách po částkách ve výši 3 008 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 3 003 Kč byla stanovena na den 10. 7. 2019. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Ze smluvního ujednání bylo tedy žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 10. 7. 2019. Poslední příslušná splátka byla žalovaným zaplacena ke dni 2. 10. 2020. Na smlouvu žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 26 390 Kč.

34. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 27 749 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 17 259,68 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 10 489,32 Kč. Dále kapitalizované úroky ve výši 13 692,41 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 791,77 Kč, jdoucí úroky ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 29. 1. 2022 do zaplacení, zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 29. 1. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný dle ust. § 142a o. s. ř. žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky. Na výzvu žalovaný nereagoval.

35. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že pokud se týká smlouvy o zápůjčce, tato je platná v části zapůjčení jistiny, pevně sjednaného úroku a jdoucího úroku, dále poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení pouze do výše 10 % z jistiny. Finanční částka ve výši 30 000 Kč byla žalovanému poskytnuta, proto žalobkyně má nárok na zaplacení dlužné jistiny tak, jak její výše byla vyčíslena v žalobě včetně příslušenství tvořící úroky a zákonné úroky z prodlení, poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení v rozsahu 10 % z jistiny. Žalovaný neprokázal, že by na smlouvu zaplatil více, než tvrdí žalobkyně.

36. K části nároku na pěvně stanovený úrok ze zápůjčky, soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného úroku odpovídá zákonným ustanovením obč. zák., procentuálně je výše úroku vyjádřena 24,50 % z jistiny (u pevně sjednaný úrok), jdoucí ve výši 29 % z jistiny, tedy se nepříčí dobrým mravům, tuto výši úroku ještě lze akceptovat, proto soud dospěl k závěru, že v části tohoto nároku byla smlouva platně uzavřena, neboť úrok je cenou za poskytnutí finanční částky a žalobkyně má nárok na zaplacení tohoto úroku. S vedením účtu jsou spojeny náklady na správu a vedení. Žalobkyně požaduje po žalovaném jednak úrok, který kapitalizovala za období od 11. 7. 2019 do 28. 1. 2022, dále jdoucí úrok do zaplacení dlužné jistiny od 29. 1. 2022. Dále zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za období od 2. 11. 2020 do 28. 1. 2022 z jistiny a jdoucí zákonný úrok z prodlení od 29. 1. 2022 do zaplacení.

37. K nároku na poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení soud uvádí: Celková výše tohoto poplatku 7 760 Kč činí ze zapůjčené jistiny 25,90 %. Sjednání tohoto poplatku s přihlédnutím k výši sjednaného úroku 24,50 % z jistiny a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 027 Kč 30,10 % z jistiny soud shledává sjednání tohoto poplatku za ujednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: Jedná se o další poplatek, který zčásti odpovídá poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Jedná se tedy o duplicitu poplatku. Na tento poplatek je nezbytné pohlížet a hodnotit jej ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaný si půjčil částku ve výši 30 000 Kč a byl povinen vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, dále jdoucí úroky, poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Celková výše nároku nazvaného Poplatek tak byla ve výši 80,40 % z dlužné jistiny. Tuto výši Poplatku soud proto považuje za nepřiměřeně vysokou a zejména duplicitní k poplatku nazvaného za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Půjčky, úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svoji tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky, úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby tak, jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní.

38. K části žaloby o zaplacení poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení soud uvádí následující: Výše tohoto poplatku odpovídá 30,10 % z jistiny, ve Smlouvě je sjednán na částku 9 027 Kč. Tato výše není v souladu se shora citovanými ustanoveními občanského zákoníku, příčí se dobrým mravům, odporuje zákonu. Dle názoru soudu za přiměřenou výši tohoto poplatku lze shledat 10 % z jistiny. V daném případě tedy částku ve výši 3 000 Kč, na zbývající částku ve výši 6 027 Kč nemá žalobkyně nárok, z důvodu absolutní neplatnosti ujednání.

39. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení je v rozporu s dobrými mravy, dále v části poplatku za vedení účtu a komfortní splácení v rozsahu nad 10 % z jistiny, proto žalobkyně nemá právo na zaplacení části tohoto poplatku. Pokud tedy žalobkyně na tzv. poplatku požaduje částku 10 489,32 Kč, pak byla žaloba v této výši zamítnuta výrokem II. tohoto rozhodnutí.

40. Za tohoto stavu, proto soud vyhověl žalobě v nároku c) co do jistiny, pevně sjednaného úroku a jdoucího úroku, zákonného úroku z prodlení, poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení v rozsahu 10 % z jistiny. Výrok I. tohoto rozhodnutí. V části nároku odpovídající poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení, poplatku za vedení účtu a komfortní splácení v rozsahu nad 10 % z jistiny, byla žaloba zamítnuta. Výrok II. tohoto rozhodnutí.

41. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení mezi účastníky je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla převážně úspěšná (v jistině, v části příslušenství), neúspěšná v příslušenství (v poplatku za zpracování, doručení, flexibilní splácení, částečně v poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, tedy pouze v části příslušenství). Žalobkyně úspěšná v 62 %, neúspěšná v 38 %, celková úspěšnost žalované 24 %. Soud proto žalobkyni přiznal 24 % z celkových nákladů řízení. Celkové náklady řízení žalobkyně ve výši 16 754 Kč se skládají ze: 1/ zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 960 Kč, 2/ odměny advokáta ve výši 3 500 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3/ 3 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 4/ 21 % DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Přiznány náklady řízení ve výši 24 %, tedy částka ve výši 4 022 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání nákladů řízení soud neshledal. Výrok III. tohoto rozhodnutí. <i>42. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 43. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.