Okresní soud v Kroměříži · Rozsudek

7 C 215/2021

č. j. 7 C 215/2021-46

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-11-09 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKM:2021:7.C.215.2021.1

Citované zákony (16)

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 15 200 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) jistinu ve výši 6 000 Kč a úhrady za služby ve výši 640 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 23,72 % ročně z částky 6 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 443,58 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 028,45 Kč, b) jistinu ve výši 4 743,92 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 743,92 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 23,72 % ročně z částky 4 743,92 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 200,82 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 538,31 Kč, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úhrady za služby ve výši 2 400 Kč a úhrady za služby ve výši 1 416,08 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 452 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova].

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení (viz výrok I. a II. tohoto rozhodnutí). Pohledávky vyplývající z níže uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen právní předchůdce žalobkyně), postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno vždy dopisem ze dne 15. 1. 2021. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván v souladu s ust. § 142a o. s. ř. k zaplacení dlužných částek. Na výzvy nereagoval.

2. Nárok a): V žalobě žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo dne 20. 2. 2017 k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 9 040 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3 040 Kč. Dále kapitalizované a jdoucí příslušenství.

3. Nárok b): V žalobě žalobkyně dále tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo dne 30. 10. 2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 6 160 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 4 743,92 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 416,08 Kč. Dále kapitalizované a jdoucí příslušenství.

4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO.

5. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>6. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>7. Podle ust. § 2391 odst. 1 obč. zák., má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla.</i> <i>8. Podle ust. § 2392 odst. 1 obč. zák., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.</i> <i>9. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> 10. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. <i>11. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>12. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> 13. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům:

14. Pohledávky vyplývající z níže uvedených smluv označených nároky a), b) včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno vždy dopisem ze dne 15. 1. 2021. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

15. Na základě tvrzených skutečností, doložených důkazů dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně dostatečným způsobem prověřil schopnost žalovaného splácet finanční částku, která mu byla poskytnuta na základě smluv o zápůjčce, které jsou níže specifikované, a to v souladu s ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

16. Soud má dále za prokázané k nároku a), že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo dne 20. 2. 2017 k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] (smlouva na č. l. 24 a násl.) a před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet dlužnou částku. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 840 Kč (14 % z jistiny) a s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč (20 % z jistiny), odměnu za hotovostní inkaso splátek odměnu ve výši 2 400 Kč (dalších 40 % z jistiny). Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobkyně souhrnně nazvala také jen jako„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po částkách 180 Kč počínaje dnem 27. 2. 2017, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 2. 4. 2018. Žalovaný však řádně neplnil podmínky smlouvy, na smlouvu žalobkyni zaplatil pouze částku ve výši 1 400 Kč Poslední platba žalovaného byla dne 20. 3. 2017. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 9 040 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3 040 Kč. Dále žalobkyně požaduje kapitalizované úroky ve výši 4 028,45 Kč za období od 3. 4. 2018 do 15. 1. 2021, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 443,58 Kč za období od 3. 4. 2018 do 15. 1. 2021, jdoucí úroky ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a jdoucí úroky z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

17. K nároku b) má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo dne 30. 10. 2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (smlouva na č. l. 20). Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet dlužnou částku. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 840 Kč (představující 14 % z jistiny) s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč (20 % z jistiny) a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč (dalších 40 % z jistiny). Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč počínaje dnem 6. 11. 2016, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 10. 12. 2017. Na předmětnou smlouvu žalovaný za dobu trvání uhradil částku ve výši 4 280 Kč Poslední platba žalovaného byla dne 20. 3. 2017. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 6 160 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 4 743,92 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 416,08 Kč. Dále žalobkyně požaduje kapitalizované úroky ve výši 3 538,31 Kč za období od 11. 12. 2017 do 15. 1. 2021, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 200,82 Kč za období od 11. 12. 2017 do 15. 1. 2021, jdoucí úroky ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 743,92 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a jdoucí úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 743,92 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

18. Před podáním žaloby byl žalovaný vždy vyzván v souladu s ust. § 142a o. s. ř. k zaplacení dlužných částek ve všech shora uvedených smluv. Na výzvy však žalovaný nereagoval. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o zápůjčce byla platně uzavřena, neboť původní věřitel žalovanému fakticky poskytl peněžní prostředky. Smlouva o zápůjčce je reálný kontrakt. Žalovaný dluží na jistině u nároku a) částku 4 743,92 Kč. Pokud se týká Smlouvy o úvěru, tato byla platně uzavřena, neboť finanční částka byla žalovanému poskytnuta (nárok b), žalovaný dluží žalobkyni na jistině částku ve výši 4 743,92 Kč. Soud proto v této části nároku žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

19. K části nároku na pěvně stanovený úrok z úvěru ve všech smlouvách o úvěru soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného úroku odpovídá zákonným ustanovením občanského zákoníku, procentuálně je výše úroku vyjádřena 14 % z jistiny u nároku a), b), tedy se nepříčí dobrým mravům, soud proto dospěl k závěru, že i v části tohoto nároku uplatněného žalobou byla smlouva platně uzavřena, neboť úrok je cenou za poskytnutí finanční částky, proto v této části bylo žalobě vyhověno (jak v části kapitalizovaného příslušenství, tak jdoucího do zaplacení). Výrok I. tohoto rozhodnutí.

20. K části nároku na zaplacení poplatku za administrativní činnost, který procentuálně představuje výši vždy 20 % z jistiny u nároku a), b) soud uvádí: Pokud se týká administrativního poplatku, v této části byla smlouva platně uzavřena, neboť poplatek slouží k úhradě nákladů spojených se smlouvou o úvěru po celou dobu trvání smlouvy, tedy do doby, než je dlužná částka zaplacena. Výše takto sjednaného poplatku za administrativní činnost je zcela přiměřená k výši zapůjčené jistiny a s přihlédnutím ke skutečnosti, že jiné poplatky (například za vyhodnocení zápůjčky, za vedení účtu, za správu účtu) již nebyly sjednány, proto lze akceptovat výši poplatku za administrativní činnost ve výši 20 % z jistiny.

21. K části žaloby o zaplacení poplatku za hotovostní výběr splátek u všech smluv o úvěru soud uvádí následující: Sjednání dalšího poplatku, a to za hotovostní inkaso splátek, soud shledává takové ujednání za v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: Na výši odměny za hotovostní inkaso splátek je nezbytné pohlížet a hodnotit ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaný si půjčil částku 6 000 Kč a 6 000 Kč a byl povinen vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, poplatkem za administrativní činnost. Vedle toho měl dále žalovaný povinnost svému věřiteli zaplatit částku představující náklady věřitele za hotovostní inkaso splátek. Půjčky, úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svojí tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky, úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek je v rozporu s dobrými mravy. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce, smlouva o úvěru v části tohoto poplatku jsou absolutně neplatné, pro rozpor s dobrými mravy, takové ujednání se příčí dobrým mravům. Za tohoto stavu soud proto žalobu v části představující poplatek za inkaso splátek ve výši 2 400 Kč u nároku a), dále ve výši 1 416,08 Kč u nároku b), zamítl pro rozpor s dobrými mravy, pro absolutní neplatnost takového ujednání. Výrok II. tohoto rozhodnutí. V části odpovídající úroku nebo poplatku za administrativní činnost u nároku a), ve zbývající výši 640 Kč (3 040 Kč minus 2 400 Kč) soud vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

22. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když převážně úspěšné žalobkyni (neúspěšná pouze v části příslušenství) bylo soudem přiznáno právo na plnou náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, odměně advokáta ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 2 452 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok III. tohoto rozhodnutí. <i>23. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 24. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.