7 C 230/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 29 800 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 12 203,85 Kč, úrok za dobu poskytnutí úvěru ve výši 567,63 Kč a poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 1 632,09 Kč,kapitalizovaný úrok ve výši 914,47 Kč období od , datum, do , datum, ,zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 771,48 Kč od , datum, do zaplacení,kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 808,69 Kč za období do , datum, ,úrok ve výši 8 % ročně z částky 12 203,85 Kč od , datum, do zaplacení,zákonný úrok z prodlení 15 % ročně z částky 12 771,48 Kč od , datum, do zaplacení,smluvní pokutu ve výši 7 500 Kč za období od , datum, do , datum, ,a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úhrady ve výši 7 896,43 Kč (poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 775 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 121,43 Kč), se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výší 2 914 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly za jménem 1. Žalobou, ve znění doplnění ze dne , datum, č. l. 44, podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částek uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí s příslušenstvím. V žalobě žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne , datum, se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“) Smlouvu o úvěru , Anonymizováno, , jejíž přílohu č. l. tvoří Předpis splátek (dále jen „smlouva“), a to poté, co byla řádně posouzena schopnost žalovaného úvěr splácet. Na základě úvěrové smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč a finanční prostředky byly žalovanému předány hotově v místě bydliště což žalovaný stvrdil svým podpisem. Za sjednanou dobu se žalovaný zavázal původní věřitelce vrátit úrok v pevné výši 761 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částku ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč, poplatek za splátky v hotovosti ve výši 2 700 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po částkách ve výši 1 992 Kč. Splatnost poslední splátky byla , datum, . Žalovaný od uzavření smlouvy uhradil částku ve výši 5 588 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný o dlužnou částku upomínána v souladu s ust. § 142a o. s. ř. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, doplnění, vz. 69 výzva k vyjádření k žalobě a vz. 73 bylo žalovanému prostřednictvím pošty doručeno do vlastních rukou fikcí dle ust. § 49 o. s. ř. na adresu dle CEO. Jedná se také o adresu dle smlouvy. Žalovaný nemá datovou schránku. Také si nezvolil adresu pro doručení.

3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně a žalovaný se nevyjádřili. Soud proto rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.

4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

6. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

7. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Podle ust. § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

9. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3, změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

13. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Shodná povinnost byla věřiteli uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, . Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není pochyb o tom, že nesplnění této povinnosti bylo sankcionováno neplatností absolutní (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Nová úprava spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb. navozuje dojem, že porušení povinnosti věřitele důsledně zkoumat úvěruschopnost žalovaného je sankcionováno pouhou relativní neplatností (viz doslovné znění § 87 odst. 1 citovaného zákona). Dne , datum, rozhodl Evropský soudní dvůr ve věci C-679/18 tak, že úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, týkající se přezkumu úvěruschopnosti a především povinnosti spotřebitele uplatnit námitku ve stanovené lhůtě, aby byla smlouva prohlášena za neplatnou, není v souladu se směrnicí EU č. 2008/48/ES.

14. Právní předchůdce s náležitou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného provádět splátky poskytnutého úvěru (viz důkazy č. l. 46-50, pracovní smlouvy, výplatní pásky, výpisy z běžného účtu).

15. Skutková zjištění. Žalobkyně uzavřela dne , datum, s původním věřitelem Smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným z níže uvedené úvěrové smlouvy s účinností ke dni , datum, , o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem původního věřitele. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 21915. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikatelem.

