7 C 218/2023
č. j. 7 C 218/2023-27
V PLATNOSTIOkresní soud v Kroměříži rozhodl o vyklizení nebytového prostoru o výměře 25 m² v domě na ulici v obci, který je součástí pozemku zapsaného na listu vlastnictví, a to na základě nájemní smlouvy ukončené. Soud vydal rozsudek pro zmeškání, protože žalovaný se bez omluvy nezúčastnil ústního jednání, při němž byl dříve informován o důsledcích. Soud se opřel o § 153 odst. 2 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř., a zjistil, že věc je vhodná pro rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání, protože jde o spor o majetková práva, které mohou být vyřešeny dohodou. Žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 17 308 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Plný text
Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro žaloba o vyklizení rozsudkem pro zmeškání
I. Žalovaný je povinen vyklidit nebytový prostor nacházející se v domě adresa, stavba pro obchod, který je součástí pozemku parcelní číslo v k. ú. a obci obec, zapsaného na list vlastnictví u stát. instituce, stát. instituce, a to nebytový prostor v domě ve
II. NP na ulici ulice, v obec s celkovou plochou 25 m2, ve lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 17 308 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na vyklizení nebytového prostoru specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku.
3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 28. 11. 2023. Žalovanému bylo dne 16. 11. 2023 fikcí dle ust. § 49 o. s. ř. prostřednictvím pošty do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Žalobkyně a právní zástupkyně žalobkyně se dostavily k jednání a navrhly vydání rozsudku pro zmeškání.
4. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu; c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází. Konečně rozsudek pro zmeškání nelze vydat dle § 153b odst. 3 o. s. ř. tam, kde by takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, jinými slovy, kde by se jednalo o tzv. konstitutivní rozhodnutí.
5. Skutková zjištění a právní závěry: Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva dne 2. 6. 2021, kdy žalovaný jako nájemce si pronajal od žalobkyně jako pronajímatele nebytový prostor specifikovaný ve výroku I. tohoto rozsudku. Smlouva uzavřena určitou, a to do 1. 6. 2022. V souladu s ust. § 2229 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nájem skončil ke dni 1. 6. 2023. Po skončení nájmu, žalovaný ke dni vydání rozsudku, nebytové prostory nevyklidil. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. 30 Cdo 641/2005. Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalovaného, jež mu vznikly z uvedeného titulu. Za tohoto stavu soud proto rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Výrok I. tohoto rozhodnutí.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 308 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 a § 9 odst. 3 písm. e) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.. Dále náhrady za ztrátu času ve výši 100 Kč za 4 ½, celkem 400 Kč. Cestovné obec obec a zpět, motorovým vozidlem registrační značka, 92 km, základní sazba ve výši 5,20 Kč, PH ve výši 41,20 Kč, průměrná spotřeba 6,1 l číslo km. Cestovné celkem ve výši 708 Kč. Výrok II. tohoto rozhodnutí. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného, přičemž odvolacím důvodem jsou jen vady uvedené v ustanovení § 205 odst. 1 písm. a) o. s. ř. týkající se podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání tohoto rozsudku (§ 205b o. s. ř.). Nesplní-la žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.