16. Soud má za prokázané, že žalovaný uzavřel dne , datum, s původním věřitelem Smlouvu o úvěru č. , hodnota, (smlouva č. l. 13), jejíž přílohu č. l. tvoří Předpis splátek (č. l. 14). Na základě úvěrové smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč a finanční prostředky byly žalovanému předány hotově v místě bydliště, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru, a to pevně sjednaný úrok ve výši 761 Kč (představující 5,1 % z jistiny úvěru), dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč (představující 49 % z jistiny úvěru), náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč (představující 13,8 % z jistiny úvěru) a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč (představující dalších 18 % z jistiny úvěru). Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč ve 14 ti měsíčních splátek ve výši 1 992 Kč. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den , datum, . Žalovaný na úvěr zaplatil pouze částku 5 588 Kč, a to splátkami:dne , datum, ve výši 2 088 Kč,dne , datum, ve výši 2 000 Kč,dne , datum, ve výši 1 000 Kč,dne , datum, ve výši 500 Kč (poslední splátka zaplacená žalovaným). Ke dni vydání tohoto rozsudku, žalovaný již na dlužnou částku neplnil. Po započtení všech splátek ze strany žalovaného žalobkyně tvrdí, že požaduje po žalovaném částku ve výši 29 800 Kč a následující nároky:- a) neuhrazenou jistinu úvěru částku ve výši 12 203,85 Kč- b) úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru částku ve výši 567,63 Kč. Součet částek pod písmeny a) a b) je 12 771,48 Kč.- c) úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy částku ve výši 5 775 Kč (ve smlouvě částka 7 350 Kč),- d) úhradu za vyhodnocení úvěrového případu částku ve výši 1 632,09 Kč (ve smlouvě částka 2 077 Kč),- e) úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště částku ve výši 2 121,43 Kč (ve smlouvě částka 2 700 Kč)- f) na úroku za období od , datum, do , datum, ve výši ve výši 914,47 Kč,- g) zákonný úrok z prodlení za období od prodlení do , datum, ve výši 1 808,69 Kč- h) smluvní pokutu ve výši 7 500 Kč za období od , datum, do , datum, . Součet nároků c), d), e) je částka ve výši 9 528,52 Kč. Splatnost úvěru nastala poslední splátkou, která byla stanovená na den , datum, . Dnem následujícím , datum, se žalovaný dostal do prodlení. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně. V důsledku porušení smluvních povinností žalované hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období od , datum, do , datum, , kterou žalobkyně kapitalizovala na částku ve výši 7 500 Kč. Žalovaný zaplatil celkovou částku ve výši 5 588 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Na výzvu žalovaný nereagoval.

17. Právní závěr. Pokud se týká uzavřené smlouvy o úvěru, soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla platně sjednána pouze v části poskytnutí finanční částky ve výši 15 000 Kč, když hotovost byla žalovanému předána dle smlouvy v místě jejího bydliště. Žalovaný neprokázal, že by mu uvedená částka nebyla předána. Dále smlouva byla platně uzavřena v části pevně sjednaného úroku (představující 5,1 % z jistiny úvěru), poplatku za vyhodnocení úvěru (představující 13,8 % z jistiny úvěru) a smluvní pokuty (sjednané ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny). Výše takto sjednaného úroku, poplatku za vyhodnocení úvěru a smluvní pokuty není v rozporu s ust. § 580 občanského zákoníku. Viz odůvodnění níže. Tyto výše jsou zcela přiměřené a soudem akceptovatelné. V části poplatku za poskytnutí úvěru ve výši odpovídající 49 % z jistiny a dalšího poplatku za hotovostní inkaso splátek odpovídající dalším 18 % z jistiny soud shledal smlouvu za absolutně neplatnou (viz odůvodnění níže). V žalobě uplatněna jistina ve výši 12 203,85 Kč, kterou žalovaný dosud nezaplatil, proto bylo žalobě v tomto rozsahu vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

18. K části nároku na pěvně stanovený úrok z úvěru, soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného úroku odpovídá zákonným ustanovením občanského zákoníku, procentuálně je výše úroku vyjádřena 5,1 % z jistiny, tedy se nepříčí dobrým mravům, úrok je cenou za poskytnutí finanční částky. Na úrok má žalobkyně nárok, platby žalované mohly být započteny na tento úrok. V žalobě uplatněn úrok ve výši 567,63 Kč, v tomto rozsahu vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

19. K části nároku na zaplacení poplatku za vyhodnocení úvěru, který procentuálně představuje výši 13,8 % z jistiny, soud uvádí: Pokud se týká tohoto poplatku, kdy soud přihlédl ke skutečnosti, že výše úroku byla sjednána ve výši 5,1 % z jistiny, za tohoto stavu tedy v této části, byla smlouva platně uzavřena, tuto výši lze ještě akceptovat, neboť poplatek slouží k úhradě nákladů spojených s uzavřením smlouvy o úvěru, prošetřením i úvěruschopnosti žalované úvěr splácet. V žalobě uplatněna částka ve výši 1 632,09 Kč, v tomto rozsahu vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

20. K nároku na poplatek za poskytnutí úvěru představující 49 % z úvěru jistiny soud uvádí: Celková výše tohoto poplatku činí ze zapůjčené jistiny 15 000 Kč dalších 49 %. Tato část představuje další náklady na úvěr, vedle poplatku za vyhodnocení úvěru. Za tohoto stavu, s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobkyně si sjednala poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 13,8 % z jistiny úvěru, soud proto dospěl k závěru, že v části tohoto poplatku za poskytnutí úvěru je smlouva absolutně neplatná, žalobkyni proto nevznikl nárok tento poplatek požadovat. V žalobě uplatněn částka ve výši 5 775 Kč, v tomto rozsahu žaloba zamítnuta. Výrok II. tohoto rozhodnutí.

21. K části nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny soud dospěl k závěru, že výše smluvní pokuty sjednána v souladu s občanským zákoníkem, ujednání není v rozporu s ust. § 580 a ů 588 občanského zákoníku. Za tohoto stavu soud proto žalobě v části smluvní pokuty shledal žalobu taktéž za důvodnou. Kapitalizovaná smluvní pokuta byla shledána za důvodnou v celém rozsahu. V žalobě smluvní pokuta kapitalizovaná na částku ve výši 7 500 Kč za období od , datum, do , datum, (viz č. l. 45) z dlužné jistiny po započtení plateb žalovaného, v tomto rozsahu žalobě vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

22. K části žaloby o zaplacení poplatku za hotovostní výběr splátek soud uvádí následující: Sjednání dalšího poplatku soud shledává za ujednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: Na výši odměny za hotovostní inkaso splátek je nezbytné pohlížet a hodnotit ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaný si půjčil částku ve výši 15 000 Kč a byl povinen vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, poplatkem za vyhodnocení úvěru. Vedle toho měl ještě žalovaný povinnost svému věřiteli zaplatit částku představující náklady věřitele za hotovostní inkaso splátek představujících dalších 18 % z jistiny úvěru. Úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svojí tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení úvěru než právě formou hotovostní. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek je v rozporu s dobrými mravy, ujednání absolutně neplatným. V žalobě uplatněn částka ve výši 2 121,43 Kč, v tomto rozsahu žaloba zamítnuta. Výrok II. tohoto rozhodnutí.

23. Žalovaný byl tak dle smlouvy povinen vrátit žalobkyni jistinu ve výši 15 000 Kč, pevně sjednaný úrok ve výši 761 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč, celkem tedy byl povinen vrátit pouze částku ve výši 17 838 Kč, nikoliv částku ve výši 27 888 Kč (uvedenou ve smlouvě). Částku odpovídající poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč, v celkové výši 10 050 Kč, žalovaný nebyl povinen vrátit z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy v této části. Žalovaný na dlužnou částku zaplatil celkem částku ve výši 5 588 Kč.

24. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná v převážné výši, neúspěšná pouze v minimální výši odpovídající příslušenstvím, proto soud považuje za spravedlivé, aby žalovaný zaplatil žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, tedy částku ve výši 2 914 Kč. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 462 Kč, odměnou za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 300 Kč (předžalobní výzva se skutkovým a právní rozborem věci, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění, náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a 21 % DPH. Výrok III. tohoto rozhodnutí.

21. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

22. Povinnost hradit náklady řízení k rukám právního zástupce je dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.